sporran

Příspěvky

Analfabetka, která uměla počítatAnalfabetka, která uměla počítatJonas Jonasson

Dávám Analfabetce plný počet, protože jde sice o lehčí literární žánr, ale kniha rozhodně pobavila a při čtení chytla. Příběh je spletí absurdních zápletek s nádechem černého humoru. Už jen ten začátek - prostředí jihoafrických vynašečů latrín. Možná to zní lacině, brakově, ale já v celé knize brak nevidím. Za řadou situací je spíše vidět předsudek společnosti, který autor obrací naprosto naruby. Kniha je plná "kouzelných" absurdit, ale když se člověk více zamyslí, tak v našem životě se s řadou absurdit setkáváme a nejsou třeba až tak kouzelné. Myslím si, že kniha bude čtenáře rozdělovat na dva protipóly, zastánce humorného žánru s nadsázkou a odpůrce, kteří ji budou řadit k plytké a možná i laciné literární tvorbě autora, který se veze na vlně Staříka....

17.05.2020


Než vystydne kávaNež vystydne kávaTošikazu Kawaguči

Na japonských povídkách se mi líbí, že bývají vzájemně propojené. Nevím, zda to patří k přístupu v literatuře v Japonsku :-) , ale jsem tím nadšená. Jinak povídky mají pro mě hloubku v tom, že i když nejde přítomnost změnit, tak důležité je, jak na ni nahlížíme, jak se situací pracujeme. A to je tady krásně ukázané. To téma, návrat v čase, souvislost s kávou (pro kafaře lahoda).... Moc pěkně napsané.

14.02.2021


HanaHanaAlena Mornštajnová

Velmi zajímavě napsaná knížka zabývající se otázkou pocitu viny, která je zakořeněná hluboko v člověku. Aniž bychom svým jednáním chtěli ublížit, může se stát, že se právě díky tomu dají věci do pohybu špatným směrem. Autorka v jednotlivých kapitolách prolíná roviny válečných let, vrací se do doby, kdy hlavní hrdinka, Hana, svým rozhodnutím zvrátí svůj i osud svých blízkých. A takto se to stane ještě v několika časových okamžicích v jejím životě. Kniha, hodná zfilmování.

25.03.2018


Zloději zelených koníZloději zelených koníJiří Hájíček

Hájíčka, coby autora zemitých románů jsem si oblíbila, jeho knihy jsou tak trochu výjimkou mezi mými oblíbenými žánry. Nicméně po Rybí krvi je to už druhý román a určitě půjdu dál. Téma vltavínů je až téměř magické. Musím říci, že u podobně štíhlého románu bych asi litovala, že se vše ještě více nerozvinulo, ale tady u té knihy to bylo tak akorát. Prostě fajn kniha. Přínosná. Budu se těšit na film s výborným hercem Liškou. :-)

29.09.2016


VděkVděkDelphine de Vigan

Útlá kniha s krátkým příběhem, který má až poetický nádech. Prolíná se tu téma konce života spojené se vzpomínáním staré paní a jejího současného života v pečovatelském domě. Potýká se s rostoucími zdravotními deficity, především zhoršováním kognitivních funkcí, afázií. Nicméně vše je popsáno a prožíváno s určitou noblesou. Na pozadí se prolínají střípky z jejího dětství spojeného s holocaustem, vděčnost lidem, kteří se jí, coby židovské holčičky ujali. V jejím životě se objevují lidé, kteří ji mají rádi a pomáhají jí projít těžkým obdobím i tím, že si je vědoma svých ubývajících schopností. Závěr zůstává otevřen. Dílo o tématu, kde by člověk úplně neočekával poetiku. Nutno dodat, že toto není běžný obraz života seniora v české společnosti (rodině) a v systému sociální péče u nás. Každopádně každý z nás v tomto příběhu může najít určitou inspiraci pro vztah ke svým stárnoucím blízkým.

01.01.2020


Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotářiRaději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotářiAleš Palán

Velmi zajímavá kniha povídání s lidmi, kteří žijí jinak než většina z nás. Jejich vztah k Šumavě je mi moc blízký. V povídání mě zaujalo jejich pojetí samoty, ticha, tmy, pohyb po horách, vnímání konvenční společnosti. Někteří se potýkají s psychickými obtížemi, jiní prostě žijí životem, který je dělá šťastnými. Forma rozhovoru mi není tak blízká, ale i tak jsem přečetla knihu za dva dny. Hodně mě navnadil autorův úvod a popis toho, jak kniha vznikala, jak navazoval kontakty se "samotáři".

28.12.2019


Než pravda vyjde najevoNež pravda vyjde najevoTošikazu Kawaguči

Tak jak jsem už psala u první knihy o kavárně Funiculi funicula, tak jsem nadšená z linky, která se line všemi povídkami. Navíc je spojená s kávou. Člověk si při čtení má chuť dát tu kávu a pokud se vžijete do pocitů hlavních postav jednotlivých povídek, tak se s nimi přenesete i v čase. Což je jedním aspektem této knihy. Pokud bychom se chtěli přenést do jiného času, ke konkrétní osobě a situaci s podmínkami, které se dávají v této kavárně. Kdo by to byl, jaký čas a jaká situace?
Děj je tak promyšlený, že má člověk opravdu velkou chuť se do toho ponořit natolik, že by šel po souvislostech a vymyslel sám jednu další povídku. Pouze poslední povídka mi přijde už trošku méně promyšlená. Každopádně jsem z těchto knih, myšlení autora, propojení s minulostí nebo budoucností a myšlenkovými pochody, nadšená.

19.02.2021


Tohle město, tahle řekaTohle město, tahle řekaMartina Leierová

Mám ráda knihy, které skládají příběhy spojené jednou dějovou linkou. Čtivá kniha se sociologickým obsahem, osudy lidí, které se vzájemně prolínají...

07.05.2021


Řekni vlkům, že jsem domaŘekni vlkům, že jsem domaCarol Rifka Brunt

Smutná, pěkná kniha plná niterních pocitů hlavní hrdinky a vůbec světa. Na jednu stranu naprosto nepochopitelné, že by se něco takového mohlo odehrát, na druhé straně k zamyšlení, že díky jedinému rozhodnutí se může život řady lidí ubírat zcela jiným směrem. Život je i o maličkostech, trsátkách v lahvi a dalších drobnostech kolem nás... Po čtení obdobných knih člověk kolem sebe hledá hloubku prožitku a ne vždy ji nachází.

17.11.2016


Heřmánkové údolíHeřmánkové údolíH. M. Körnerová (pseudonym)

Čtivá kniha, reálná, na začátku člověk úplně cítil vůni heřmánkových lánů v údolí. Ráda bych takové místo jednou navštívila. Příběh je o velké vnitřní síle dívky, která by strčila do kapsy kdejakou dospělou ženu. Je neuvěřitelné, co všechno zvládla.... oproti nám v dnešní době. My máme spíše ty psychické obtíže, se kterými se potýkal její manžel. Silný příběh silné ženy.

27.11.2016


Dešťová hůlDešťová hůlJiří Hájíček

Hájíčkův styl mám prostě ráda. A ani tento román rozhodně nezklamal. Opět sonda do vesnického života optikou katastrálních map a nezbytnou poetikou každodenního života. Příběh jako z běžného života. Umím si představit, že by mi toto vyprávěl kamarád...

25.03.2017


Mami, kdy už konečně umřeš?Mami, kdy už konečně umřeš?Martina Rosenberg

Čtyři hvězdy za statečnost autorky a za to, že popsala to složité několikaleté období, které prožívala společně se svými stárnoucími rodiči postiženými duševními chorobami. Pracuji se seniory a tak se s tímto tématem běžně setkávám. Po stránce literárního zpracování to opravdu není žádný vrchol. Spíš je to kniha o tématu, které v literatuře není příliš často zveřejňované včetně surových pocitů autorky, která vše, o čem píše, prožila a prožívala řadu měsíců. Vše se odehrává v Německu, kde sociální systém funguje jinak a vůbec společnost sama o sobě. V českých poměrech bych tuto samou situaci, celý příběh viděla jinak. Jinak zkušenější spisovatel by knihu obohatil o více detailů, popisů, propojení, což mi někde i chybělo. Ale to je možná i v tom, že řadu situací a pocitů aktérů znám. Je potřeba psát o nemocech stáří, o nemocech duševních, o těch, kteří jimi trpí i o těch, kteří se o ně denně starají. Ale je to těžké a těžko uchopitelné. Pravda, pocity, emoce, smrt, strach..... atd. To jsou věci, které máme všichni v sobě a jen málokdo třeba se stářím, smrtí a nemocemi umí zacházet.

19.04.2016


KulkaKulkaMary Louise Kelly

Velmi zajímavé téma. Dávné časy, dávná odhalení... Tak trochu americké. Trochu zklamal závěr, kdy se ze šedé univerzitní profesorky stal bezskrupulozní Zoro mstitel a ... Ovšem čtivě psané a dělení do krátkých kapitol mi taky vyhovovalo.

04.02.2017


Do tmyDo tmyA. Bolavá (pseudonym)

Opravdu hodně neobvyklá kniha. Naprosto originální téma a příběh, kterého si člověk může vykládat děj dle svých pocitů. Jaká byla Aninna nemoc? Rakovina, schizofrenie?.... Úplně jsem při čtení cítila vůni lipových květů, bzučení včel v koruně stromu a viděla krásné zářivé květy divizen. Chápu i onu posedlost sběrem, konec konců, kdo z nás nemá nějakou posedlost. Náročná kniha, ale zajímavá.

26.02.2017


SlavíkSlavíkKristin Hannah

Pěkná a čtivá kniha. Příběh hluboké lásky, odvahy a lidství na pozadí války a krutosti nacistů se odehrává v Paříži a na francouzském venkově. Je i o neuvěřitelné síle žen ve válce, které dokážou být neskutečně statečné.

22.09.2018


Jsou světla, která nevidímeJsou světla, která nevidímeAnthony Doerr

Kniha byla od začátku zajímavá, i díky neobvyklému členění textu do krátkých kapitol a prolínání časových rovin i jednotlivých hlavních postav. Neobvyklé je i zapracování válečných událostí, atmosféry. Silný příběh podrhuje prožitek slepé dívky a její vztah k otci i ostatním blízkým. Na pozadí válkyse tu rozvíjí osudy tří lidí, které se v jednom okamžiku prolnou, opět zvláštním a neobvyklým způsobem. Kniha je opravdu neobvyklým zpracováním života ve válce....

14.12.2015


Rybí krevRybí krevJiří Hájíček

Knize jsem s přibývajícími stránkami opravdu přišla na chuť. Je malinko rozvleklá, ale později jsem si na to zvykla a naopak si začala vychutnávat každou stránku. Líbí se mi retrospektivní přístup autora. Hanka přijíždí do vlasti a vrací se zpět na známá místa a navštěvuje lidi, kteří hodně zasáhli do jejího života. V retrospektivě se vrací autor k Hance v mladých letech, které prožila ve vsi, která byla kvůli stavbě elektrárny určena k zatopení. Toto téma mě opravdu zaujalo a ráda si o něm přečtu i v jiných knihách. Myslím si, že je zajímavé a pěkně pojaté. Přímo volá po filmovém zpracování. :-) Jen mi pořád vrtá hlavou, proč jse kniha nazvaná Rybí krev. Nevím proč, ale nějak si vždycky nemůžu vzpomenou na ten název a pořád mám pocit, že v názvu bylo něco o dětech.... Jinak jsem brousila po dalších knihách Jiřího Hájíčka a zjistila jsem, že Zloději zelených koní (poslední jeho kniha) byla čerstvě natočena v hlavní roli s hercem Liškou a za týden jde premiéra do kin. Takže takový bonus. Jen si říkám, jestli bych neměla tuto knihu přečíst včas. Většinou bývá lepší si přečíst první knihu. :-) Každopádně tématicky pro mě nové knihy a chytlo mě to. Jen se trošku "bojím" Selského baroka a ten pocit ještě umocňuje přebal knihy. Ale bude to výzva a věřím, že na knihu také dojde.

29.08.2016


Slepá mapaSlepá mapaAlena Mornštajnová

Líbí se mi zpracování tří generací žen a jejich osudů. Více bych se jim věnovala do hloubky i s nějakým přesahem. Rozdělení do kapitol bylo pro čtení přínosem. Zaujala mě zápletka, kdy se potýká hlavní hrdinka s STB. Čtivá kniha.

16.12.2017


Pokrevní bratřiPokrevní bratřiIngvar Ambjørnsen

Čtivý pohled do života dvou přátel, které spojuje duševní nemoc. Je tam krásně a lidsky popsáno, jak pro nás běžné věci mohou být pro ně životní výzvou, jak se perou s událostmi běžného dne, třeba zvednout telefonní sluchátko nebo zajít do hospody... Respekt vůči hlavním hrdinům, kteří svůj život zvládali po svém i v kontextu života běžné společnosti. Respekt vůči všem, kteří takto mezi námi žijí a respekt k autorovi knihy, který toto nádherně ve svém díle vystihl.

05.01.2020


Méně mít, více žít - Najděte si vlastní cestu k minimalismuMéně mít, více žít - Najděte si vlastní cestu k minimalismuKlára Haunerová

Velmi zajímavá kniha k populárnímu tématu současnosti. Autorka se zabývá minimalismem nejen na úrovni šatníku a domácnosti. Zajímavá je druhá část, kde se objevuje digitální detox, pročištění vztahů i ochrana naší planety. V knize je také řada příběhů, vhledů do jednotlivých témat od lidí, kteří mají zajímavou zkušenost. Navíc se autorka odkazuje na zahraniční autory, např. na mého oblíbeného - Joshua Becker. Velice pěkný český počin k aktuálnímu tématu podaný moderním stylem - kompilace myšlenek, vzpomínek, zkušeností, citátů, nápadů, zkušeností na pomezí blogu.

25.01.2020


A každé ráno je cesta domů delší a delšíA každé ráno je cesta domů delší a delšíFredrik Backman

Hodně zvláštní knížka. Jak píší i ostatní, také jsem se ztrácela. Nicméně tenká knížka s pár stránkami vybízí k zamyšlení nad tím, když u vašeho blízkého odchází mozek dříve než tělo. Je to v ní krásně, tak nějak letmo zachyceno.

15.08.2020


Dcery strážce majákuDcery strážce majákuJean E. Pendziwol

Zajímavě psaná kniha. Líbila se mi myšlenka přenesení části děje do čtení deníků a vzpomínání staré paní. Vždyť právě vzpomínání starých lidí je tou nejlepší historickou studnicí, pro doby minulé, pro rodinné vzpomínky. Bohužel ne vždy se najde ten posluchač. Děj kolem majáku byl tak trochu divoký a spletitý. Trochu mi připomínal něco, co už jsem četla. Zajímavá je ta myšlenka, jak lidé na ostrově, zaměstnaní u majáku dokázali přežít, přestože kolem nich zuřily války a jiné tragédie. Rozhodně čtivá knížka.

30.08.2020


Plachetnice na vinětáchPlachetnice na vinětáchJiří Hájíček

Po prvních několika kapitolkách jsem si říkala, jestli je to vůbec Hájíček. Taky si říkám, jak autor - muž může popisovat pocity ženy. Konec byl opravdu tak nějak laciný jako z červené knihovny. Čekala bych trochu více reálné zakončení Mariina roku. Dočteno, ale nezanechalo stopu.

16.12.2020


Chci tě mít ve skříniChci tě mít ve skříniSimona Votyová

Velmi zajímavě pojatý příběh dvou lidí a jejich životních kroků, zlomů, proher.... Líbilo se mi zakomponování tématu autismu, které je v této době velmi aktuální. Autorka také velmi dobře zaznamenala, pocity, myšlenky, takové to já myšlení v hlavě v běžném životě. Některé věci vyhnané do extrémů, ale klidně se mohlo takto stát. Pěkná a čtivá kniha.

28.04.2021


Retro ČSRetro ČSMichal Petrov

Vzpomínky zhmotněné do obrázků, vše na jednom místě. Zajímavé je, že některé věci, které v době mého dětství už byly, tak si vůbec nepamatuji. Zřejmě jsme je nekupovali. Člověk si u této knihy uvědomí, jak co tehdy bylo a kam se to dnes posunulo. Fakt moc příjemné ohlédnutí a velká neznámá pro budoucí generace. I když na druhou stranu, např. léta devadesátá je už nyní obdobná historie a možná výzva na pokračování knihy, porevoluční době patřila také řada zajímavých věcí, které jsou pro dnešní mládež leckdy out nebo k smíchu. Knihu bych ráda měla ve své knihovně.

23.04.2015


Sůl mořeSůl mořeRuta Sepetys

Po knize Jsou světla, která nevidíme, další romantický příběh z války... Tady vnímám takovou tu klasickou americkou linii, drama, kladní hrdinové, vyhrocené okamžiky a americký happy end. Takto pojatý konec se mi líbil. Moc se mi líbí, že kniha je psaná na základě historických údajů a událostí. Fakt je ti ten, že o potopení lodi Wilhelm Gustloff se mnoho neví. Rozhodně mě autorka zaujala a pustím se do dalších knih. Vyhovuje mi i její styl krátkých kapitol podle jednotlivých postav.

11.12.2016


Volání andělaVolání andělaGuillaume Musso

Knihou jsem byla nadšená tak do poloviny.... Pak se změnila v plytkou kriminálku..... Skvělé téma náhodné výměny mobilů mezi párem zajímavých lidí, tajemství, minulost.... kulinářství a květinářství.... A celé se to zvrhlo do tradiční honičky. Ach jo. Jinak čtivé.

24.12.2016


Bude to dobrý rokBude to dobrý rokL. Diamond (pseudonym)

Nenáročné čtení. Tři různé ženy, jiné profese, jiný problém. Vše se změní v následujícím roce. A jako bonus se z nich stanou nejlepší kamarádky. Sladká knížka.... Neublíží, nezanechá trvalou stopu. Jen mě napadlo se zamyslet, proč se něco takového nestává i v běžném životě a proč nezačít ze dne na den podnikat nebo dát výpověď v práci..... Kdyby autorka nebyla britka, tak řeknu "american dream".... :-)

27.12.2016


To prší mořeTo prší mořeRadka Třeštíková

Kniha se mi nějak táhla. Nemohla jsem ji dočíst... Příběh mi nepřipadá moc hluboký. Spíš takový marný život rozmazlené Hanky. Postav je několik, ale jsou nedotažené. A samotný příběh tak nějak vyplyne. Co vztah s Alešem? Nevíme. Co Mikuláš? Co Zora, vyrovná se se svou tragédií. Několik otevřených osudů...

14.04.2017


V šedých tónechV šedých tónechRuta Sepetys

Smutná kniha. Je smutné, že takové věci se ve skutečnosti staly a stávají. Líbilo se mi, že na rozdíl od jiných knih, jsou v této rozepsané pocity hlavních hrdinů. A to právě dává knize ten hluboký dopad. Děsí mě ta realita, ta skutečnost tohoto příběhu.

19.04.2017


1 ...