Shui-Xian komentáře u knih

Čtení je to příjemné - Körnerová zvolila přitažlivé prostředí i tematiku, která nikdy nezklame. Přesto se ale divím tak vysokému hodnocení: z mého pohledu jde jen o trochu lepší četbu pro ženy. Nemyslím si, že by Körnerová zasluhovala srovnání třeba s Austenovou (viz komentář o něco níže) - na to je její hrdinka přeci jen poněkud charakterně plochá a pokud jde o vykreslení společenských poměrů, o zvlášť pronikavé a výstižné sondě se také nedá hovořit. Romantická zápletka je -přijde mi- dík četným předznamenáním vyčerpaná už před samotným vyvrcholením...
Přesto, upřímně oceňuji tu postupující tajuplnost a napětí - jde o knihu, která má své kouzlo a mysl se k ní ráda vrací.

4 23.10.2015

Po dočtení jsem byla upřímně nadšená. Skvělá sonda nejen do Teslova života, ale i poměrů, ve kterých tvořil. Hutné pasáže z fyziky, elektrotechniky ap. prolínají svěží úryvky z korespondence, z Teslových deníků... Dík tomu jde o příjemně čtivé dílo, mnohovrstevnaté, inspirující. S chutí si přečtu znovu.

4 22.10.2015

Nikdy bych si nepomyslela, že dám *5 astrologické příručce. Jenže ona to vlastně ani příručka není... Považuji tuhle knihu za velmi zdařilou beletrii - Goodmanová má perfektně výstižný sloh, čtivý, poutavý, projevuje vtipný nadhled, a zároveň dojme tím, jak skvělý je znalec lidských povah. Nepřesvědčuje, pouze dodává informace, které by se mohly hodit. A než aby prozradila příliš, poeticky zakončí své charakteristiky tak, že máte chuť vypozorovat si vlastní zjištění.

4 19.10.2015

Silný zážitek... Lewis zná člověka dobře: s jeho klady, slabostmi, věčnými dilematy i schopností nadšeného prozření. Využít téhle znalosti pro křesťanskou nauku je mistrovský počin. Nevěřím, že by byl Lewis zchytralý dogmatik - spíše doufám, že šlo o uznalého muže, jenž se chtěl podělit o ideály, které považoval za zásadní a dobré, aniž by vymlouval ateistům jejich přesvědčení. Přesto, takhle kniha mě nikdy nepřestane děsit - ne pro Zmarchroba. Chlípouna a další, ale proto, že perfektně zachycuje, jak umí být křesťanství přesvědčivé.

4 19.10.2015

Nezapomenutelná kniha. Už jen proto, že každý má v sobě nějaké "to", které tady King mistrovsky vyhmátl v celé řadě situací. Ztrápeně a s napjatým odhodláním jsem mu konzumovala všechny zvrácenosti a čekala, jestli vyústí do obscénního hnusu, který Derry pohltí i s jeho lidičkami, nebo skrze obskurní peripetie parta hrdinů zachrání den... Nejsem s to text hodnotit, protože i když došlo na fantasmagorické scény, do mystiky "To" zkrátka patřily - King vytvořil pulzující změť, která funguje a k čtenářovi vysílá impulzy, jenž ho donutí ve vyčerpávající četbě neustávat. Mám "To" pod kůží - nezapomenutelně v "tlačí pěstmi na ty sloupy a přesto tvrdí, že vidí duchy."

Barvitá, pestrá a voňavá mozaika příběhů. Pokud byste ale čekali přepych a exkluzivitu, sáhněte po jiné knize. Tahle je o tom, jak je svět parfémů omamný i krutý zároveň. Daň za to, že nosíme jedinečnou vůni, je mnohdy neúměrně vysoká: drancování přírody, vykořisťování zemědělců/pěstitelů, ilegální praktiky a podvody...
Přitom Dominique Roques píše i o příbězích, kdy dík neskutečnému úsilí vykvetly plantáže, které zachovávají tradiční metody, dávají lidem práci a férové ohodnocení, kdy jsou suroviny kvalitní a jejich sběr je v souladu s udržitelností. Jasně naznačuje cestu, po které by se mohl svět parfémů ubírat, aby jejich vznik byl založený na dostatku, poctivé práci a radosti z přírodní bohatosti.
Pokud máte jako já rádi kvalitní parfémy, tak knihu velmi doporučuji. Má moc z povrchní záliby udělat oduševnělé putování a tu lásku k esencím prohloubit: s vědomím, že pečlivý výběr se vyplácí.

3 24.06.2023

Po zhltání děje mě velmi těšilo pročíst i závěr, který naznačuje, že Eragonově cestě na svět sice přálo hodně příznivců, ale bez tvrdé námahy to nebylo. Obdivuji, že se tak povedla už sama prvotina - a to autorovi velmi mladého věku...
Právě tyhle okolnosti mi brání přistupovat ke knize kriticky. Je těžké ji neocenit - a s tou sympatií neodpustit detaily, které by jinak ubraly téhle fantasy na kráse.
Takže díky za poutavý, napínavý příběh, díky za charakterní postavy (a Safiru!). A v neposlední řadě smekám za promyšlený svět-a lingvisticky zajímavou mluvu starších, které tomu všemu dávají rámec, ve kterém sice můžete potkat urgaly, ale stejně nebudete chtít zpět do reality...

3 02.08.2021

Moje oblíbená. Mimo hlavní záhady kolem vražd je totiž nesmírně zajímavá i linka s anonymními dopisy a vyvíjející se příběh Jerryho Burtona. (V tomhle případě si moc chválím seriálové zpracování s Jamesem D´Arcym, který dodal postavě slušivý melancholický rozměr.) Dohromady souhra, která funguje a povyšuje oddychovou detektivku na psychologicky-prokreslený příběh, o kterém si chcete dumat i dál.

3 07.08.2020

Suché. Doporučuji podávat s nějakým typicky anglickým pitím. (Pokud vám tedy nevadí, že při čtení na jazyku trochu zhořkne.)
Začátek se zdá být nezáživný: až na tu podivnou senzaci s mrtvolou v knihovně jsou úvodní kapitoly plné společenského žvatlání, jak už to na venkově chodí. Slečna Marplová má tu (ne)výhodu, že skrytý motiv zločinu odhaluje skrze četné výpovědi, kde je plno plev a málo zrna. Ale jen co probleskne něco, čeho by se dalo chytit, rozběhne se i pátrání, a pak se čtenář nestačí divit. Originální, rafinované a důsledně logické.
Že slečna Marplová je vlastně do detektivek ideální kandidát, dokazuje A. Christie i v dalších dílech. Takže, až dočtete tuhle, určitě pokračujte - bude to jen lepší!

3 07.08.2020

Obálka nelže. S Vlahošem je čtenář vždycky vtažený pod tu osluňující zář reflektorů. Ať už by vám osobně byla taková pozornost milá nebo ne, užijete si jí dosyta. Nečekejte fádní příběh a poklidný děj. Cirkus přijel do města, tak se bavte jako o život!
Mincovní úřad nejsou kulisy, které by vnášely do prostředí půvab zašlého sentimentu (jako pošta), ale o to víc se všechno třpytí a blýská. A tyhle dravější finanční vody Vlahošovi svědčí. Třešinka na (ananasovém!) dortu je samozřejmě Vetinari, který nikdy nebyl tak brilantně břitký.
Bharáda...!!!

3 04.07.2020

Zdařilé pokračování, ale i v něm se toho snaží Rowlingová-Galbratih vytřískat z příběhu moc. K detektivní zápletce si důkladně užijete romantické peripetie, sociální témata, kritiku diskriminace, genderové narážky... Autorce se podařilo udržet konzistentnost a poutavost po celou dobu, ale přeci jen mi přišla hlavní linka už poněkud rozmělněná. Účelové epizody, byť skvěle vylíčené, byly možná až příliš křiklavá kulisa, která kradla pozornost detektivní zápletce, jež by vyzněla výrazně i bez aditiv. Neužila jsem si ani tak autentičnost a barvitost, jako to, když vleklejší záležitosti vygradovaly. Škoda, že ne o něco dříve, aby veškerý prostor připadl zakončení případu.
Oceňuji, že jak Robin, tak Strike si uchovali svoji svéráznost a nepodlehli černobílému zkreslení. Bod pro autorku, že jim dovolila řešit (i vytvářet) problémy po svém a neudělala z toho očividnou sondu do společnosti, jak je jinak jejím zvykem.

3 18.09.2019

Vynikající díl! Zvlášť v tomto případě rozehrála Agatha svůj jedinečný um vystavět logickou, souslednou a mimořádně nápaditou zápletku, a taky věrně přiblížit pestrou škálu lidských osobností. Psychologie mě na Zlu pod sluncem zaujala nejvíce - Poirot skutečně potrápil své šedé buňky, když zločin vyvodil z detailů a náznaků, které by stěží podnítily k řešení někoho jiného...

3 06.02.2018

O tenhle báječně sžíravý komiks se s dětmi (jednou) budeme nelítostně prát. ;-) A pokud se budou Calvinem příliš inspirovat...? No, pak asi budu horečně hledat nějakou nevinnou au-pair, ideálně na plný úvazek. :-)) Místy byla satira snad až příliš hutná a tíživá - jak vidno, i v prostém komiksu může být realita značně jasnozřivá a provokující (jak k myšlenkám, tak k rodičovskému cholerismu) ...

3 01.01.2018

Ze série s Poirotem považuji Vraždy podle abecedy za nejzdařilejší díl. Nechybí mu napětí, promyšlenost, ani poirotovská nonšalance (asi v málokterém díle tolik vynikne kontrast inspektorského pachtění oproti elegantní herculovské dedukci). Snad by té psychologie bylo až příliš, kdyby příhodně nevykreslovala pokřivené pozadí zločinu... Tento příběh je rafinovaný a svíravě temný - nestane se, že by jeho rozkrytí přineslo hned uspokojivé vydechnutí: spíše se k němu v myšlenkách budete ještě hodnou chvíli vracet.

3 12.11.2017

O kontroverzi téhle fikce bylo napsáno už dost zamítavých i nadšených ohlasů... Já hodnotím knihu jako příběh: z pohledu čtenáře, kterému šlo o podnětné strávení času. A i v tomhle případě jsem si chvíle s Robertem Langdonem užila.
Jedním dechem k tomu ale dodávám, že první díl série mi přišel povedenější. Proč vůbec to srovnání? Šifra do značné míry kopíruje základní schéma předchozího dílu: mladá žena, jejíž opatrovník byl zavražděn, čelí fanatickému zabijákovi, kterého najal tajemný patron. Společně s Langdonem se připlétají ke sporu, jehož vyústění může zcela podkopat základy tradičního křesťanství... Znovu pestrá směs historických domněnek a faktů, strhující akce několika vypjatých dní - a hlavně nabalující se fabulace.
Oceňuji, že si Šifra podržuje v tomhle opakovaném scénáři originální myšlenky, vynikající strategii a překvapivost zvratů. Přesto mi toho přišlo nějak moc najednou (vysvětlování v okamžicích akce, až chronické hledání mystických souvislostí..,. ap). Myslím si, že i mýtus o Marii Magdaleně má několik logických trhlin, což pak směřuje celou knihu k pochybnějšímu vyznění (přitom onen reálně se tvářící intelektualismus je na Brownových knihách zrovna to poutavé).
Ať tak, či onak, znovu se těším, čemu bude čelit nezdolný profesor příště. Nad případné nedostatky se ráda povznesu. :-)

3 19.09.2017

Když se zpětně snažím přijít na to, co mě na Tragédii zaujalo, vlastně mě napadá jen zápletka s Ellisem, která mi přišla zločinně nápaditá. Jinak mě neoslovilo ani pátrání, ani postavy... Satterthwaith je sice vcelku příjemný a důvtipný chlapík a Cartwrightovi nechybí vžití do role vyšetřovatele, ale z mého pohledu zaclání Poirotovi až moc. Příběh nemá takový elán, ani poutavost, jako když se do pátrání zakousne ten excentrický Belgičan... Vytkla bych i obsahovou nevyváženost: 2. jednání bylo prostě příliš dlouhé - na úkor zbývajících dvou. Věřím ale, že stojí za to po téhle detektivce sáhnout: Agatha svému žánru kraluje i v ní...

3 01.08.2017

Prvotina s Heather Wellsovou si kladné hodnocení zaslouží. Od podobných románů pro ženy obvykle čtenář mnoho nečeká - a tak je překvapení o to příjemnější: Meg Cabot vystřihla parádní detektivku, u které se s chutí zasměje nejedna majitelka velikosti L. A že je humor knihy dobrosrdečný a laskavý, věřím, že se s Heather s chutí sžijí i čtenářky třeba toho "menšího než nejmenší" - XS. ;-)
Vytkla bych příhodnost, se kterou se odehrávají jednotlivé peripetie a Heatheřinu neodbytnost (chvílemi neotravovala jen Coopera), ale příběhu ta svižná, komická linka sluší. Těším se na pokračování.

3 07.07.2017

Jedna z mých oblíbenějších... Myslím, že zápletku lze prohlédnout snadněji než u mnohých případů Hercula Poirota, ale o to více baví čtenáře sledovat tu zločinnou rafinovanost. Navíc Christie obklopila oběť velmi různorodou partičkou podezřelých, z nichž každý má evidentně své tajemství. Domoci se rozuzlení tak, aby do sebe vše zapadlo, to je v tomto případě důstojný úkol pro malé šedé buňky...

3 11.06.2017

Můj oblíbený výbor... Krásně poskládané básně: pro chvíle sváteční i všední, pro nálady teskné i radostně perlivé. Miluji Skácelovu "člověčinu" - významy povědomé, důvěrně známé, v tak milém, laskavém vyjádření. Mám ráda i jeho kruté pravdy, připomínky různých bolestí. Ve všech zůstává dojemně prostý, až na samé jádro pravdivý...

3 23.01.2017

O Geraltově putování by to bylo úmorné čtení, nebýt jeho pestrých společníků na cestě. Pro mě osobně je po opakovaném čtení celé ságy tenhle díl takřka jen dlouhé překlenutí k tomu následujícímu. Pasáže s altruistou Zoltanem (a Feldmaršálkem Dudou), s charismatickým Regisem, přímou Milwou a vážným Cahirem si ale vždy ráda přečtu znovu. Marigold chybět nesmí, to dá rozum. :-)

3 04.06.2016