Terry11 komentáře u knih

V době, kdy neexistoval internet, skvělá pomůcka.

04.03.2023

Mám příběhy Cormorana moc ráda. S Robin tvoří sympatickou dvojku a vyvoj jejich vztahu je pro mě skoro zajímavější než celé vyšetřování. Zvláště když tam je postav jak na orloji .

5 18.08.2022

Navnaděna Kultim, vrhla jsem se na další knihu s velkým očekáváním. Njn, jenže takřka stejné schéma. 95 % děje ona nevěří, že je dobrá, že ji má On rád, že ji chce, přestože je to evidentní již několik stovek stran, žádné napětí, vše očekávane, jen několikrát použitý hloupoucky příměr " smál se jako měsíček na hnoji" vás dovede konečně trochu zdrave rozrusit. Ach jo.

2 27.07.2022

Vážení níže diskutujici,
protoze momentálně poslouchám na Rádiozurnalu rozhovor se spisovatelkou I. Svobodovou, sla jsem se mrknout, co je na DBk o ní psáno. A ze vseho nejvíc mě zaujaly tyto vaše komentáře. Díky za ně, zvlášť Marlowe mě velmi zaujal svým příměrem Saldy a Havlicka, to jsem neznala. A zásadně souhlasím s netoleranci chyb.
A teď si půjdu Stíny vypůjčit, abych mohla zasvěceně přidat svůj názor.

Záměrně jsem.si přečetla 1.a2.díl znova a jsem tak zklamana,že se mi to vlastně ani nechce komentovat.

7 11.06.2022

Tak já jsem byla zklamaná. Asi mě namlsaly procenta a komentáře, ale děj nebyl příliš napínavý, závěr predvidatelny.

1 13.03.2022

První kniha, kterou jsem od tohoto Šveda četla, a hned napravila reputaci švédské literatuře. Jasně, nadsázka, ale fakt je, že už jsem měla těch chladných severských kriminalek dost. Toto je napsáno tak mimořádným vypravecskym stylem, že se celá tetelim. Přestože jakoby sarkasticky podané, jde o vřelý pribeh starší puntickarske, zapšklé ženy, která svou povahou a chováním změní život nejen celé vesnice a jejich obyvatelů, ale vlastně i sama sobě. Naprosto originální stylistika, kde humor střídá dojemné chvíle a kterou autor uplatnil už i u své prvotiny o Ovem. Skvělé.

13 04.12.2021

Nevím, co to do mě vjelo, snad masochismus nebo co, ale tuhle jsem na zastávce autobusu našla tuto knihu, a protože mi právě ujel autobus před nosem, věnovala jsem jí celých 20 minut. To, že autorem Babiš není, je celkem známé, ten nedá dohromady ani seznam věcí na nákup, ale že se skutečný autor chce natolik přiblížit svým čtenářům, že stylisticky i tématem poklesne na úroveň žáka šesté třídy, tak to je tedy nářez. Vypravenka je to jednoduchá, jimajici za srdce, a já si představovala, jak to musí na ty nenáročné čtenáře působit. I tohle je literatura. Smutné a děsivé.

Anatomie jedné rodiny.
Bych to spíš nazvala já. Pro mne to bylo tak bezútěšné čtení, že jsem si musela dávat přestávky. Naprosto nefunkcni vztahy od samého začátku. Alice a Richard se vzali z kompromisu a podle mě to predznamenalo ostatní dej. Žádná velká láska, všechno se dělá z toho důvodu, že tak to má přece být, děti svými charaktery a chováním také zrovna nenadchnou. Úplně běžný zivot, přesto v příběhu neustále nějaký hrozivy a tizivy podtón. Nic se nepovede, nikdo nevyhoví, žádná společná vrela chvíle. Frustrující čtení. A do toho ten konec nekonec.
Ne, že by se to nečetlo dobře, ale dobře mi po tom není. Už nikdy víc.

6 09.05.2021

S touto spisovatelkou mám problém. Přečetla jsem od ní pět knih a vždy stejné schéma. Zajímavý námět, precizní zpracování, nemohu se odtrhnout a tetelím se blahem, jak se mi kniha líbí. Ale pak se takřka v závěru dostanu za nějakou hranu emocionality, kdy už nejsem schopna to všechno vstřebat, a tudíž uvěřit a prožít, a já dočítám posledních pár stránek skoro zklamaná. Tentokrát se mi to stalo také. Přijde mi, že je tento román napsán velmi rafinovaně. Střídavě se mi nabízí různá řešení pokračování, střídají se viníci, už si jsem takřka jista, kdo co udělal a proč a zase je to jinak. Velmi napínavé je to až do posledních stránek, které jsem opět neunesla. Tentokrát nikoli emočně, ale spíše jsem měla problém s nevěrohodností. Podle mého je závěr příběhu překombinovaný, náhle zakončený, jak kdyby si autorka nevěděla rady, co s tím. I přesto je to spisovatelka par excellence a já se k ní budu vracet.

5 18.12.2020

Pane jo, to jsem jediná, která těch 27 % četla 14 dní? Zdlouhavé, vleklé, nudné, pořád popisy jejích stavů, všechno třikrát vysvětlené, abych určitě rozuměla, co chtěla autorka říct. Fakt jsem se snažila, kamarádka slibovala, že se to rozjede, jenže já už mám zkušenost s prvním dílem, takže to vzdávám.

1 14.11.2020

Byť milovník básní i Bretaně a Parize na téhle sbírce se mi nejvíc líbily ilustrace. Básně jsou lehce surrealisticke, plné metafor, není se čeho chytnout. Spíše takové nahozeni určité nálady. Nepůsobí na mě mile. Obrázky ano. Ty bych si i koupila.

21.09.2020

Tak nejak jsem se dostala mimo své čtenářské meze. Cestovani časem je mé oblíbené téma, romantiku mám taky rada, ani mi nevadí happy endy. Ale toto jsem vydržela cist do 31%. Hloupoucke, neustale se opakujici dialogy, malicherne hádky, předvídatelny děj. Hrdinka střídavě pláče, vyčítá , nechá sebou vláčet, fňuká, vyhrožuje a lituje se. Nema v sobe kouska hrdosti, ani ženské rafinovanosti. Stylisticky je to tak slaboucke, ze neustále čtete stejna slovesa a naivni prirovnani. Žádný moderni prvek, zadny vtip. Autorka, aby nedoslo k mýlce, vše vysvetli, takže ani nemáte o cem premyslet. Cetla jsem v elektronicke podobe, coz me trochu omlouva, urcite by me jinak odradil vzhled knihy. Nebudu hodnotit, protoze v deseti by se mi to patrně libilo.

Protoze miluji majaky, dostala jsem tuto knihu jako darek, aniz by si kamarad zjistil, o cem vlastně je. Nemam rada, kdyz se prosté myslenky oblekaji do metafor a vznesenych frazi. Stylistika vubec je autorova slaba disciplina. Kdyby to nebyl darek, nedocetla bych.

5 26.07.2020

Cetla jsem si předešlé recenze a zarazilo me, ze posledních pět kladnych bylo napsáno zrovna vcera od novych clenu. Ze by mela slovutna spisovatelka zapotřebí trollů?

Vzdy pisi nejaky uryvek z knížky, ale tady jsem si behem cetby zadny nezaznamenala, tak tentokrat vynecham.
Pribeh je zmatený, hlavni hrdinka nesympaticka, styl naprosto obycejny, az nudný. Docetla jsem silou vůle a dala knihu do knihobudky. Kez by takovou masivni reklamu mela Katka Petrusova nebo Petra Stehlikova.

11 17.06.2020

Skoncila jsem zhruba v jedne třetině, to prostě nevydycham. Ten spisovatel musi byt zvrácený. Mozna se to děje, ale tim spíš o tom nechci ještě cist. Raději bych se dovedela, že byli ti úchylní parchanti popraveni.

Nejsem zrovna čtenářkou knih s politickými náměty, ale tuhle jsem dostala jako dárek, a protože jsem dočetla jednu oddychovou, tak jsem se na ni vrhla. No. Normální člověk jen zírá. A to má už zkušenosti s tím, co se momentálně děje v naší republice. Velmi dobře napsané, i když se k tomu určitě víckrát nevrátím.

3 02.05.2020

Tuto knihu jsem četla, když jsem byla malá. Dodnes si vzpomínám na jednu epizodu, kdy přivedli k dětem nejakych velkostatkaru chudé hladové děti, aby tyto podpořily jejich chuť k jídlu. Jsou to už desítky let a ten výjev (byl k tomu obrázek?) nikdy nezapomenu. Chtěla bych se tou knihou zase prolistovat. Ale v bazaru není.

Faktem zůstává, že jsem se přihlásila a řekla, že lidský osud je tak zjevně vystaven slepé zuřivosti náhody, že spoléhat se na Boha, Ježíše a Ducha svatého, který je navíc zcela nadbytečnou entitou, dobrou jen k tomu, aby se vytvořila trojice, jež je jak známo vznešenější než pouhý binom otec-syn, je totéž jako sbírat kartičky s fotbalisty, zatímco město hoří v plamenech pekelných."

Další z italských autorů, kteří mě velmi oslovili. Navíc 60.léta znám leda tak z italských komediálních filmů, takže popis života na periferii Neapole (vidět ho a zemřít) mě doslova dostala. Velmi vyhraněné charaktery dvou děvčátek, později dívek a žen se svými odlišnými , takřka protichůdnými nejen postoji, ale životy, je popsán tak živě, poutavě a realisticky, že sedíte a přemýšlíte, jak jste mohli mít Itálii za úžasné místo k žití. Ta bída, špína, sociální rozdíly! Čtu už čtvrtý díl a pořád se mi mění sympatie k dívkám, vždy každá náhle udělá něco, co mě šokuje, jde proti její mentalitě, prostě mě naprosto zmate. Je to zvláštní kniha, jen co ji dočtu, vrhnu se na její filmové zpracování, prý je povedené.

4 21.04.2020

Myslím, že jsem v životě nepřečetla rozsáhlejší knihu. Naštěstí je doba koronavirová, kdy člověk nemusí chodit do kina, divadla, do vinárny, takže ušetří nejen peníze, ale i čas na čtení.
Tato kniha se vleče, jsou tam části, které by se určitě daly napsat stručněji, ale já si to nespravedlivě k ostatním románům náruživě užívám. Baví mě sledovat, jak Claire objevuje penicilin, jak se Roger pere se svým stigmatem, jak se vraci Ian. Prostě hltám každou stránku z těch 1580, protože to je prostě literatura, která mě baví a ke které se budu celoživotně vracet.

3 21.04.2020