Podzim v Pekingu

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Podzim v Pekingu (vydaný v r. 1947) označil jiný velikán francouzské moderní literatury Raymond Queneau, jenž tehdy neznámého Viana navrhl za Transcendentálního satrapu Kolegia patafyziky, jako velký nedoceněný román. V prvém plánu ho lze číst jako příběh tragické lásky. Vianova nevyčerpatelná a vždy překvapivá výbušná fantazie však vytvořila mnohovrstevný příběh s mnoha jinotaji a symboly (symbol Boha či Osudu, symbol sebevraždy, života a smrti), bizarní logikou a humorem založeným převážně na jazyce. Vian, jakoby pro svou zábavu, shromáždil na poušti podivnou, různorodou společnost a nastolil mezi ní vztahy, vycházející z rafinovaně parodované analýzy. V poetické rovině demonstruje svévoli lidského osudu: svět, kde se může stát vše, a hlavně cokoli....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/84_/84640/podzim-v-pekingu-84640.jpg 4.3122
Orig. název:

ĽAutomne à Pékin (1947)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Práce
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (14)

Kniha Podzim v Pekingu

Přidat komentář
MagdalénaD
28.12.2018

Bylo moc pěkné číst zase jednou něco "jen tak". Boris Vian opět nezklamal, surrealistické prvky mě dost bavily. A některé pasáže? Tam byla všechna slova malým koncertem.

Veríňák
17.12.2018

Já jsem to vlastně ani trošku nepochopila… A vlastně je to asi úplně v pořádku. Absurdně absurdní, bavila jsem se.

Česneksmedem
29.09.2018

Dojdu na výstavu obrazů. Před jedním z nich stojí dvě osoby a jsou viditelně v tranzu. Pohlédnu na důvod jejich psychického stavu. Podklad šedý, tři černé šmouhy, dvě světle zelené a jedna tmavě oranžová tečka. Zaslechnu obdivný hlas: „No to je úžasné! Ta hloubka, ty kontury, ta vyváženost, ta božská kompozice! Já ho prostě miluji!!!“
Ubezpečuji vás, že opravdu mluvím, přesněji řečeno píšu o této knize. Jen chci něco naznačit. Co? Hádejte.
A následuje PŘÍTLAČNÉ KŘÍDLO! Ornitology jistě potěší ptáčtina, křesťany pak hostiomety, labužníky frizované portské. A latiníky známé, již trochu otřepané pořekadlo: „Plum, plum a tydlidum!“.
To zas musel být matroš! Takový by nedokázal namíchat ani profesor Snědsleď.

kalimero007
16.08.2018

Má první kniha od autora. Zkusím si přečíst jiné. Zatím vstřebávám podání dějů.

ziriant
22.04.2018

Vian není pro každého, ale v tom tkví podle mě i jeho přednost. Protože když už se v něm někdo najde, je to většinou tak, že úplně, a je to opravdu jízda. Podzim v Pekingu bych z Vianových románů zařadila na čtvrté místo, čili asi tak trochu poslední, když nepočítáme tvorbu "Sullivana", po naprosto dokonalé Pěně dní, trýznivém Srdcerváči a po příjemné Červené trávě. Podzim v Pekingu jsem měla vždycky trochu vytlačený z centra pozornosti a z minulého čtení jsem si, musím přiznat, naprosto nic nepamatovala. Ale nyní jsem zjistila, že je to opravdu škoda a že i tato kniha patří do jedinečné atmosféry, kterou dokáže vyvolat jen Vian. Navíc se mi jeho dílo teď skvěle četlo, při pouštní výhni dubnových dní, kdy vzduch je trochu do žluta a azurově modra a kdy trávníky, pole i hřbitovy hýří veselými barvami tulipánů, sakur a na troud sežehnutých narcisů. Přála bych si, aby to trvalo, protože jsem si čtení opravdu užívala. A přitom vím, že to musí pominout, pro unikátnost chvíle, pro vzpomínku na toto jaro, které jako by se vylíhlo právě z vianovských fantazií.

Pett
25.08.2014

Jak už napovídá sám název, který neznamená podzim a už vůbec ne v Pekingu...jde opět o absurdní, nevšední a parádní čtení...nejednou mi vykouzlil úsměv na rtech... není třeba hledat logiku, je třeba si užít tu hru se slovy a slovíčky...jelikož zde opravdu nic není nemožné...enyky, benyky, kliky bé, ábr, fábr, domine...ámen!
Pěna dní je moje srdcovka, ta zůstala nepřekonána :)

Janek
12.01.2014

Člověk se nesmí bát, že se ve Vianově světě ztratí, teprve pak bude odměněn. Např.: "Jak odpadky padaly, zvedala se mračna prachu; měl to rád, protože to činilo slunce viditelným."
Skvělý překlad, skvělé čtení, i když dějovější Pěna dní se mi líbila víc.

Skjaninka
29.08.2013

Ach, Vian, kde je koniec tvojej fantázie??? Podzim v Pekingu je ďalším výborným dielom, ktoré nám ponúka pohľad do nevšednej Vianovej mysle a pokúša našu predstavivosť. Ja vlastne ani neviem konkretizovať, o čom je toto dielo. Možno o všetkom, možno aj o ničom, ale to, ako je napísané nemá obdoby. Vian je nevšedný, nenapodobiteľný a svojský, čo ma baví. Teším sa na ďalšiu jeho knihu.

JP
29.06.2013

„Tady vás opustím,“ řekl. „Netoužím setkat se s tím individuem znovu.“
„S Amadisem?“
„Ano. On...“
Archeolog hledal správná slova.
„Zkrátka mě sere.“ (str. 95)

Bezstarostný 'Podzim v Pekingu' je velice svébytný a unikátní, jakoby vytažený ze snu. Závidím Vianovi, že dokázal tak bezstarostně psát svoje absurdní fantazie, jeho jazykovou a situační hravost, humor dlaždiče, kombinovaný s naopak ne tak průhlednými narážkami. Chci říct, jeho příběhy mě samy o sobě příliš nebaví, ale baví mě způsob, jakým umí podat jakoukoliv situaci, která se tam objeví a udělat si z ní legraci a podat vše absurdně. Tímto dává Vian své knize punc nesmrtelnosti. Konec příběhu byl, jako vždy, hořkosladký a kniha, jako cokoliv od Viana, těžko zapomenutelná - ani ne tak sama o sobě, jako svou náladou. Náladou, kterou mám spojenou i s 'Pěnou dní' - náladou ospalého letního dne.

cessy
14.05.2013

Mierne som sa obávala literárneho stretnutia s Borisom Vianom, nakoľko z jeho zrejme najznámejšieho kolegu, rovnako vyznávača a propagátora patafyziky - Kurta Vonneguta, som mala zmiešané pocity. S nemalým prekvapením musím konštatovať, že prívrženci tohto smeru sa mi pomaly dostávajú pod kožu. Viem si živo predstaviť, aký rozruch musela spôsobiť Jeseň v Pekingu v čase svojho vydania (1947), ktorú ešte aj dnes, hoci sa podstatne zmenila doba, mnohí čitatelia nenazvú inak ako nechutná zvrátená absurdita. Očakávate seriózny román, jeseň, Peking. Namiesto toho dostanete piesok a púšť, predmety, ktoré žijú vlastným životom, sú choré, hryzú, zomierajú, lekára zabíjajúceho pacientov, aby mal viac času venovať sa modelovaniu lietadiel, duchovného, ktorý si bez váhania podpisuje dišpenzy, keď má chuť „zhrešiť“, archeológa, ktorý konzumuje múmie a množstvo iných postáv s netradičnými menami, ktoré sa správajú značne nekonformne a z rôznych dôvodov sa ocitnú v rovnakom čase v tajomnej Exopotámii. Absurdné? Možno áno, faktom však je, že Vianovi sa podarilo neuveriteľne hravým spôsobom, prostredníctvom viet, ktoré väčšinou odporujú akejkoľvek logike a všetkému na čo ste zvyknutí, napísať dokonalú frašku, kritiku cirkvi, snobizmu bohatých vrstiev, korupcie rôznych inštitúcií, ľudských vlastností atď.

„Abbé, usalašený na posteli vedľa Medeny, rozopol dievčine blúzku a so zvýšenou pozornosťou skúmal, čo v nej má. „Táto mladá žena je veľmi zaujímavá“, oznámil Atanagorovi, keď ho zbadal. „Áno?“ začudoval sa archeológ. „A v čom špeciálne?“ „Božemôj“, povedal abbé, „to sa nedá povedať špeciálne v čom. Hádam ako celok, ale určite aj v jednotlivostiach.“ „Podpísali ste si výnimku na prehliadku?“ spýtal sa Ata. „Mám permanentku“, povedal abbé. „V mojej profesii je to nevyhnutné.“

Violetti
30.05.2012

Brilantně absurdní a nadčasový. Takový je podzim v Pekingu. Obdivuji, kolik toho Vian dokázal vtěsnat na 300 stránek, aniž by tím obsah nějak utrpěl. Místy jsem se smála, jindy mi zas bylo lehce nevolno, nebo mi bylo melancholicky smutno. Podle mě to svůj záměr splnilo na 100%! Velmi příjemné počtení, které probudí emoce a potěší.

zuzulique
22.02.2012

Týmto románom prebehlo moje zoznámenie s pánom Vianom. Zaujal a prečítala som si Penu dní, ktorá ma chytila ešte viac.

Avathar
04.08.2011

Ďalší skvelý Vian. Snový, podmanivý, úžasný...

Hellboy

První kniha od Borise Viana, kterou jsem kdy přečetl. Okamžitě jsem si tohoto autora zamilova. 100%

Štítky

prdel vody surrealismus absurdní humor francouzská literatura

Autor a jeho další knihy

Boris Vian

Boris Vian
francouzská, 1920 - 1959

všechny knihy autora

Kniha Podzim v Pekingu je:

v Právě čtených3x
v Přečtených156x
v Čtenářské výzvě26x
v Doporučených11x
v Knihotéce67x
v Chystám se číst75x
v Chci si koupit3x