Rytíř ve zlaté zbroji

1 21. května

Tuto knihu jsem si přečetla už po několikáté. Neschází v nich smutek ani
humor. Tuto autorku mám ráda.

2 22. ledna

Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy. Hledala jsem něco jednoduššího, protože 16. století není můj šálek kávy. A jsem kupodivu docela spokojená, knížka splnila svůj účel.
V první polovině jsem se i zasmála, pak přišlo ono 16. století, kterým jsem se nečekaně rychle prokousala až do konce. Sice to byla blbina, ale v tomhle žánru to rozhodně nebylo špatné. =)

2 04. ledna

Napínavé až do konce.

1 02.08.2022

Přečíst se to sice dalo, i když hrdinka byla výstavní slepice a hrdina ani děj se nevyznačoval ničím světoborným, nicméně za české zpracování (minimálně to z roku 2008, to starší ale asi taky, když je to ten samej spolek břídilů) by zasloužil vyhodit nejen editor, ale pro jistotu celá redakce, protože kontrola se rovnala čisté nule.
Vrcholem bylo "... že by si doktoři a porodní báby měli mít ruce."

2 06.01.2022

Doporučuji

5 15.08.2021

Četla jsem několikrát. Tato kniha mě nikdy neomrzí.

06.08.2021

Četla jsem na základě doporučení kamarádky. A i zdejší recenze byly pochvalné, tak jsem to zkusila, když se mi dostala do ruky. Ale paní Deveraux asi není pro mě.
Já chápu, že lidi mají různé slabosti a nejsou dokonalí. V dobře napsané knize to člověk chápe a fandí jim, aby to překonali. Ale tady? Dougless byla prostě úplná pipka a Nicholas namyšlenej blbec. A nic víc. Nějaké posuny v myšlení? Vývoj? Přehodnocení? Ne. Prostě neustálé přetahování o moc, o to, kdo má pravdu, kdo má právo být uraženej... Jak pětiletí na písku. A to nemluvím o tom, jak strašně jsem jim to nevěřila. Nic. Ani lásku a vášeň, ani strach, ani zmatení. Příliš rychle lítali z jednoho do druhého. A vrcholem bylo, jak si pořád vykali...