Tejuš
komentáře u knih
Noční cirkus
Erin Morgenstern
Naprosto skvělý pohádkový příběh, který mě ani tak nenadchl dějem, jako celkovou atmosférou, která z knihy dýchá. Jako bych v cirkuse celou dobu žila s nimi, každý okamžik jsem trávila s hlavními hrdiny. Moc se mi líbil konec (kam se dostala mladá dvojice), který podle mě knize dal další rozměr. Naprosto chápu, proč jsem ji našla v seznamu 100 knih, které musíte přečíst, než zemřete - nacházím tam jeden skvost vedle druhého.
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
Ransom Riggs
Od knihy jsem čekala asi něco trochu jiného, než nakonec nabídla. Nicméně i přes to jsem si teď pořídila druhý díl - ta kniha je sama o sobě zajímavá. Na začátku jsem byla zvědavá a líbil se mi nápad a příběh vycházející ze starých fotografií, ale postupně příběh upadal a ztrácel na zajímavosti... Ale i tak jsem zvědavá, jak to bude pokračovat a dávám jí šanci.
Manželovo tajemství
Liane Moriarty
Pro mě zatím nejslabší z knih, co jsem od autorky četla. Ale to neznamena,ze knizka neni psana stejne dobre jako ty ostatni. Zajimavy napad,ale moc me pribeh neoslovil. Nicmene autorka pise tak skvele,ze nemuzu nezsi doporucit.
Sedmilhářky
Marika Šoposká
Musím se přiznat, že knížku jsem nedočetla úplně až do poslední strany. Jako blog super, ale číst všechny příspěvky takhle najednou po sobě.... Samozřejmě se to čte svižně, ale nijak mě kniha neoslovila ani moc nepobavila.... Ze začátku jsem myslela, že to odložím hned, po zhruba polovině knihy začal být text alespoň trochu hustší, ale ani tak mě to moc nebavilo. A to mám obě herečky moc ráda a jsou mi sympatické.
Ale jednu hvězdu navíc si určitě zaslouží ilustrace, ty se povedly!!!
Šlehačková oblaka
Tereza Salte
První knížka od blogerky, která mě opravdu vtáhla.
Líbilo se mi retrospektivní prolínání kapitol, nejvíc mě asi dostala kapitola o mámě. Terezky blog čtu, ale nečtu ho od začátku a přiznám se, že nečtu úplně každý nový článek, takže spousta informací v knize pro mě byla novinkou.
Knížka se četla jedním dechem, je vidět, že do ní autorka dala kus sebe.
Určitě doporučuji. Když nic, tak vám to připomene dětské sny a snad trochu nakopne :-)
Šťastná kniha
Barbora Šťastná
Na tuhle knihu je třeba asi mít opravdu náladu...Před několika měsíci jsem ji začala číst, ale zhruba v polovině jsem ji odložila s tím, že k ostatním kapitolám se vrátím někdy příště... Dnes jsem ji otevřela znovu a docela se bavím, ze začátku kapitoly "Můj muž na mě promluví i dvakrát za večer" jsem se i nahlas smála. Nicméně stejně musím říct, že některé části by šly zcela vynechat a knize by dle mého názoru ani moc nechyběly.
Uvězněna v rodné zemi
Katja Schneidt
Kniha se mi libila a cetla se dobre...ale zaujala me hlavne osudem teto zeny a informacemi o souziti s tureckym pritelem,literarnim vykonem opravdu ne. Ale to ani nebyl autorcin zamer- jak nekolikrat zduraznuje.Myslim ze ucel kniha pro me splnila-rozhodne jsem se dozvedela spoustu noveho a asi si budu vice vsimat u zahalenych zen jejich barvy pleti a zamyslet se nad zivotem,jaky asi ziji a zda je to dobrovolne...
Na vine sú hviezdy
John Green
Kolem knihy je takové nadšení, že jsem neodolala a pořídila si ji. Bohužel jsem si ověřila, že bestsellery už kupovat nebudu, jelikož mě často zklamou. Příběh je určitě dojemný, silný a krásný - a celkově ta atmosféra, která z něho dýchala, se mi moc líbila, ale nebyla jsem z ní nijak "odvázaná", jako často vidím ve svém okolí. Snad je to tím, že mi připomínal Nebe nezná vyvolených od Remarqua (a s tím se to srovnávat nedá).
Kdo chytá v žitě
J. D. Salinger (p)
Knihu si chci přečíst někdy znovu. Je to sice už několik let, co jsem ji četla, ale bohužel mě vůbec nechytla a neviděla jsem v ní to, co někteří ostatní, a tak jsem zvědavá, jestli jako starší budu mít jiný názor.
Jak nedočíst Viewegha
Jan Váchal
Pro mě opravdu nepovedená kniha, která příběhem nezaujala naprosto vůbec a literárním výkonem jakbysmet - říkala jsem si, že takhle bych to snad napsala i sama..
Hemingwayové - Skrytá tvář jedné rodiny
John Hemingway
Čtivě a zajímavě napsaná kniha zase z jiného pohledu na rod Hemingwayů. Souhlasím s komentářem @Firefox4 - zde jde více o informace, které se čtenář dozví. Nicméně kniha se čte dobře a rychle.
Nekonečná, téměř průzračná modř
Rjú Murakami
Souhlasím s ostatními komentáři v tom, že mě příběh dokázal vtáhnout tak, že jsem si připadala, že jsem tam s nimi a všemu tam přihlížím. Chápu autorovo ocenění za jeho výkon, ale téma mi není blízké a kniha se mi prostě celkově vůbec nelíbila. Je pravda, že ve mě něco zanechala, protože si ještě dnes po několika letech, co jsem ji četla, vybavuji některé scény, ale rozhodně ne v tom smyslu, že bych knihu otevřela a ty scény si přečetla znovu. Na mě asi až příliš vulgární a drsné, ačkoli knih s drogovou tématikou jsem se zálibou přečetla desítky.
My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow
Knihu jsem četla několikrát, hlavně na gymplu, kdy jsem knížkami s drogovou tématikou žila a tuhle společně s Mementem od Radka Johna pokládám za nejzákladnější, které mě nejvíce oslovily (Milion malých stříků a Můj přítel Leonard také stály zato, ale nejoblíbenější nejsou).
Příběh mladé Christiany, která spadne do drog tak snadno a tak rychle se čte na jeden zátah. Nejspíš protože se jedná o autobiografii, nemám co více dodat, její osud zná dnes už skoro každý. Snad jen podotknu svůj obdiv nad tím, jak podrobně vše zpětně vypráví.
Můj strýček Oswald
Roald Dahl
Dahl je podle mě mistr na vymýšlení nejrůznějších a nejkurióznějších příběhů, což jsem zjistila už v Příbězích nečekaných konců 1 i 2. Ale když jsem četla tuhle knihu, nemohla jsem uvěřit tomu, co všechno se ještě dá vymyslet. Ačkoli když jsem o knize někomu vyprávěla, klepali si občas trochu na čelo, co je to za příběh, ale o tom to asi je - rozhodně to člověku utkví v paměti. Nicméně já jsem se při čtení bavila, sem tam i zasmála, ale znovu si ji už nejspíš nepřečtu.