smetyl komentáře u knih

Chtěl jsem si v nové čtečce přečíst nějaký komiks. A oko mi padlo na tenhle. Musím přiznat, že mě tedy hodně překvapil. Samozřejmě ve špatném slova smyslu. Film jsem viděl. Ale že byl na námět takovéhle zhovadilosti? To mě překvapuje.

Když jsem komiks otevřel na první straně, zaujaly mne kresby. Tomu se musím poklonit. Kreslíř zvolil opravdu pěkný styl na vystihnutí takové atmosféry. Kdežto děj pokulhává. A to docela dost silně. Vlastně je to o ničem. Co si budeme nalhávat. Je to jen o vraždění a do toho se plete jakási máma, která tam bezdůvodně posílá svého syna, jestli jsem to správně pochopil. Vlastně důvod tam je. Máma to chce zdokumentovat. Ale jak se o tom dozvěděla nebo proč to chce mít na kameře se nedozvíme. To je docela chybička tedy.

No a komentovat závěr by bylo možná trochu zbytečné. Hodně hodně špatný závěr hodně špatného komiks.

4 02.01.2012

Útlak a perzekuce, nesvoboda a naprosto neliberální zákony a vláda. Potupné chování vůči ženám a nesmyslné požadavky na obyvatelstvu. Tím vším si musela Marjane projít. Prožila začátky svého života v zemi, ve které je svoboda a demokracie pouhým snem. Prošla si tím, aby nám podala svědectví o zemi, kde vás za takovou hloupost, jako jsou kalhoty (když je má na sobě žena) čeká perzekuce.

Prošla si strachem a obavami o svoji budoucnost, budoucnost své země a o rodinu. Rodina, v níž měla to štěstí se narodit ji vychovala k liberálnímu duchu. Nikoli k přízemnímu náboženskému fanatismu. Právě proto můžeme nazírat na Írán z objektivního pohledu nezfanatizované obyvatelky Íránu.

4 10.09.2011

Příběh o nesvobodě, nesvobodné kultuře. O ponižování žen. O válce. Vlastně o životě ne tak obyčejné íránské ženy. O těžkostech jejího počínání. Komiks nám přináší pohled na netradiční a nepříliš známé jevy kolem islámských revolucí a kolem nebývalé hlouposti režimu v íránu. Který měl v povaze trestat nesmysly, jen aby zamezil svobodě a přirozené sexualitě.

Dozvíme se toho spoustu o íránu. Mě tenhle komiks změnil náhled na tuto zemi. Ne každá země s fundamentalistickou vládou nemusí být zemí fundamentalistikých občanů.

4 25.08.2011

Přečetl jsem za pár hodin. Výborný. O cestě z nejnižší třídy francouzské společnosti do té nejvyšší. Vyrůstal jsem také na vesnici a ztotožnit se se zážitky autora bylo snadné. Přečtu si další.

3 19.05.2023

Kódži Suzuki je silným vypravěčem, ale opět potvrzuje, že pointy mu nejdou. Dobře budované a nápadité příběhy s dusivou atmosférou a spojujícím tématem vody bohužel téměř pokaždé vyšumí do ztracená kvůli předvídatelné a přehnaně šokující pointě. U většiny povídek jsem odhadl závěrečné odhalení někde v polovině a u všech ještě před koncem. Nicméně, autorův jazyk je zábavný a povídkami jsem se prolouskal kvapně.

3 01.11.2018

Velmi prostý příběh, který chvilkami připomíná červenou knihovnu je jen špičkou ledovce. Pokud čtete mezi řádky a vnímáte věci v širších souvislostech, všimnete si nepřiznané kritiky japonské společnosti (mužská nevěra je přijatelná), která je propojena s milostným příběhem západního střihu.

Cením hlavně závěr, který nechává příběh přesně v té fázi, ve které by skončit měl.

3 26.06.2018

Mlčení jehňátek mě ve své filmové odobě nadchlo. Vážně epická podívaná. Hannibal se stal mým "nejoblíbenějším" záporákem. Se svojí chladnou inteligencí a vypočítavostí. Od mlčení jsem se dostal k červenému drakovi. Film se mi strašně líbil a poroto jsme si půjčil knihu, která mě už bohužel obsahově nepřekvapila zato jsme si to čtení vážně užíval.
Hltal jsem ji a za pár dní jsme jí měl přečtenou, i když jsem vědel co bude a jak to vlastně všechno skončí, nic to nesebralo příběhu na gradaci. Je obdivuhodné jak dokonale působivého psychouše dokázal T. Harris vymyslet.

"To my jsme vymysleli soucit a produkujeme ho v těch buňkách, které přerostly náš pravěký hadí mozek"

3 20.07.2012

Mistr si opravdu dokáže pohrát s jakýmkoli tématem, které mu jeho geniální mozek předhodí. Misery je o postavě připoutané k posteli, kam ho vážou nejen jeho zranění ale i postava jeho fanynky číslo jedna. Která má poněkud pomatené myšlení. Román vtahuje do příběhu aniž byste chtěli a nutí vás číst a číst, dokud neodhalíte závěr nepřestane bavit! Nemám rád označování některých děl za nejlepší od toho či toho autora. Ale zde bych neváhal tu nálepku Kingovi připsat. Nejlepší od něj.

A směsice ukradených nápadů může pokračovat ! Celou knihu mne (a vás bude nejspíše také) stíhal pocit Deja vu. Mladičký autor prostě splodil na světlo světa vlastníma rukama sestavenou (spatlanou) koláž nejlepších fantasy příběhů. Nápady přebral a příběhu dodal neslanou, nemastnou strukturu. První díl si pokračování nezaslouží. (A my taky ne)

3 01.07.2011

Nikdo mi asi nebude mít za zlé, že jsem z příběhu takřka nic nepochytil. Hlavní je hodně naturalistický popis erotických scén. Je to prostě a bez obalu PORNO. Nemám výtky, určitě pobaví a zaujme svojí (na tehdejší dobu) troufalou neokázalostí.

3 27.06.2011

King znovu ukázal co v něm je. Použil upírskou tématiku, která se v dnešní době stala již příliš ohranou a trapnou. Za použití starých hororových rekvizit ukázal, že i s tak tuctovým námětem se dají dělat divy. Znovu použil své oblíbené pojetí zla, které se skrývá hlavně člověku a upír byl jen jeho katalyzátorem. V Lotu bylo zlo ještě předtím než tam dorazili upíři. Bylo špatné již od začátku a King dosazením upírů zlo rozdmýchal a zviditelnil.

3 19.06.2011

Tahle knížka ve mne způsobila nutkavý pocit jít se podívat na půdu, zda-li se tam náhodou nenachází něco víc než hromádka zaprášených krámů. Jo bylo to v době kdy jsem ještě čekal, kdy mi přijde dopis z Bradavic, tak se není čemu divit. Ale myslím, že to bylo hlavně způsobenou tou krásnou fantaskní atmosférou knihy, které mne pohltila a rozšířila mi obzory natolik, že jsem propadl v duchaplné přesvědčení, že snad ten svět, ta tajemná Atika, existuje.

3 21.03.2011

Ladislav Fuks dokáže velmi rychle zaujmout. Tentokrát to pro mě bylo o něco složitější, protože jsem se v první čtvrtině velmi těžko orientoval. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, kdo je Mon a než jsem si zvykl na autorův neobvyklý styl, který byl tentokráte odlišný než u Spalovače mrtvol, kterého jsem četl předtím. Právě neobvyklý jazyk díla je jedním z těch nejzajímavějších prvků, které mu dodávají to tajemné kouzlo. Pan Theodor Mundstock mi sice není svou osobností příliš blízký, ale do jeho osudu jsem se dokázal skvěle vžít. Především v druhé polovině, kdy jsem zcela chápal nadšení hlavního protagonisty, které plynuly z přípravy na téměř jistou smrt v koncentračním táboře. I toto málo, co proti tomu mohl dělat bylo více než čekání před prázdnou dopisní schránkou. Zaujal mě i neobvyklý vztah pana Mundstocka k malému Šimonovi, který byl až zvláštně láskyplný a autor do něj možná vložil kousek své náklonnosti k mužům.

2 22.04.2015

Jeden z nejlepších thrillerů co jsem kdy četl. Ne-li nejlepší. Jako asi téměř každého mne zaujalo filmové zpracování se skvělým Hopkinsem. Který se na roli připravoval vážně důkladně. A je to znát. Ovšem kniha překonala ve mě atmosféru filmu. Je to strhující, napínavé, mrazivé a prostě geniální. Jako Lecterova mysl.

2 20.08.2012

Tohle je vážně umělecké dílo. Dosud jsem osobu Viléma Heckla neznal ale jeho snímky mne nadchly. Je vidět ta profesionalita a touha stvořit snímek z toho nejlepšího úhlu, pročež byl fotograf schopen i nasadit vlastní život. Vážím si jeho práce, jeho odvahy, díky níž mmohla vzniknout tato publikace.

2 11.03.2012

Tohle není třeba ani komentovat. Nemám ve zvyku hanit knihy. Ale nemám na výběr. Prostě hrůza. Hanobení fantasy žánru. Takhle jednoduchý děj s trapnou zápletkou jsem ještě neviděl. Harry Potter českou cestou to tedy není!

2 25.06.2011

Krylův cit pro jazyk je nenahraditelný. Jeho talent je obrovský. Pro Čechy znamenal a bude znamenat ikonu protestsongu. Krásná báseň od jedinečného člověka!

2 25.06.2011

Z pohádky se stala pořádně dark fantasy. Objevily se viteály a Brumbála stihl překvapující konec. Rozhodně moc pěkná kniha.

2 18.03.2011

Knížka mi přišla psána ve spěchu a bez autorčiny radosti z práce. Přišlo mi to jako velmi strohé a narychlo dokončené dílo.

2 12.03.2011

Rychlý spád, vzrušivá atmosféra plus moje oblíbené téma - nacismus. Rollins znovu projevil schopnost psát, sic na jedno brdo, ale neskutečně zábavně. Od této knihy a ode všech knih tohoto autora nelze čekat nic převratného. Přesto hodnotím toto dílo vysoce, protože nezáleží jen na kvalitě ale hlavně na tom, nakolik kniha čtenáře pobaví.

2 01.03.2011