stju komentáře u knih

Kniha mě moc nezaujala, sice jsem ji dočetla, ale určitě se k ní nebudu vracet. Popsala bych ji jako nepříliš zajímavý a zdlouhavý příběh s povrchně vykreslenými postavami, navic kombinovaný s divnou a zamotanou detektivkou.
Sice jsem laik, ale podle komentářů u ostatních knih jiného žánru této autorky se domnívám, že podle mé zkušenosti, detektivky nebudou její nejlepší volbou, jak oslovit čtenáře.

2 01.01.2019

Knihu jsem si vybrala hlavně kvůli tomu, že jsem se domnívala, že se bude zabývat tematikou, která mě zajímá - chováním autisty v běžném životě, dozvim se, jak se žije těmto lidem mezi námi "neautisty". 0 B jsem se však dočetla pouze to, co je o autismu všeobecně známé. Větší část příběhu mi připomínala spíš nějakou literaturu pro mladé dívky, takový dívčí románek. Vzhledem k tomu jsem očekávala v podobném duchu závěr. Ten však byl hodně smutný, i když skutečný život takový také bohužel bývá...
Celkově mě kniha spíš zklamala.

2 24.12.2018

Kniha trochu připomíná "Pretty woman" po česku. Ale proč si nedopřát docela čtivý příběh se šťastným koncem. Moc se mi líbil vkusný obal s jemnou kresbou ulit.

4 10.12.2018

Myslím, že kniha byla napsána ve stylu hygge tak, jak jsem smysl tohoto slova právě během čtení pochopila-klid, pohoda... Přivedla mě k zamyšlení, že je přínosné a velmi uklidňující se o tento stav "těla i duše" vědomě snažit a knihy podobné této, v tom pomáhají. Jako bonus-už vím, jak se slovo hygge vyslovuje.

3 29.11.2018

Zpočátku jsem docela dost tápala v jednotlivých postavách a příběh byl na můj vkus hodně rozvláčný. Nějak se pořád nic nedělo. Potom jsem se ale do knihy začetla, děj se zajímavě rozběhl a hlavně jsem opravdu do konce netušila, kdo je vrah.

01.10.2018

Celkově mi kniha nepřipadá až tak skvělá, ale musím přiznat, že mě hodně zaujala hlavní hrdinka Sára. Kvůli ní jsem knihu nevzdala a sledovala jsem její příběh. Zajímavé jsou její postoje, myšlenky, názory a zvraty v osobním životě. Autorka Sáru nijak nešetří a popisuje ji se všemi zápory a ke konci i trochu idealizovanými klady. Hlavně mě však zaujala nějaká spřízněnost se Sárou, která se nebála ukázat se a pojmenovat své názory tak, jak to cítí ona bez ohledu na to, co od ní očekává nebo spíš vyžaduje okolí.

13.09.2018

Příběhy a problémy druhých manželek je zajímavý námět na knihu, zvlášť když každá měla naprosto odlišný důvod proč nesnášet manželku první. Měla jsem, hlavně zpočátku při střídání jednotlivých příběhů, problém uvědomit si, o kterou dvojici (respektive trojici) právě jde a jaký je jejich vztah. Takže jsem trochu tápala: Alison - Luka - Sofie a jaký vztah? Přesto se mi kniha líbila a jako odpočinkové čtení určitě doporučuji, zvlášť když závěr docela překvapí.

27.08.2018

Knihu hodnotím jako takový průměr pro chvíle, když si chci opravdu jen odpočinout. Neprobíhá žádný vzrušující příběh, spíš vše jen tak plyne. Zápletky nijak neohromí, překvapení se nekoná, vykreslení postav je povrchní. Mám však ráda příběhy z běžného života a proto jsem knize dala šanci, určitě se k ní ale nevrátím - jednou stačilo...

1 19.08.2018

Souhlasím s názorem, který tu opakovaně zazněl - i podle mne kniha patří mezi ty zdařilejší od Simony Monyové. Velmi oceňuji, že způsob, kterým je kniha napsána, odpovídá záměru, který podle slov hlavní postavy Darji, autorka sledovala: "Že je to banální příběh? Berte to prostě tak, že je mi smutno, co s dlouhými víkendy, a občas se potřebuju vypovídat."

2 11.08.2018

Protože knihu čtu nyní, hodnotím kladně romanticky laděný příběh a barvitý popis exotické havajské přírody. Doporučuji určitě jako vhodné čtení na dovolenou. Nechci tím ale příběh odsoudit jako povrchní. Rozhodně mě zaujaly reálie ze života původních obyvatel a následně změny, které přinesli nejen misionáři, ale i ostatní přistěhovalci. Byla mi velmi sympatická i Anna/Tereza, především obdivuji její vnitřní boj, který musela svést, když se snažila dostát své ušlechtilé touze pomáhat potřebným a přitom se vyrovnat s postupným poznáním vlastního vztahu k náboženství.

4 07.08.2018

Příběh, který začal celkem banálně - dětskou neposlušností a žloutkovým věnečkem. Autorka zvolila zajímavý způsob střídání vyprávění Miry a Hany, který byl v tomto případě velmi smysluplný. Příběh Hany mi dal trochu jiný pohled na holocaust, protože nešlo o osud anonymních milionů lidí, ale o ten jeden její. Tím víc však nuti k zamyšlení. Velkým překvapením v knize bylo i postupné odkrývání rodinné historie a tím i odhalování vztahů jednotlivých postav v minulosti. Celkově mě kniha opravdu zaujala a ráda si přečtu další od této autorky.
Hodně se mi líbil i obal knihy od Veroniky Kopečkové.

22 25.07.2018

Seriál jsem neviděla a netušila jsem tedy, že kniha je podle něj napsaná. Takže jsem ji po pár stránkách odložila, protože způsob psaní přesně odpovídá: napsáno podle seriálu...

3 02.07.2018

Námět knihy mne zaujal, zajímavý byl i způsob autorčina podání-střídání popisu setkání spisovatelky a hlavního hrdiny s jeho vyprávěním. Porozumění přispělo i rozlišení obou linií různým fontem písma. Překvapivým prvkem bylo i to, jak byla spisovatelka do příběhu zaangažována postavou svého manžela. Celkově byla kniha ale dost zdlouhavá a ke stěžejnímu zvratu v příběhu, zjištění, že Jáchym není biologickým otcem, došlo dost násilně vykonstruovaným způsobem (Emma příliš snadno donutí Jáchyma, aby test paternity místo něho poslal Marek).

1 02.07.2018

Snažila jsem se, a moc, místy se mi kniha zdála zajímavá, nechtěla jsem to vzdát. Ale nakonec jsem to vážně vzdala. Příběh mi připadal hrozně rozvláčný, zdlouhavý, abych se v něm zorientovala, musela jsem se při každém novém čtení vracet zpět, o čem jsem to vlastně minule četla...

20.06.2018

Kniha se mi příjemně četla, navzdory hororovému příběhu, těšila jsem se, až se k ní večer vrátím. Líbil se mi styl autorčina psaní a velmi obdivuji její fantazii, se kterou popisovala život v přízračném světě "Zahrady". Dost mě překvapil závěr příběhu, musela jsem se několikrát vrátit na přečtené stránky, abych pochopila úlohu Inar (Maya) v celém příběhu, to mi trochu vadilo. Kdybych však narazila na další knihu této autorky-nebudu se přečtení bránit. Dost se mi tu líbil komentář "Zrzavá_Tereza", že by kniha byla zajímavá zpracovaná jako film-souhlas, dívala bych se a to TV moc nemusím.

3 07.06.2018

Kniha mi připadala hrozně zdlouhavá, stále jsem čekala, že se něco zajímavého stane-a nějak k tomu nedošlo. Rozhodně se nenaplnila moje očekávání, která jsem před četbou měla a opravdu jen tak-tak jsem doklopýtala ke konci.

1 08.05.2018

Zpočátku mě příběh Hanneke hodně zaujal, zajímavé bylo také dozvědět se, jak vypadal život běžných Holanďanů za války. Závěr knihy mi však dojem pokazil. Měla jsem pocit, nenapadá mě lepší výraz, že byl takový "slepovaný".

1 15.04.2018

Příběh unesené Lily mě zaujal nejen zvoleným tématem, ale i stylem autorčina psaní. Sama jsem z dvojčat (stejně jako autorka), takže jsem rozuměla i specifickému vztahu obou sester. Co mi trochu vadilo, bylo náhlé zjištění, že Rick zároveň unesl další dvě dívky. Při poměrně podrobném popisování jeho rodinného i pracovního života, včetně života v chatě, kde věznil unesenou Lily, bych čekala i zmínku o této součásti jeho života. Připadalo mi, že tato informace jakoby "spadla z nebe" trochu se záměrem ještě přitvrdit v popisu Rickova patologického chování. Ale celkově je kniha zajímavá a čtivá.

2 10.04.2018

Zpočátku se mi kniha líbila, především vykreslením jednotlivých postav, které slibovalo zajímavý příběh. Místo toho však, podle mého názoru, následoval jeden velký chaos. V zásadě jsem ani nebyla schopna rozlišit, co je vlastní příběh a co jsou vložené představy. Tak nevím-je to chyba moje nebo autorky?

25.03.2018

Musím přiznat, že když jsem se do knihy začetla, nechápala jsem zklamání některých z vás. Příběh mě velmi zaujal, opět mi, stejně jako Brownovy předešlé knihy, připadal mistrně napsaný, udržoval mě stále v napětí, opravdu jsem hltala jednotlivé stránky, na internetu si vyhledávala popisovaná místa... Jenže, naprostý souhlas s Jogesem-trvalo to zhruba do 3/4 knihy. Trochu mě zklamalo i rozuzlení příběhu, ale ještě víc rozvláčné (a podle mého laického názoru snad i zbytečné) poslední stránky, ty jsem opravdu dočítala jen ze zvyku knihu dočíst.
Pravda ale je, že od dalších knih, které, jak doufám, Brown napíše, mě to rozhodně neodradilo a určitě si je s velkým očekáváním přečtu. Zvlášť, když stále čekám na tu avizovanou z Prahy.

6 21.03.2018