Slooki
komentáře u knih
Ostrov sviní
Mo Hayder
No, je to takové nemastné. A neslané také. Moc jsem si na této knize nepochutnal. Je možné, a asi to je dané tím, že čtu jiný žánr, nic to ale nemění na tom, že mě příběh moc nezaujal. V celé této brožůře se veškeré ty brutální věci děli bez mé přítomnosti, skrytě mému pohledu, což docela zamrzí. Nebylo mi umožněno se jich účastnit, pokochat si svou zvrácenou mysl a trošku si je užít. Příběhu by prospělo o něco více ho v časové linii zkrátit. Toto veselé dobrodružství by se dalo zvládnout během týdne. Nějak tak trošku přidat do kroku, více rozložit mysl toho poťapy, a bylo by to ok. Pokud Vám tedy toto slabé polechtáni stačí k uspokojení vašich tajných sadistickoperverzněerotických snů, Bůh s Vámi.
Odkaz hvězdných mečů
Alfred Bekker
První díl i druhý se mne dost okouzlili, spousta nových a nikdy neviděných stvoření, která jak to tak bývá, úspěšně vyvažovala stvoření a kreatury již známé a někdy viděné. Jisté společné rysy se tak ihned drali na povrch a dávali jasně najevo, kde se asi autor inspiroval. Nicméně se mi kniha dost líbila a bez větších zádrhelů jsem se prokousal až na konec. Druhý díl taktéž neobsahoval žádné větší nelogické tahy, a nedostatky, tedy ho musím také hodnotit kladně. Pokud tedy lačníte po něčem "novém a neokoukaném" po těchto titulech se nebojte podívat.
K poznámce o třetím dílu viz. faloeha . . . poptával jsem se u vydavatele a dostalo se mi této odpovědi.
Hezký den přeji,
v databázi zde vidím, že třetí závěrečný díl knihy Gorian postoupil na
redakční radu, je tedy plánováno jeho vydání.
Bohužel, zde nevidím žádné konkrétní datum.
tedy se můžeme jen dohadovat jestli ho vůbec vydají, za sebe říkám jednoznačně Ano, ovšem nebylo by to poprvé kdyby vydavatel celou sérii nevydal, tak snad jednou.
Padesát odstínů šedi
E. L. James (p)
Vážně nechápu, co na tom všichni vidí a kde je tam ten "Dech beroucí" aspekt.
Mezi zloději
Douglas Hulick
Tuto knihu by jsem fantasy rozhodně, nenazval. Spíše je to nepovedená detektivka s lacinými pouličními kouzly. Velké zklamání.
Pistolník
Stephen King
Mám rád Kinga, zvláště pokud píše takovéto knihy. Rolanda jsem si oblíbil tak jako snad ještě žádnou postavu s ,kterou jsem měl tu čest se seznámit. Aby tomu tak nebylo, však jsem s ním po jeho boku strávil bezmála devět měsíců na cestách. Příběh je do detailu promyšlený, většího zádrhelu jsem na něm neshledal, za což uděluji velké plus. Knižní sérii doporučuji všemi deseti, rozhodně stojí za přečtení.
Vyhlídka na věčnost
Jiří Kulhánek
Tato kniha, co si já myslím, patří mezi jeho lepší počin. Kdo chce co chce ať si na pistalku píská, je to dobra kniha.Ano je to Kulhánek, ze všech směrů co se dívám, z leva, z prava no však to znáte. Autor má i špatné knihy, tato mezi ně ale určitě nepatří.
Temné bratrstvo
Luke Scull
No . . . . No . . . . ale jo šlo to. Občas jsem se ztrácel ve jménech, autor rád pokud může dát postavě dvě jména. Určitě pokoutně přemýšlel, že by sem tam vymyslel ještě třetí, ale asi už mu to nepřišlo dost cool bejby. Díky bohu za to. Konec knihy dost překvapil, naštěstí jak jsem postupoval textem jsem si oblíbil postavy, které ze světa nesešli věkem ani jiným nezáviděnihodným způsobem a tak mohu doufat v jejich společnost i v druhém pokračování.
Rudá země
Joe Abercrombie
Asi nejslabší kniha od tohoto autora co jsem četl, postrádala to s čím mě překvapili předešlé tituly z trilogie prvního zákona. Asi jsem postrádal staré známé, kdo ví jestli tomu tak mohlo být, a nebo jestli to bylo absencí soubojů, které mne předešlé knihy tak zaujali, kdo ví?
Silmarillion
J. R. R. Tolkien
Od začátku mě kniha nijak moc nezaujala, ani uprostřed mě nezaujala, ale počkat, ke konci se . . . . ne, kdepak, nezaujala. Myslím si že jestli se Tolkien rozhodl tuto knihu nevydat, měl k tomu rozhodně pádný důvod. Nevím zda bylo zamýšleno psát knihu takovým kostrbatým a složitým slohem nebo jestli šlo jen o daný překlad této knihy, ale nebyl jsem sto dát více než deset / patnáct stránek denně. škoda, myslím že knížka mohla být více čtěnější.
Květinová zkouška
Jay Lake
I když datum vydání této knihy uvádí že vyšla dříve než Srdce světa, četl jsem ji až jako druhou, nebyla špatná, zvláště pak když se chýlila ke konci, škoda jen, že se celá zápletka tohoto příběhu vyřešila během pár posledních stránek, škoda, po dalši knižce od tohoto autora se ale ještě poohlédnu.
Emma z umírajícího města
Vladimír Šlechta
Od této knihy jsem očekával více než mohla nabídnout, malá detektivka o malé ženě, která nahání po pralese potentní muže, no pardon ale i já žiji o hodně dramatičtější a pestřejší příběh mého tak obyčejného života.
Vyhlídka na věčnost
Jiří Kulhánek
První knížka od Kulhánka kterou jsem si zakoupil, líbila se a tak jsem si ji dal až do konce, rozhodně budu uvažovat i o dalších titulech od tohoto autora.
Hvězdný prach
Neil Gaiman
Touto knihou . V pořadí druhou, mnou přečtenou od Neila Gaimana, jsem se upsal Ďáblu.
Tuto Knihu jsem doslova přečetl za jednu noc „ no fakt nekecám“ aniž by jsem se byť jen jednou od textu odtrhl, snad ze strachu nebo obavy aby se kniha nedočetla beze mě.
Je psáná krasným pro mě roztomile snad až dětským slovem, které se mi sedlo. No však, Vy víte jak :
Dunstan se jí na řetěz zeptal.
„Tohle? Jsem jim připoutaná ke stánku. Jsem osobní otrokyní čarodejnice, které patří stánek. Chytila mě před mnoha lety – když jsem si hrála u vodopádů v řiši svého otce, vysoko v horách -víte, proměnila se v miloučkou žabku, aby mě odlákala. Vždycky jsem jí už už měla, ale zase uskočila, až jsem nevědomky vyšla za hranice země. A pak se proměnila do své pravé podoby a strčila mě do pytle.
„A to budete její otrokyní navždycky?“
„Navždycky né,“ řekla elfí dívka a usmála se. „ Získám svou svobodu v den, kdy měsíc ztratí svou dceru, pokud se stane v týdnu kdy se sejdou dva pondělky. A zatím dělám co se ode mě žádá, a taky trochu sním. Koupíte si nyní mou květinu pane?“
Je tu vypíchnut i film, který jsem samozřejmě také viděl. Konec filmu byl oproti knize pozměněn, což mě v té tobě a byla to kratká doba od přečtení knihy „sakra“ naštvalo. Dnes patří filmové zpracovaní příbehu k mému oblíbenému což na kvalitě knihy nijak neubírá.
Sama čepel
Joe Abercrombie
Ano je to tak, rád by jsem se vydal napříč zemí, na pouť s touto nesourodou sebrankou, s ostřim po svém boku, za nebezpečim a dobrodružstvím a možna i za trochou té krve. Vždyť vypadnou z tohoto nudného života „teď tím myslím každodenní čučení na monitor, např“ a zažit něco nač se může s radostí v srdci zavzpomínat není nikdy na škodu.
Touto knihou jsem se pustil do rozsahlé trilogie „človek alespoň nemusí vybírat co si koupí příště“
která je vystavěna na propracovaně vybudovaném světě, místech a osobach, které se táhnou napříč celou ságou, místech a osobách ke kterým jsem se rád a často každý večer vracel.
Děj nenudí ba naopak, děj je zpravidla rozdělen obdvě či tři kapitoly „zaleží jak nabíra právě probíhajíci zapletka na obrátkách“ a člověk takřka pospíchá přečíst jednu jen aby se už rychle dozvěděl jak calá ta lapálie dopadne. Místa a charaktery jsou dobře popsané a při troše představivosti je máte doslova před očima. Nejvíce mne určitě zaujal Logen Devítiprsťák a jeho krvavé dvojče „chápejte, měl rozdvojenou osobnost“ aka Krvavá Devítka a jeho krásný pohled na věc:
….byl celý od krve, ale to bylo dobře. Vždycky tu byla krev. Jenže klečel, a to bylo špatně.
Krvavá Devítka nekleká před nikým. Prsty zajel do spár mezi kameny v krbu, zapřel se a vstal. Levá noha ho bolela. Usmál se. Bolest byla palivem pro oheň. Maskovaní muži, nepřátelé.
Takže mrtvoly.
Při běhu ze schodu v domě dočítám poslední strany v knize, a dlouhými kroky pádím si koupit druhý díl : Až budou viset.
Hněv andělů
John Connolly
Tuto knihu jsem dostal k vánocům a tedy jsem nevěděl co mě čeká. Tíhnu spíše k fantasy přesto mě kniha už od začatku zaujala. Kniha se opravdu „jak recenze slibovala“ četla dobře, zápletka nabírala na síle děj se pěkně rozvijel, skakajíc z mynulosti do přítomnosti, „přesně jak to mám rád“ sledujíce více postav na jednou. Občas jsem se mezi těmito jmény ztratil, zvláště pokud byli jen zmíněny v rozhovoru druhých osob, nebo na ně jen lehce vzpomenuto, třebaže měli v příběhu své místo dané. Velký nedostatek to ale není a dá se mizi těmito jmeny zorientovat. „ Příště budu muset zřejmě věnovat více pozornosti tomu co čtu.“
Přehnané se mi zdá ostránkovaní knihy na 400 stran, kdy by se dal děj určitě lépe a né tak rozvláčně zpracovat. Sálodlouhé rozhovory mezi párem mužem a ženou, táhnoucí se přes dvacet stránek, který vás vůbec nazajíma jelikož se zaobírá rodínnými příslušníky této dvojce, „které za A.: vůbec neznáte, a za B: jsou vám u zadnice“, by se dal určitě zkrátit a dát tím prostor něčemu mnohem zajímavějšímu.
Jak bylo už napsáno níže konec knihy byl opravdu zbytečně rychle utnut, vždyť přeci jen člověk čeka při čtení knihy o nadpřirozanych věcech a bytostech a trošku více néž jen dvě kulky do zad „dokonce i John Constantine by zvládl bravůrnější kousek“ a napětí a mystyčno tím trošku pozdvyhnout, „zrejmě tyto stránky padly za oběť již zminěné nudné rodině“ a z knihy dostat jestě trošku zážitků navíc.
Knihu jsem dočetl bez většího učarovaní a po druhé se do ní určitě nepustím, předchozí a nasledující díly přeletím pohledem. I tak ale autor své čtenáře mezi jinými určitě najde ja to ale nebudu.