slunicko1958 komentáře u knih

Knížka mého dětství. Miluju ji a ráda bych si ji někdy o dovolené přečetla znovu. Dobrodružství, napětí i překvapivá odhalení. Perfektní.

20 28.06.2018

Klasika.
Přečetla jsem si komentáře a musím se přidat k těm, kterým se román líbil. Mě zaujal fakt, jak se přemíra ctižádosti a hrdosti může otočit vůči vlastním lidem. Sledovala jsem, jak uznávaný důstojník v touze ukázat, co Britové dokážou, naprosto ztratil soudnost a přestal vnímat to známé "Komu to prospěje?".
Samozřejmě, že jsem byla i z filmu nadšená, ale to sem nepatří. Hodnotím knihy.

22 28.06.2018

Protože jsem o paní Bezdíčkové a jejích životních osudech už něco věděla, zaujaly mě jiné aspekty. Doslova mě šokovala traumata, s kterými se musela vyrovnávat po návratu z koncentráků, např.: nevím, co mám dělat, nevím, kam mám jít, nevím spoustu důležitých informací pro normální život. Nikdo mě nechce. Nic neumím. A mám vůbec právo žít, když všichni moji blízcí zemřeli?
I toto je důsledek holokaustu, kterého se nezbavíte do konce života.

19 07.06.2018

Děkuji autorovi za nádherně poučné dílo. Není to veselé čtení a je hrůza, že je pravdivé. Lidi svým nezájmem o politiku dopustili to, co tu teď máme.
Uvědomila jsem si, jak moc nám chybí politik typu Václava Havla. Lidskost, slušnost, respekt k člověku jako takovému, ať vzdělanému nebo bez vzdělání či s odlišným názorem se vytrácí.
Kdo neumí nebo nechce přemýšlet, uráží a vyhrožuje. Kde se tu vzalo tolik zloby a nenávisti?

26 02.06.2018

Malá, útlá knížečka, která má velké poselství. Paní doktorka vysvětluje, proč a jak nahrávka s umírajícím Janem Palachem vznikla. Velmi poučné (i v dnešní době) jsou Janovy názory, myšlenky a úvahy o tom, že každý slušný člověk by měl bránit zlu a nástupu totality. I bez použití hořlavých látek.

14 29.05.2018

Čtivý příběh.
Pierrot měl všechny předpoklady, aby se stal tím, kým se stal. Zůstal jako malý bez rodiny, bez přátel, v sirotčinci, vždy šikanovaná oběť. V těchto okamžicích ho litujeme. A najednou se ocitne v blízkosti člověka, před kterým se třesou evropské státy. A ten člověk se Pierrotovi věnuje, povídá si s ním. Není divu, že to chlapce tak tragicky změní. I pro něj bylo lákavé mít moc, respekt, budit strach. Sám ví, jaké to je, když se někdo někoho bojí. A teď si to patřičně vychutnává. Ovšem to procitnutí je děsivé. I na konci mi ho bylo líto, ale jinak. Jako slabého ubožáka nebo jako další oběť nacismu?
Této části se autor příliš nevěnoval, ale nevadí. Je to příležitost pro čtenáře, aby přemýšlel. Zajímavá knížka.

15 22.04.2018

Detektivní příběh, raději pro děti. Kdybych byla mladší, možná bych děj prožívala intenzivněji. Knížku jsem dočetla, ale už si ani nepamatuji, o čem vlastně byla. Až opravdu nebudu mít co číst, pustím se do ní znovu.

8 14.04.2018

Jako malá jsem tuto knížku měla ráda. Vnímala jsem rasovou diskriminaci, ale tím dětským způsobem. Černého Boba mi bylo líto, protože byl chudý, a bílého Boba jsem nesnášela, protože se choval k černému Bobovi nadřazeně.
Nejvíc mě bavilo cestování na obrovském papírovém draku, s Boby jsem navštívila eskymáky, indiány, Tichomoří... To bylo fantastické.

8 01.04.2018

Knížku mně půjčila moje známá. Prý perfektní detektivka, musím si ji taky přečíst. Stalo se. Jsem ráda, že své známé knížku vrátím, že jsem za ni neutratila peníze a nebudu ji muset mít ve své knihovně.
Nelíbilo se mi to. Celému příběhu chyběla ona pověstná jiskra, důvtip, čtivost. Bylo to jenom morbidní a překombinované. Občas jsem se ztrácela a nechápala význam některých pasáží.

15 29.03.2018

Nepopírám, že upřímně vítám český překlad Kingových proslovů a úvah. Není však jednoduché tuto knížku číst. Nenásilí, sebeuvědomění černochů, láska k Bohu... To jsou nejčastěji se opakující klíčová slova.

6 14.03.2018

Vzhledem k tomu, že i já jsem našla polohu ke čtení (leh na břiše), mohla jsem si tento milý vánoční dárek patřičně vychutnat.
Bylo zajímavé číst povídky, které už znám z televizního seriálu. Líbily se mi i ty, které jsem dosud nečetla. Agatha Christie mě ještě nikdy nezklamala a stejně tomu bylo i nyní.

21 09.03.2018

Milé. Zbožňuji básně Jaroslava Seiferta i ilustrace Jiřího Trnky.

24 27.02.2018

Knížka mého dětství (nebo mládí?). Milovala jsem ji, prožívala s panem Christianem všechny ty krutosti nesnesitelného kapitána Blighe i pohodu na Tahitských ostrovech.
Film s Marlonem Brandem moji radost znásobil.

16 27.02.2018

Tak to je můj Mount Everest. Tento román jsem četla už kdysi v době studií, ale dobře si pamatuji, že mě čtení bavilo. Místy to bylo pravda trochu náročnější, ale jako celek doporučuji.

12 27.02.2018

Ano, souhlasím s většinou zde zveřejněných komentářů. Milá kniha, příjemné vyprávění, zajímavé osudy. Klidně bych si autorovo povídání četla dál. Jen se mi nechtělo věřit, že Michelovi je pouhých dvanáct let. Opravdu dospěl rychle a předčasně. Je dobře, že dnešní dvanáctiletí už mohou mít jiné starosti.

13 25.02.2018

Při čtení této skutečně zajímavé knihy o mimořádném člověku jsem si vzpomněla, jak jsme před několika roky sbírali ve školách podpisy pod petici, která požadovala udělení Nobelovy ceny míru Siru Wintonovi. Nepovedlo se.
Zase se ptám: Kdo by si toto ocenění zasloužil víc než člověk, který celý svůj život nezištně pomáhal lidem - židovským i nežidovským dětem, mentálně postiženým či starým lidem? Donald Trump?

13 05.02.2018

Právě jsem dočetla a jsem plná dojmů a emocí. Nevím, jak vyjádřit to nadšení z nádherné knížky. Je nesmírně lidská, laskavá i smutná. Nešlo od ní na dlouho odejít, přečetla jsem ji na jeden "nádech". Musíte si ji zkrátka přečíst taky, nebudete litovat.

55 31.01.2018

Čtení této knížky bylo pro mě potěšením. Opravdu se čte moc hezky, i když je obsahově velice smutná, protože je tam hodně negativních emocí - zklamání, beznaděj, strach, intriky, pomstychtivost, fanatismus ... Bylo skutečně velmi těžké žít v té době v Sudetech. Přesto řadím tuto knížku k tomu nejlepšímu, co jsem kdy četla.
"Co myslíte, že vyroste z našich dětí, když je naučíme schovávat se před nebezpečím? Když jediné, co si budou pamatovat o svých otcích, bude zbabělost?" (Josef Mašín, str. 477)

16 25.01.2018

Jedna z nejlepších knížek, které jsem četla, proto se k ní ráda vracím. Přistihla jsem se, že fandím mafiánům, i když ty naše současné bych nejraději zavřela, až by zčernali. :-)

24 13.01.2018

Knížku mám moc ráda. Četla jsem ji tak intenzivně, že jsem občas ani nedýchala. Doporučuji.

16 12.01.2018