suezie komentáře u knih

Moudrá toť kniha...

1 26.02.2016

Opravdu jsem se snažila to přečíst, ale dál jak do třetiny jsem se nedostala. Hodně nerada nechávám nedočtené knížky a myslím si, že každý autor by měl dostat šanci. Ale toto za mě prostě ne. Neustále jsem čekala, kdy se to konečně rozjede a ono pořád nic. Ty chybějící uvozovky mi hodně vadily a tak jsem se v textu snadno ztrácela. Nemám už chuť do ní vkládat svou energii...

Já prostě knížky Laurenta Gounella zbožňuju ... A tato není výjimkou. Užila jsem si ji od první do poslední strany a vím, že si ji ještě mnohokrát přečtu. Miluju to spojení příběhu s filozofií či psychologií v jeho knihách. Bavíte se a zároveň se dozvíte jeho pohled na svět, který mě pokaždé inspiruje. Nevím, co víc k ní lze říct, nejlepší je, se do ní ponořit a naplno s těmi Indiány prožít každou minutu...

4 28.01.2016

Naprosto souhlasím s již uvedenými komentáři, že kniha by mohla výt skvělá. Mohla, ale bohužel není. Ten potenciál tématu se kterým se v této knize pracuje je obrovský. Mohlo z toho být mnohem víc. Chtělo by to však mnohem detailněji vykreslit charaktery postav. Jo, chtěla bych mít ten pocit, že je znám, že o nich vím i jejich nejtajnější představy. A to, že se autor rozhodl popsat postavy pomocí příběhů z minulosti mi osobně úplně nesedlo a nemyslím si, že to byl dobrý krok. Škoda, že se autor nezaměřil víc na popisy toho, jak se závisláci bez drogy cítí, na psychické, ale i fyzické projevy. Taky by tam chtělo vložit trochu nějakého stylu a osobnosti. Bylo to ... nijaké. Věřím, že kdyby si tento námět vzal do parády třeba Tomáš Zářecký, mohla to být úplně jiná jízda...

3 26.01.2016

Chápu, že tento příběh vyvolal v minulém století velké ohlasy. V té době bylo dost odvážným činem napsat něco takového. Poprvé zobrazit pravdu.
Téma druhé světové války, koncentračních táborů a gulagů mě docela zajímá a tak jsem se na tuto knížku relativně těšila. A nemůžu říct, že je špatná. To bych si rozhodně nedovolila. Spíš to je asi mou leností soustředit se na "těžší" literaturu a jazyk. Právě proto si myslím, že tato kniha zaujme spíš historiky, kteří se tímto úsekem dějin podrobně zabývají. Většina veřejnosti ji, řekla bych, nedokáže plně docenit...

4 23.01.2016

Já musím- ač nerada- říct, že mě bohužel "Každá sedmá vlna" zklamala. Čekala jsem, že to bude jako první díl. Veselé, nezávazné, vzrušující, k zasmání.... ale tato knížka jako by se přesunula víc do reality. Řešily se praktické věci a podle mého názoru se příběh zbytečně táhl. Přišlo mi to už trochu vynucené. I přesto, že jsem si Emmu a Lea oblíbila a patřím k té romantické skupině čtenářů, tak se mi zdá, že by možná bylo nejlepší, kdyby zůstalo pouze u prvního dílu.

6 21.01.2016

Tak tohle opravdu nechápu. Jak mohl někdo vytvořit pouze pomocí emailů tak reálný příběh s dokonale vykreslenými postavami? Pořád mám v hlavě tu představu Emmi a Lea... Říkám si, že snad ani nemůže být pravda, že jsou vymyšlení. Vážně neexistují... ? :)
A ten konec .... Daniel Glattauer je fakt frajer.

4 19.01.2016

Opravdu nevím, jestli to je tím, že tato knížka přišla v tu správnou dobu nebo je vážně tak dobrá. Moc jsem si ji užívala a kdyby byla delší, nebyla bych proti. Skoro je mi až smutno, že se musím s těma fajn klukama rozloučit. Nejvíc jsem si oblíbila Tečku s Prvokem. Četla se skvěle. Sám autor je velký sympaťák. Pokud máte chuť, určitě se podívejte na Show Jana Krause, kde byl Patrik Hartl hostem. Nepochybuji o tom, že se zasmějete ;).

12 05.01.2016

Na to, že je to povinná četba je to super. Moc se mi to líbilo. Je to dojemné, smutné, k pousmání ... jsou tu emoce a to je myslím hlavní ;)

4 02.01.2016

Moc mě zaujal námět knihy. To, že Kurt pomocí doktora Kevorkiana může komunikovat se známými osobnostmi. Některé kapitoly byly super, ale vzhledem k tomu, že jsem většinu "slavných mrtvých" neznala, dost často mi unikl ten vtipný závěr, který jsem pochytila jen někdy. Pevně doufám, že jsem nebyla sama. Jinak by to totiž vysvětlovala má barva vlasů...:D

2 29.12.2015

V první řadě bych chtěla vyjádřit obdiv panu spisovateli. To, co dokázal určitě stojí za přečtení. Je pravda, že peníze se dnes stávají centrem všeho. Ale vzdát se jich je pro mě momentálně nepředstavitelné. I přesto je pro mě tato kniha inspirací. Jediné, co bych možná trochu vytkla, je překlad. Občas jsem některým větám příliš nerozuměla.

3 29.12.2015

Je to povinná četba a jak už to tak občas bývá, příliš mě nezaujala. Možná je to tím, že jsem se nedokázala vcítit do Řehořovy situace. Nechápala jsem, jak může řešit to, že nestihne vlak do práce, když se s jeho životem stalo něco tak zásadního, jako je proměna v brouka. Já potřebuji v knize nějaké emoce a pocity, které mi tady právě chyběly..
Mě Kafkův styl psaní příliš nezaujal a tudíž nemám potřebu hrnout se do jeho dalších děl..

5 17.12.2015

Co k ní napsat? Prostě se mi líbila. Dovede vás k zamyšlení nad tím, jestli žijete život naplno a pokusí se vás nasměrovat. A dál už musí každý sám... :)

4 03.12.2015

Ze začátku jsem hlavní hrdince nevěřila ani slovo... Ta její posedlost vražděním mi přišla absolutně nereálná a uhozená. Prostě holka, která se snaží být něčím zajímavá. Chvílemi jsem měla chuť knihu odložit. Postupem času mě však příběh zaujal a rozhodně jsem se nemusela do čtení nutit...

3 13.11.2015

Měla jsem velkou radost, když jsem tuto knížku objevila. Je to něco jiného - bláznivého, neobvyklého. Moc se mi líbila, ale při prvním čtení jsem se spíš zaobírala samotným příběhem, než nějakým vyšším smyslem, který tato malá knížečka stoprocentně má. Líbí se mi, že působí dojmem dětské knížky- jak velikostí, délkou kapitol, stylem písma, tak i ilustracemi, a přitom je to přesně naopak. Někde uvnitř melounového cukru jsou totiž skryty hluboké myšlenky.

11 26.10.2015

Naprosto souhlasím s vyvodkou, taky mě kniha nijak zvlášť nezaujala. Ke čtení jsem se musela nutit a ani jsem se nedokázala příliš soustředit. Podle mě "obyčejná kniha". Čekala jsem víc. Nejen kvůli dnes už téměř nic neznamenajícímu označení Světový bestseller, ale taky díky komentáři Stephena Kinga ze zadní obálky. Kniha se šíleně tááááááááááááááhla. Jednoduše zklamání. Jediné, co je pravda je, že byla psycho...

4 21.10.2015

Je to kniha, která ukazuje pohled na válku dětskýma očima. Bez jakéhokoli zdráhání zde autorka líčí vše, co se dělo. Líbí se mi, že je příběh vyprávěn od samotného začátku- mobilizace, okupace... Ne všechny knihy totiž toto obsahují. A je to škoda, protože dnes téměř všichni ví o koncentračních táborech, ale o detailech, které předcházely a následovaly po válce, se moc neučí a ani nepíše. Kniha mi byla bližší i díky tomu, že jsem Terezín navštívila a dokonce viděla i samotnou autorku. Vždycky, když čtu knížky na téma 2. sv. války, cítím se zničeně, je mi líto, že se toto dělo a umíraly tisíce lidí. Říkám si, že jsem nevděčná a nevážím si věcí tak, jak bych měla. Jenže v tom je ten klíč. Čtěme!!! Poučme se...Už nikdy nedopusťme, aby se něco takového dělo. Vždyť ta doba, kdy bylo s lidmi zacházeno tak, jak by si nikdo nezasloužil, tu byla před pouhými sedmdesáti lety...

4 21.09.2015

Taková trošku slabší kniha. Nejen, že ta holka byla trošku kravička (jo, štvala mě, ale je pravda, že v životě to tak často chodí- zamilováváme se do nesprávných lidí, jiné považujeme za přátele, i když si to rozhodně nezaslouží, zaplétáme se do lží a podrazů...), ale příběh byl z velké části předvídatelný (teda myslím ten zbytek, který mi "nevykecala" anotace... )

1 14.09.2015

Jeej.. co na to říct ?? Zprvu jsem se těšila, že to bude něco nového, "zakázaného". Jenže uplynulo 20 stran a najednou jsem se toho "přejedla". Už mě to nebavilo...
Přečetla jsem, ale trvalo to..

3 08.09.2015

Kdybych nevěděla, kdo knihu napsal a měla bych hádat, řekla bych Sparks. Jeho knihy jsou osobité. Má svůj vlastní styl, ve kterém nechybí láska, romantika, humor, záležitosti každodenního života, ale taky smutek, slzy a zklamání. Jeho knihy jsou hodně emotivní.
Ani Poslední píseň není výjimkou...

1 06.09.2015