sasena komentáře u knih

Dočteno během jednoho dne, autorka ví, jak upoutat. Ale - hlavní hrdina dost nesympatický (to musí fakt každý chlastat?) a vzhledem k jeho finanční situaci a tomu, že morálka jinak nic moc, je nevěrohodně poctivý. Podle vyjadřování bych ho tipla spíš na absolventa zvláštní školy než na chirurga. No a pokud jsme my pacienti fakt jen báby a dědci a trochu soucitu si zaslouží jen mladá krásná holka? Achjo.
Naprosto souhlasím s komentářem GabrielaSim, jen se mi to nechtělo až tak rozepisovat.

10 01.11.2022

Tak nevím, asi už se na ty severské detektivky vykašlu. Tolik násilí z naprosto zvrácených důvodů, má vůbec smysl tohle číst? Jasně, je to napsané tak, že vás to strhne, ale po dočtení zbyde jen zhnusení a pocit, že nic nemá smysl, svět je zlý a zkažený. Kvůli asi větší prodejnosti se autor patlá v hnusných detailech, v podstatě nikdo v té knížce není normální a ta duchařina? To už je fakt přes čáru. Takže ** jen za to, že jsem byla tak pitomá a dočetla do konce. Kája Mařík forever. :-D

3 01.11.2022

Buď je sucho až se z knížky práší, nebo leje a je tak pošmourno (jako v tomto příběhu), že se vám chce zalízt pod deku s čajem a číst a číst, dokud nezjistíte, jak to vlastně bylo. Na autorce oceňuji nejen čtivost, ale také to, jak dokáže celý příběh pomalu rozjíždět, až je gradace taková, že se nedokážu odtrhnout. A pak lituji, že už je konec. Zatím na mě tak působily všechny tři knihy J. Harperové, které jsem přečetla. Tak ještě Zrádný příliv, věřím, že nezklame. :-)

7 11.09.2022

Skvělá detektivka do horkého léta. :-D Jeden se potí jen koukne na přebal. Ale vážně, je to napínavé, čtivé a z jiného prostředí, než z jakého většina detektivek vychází. Už čtu další knihu této autorky a jedno je mi jasné - v Austrálii bych rozhodně žít nemohla.

10 28.07.2022

Výborná knížka, autor je vtipný, překlad skvělý, místy jsem se smála nahlas. Tibet a jeho obyvatelé jsou popsáni bez růžových brýlí, o Číňanech jsem si toho nikdy moc nemyslela, ale tady jsou popsáni jako národ šílených byrokratů a pošuků. Holt socialismus plodí divné typy. Popsaná je i historie Tibetu a jeho obyvatel a je to smutné, čínské působení je opravdu tragédie. Nemyslím si, že by autor svým líčením místních poměrů nějak Tibeťany shazoval, naopak. Ale je to jiný svět a tím, co se z něho snaží udělat komunisti dost bizarní. Po knížce Pojďme se ztratit s celém Ziburovi další vtipný cestopis.

13.07.2022

Právě jsem dočetla a jsem moc ráda, že jsem tohoto autora objevila. Pro mě moc zajímavé vyprávění. Tolik jsem se toho od tohoto člověka, který by mohl být mým vnukem, naučila! Kéž bych dokázala aspoň něco z toho použít ve vlastním životě. Ten kluk je prostě úžasný, má tak vyzrálé názory a přesto zůstává klukem. A je tak vtipný. Zpočátku jsem si říkala, to se mu to jde, mladý, nic ho nebolí...a on o pár stránek dál píše, jaké má problémy s koleny, s bolavou lopatkou, se strachem ze tmy. A přes to všechno dokázal ujít takový kus cesty. Kdybychom se dokazali divat na svět a věci kolem sebe podobně jako on, to by se nam žilo krásně! Hned jdu na další knížku.
P.S.: Musím ještě dodat, že naše generace žila za plotem a něco takového, jako vydat se do světa a jít, kam mě nohy zanesou, o tom jsme mohli akorát tak snít.

14 20.06.2022

Vtipně napsaný cestopis, kdy mám dojem, že si autor na nic nehraje, nemoralizuje a nechává čtenáři prostor vytvořit si vlastní názor na místa, která navštívil. Popisuje věci tak, že si je živě představuji a místy se směju nahlas. Zatmění slunce je popsáno tak, ze mam chuť vyrazit někam vidět ho na vlastní oči. Je to příjemné čtení a řekla bych, ze i skvělé přeložené. Klidně bych si dala ještě něco dalšího od tohoto autora.

04.06.2022

Tento díl má pokračování, které se mi líbilo víc. Autor mi byl dost dlouho protivný svými pro mě dost nepochopitelnými manévry v milostných vztazích a nejasnosti v motivacích cestování a jejich přílišném rozebírání, takže jsem tyto části četla dost zběžně. Zajímavější pasáže, ve kterých popisuje reálie sibiřského prostředí, jsou dost děsivé, zvláště v kontextu současné války na Ukrajině. Totální devastace tohoto národa alkoholem moc nadějí nedává. Vykořeněnost severského národa, kterou po sobě nechali bolševici a stále přežívající socialistické myšlení, propaganda a potoky levného alkoholu jsou dost nebezpečný mix, a přestože se autor setkával především s venkovským obyvatelstvem, těch pár městských osob to nijak nevylepšilo, naopak. Prostě si to přečtěte a uvidíte sami.

Uz asi po třetí se vracím k této knize. Naprostá samota i v priznivejsich podmínkách by leckoho dokázala připravit o rozum, o to větší uznání si tento badatel zasluhuje. I když sám přiznává, že mnoho věcí podcenil a nakonec otrava zplodinami hodně zhoršila jeho úsudek, dokázal to, co by asi zvládl málokdo. Jeho přínos pro objevování a poznání Antarktidy je nezpochybnitelný. Kniha se čte jako napínavý thriller o přežití, reálie tak málo známého kontinentu jsou fantastastické. A doma v teple a pohodlí nám aspoň připomene, jak se máme skvěle v našem zatím pořád ještě mírném, přívětivém pásmu.

7 18.04.2022

Tři hvězdičky za překlad. Jinak, této literatuře se kdysi říkalo červená knihovna, příběh se sice odehrával v jiné době a nebylo v něm tolik ptáků (klacků, pér) a kundiček, ale v podstatě to je na jedno brdo. Kniha Šéf je taková Lenka Lanzová pro starší a pokročilé. Humor? Ten jsem tam tedy nenašla, ale to by mi vadilo asi ze všeho nejméně. Jinak nemá smysl to nějak rozebírat. :-D

4 27.07.2021

Dvě hvězdičky dávám pouze za to, že jsem dočetla až do konce. No, nevím. Jestli takhle má vypadat způsob, jak se emancipovat a získat své místo na slunci, potěš koš. Návod na úspěšné podnikání - nakup pěkný krabičky a dej do nich třeba prasečí sádlo, když je dobrá myšlenka a příběh, bude se to prodávat. :-D No nic, čtu Stříbrná křídla, pokračování tohoto. Takže si za to můžu sama. Ale čtivost se tomu upřít nedá, to zas jo. Doufám, že všechno zlo, které (si) někteří způsobují sami, ať už svou pasivitou v jistých situacích nebo závislostmi všeho druhu, dojde potrestání a nebudu mít z toho všeho jen podivnou pachuť z pitomě ztráveného času. :-D

3 10.07.2021

Možná se mnou někdo nebude souhlasit, ale já, která jsem prožila 30 let ze svého života do roku 89 bych řekla, že celý ten příběh byla jen trochu přitvrzená realita, kterou jsme žili. Takže děkuji Aleně Mornštajnové, že tak hezky vykreslila atmosféru věčného strachu a buzerace, kterou sice většina nenáviděla, ale držela hubu a krok. Na přebalu vzadu je napsáno - "...příběh, který se v naší zemi naštěstí nestal". Ale stal. Jen ten rok nebyl 89, ale 68. Podobnost není čistě náhodná. Tohle by měl číst každý zastánce starých časů, trochu si připomenout realitu.

21 07.07.2021

I když jsem měla pachatele vytipovaného poměrně brzy, knížku jsem přečetla na jeden zátah. Hlavní hrdinka je sympatická, stejně jako její kolega. Už čtu další - Nejsem živá.

7 23.01.2021

Na nic si nehraje. Přežila opravdu jen díky silné vůli a odhodlání. Ten konec, kdy konečně přichází do civilizace je jako noční můra. Podobné příběhy by nás měly inspirovat a pomáhat v situacích, kdy si myslíme, že jsme v koncích. Naděje fakt umírá poslední.

7 13.01.2021

Pěkná kniha bych napsat nemohla, protože tam bylo tolik hnusných věcí. Napínavé to bylo, překvapivé rozuzlení, sice trochu mimo realitu, ale napnutá jsem byla. Trochu směšný byl ten hepy konec. :-)

3 04.01.2021

Dobrý to bylo, sice jsem chtěla v polovině skončit, protože ni to připadalo až moc a zbytečně brutální, ale chyběla by mi návaznost na další díl a tak jsem dočetla. Napětí a až hororové prvky v poslední části stálo za to. A už čtu Lazara.

3 28.12.2020

Tohle se buď líbí, nebo nelíbí. Já to prostě žeru, je to drsný, vtipný, prostě Bruen. Řekla bych, že s každým dalším dílem je to lepší a lepší. Asi to není čtení pro každého, ale Jack Taylor je boží. :-D P.S.: Asi nejvíc mě pobavila scéna, kde si to vyřizuje se třemi agresivními výrostky.

5 14.12.2020

Podle mě nejlepší ze série s Jackem Taylorem. A dvakrát jsem se fakt hodně zasmála.

4 07.12.2020

Druhá kniha od této autorky a už vím, že tohle není nic pro mě. Ze začátku, stejně jako u Ohrožené, se děj rozvíjí velice slibně, ale pak mi připadají ty zápletky příliš překombinované a motivy těžko uvěřitelné. Nedočetla jsem to.

Dočetla jsem to a s koncem se mi zdálo, že se to mohlo klidně jmenovat Blbá. Asi do dvou třetin to bylo hodně napínavé, ale když si jeden uvědomí, že kdyby si jedna z hlavních postav pořád nepředstavovala, co by kdyby a svěřila se aspoň někomu, nemuselo by to být vůbec tak dlouhé. Některé ty zápletky byly taky hodně přitažené za vlasy, jako by autorce došly nápady a nechala si poradit od kočky. Teď mám na mysli tu anabolickou aférku a nevěru-nenevěru z obou stran. A mimochodem, jakpak to dopadlo s tím investičním projektem, to už jsem se nedozvěděli.

1 22.11.2020