sporran
komentáře u knih
Žena, která se ponořila do srdce světa
Sabina Berman
Knihou jsem se bohužel neprokousala. Skončila jsem zhruba v jedné třetině. Asi jsem nebyla naladěná na přemýšlení o normálnosti a normách společnosti.
Já blázním s vámi
Martin Jarolímek
Kniha rozhodně zůstává v mojí knihovně. Jak autor píše, tak je sám opakem medicínského modelu léčby tj. psychoterapeutickým přístupem se snaží lidem se schizofrenií najít tu správnou cestu, jak "vycházet" se svojí nemocí. V několika kazuistikách popisuje, jaká může být alternativa tradičního práškového přístupu k léčení. Navazuje s pacientem chápající vztah, vidí ho v kontextu celého jeho života a veškerých vazeb, nejen jako nemocného člověka. Poukazuje na český systém v psychiatrickém přístupu, který se začíná hroutit. Navíc lidí s duševním onemocněním neustále přibývá. Schizofrenie se objevuje především mezi studujícími, které vyřazuje z běžného života už navždy. Je třeba se zamyslet na efektivním a hlavně jiným přístupem ke schizofrenii a jiným duševním onemocněním, tak jako třeba k autismu, abychom jen neplnili léčebny a ústavy, ale dokázali nemocné nechat žít v domácím prostředí a mnohdy i plnohodnotnějším životem. V tomto ohledu pěkná a čtivá kniha, která se nebojí otevřít témata, která občas proletí i mediálním světem, možná zcela nepochopena a dezinterpretována. Cesta pana doktora je ta správná, ale vyžaduje vysoké osobní nasazení, empatii a zamyšlení.
Vězeň času
Matt Haig
Miluju tyhle knihy o mezičasovém životě (např. První konec, Poslední začátek). Příběh z řádu scifi, ale zajímavé jsou některé myšlenky hlavní postavy. Je přínosné se nad nimi zamyslet. Člověk se těžko vyrovnává se svojí smrtelností, s tím, že má na Zemi jen svůj vyměřený čas, že jednou už nebude nic. Právě zamyšlení nad dlouhověkostí a jejími úskalími může člověku poskytnout alespoň drobné uklidnění. Protože všechno má prostě svůj čas a když se překročí hranice, tak už to prostě nestojí zato.
Slavík
Kristin Hannah
Pěkná a čtivá kniha. Příběh hluboké lásky, odvahy a lidství na pozadí války a krutosti nacistů se odehrává v Paříži a na francouzském venkově. Je i o neuvěřitelné síle žen ve válce, které dokážou být neskutečně statečné.
Dívka, která četla v metru
Christine Féret-Fleury
Zajímavý příběh. Nicméně monology zabíhající mimo dějovou linii byly opravdu obsáhlé. Ostatní osoby, které se objevují, nejsou dostatečně literárně využité. Román by asi snesl více stránek.
Dívky z trajektu
Lone Theils
Poutavě psaná detektivka, čtivá. Jen ten konec byl takový rychlý a laciný. ALe je podle skutečnosti, tak zřejmě i ten konec patří ke skutečné události.
Nový tajný deník Hendrika Groena, 85 let
Hendrik Groen
Naprostý souhlas s předchozími komentáři. Druhý díl je smutnější a místy velmi drsně úsměvný. Kéž by v takové společnosti jednou člověk prožil své pozdní stáří. Nicméně česká seniorská komunita je někde jinde. Bohužel... A nebo je to jedna velká fikce. Každopádně čtivá kniha doplněná i faktickými detaily ze světového dění vč. sportu a velmi mi vyhovuje členění dle jednotlivých dnů.
Pečovatel: Příběh jednoho syna
Marshall T. Brown
Kniha v americkém stylu, české prostředí jen okrajově, přestože zde působí autor jako misionář. Zajímavé je prolínání s citáty z Bible. Víra v Boha pomáhá autorovi se vyrovnat s těžkými okamžiky. V dobrých i špatných věce vždy vidí záměr Boha. Velmi přínosné jsou popsané pocity člověka, kterému umírá jeho blízký. Přínosný je i popis hospicové péče, která již nyní funguje i v Čechách. Dozvíme se více o tom, jak zvládnout po duševní stránce smrt blízkého, jak s ním být v posledních chvílích. Pro ty, kteří nežijí ve víře, je něco nového ony vsuvky z Bible. Nicméně ať jste věřící nebo ne, myslím si, že jde o knihu přínosnou a přečteníhodnou. Až na ten americký přístup, který je odlišný od českého smíšlení. Tj. všichni si pomáhají, chápou, poslouchají, volají zpátky (zdravotnictví v ČR je někde jinde), nebo si to autor přikrášlil.
Pochopíš, až budeš velká
Virginie Grimaldi
"Jste k sežrání, fosilové". Tak v tomto duchu se nese knížka s románkovým příběhem... ztráta blízké osoby, prozření v partnerství, další ztráta a už nemůžete dál. Hlavní hrdinka odchází o ústraní, aby se se vším srovnala a nachází nový rozměr svého života, nové podněty, získává nový pohled. V knize lze vnímat oslavu stáří a to i v jeho nedostatcích (ztráta paměti, ztráta pohyblivosti, samostatnosti...). Dívejme se na stáří jinýma očima. Na druhou stranu troch přitažené za vlasy, protože takovýto tip seniorů v našich zařízeních není obvyklý. A i práce tam je spíše o něčem jiném. Každopádně doporučuji k přečtení, protože je to kniha citlivá, čtivá a vtipná.
Světlo mezi oceány
M. L. Stedman
Současně populární próza o hodnotách se silným příběhem, pro mě na pokraji oné ženské literatury, kterou rozhodně tímto nechci snižovat. Ideální dva hlavní hrdinové, rány osudu v podobě několika potratů a jako náhodou osud zavane na ostrov v lodi mrtvého muže s nemluvnětem. Jako náhodou žije jeho matka v rodišti Izabelly... Zaujala mě myšlenka toho, že někdy jsou situace, ve kterých ať se rozhodnete jakkoli, stále to není dobře. Taková ta osudová chvilka, kdy se život bude ubírat jiným směrem. V běžném životě by člověk jednal racionálněji a dítě předal úřadům. Ale na ostrově hodiny vzdáleném lidem? V době, kdy máte rozjitřené rány v srdci....
Malá sestra
Martina Borger
Kniha ač útlejší, tak velkého významu a velké hloubky. Syrové pojetí týrání, které se vyvine z nevinného okamžiku. Příběh zasazený do Francie. Tedy na jedné straně poetika francouzského Biarritzu a na druhé straně umírající dítě s mentálním postižením ve sklepě. No a rodina to vlastně nemyslela špatně.... Co k tomu dodat? Vše z pohledu holky (sestry), která jediná nechtěné dítě opatřuje. No není svět šílený? Na oko úžasná rodina až na lehce ovlivnitelného otce a matku s mírným duševním onemocněním (sobeckou) a oba velmi nevyzrálí. Co už vůbec nechápu, že se o ně poté nezajímala sociálka. Přeci jen v ČR stále probíhá proces, návštěvy, konzultace s pěstouny. Těžko uvěřit.
Bílá tma
Zdenka Hamerová
Nejsem detektivkář a i tato kniha mě v tom utvrdila. Měla zápletku, měla neočekávané zvraty, měla napětí... Ale chyběla hloubka. Což je u tohoto žánru normální. Nicméně dočetla jsem, protože mě zaujala zápletka s postupným umíráním jako pomsta nevěrnému manželovi. I spojitost s domovem pro seniory, který byl jen dějově nevyužitou kulisou. Jak psal někdo níže, že dětský jekot byl spíše divným prvkem v této skládačce.... Možná jsem od něho čekala dějově více.
Všechno není zapomenuto
Wendy Walker
Tento žánr nepatří k mým oblíbeným. Nicméně psychologická linka mě zaujala a knihu jsem si půjčila. Přečetla jsem ji za jediný den. Je prostě chytlavá, ale žádný zásadní literární dopad.
Dary se přece nevracejí
Ludmila Janáková
Velmi podrobná kniha o problematice pěstounské péče i o samotné snaze autorky "pomoci" dvěma zanedbávaným holčinám ve vyšším věku. Zhruba do poloviny jsem byla naprosto nadšená. Ve druhé půlce se věci dost opakují a řadu z nich autorka již dříve podrobně probrala. Zabývá se především mladší Bárou a spíše okrajově mentálně postiženou Kačkou. Velká poklona před ní a před tím, že vlastně holkám zasvětila svůj život a určitě je zachránila od osudu, o jehož podobě se můžeme jen dohadovat. Je zvláštní, že v otázce nefungování původní rodiny někdo již dříve něco neudělal. Je toto běžné? Čtivá kniha pro nás "pouhé čtenáře", ale důležitá kniha pro ostatní pěstouny, kteří se potýkají se stejnými problémy s dětmi. Kniha a její autorka mi malinko přijde jako taková česká Torey Hayden.
Pohřbený zaživa
Richard Marsh
Velmi silná kniha. Aniž bychom se sami dokázali zamyslet nad pocity lidí, kteří neovládají tělo, tak máme možnost se do jejich pocitů vcítit prostřednictvím popisu v této knize. Ač spíše populárně naučný žánr, tak je velmi čtivá. Na druhou stranu nutí k zamyšlení. Čeká nás jednou právě tohle?
Mami, je to člověk, nebo zvíře?
Hilde De Clercq
Jednoduše popsaná část vnímání světa lidí s autismem. Zkusme na to při interakci s nimi myslet.
Homo psychoticus
Michaela Malá
Neobvyklý pohled do pocitů a vnímání člověk trpícího schizofrenií. Náročné na čtení a pozornost, ale stojí za to.
Tajný deník Hendrika Groena
Hendrik Groen
Kniha se mi líbila. Velmi rychle jsem si zvykla na deníkové členění. Protože pracuji se seniory, dokázala jsem si obsah promítnout do našich podmínek. Podobné složení seniorů v našich domovech pro seniory nenajdete. A obdobný přístup k životu také ne. Nicméně nebylo by špatné takto fungovat ve stáří. Líbila se mi některá témata, kterými se autor, ale i jeho okolí zabývá. Někdy k pousmání, jindy k trpkému zamyšlení. Fakta, která kniha uvádí, jsou ověřitelná a existující, což mě při jejich ověřování opět obohatilo. Těším se na další vydání, které bude až za dva měsíce.
Dobře utajené rady
kolektiv autorů
Kniha mě zahltila, přehltila. Má velké ambice pojmout celý život člověka a komplexně ho pokrýt radami. Což není úplně možné. Je možná najít pár inspirací, pokud nebudete jako já zahlceni.
