Motolice a plankton

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Tuto prózu Borise Viana bychom mohli bez nadsázky nazvat mejdanovou. Jediným tématem knihy jsou nesčetné mejdany a takzvané surprise-party, které organizoval Vian a jeho přátelé v době následující krátce po osvobození Paříže. Hlavním hrdinou a tahounem mejdanů je Vianův kamarád z dětství Jacques Loustalot zvaný Major. Majorovy překvapivé akce a happeningy byly magnetem na holky, kvůli nimž se nakonec všechny mejdany konaly. Jeho nejzářnějším číslem bylo vyjmutí a polknutí skleněného oka, které bylo pozůstatkem Majorova úrazu z mládí. V neposlední řadě se čtenář dozví i zaručený plán, jak postupovat při balení holek a odrovnávání vyskytnuvších se soků v lásce....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/84_/84643/motolice-a-plankton-84643.jpg 4.188
Žánr:
Literatura světová, Humor, Romány
Vydáno:, Jota
Orig. název:

Vercoquin et le plancton (1946)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (11)

Kniha Motolice a plankton

Přidat komentář
PospecBrno
05. ledna

Tenhle chlap musel jet na něčem fakt dobrým.

eraserhead
07.08.2018

Ech, zde můj oblíbený Vian poněkud zklamal choutky mé. Po výborné až vynikající první části, kteráž skvělým bedekerem ohledně konzumování mejdanu jest, následující tři části byvše dost upadle se jeví. Hrátky se slovy, nelogismy a očividnými nesmysly zůstaly ale tak nějak nelze se čeho zachytit. Ovšem veršování je skvělé.

Inozuka
30.03.2018

Roztodivný vír fantazie v němž staví Vian do protikladu nihilistickou nevázanost mládežnických večírků a starosvětský pomýlený svět byrokracie. Do obou se pak snaží propašovat něco z toho světa druhého - ať již jím je Normice pro party nebo mírně potrhlý zásnubní večírek Majora a Koukolky za účasti pánů z úřadu. Když čtenář přistoupí na Vianovu hru, bude se náramně bavit. V opačném případě mrskne knihou vzteky do kouta. Já, stejně jako mnohokrát předtím, zobu Vianovi z ruky ...

blindone
03.11.2017

Guláš uvařený z pí*ovin, který chutná po medu.

Knišíl
03.12.2015

Po Pěně dní další mnou přelouskané dílo od Viana, pořád dost šílené, originální forma textu dělá z knihy nevšední zážitek. Boris Vian psal proti proudu a možná proto, někteří čtenáři knihu nedočtou, proud je ztrhne a Viana zatratí.

Olia
11.02.2015

Opravdu dobře jsem se bavila.. i když v druhém mejdanu to fakt už trochu drhlo.. malinko přes čáru..
ale ty jeho absurdnosti prostě miluju.. kéž bych si některá přirovnání nebo obraty pamatovala.. (..žitomír krvácel jak tapír..)

TheCiko5
29.05.2014

Škoda kostrbatější druhé části knihy,kdy jsem četl třikrát pomaleji...:-) Ale obdivuju smysl pro zdánlivě nesmyslná přirovnání v kombinaci s rádoby odborným popisem vymyšlených úřadů a funkcí.

pietroaretino
23.01.2014

" On se jmenoval Alexandr a přezdívali mu Koko. Ona se jmenovala Marie. A přezdívali jí Koko."