silvara komentáře u knih

Typický Murakami. Pořád mě překvapuje, jak na tak malý prostor dokáže vtěsnat tolik absurdit :D Kresby Kat Menschik jen fantasknost absurdních situací umocňují. Shrnuto a podtrženo - krásné počtení, roztomilá jednohubka před spaním.

1 19.05.2017

Zajímavá zápletka, děj se zamotává, napětí narůstá a...přijde nečekaný závěr. Kmen Andromeda je dobrá kniha, moc dobrá kniha. Ale ten závěr mě celkem zklamal (hlavně porovnám-li to s jeho dalšími díly). Bylo to na můj vkus až příliš upěchané. A proto nedostane Crichton těch hvězdiček pět - jsem přísná, já vím :D

5 27.04.2017

Hm, jak tohle dílo spravedlivě ohodnotit? Kdyby to bylo samostatné Gaimanovo dílo, tak bych pravděpodobně hořce zaplakala (klasických gaimanovských standardů Mezisvět nedosahuje). Ale že se jedná o dílo spoluautorské... Reaves je scénárista (jestli napsal nějakou další knihu netuším a upřímně se ani po tom nepídím) a je to v Mezisvětě vidět, mnohé scény by krásně vynikly na filmovém plátně, na stránkách knížky ovšem zapadají do neznámých světů Altiverza. Prostě taková lepší tříhvězdičková kniha na volný víkend - potěší, ale neohromí.

2 18.04.2017

Jsem špatný člověk, když se při čtení tragického životního příběhu sourozenců Baudelairových tolik směji? Vážně, těm dětem se nic hezkého nepřihodí, zažívají doopravdy řadu nešťastných příhod, ale ten styl, kterým je to napsáno! Tomu se nelze nesmát! I když je to určeno především pro děti a mládež, já se četbou prvního (a dalších dílů) bavím, i když jsem z dětských a mládežnických let vyrostla. A s přibývajícími roky mi Snicket přijde vtipnější a vtipnější. :D

3 08.04.2017

Tak trochu jiný pohled na "klasický" dějepis. Ironie a sarkasmu srší z každého komiksového okénka, ale co je na tomhle díle nejlepší, je to propojování souvislostí. Dokonalá ukázka toho, že svět je propojený organismus.

07.04.2017

Knížka, která mi zlomila srdce. Je to pár let, co jsem ji četla, ale stačí, abych si připomněla aspoň jeden z příběhů obyvatel Eskibahce, a znovu se mi chce plakat. Ta bezmoc, když nemůžete ovlivnit věci kolem sebe, protože jste ve vleku "velkých dějinných událostí" a váš "malý, obyčejný život" nikoho nezajímá. Zároveň je to krásná (a taky drsná a krutá) ukázka bouřlivého počátku dvacátého století, které zformovalo současnou Evropu.

10 07.04.2017

Podle mě je tohle nejlepší Gaimanova kniha. Napínavý děj, zajímavá zápletka, atraktivní prostředí alternativního Londýna, nepřeberné množství záhad... Za mě si tohle zaslouží i 6 hvězdiček z 5 možných :)

3 25.03.2017

Gaiman + Riddell = ultimátní potěcha pro oko, kde se kresba na příběhu podílí a nejen ho doplňuje. A to nezvyklé pojetí, které se tak obratně vyhýbá všem klasickým pohádkovým klišé! Před autory smekám a obdivně tleskám!
P.S.: Riddella miluji - hlavně jeho styl kresby, kdy si říkám, že víc emo už to snad nejde :)

2 23.03.2017

A cenu za nejhorší rande získává ... Ken Kaneki. :)
Od Tokyo Ghoul jsem čekala ledacos, ale rozhodně ne to, co mi bylo autorem nabídnuto. Tak už jen ten závěr první kapitoly byl neočekávaný a geniální. A to nemluvím ani o tom postupném přerodu v obávané "monstrum". Ano, první díl je trochu slabší, ale je to jen předehra k většímu a epičtějšímu příběhu. Už se těším na pády morálních zábran, přehodnocování žebříčků hodnot a to vše pěkně obaleno v nerealistickém množství krve v lidském těle. A snad pro Kanekiho dopadne další rande líp než to předešlé :)

2 23.03.2017

Jak to ten Boček dělá? V podstatě už potřetí čtu to samé a stále se mi to líbí. A culím se u toho tak, že budím veřejné pohoršení (poznámka: Doporučuje se nečíst na zastávkách, nechcete-li být obětí pohoršených pohledů). Ta směsice absurdit, humoru a reálných situací (viz záznam policejního protokolu) je prostě geniálně namíchaná.

5 23.02.2017

Tak nevím. Z téhle moyesovky mám dosti rozporuplné pocity. Jako pokračování (nebo navazující druhý díl) mě to zklamalo. Louisa Clarková není Louisou Clarkovou, kterou jsem poznala v Než jsem tě poznala. Chápu, poznamenala ji ztráta milované osoby. Jenže to ještě neznamená, že tím pádem se automaticky změní celá její osobnost. (Můj názor, suďte mě, jestli chcete.)
Ale když to vezmu jako samostatnou knížku, která pojednává o tom, jak je těžké se se ztrátou bližního vyrovnat... V tom případě se mi Život po tobě líbil. Moyesovou zachránilo, že umí příběhy vyprávět. Vezmu-li to jako samostatnou knihu, pak jsem byla spokojena.

4 21.02.2017

Tak jsem se aspoň na chvíli vrátila do dětských let. Poprvé jsem Pouští a pralesem četla jako komiks na pokračování, pak několikrát během střední (měla jsem Sienkiewiczské období :D ) a teď po letech v rámci čtenářské výzvy. A kupodivu příběh Staše a Nely mi přijde pořád atraktivní a dechberoucí. Snad jen ten polský nacionalismus je viditelnější s každým přečtením :D jenže bez toho by to nebyl Sienkiewicz :D

2 21.02.2017

Ach, aristokratka... Antidepresivní knížka par excellence :D ano, i když přeskočíte několik stránek, tak se v podstatě nic nestane, ale když ono je to tak vtipně napsané (a krutě realistické - pokud jste někdy pracovali jako průvodci na památkovém objektu) :D
Plus je to kniha, která v sobě skrývá mnohá životní moudra. Třebas to nejzákladnější: "Prozac a ořechovka vyřeší všechno!" :D

14 21.02.2017

Jak řekl můj drahý sourozenec: "Takže to je pohádka pro děti s etnologickým výkladem, jak se slavil svátek zesnulých v průběhu dějin?" Ano, je! Ale tenhle neobvyklý náhled na halloween a svátek duchů potěší i odrostlejší čtenáře. Mě rozhodně zaujal. A pobavil i odzbrojujícími hláškami ("Přicházejí křesťané!") :D

6 20.02.2017

Gantz = romantické počtení na dlouhé zimní večery :)
A teď vážně. Jak nejsem velkým příznivcem seinen mangy, tak tohle mě uchvátilo. Hlavní hrdina je nesympatický a protivný až hrůza (což je příjemná změna). A do toho ta celá záležitost s Gantzem. Co to je? Proč to je? Kdo zatím stojí? Jaký to má účel? Otázky jdou stranou, protože na scénu přichází promyšlená, dechberoucí akce v doprovodu nezbytné nahoty, hektolitrů krve a vzduchem létajících vnitřností.
Kresba je nádherná (doporučuji vyhledat si, jak Oku svoji kresbu vytváří), akce je skvěle promyšlená, ale co je na celém Gantzu nejlepší, to jsou postavy. Oku si mistrně pohrává s každým jednotlivým charakterem. A díky tomu je Gantz tak dobrý.

2 09.02.2017

Myslím, že na Adélii začínám být závislá. Kecám, jsem závislá na postavě Jindřicha II. :D
Ale teď vážně...příběh se čte jedním dechem, zápletka je opět originální a nečekaná a ihned po přečtení saháte automaticky po dalším (naneštěstí posledním) díle.

3 05.01.2017

Starý známý Harry Potter to tedy není. Hrdinové z původní série vyrostli, stali se plnohodnotnými členy kouzelnické společnosti a pořídili si děti. A právě druhá generace se ujímá vedení celého příběhu. Eskapády Albuse Severuse Pottera (furt si myslím, že se mu rodiče tím jménem chtěli za něco pomstít) a Scorpia Hyperiona Malfoye (Hyperion! HA!) nejsou sice tak strhující, jak byste čekali, ale příběh Prokletého dítěte se točí spíše kolem rodinných vztahů. Albus a Scorpius jsou roztomile neschopní a působí jako nezvyklé osvěžení. Co ovšem silně pokulhává je styl vyprávění. Nechci snižovat schopnosti Tiffanyho a Thornea, ale na Rowlingovou nemají. A tak tedy jen 3 hvězdy.

2 01.01.2017

Zvažovala jsem jestli mám nebo nemám dát plný počet hvězdiček. Jméno Takeshi Obata je pro mě známka kvality ( a hotových vizuálních orgií :D ) a tento předpoklad se vyplnil na 100%.
Scénář je od druhé poloviny trošku slabší, ale zachraňuje jej závěr, který je srdcervoucí (pro slabší povahy) a nečekaný. Manga je to prostě skvělá a ráda se do jejích časových smyček znovu ponořím.
A tak tedy 5 hvězdiček a klidně se pod to i podepíšu :D

1 01.01.2017

Číst Deník kastelána po Aristokratce je docela zklamání. Nemůžu se zbavit dojmu, že ani Boček netušil, do jakého žánru, chtěl knížku zařadit. Plno toho zůstalo nevysvětleno, mnoho dějových linek autor jen nakousl a ten nic neříkající závěr! Nezachránil to ani autorův skvělý smysl pro humor. Prostě slabší prvotina jinak báječného autora. Nic co by mě odradilo od dalších Bočkových děl.
(Poznámka: Že pan kastelán mluví jako dlaždič? Ha! Měsíc na podobné pozici a mluvíte stejně. :D ).

1 16.11.2016

Tak nějak jsem nečekala, že by kříženec historického románu a Sběratelů kostí mohl být tak dobrý. Oceňuji geniální nápad (vykladač smrti = antropolog středověku), ale nejvíce si cením zápletky (vrahův komplic byl doopravdy nečekaný).

2 13.09.2016