Deník 1938–1945

Deník 1938–1945 https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/136438/mid_denik-1938-1945-Oef-136438.jpg 5 285 64

V roce 1938, kdy si Helga začala deník psát, jí bylo devět let. Spolu s rodiči prožívala první příkoří, kterých se Židé v protektorátu dočkali, a jen bezmocně přihlížela postupným deportacím svých kamarádů, spolužáků i příbuzných. Roku 1941 se Weissovi dostali do Terezína, kde žili společně až do otcovy deportace do Osvětimi v roce 1944. Dva dny po jeho nuceném odjezdu byly do transportu zařazeny i Helga s matkou. Školní sešit, do kterého Helga po celé ty roky tužkou zapisovala děsivý vývoj událostí i své pocity, zazdil její strýc do jedné z terezínských zdí. Helžin tatínek byl v Osvětimi zavražděn, ale Helga i její maminka jako zázrakem přežily pobyt v Osvětimi, Freibergu a Mauthausenu i náročnou cestu zpátky domů do Prahy. Helze je patnáct a půl, když do deníku dopisuje své zážitky od odjezdu z Terezína. Je jednou z mála Židů, kteří se do Prahy vrátili a i po válce ve městě zůstali.... celý text

Žánr:
Literatura faktu , Válečné , Historie

Vydáno: , Jota
Originální název:

Deník 1938-1945 , 2012


více info...

simca9342
simca9342
27.02.2023 5 z 5

"Z pravěku"
Knihu jsem dostala od kamarádky, protože věděla o mém zájmu v oblasti druhé světové. Příběh židovské dívky, která to neměla v životě zrovna lehké jsme začaly číst spolu a zbytek jsem potom přečetla sama za zbytek dne.
Ke knize - silný příběh malé holky ,která se zdá být úplně obyčejná, ale není to tak. Je Židovka stejně jako mnoho dalších lidí v té době. zákazy a veřejné ponižování kvůli její rasy je pro tak malou holku něco nepochopitelného. Hlavně později, když jede s celou rodinou transportem někam na východ... co se tam hodně lidem stane je asi všem jasné. Krásný, ale krutý a autentický příběh psaný dětskýma očima, které takhle vnímají válku a její zvěrstva.

Nikola086
Nikola086
31.01.2023 5 z 5

Pohled na hrůzy holokaustu dětskýma očima. Přesně taková je kniha autorky. Kniha je psána stylem deníku. Mnohdy chybí datum, sama autorka tvrdí, že mnohdy nebyl čas se zabývat datem.
Kniha je určitě ideální zejména pro čtenáře, kteří se chtějí dozvědět něco o holokaustu, ale nemají až tak silný žaludek na popisované zvěrstva.
Jako bonusem jsou nádherné kresby autorky, které danou situaci vystihují mnohdy daleko lépe než samotná slova.


cornetka
cornetka
20.03.2022 5 z 5

Neskutečný příběh s dobrým koncem. Můj obdiv patří všem, kdo tohle hrozné období přežil a ještě o něm dokáže napsat.

hop65
hop65
28.01.2022 5 z 5

Lidský osud, osud jedné rodiny, osud celé generace židovských obyvatel Československa ve zhuštěné podobě. Ve velmi emotivním deníku malého děvčátka, které poznává svět z té nejhorší stránky. Rozum zůstává stát nad zvěrstvy v té době páchanými i nad tím, že v podstatě za ně nebyl nikdy nikdo potrestán.

limruska
limruska
19.06.2021 5 z 5

Opravdu emotivní, deník, který byl zazděn v Terezíně, aby pak mohl být doplněn o další prožitá muka a pak se dostal do našich rukou. Děkuji za tu možnost. Číst něčí minulost z této doby je pro mě větším přínosem než otevřít knihu historie. I když se snažím si to vždycky představit, tak to prostě v tom popisovaném měřítku nejde. Je to za hranicí toho, v čem žijeme teď. Něco tak příšerného se nedá.... S úctou jim všem, kteří to v té době museli prožít ...

Jirinamac
Jirinamac
05.05.2021 5 z 5

Díky popularitě deníčků, které si holčičky v té době psaly, se dozvídáme jejich neradostné příběhy. Žádné bezstarostné dětství, ale doba strachu a utrpení, co musely ty děti zažívat a kolik se jich už nikdy nevrátilo domů.

petr.trep
petr.trep
04.02.2021 5 z 5

Autentické deníky dětí jsou velmi cenný pramen k dalšímu bádání. Děkuji za jeho vydání.

petr5421
petr5421
04.02.2021 5 z 5

Velmi pěkný autentický deník!

Lena79
Lena79
02.02.2021 5 z 5

Knihu jsem před několika lety odložila jako nedočtenou. Nyní asi uzrála doba, abych si svědectví těch hrůz dočetla. Zajímavý pohled dětskýma očima. Je dobře, že se deník podařilo uchovat, aby později mohl podat svědectví o životě v ghettu.

Knihomolka506
Knihomolka506
22.01.2021 5 z 5

"Z doby kamenné "
Koupený dárek k narozeninám udělá radost velkou, hlavně ten typu sama sobě:)

Příběh židovské holky, která se vrátila. Svědectví, vzpomínky na dětství, nařízení samotný transport . Silné čtení

Orina
Orina
08.04.2020 4 z 5

Kniha určitě stojí za přečtení, člověk si pokaždé uvědomí, jak se vlastně má dobře a jeho problémy jsou malicherné. Co ale stojí za povšimnutí je, jak Helga píše, že ve vlaku do Mauthausenu a pak v autě od vlaku do tábora porodily dvě ženy. Velmi pravděpodobně se jedná o Prisku a Anku z knihy Narodili se, aby přežili.

Noisette73
Noisette73
02.04.2020 5 z 5

Opět deník, opět veliká výpovědní hodnota. Setkala jsem se s tím, že deníky Anny a Helgy byly porovnávány - bohužel, porovnávat je totiž nemůžeme, ano obě sice byly náctileté slečny, ale dá se v těchto případech vůbec ještě mluvit o tom, že tehdejší události viděly dětskýma očima? Myslím, že v momentě, kdy se státy celé Evropy nuceně halily do vlajky s hákovým křížem každé dítě dítětem být přestalo, všichni museli rychle dospět. Navíc každá z těch dívek žila v jiném státě, takže je srovnávání nemístné, navíc každá byla úplně jiná. Helga deník prokládala obrázky, malovala co viděla a zažila, když si člověk uvědomí, že to malovalo dítě, je to o to děsivější. Nepoužívala třeba tak vzletné fráze jako Anna, ale malovala a přesto pro mě z nepochopitelných důvodů její deník tak známý není i když je úplně stejně silný.

Danago
Danago
12.02.2020 3 z 5

Velice zajímavá knížka, která ukazuje, co zažila židovská dvanáctiletá dívka v období války u nás. Velice detailně zde popisuje svůj život v Terezíně a potom i v dalších vyhlazovacích táborech. Dost mě překvapilo jak vyspěle je deník napsaný na tak mladou dívku. Autorka píše v předmluvě , že deník není nijak upravován. Knížku jsem si se zájmem přečetla, ale s Deníkem Anny Frankové se opravdu srovnávat nedá.

Baja333
Baja333
12.01.2020 2 z 5

Hrůzy které židé zažívaly během 2.světové války jsou až neuvěřitelné. Kniha se velmi dobře a rychle četla. Jen jsem se nemohla ubránit myšlence, zda jde opravdu o deník..... Nejde mi na mysl, jak dívka, která u sebe nesměla mít nic, byla schopná schovávat papíry a tužku aby psala deník (hlavně ke konci).A jak detailně zapisovala právě odehrávající drama..... Neumím si představit, že by za pochodu kdy šlo o život psala deník..... Z deníkem Anny Frankové se srovnávat moc nedá.

Kája95
Kája95
24.11.2019 4 z 5

Dá se vůbec hodnotit kniha o holocaustu?

Vakalik
Vakalik
06.09.2019 4 z 5

Dobrá kniha. Pohled další oběti druhé světové války na tehdejší dění, zážitky. Tyto knihy by neměly zůstat zapomenuty.

KatkaB77
KatkaB77
28.08.2019 3 z 5

Příběh pražské židovské dívky, která přežila. Je zvláštní, jak se děti dokáží přizpůsobit dění kolem sebe. Jen mě překvapilo, že věděla o 3 narozených miminkách, když oni sami o sobě nevěděli podle knihy Narodili se aby přežili?

Ventimiglia
Ventimiglia
11.07.2019 5 z 5

Velice působivá je rychlost, s jakou se stane z dvanáctileté, velmi vnímavé, ale přece jen dětské dívenky předčasně dospělá žena, ve které zápasí touha přežít (dnes večer uteču, konec je tak blízko, je hrozné umřít na prahu míru) s vědomím, že nemůže maminku nechat samotnou. Dojemná je snaha děvčat v Terezíně udržet si lidskou důstojnost, důraz na čistotu, uklizené ubikace, péče o nemocné rodinné příslušníky a přátele, dodržování svátečních rituálů (krepová kytička pro maminku na Svátek matek, drobné dárečky, které udělají obrovskou radost, dort z naškudlených surovin a náhražek) - teprve dodatečně jsem si to dala do souvislosti s mottem, které napsal tatínek Helze do památníku: "Snad bude i hůř a snad zas líp/ v tom světě tak nelidsky štvaném,/ dnes dejme si pouze věrný slib,/ být lidmi že nepřestanem." A pak ta nevýslovná, jen těžko popsatelná hrůza v Birkenau; rozhodování v selekci: co má Helga udělat, aby zůstala s maminkou? Má si přidat na věku? Má říct pravdu? Je lepší říct, že patří k sobě, nebo naopak? A pak už jenom zima, nepředstavitelný hlad, nekonečné apely, nekonečné útrapy. Ponižování je promyšlené: ženy se nesmějí mýt, nesmí udělat nic, co by jim mohlo udělat drobnou lidskou radost (prstýnek z drátu, pramínek vlasů vykukující zpod šátku) - za všechno se fackuje, stříhá dohola. Jak se teď vzpomíná na Terezín, který se dřív zdál hrozný...
A v samotném závěru krutá cesta v otevřených vagónech na uhlí, ve kterých si mohly ženy lehnout jen tak, že se skládaly vedle sebe, všechny na pravém boku, kdyby se jedna chtěla otočit, musí se otočit všechny... Solidarita i agrese, nervozita se snoubí s nadějí, vyhladovělé ženy a neskutečně zbídačené ženy se hádají, vlak projíždí českými městy, fronta už je jen kousíček - a pak to hrozné zklamání, když je dovezou do Mauthausenu, a hrůza, že teď, v květnu 1945, půjdou do plynu...

qinska
qinska
30.03.2019 5 z 5

Velmi pěkně napsané, jako kdybych tam byla s Hegou. Děti jsou mnohem silnější, než si myslíme.

Devil-Ivet
Devil-Ivet
16.12.2018 5 z 5

Neskutečný příběh děvčete a přesto skutečný. Mě tenhle deník dostal, hlavně ty obrázky. Jsou děsivé a přesto pěkné. Rozhodně doporučuji!