sakyvanity komentáře u knih

Kniha Dopisy ztraceným mi neskutečně sedla. Postavy byly sympatické (i když i zde se najdou momenty, kdy máte chuť oba protagonisty zabít) a forma psaní dopisů/emailů se mi moc líbila. Příběh byl velmi silný, ale autorka si s ním poradila velmi dobře a byl i celkem uvěřitelný. Konec mě celkem překvapil, což je za mě další plus - sice je příběh celkem předvídatelný, ale i přesto autorka překvapí.
Za mě mohu vřele doporučit, zvlášť pokud jste sami utrpěli ztrátu blízkého člověka - pomůže to vžít se do postav.

11 02.04.2019

Pravděpodobně jsem na četbu tohoto typu už příliš stará. Hlavní hrdinka mi přišla přehnaně hysterická a děj byl vcelku předvídatelný.
Oceňuju ale rychlý spád, zajímavý konec a nenáročnost. Kniha se četla velmi dobře.

8 14.08.2017

Tento komentář bude pravděpodobně ovlivněn tím, že Holly Bourne a její knihy začínám zbožňovat, ale tohle bylo skvělé. Kniha není cílena na mou věkovou kategorii, ale i přesto jsem v ní částečně viděla sebe a celkem dost i dnešní společnost - ženy opravdu mnohdy mívají strach, že zůstanou po třicítce samy/nikdo lepší než stávající patrně už se nenajde/nebude dostatek času se seznamovat s někým dalším, pokud chci dítě do čtyřiceti. K sociálním sítím se ani není třeba zmiňovat, všichni chceme vypadat šťastně a tvořit dojem, že náš život je záviděníhodný. Mně se kniha moc líbila, četla se velmi rychle a i tématika mi perfektně sedla. Mohu s klidem doporučit.

7 21.09.2019

Slabší než první díl, který mě bavil víc. Nemůžu ale říct, že by mě příběh nebavil, ba naopak se mi četl lépe než první díl (pravděpodobně proto, že jsem si na psaní autora již stačila zvyknout). Líbilo se mi rozdělení kapitol podle zemí a potěšilo mě, že ne všechny kapitoly se zaměřují jen na hlavní postavy - pomohlo to vykreslit situaci a okolnosti. Rozhodně můžu doporučit, ale o rok mladší Alan a jeho dobrodružství v prvním díle se mi líbilo víc.

6 22.05.2019

Kniha se četla velmi dobře. Líbila se mi neotřelá tématika masového útoku ve škole. V knize mi chyběl obšírnější popis Nicka - autorka se mohla zaměřit více na jeho psychiku a celkovou problematiku šikany a naopak ubrat u popisu Valeriiných sezení a podobně.
Je ale rozhodně fajn, že se někdo zaměřil ba problematiku, která je (nejen) v Americe velice rozšířená, a takto nám více vykreslil důvody, proč k masovým útokům může docházet. Dalším plusem je, že kniha je psaná jako "young adult", díky čemuž osloví čtenáře spíše, než kdyby byla psaná odborně (ale samozřejmě i odborné knihy si najdou své příznivce). Jako poslední bych ještě uvedla, že je dobře, že autorka neuváděla úplně detailní popis útoku - v Americe nalezneme mnoho případů, když útoky byly detailně popsány a poté měly své napodobitele.
Za mě 3,5* a celkem i mohu doporučit.

5 08.11.2018

Kniha se prakticky nedá hodnotit jako celek, protože každá povídka byla něčím jedinečná. Povídky rozepisovat nebudu, jen ohodnotím.

Hlava, šupiny, jazyk, ocas - 3,5*
Konec lásky - 3*
Poslední bitva v krváku - 3*
Zvrácená rozkoš - 2*
Za devadesát minut zabočte na sever - 4,5*
Suvenýry - 4*
Setrvačnost - 4,5*
Milostný labyrint - 5*
Hodně štěstí a na shledanou - 4*
Zbrusu nová atrakce - 5*
Tisíc způsobů, jak by se to všechno mohlo pokazit - 5*
Mapa perfektních maličkostí - 5*
Ani jedna ze "slabších" povídek mě vyloženě nenudila a tato sbírka dle mého stojí za přečtení.

5 14.09.2017

Moc nerozumím negativním komentářům - kdyby byla přítomna konstruktivní kritika, neřeknu ani slovo, ale zde mi výtky přišly nevysvětlené a neopodstatněné. Kritizovat obálku je taky celkem bezpředmětné - vkus je subjektivní. Ale chápu, že starším čtenářům může připadat velmi explicitní a používané výrazy mohou být matoucí.
Poslouchám podcast a souhlasím s tím, že se v knize pravidelný posluchač nedozví moc nového, tudíž je kniha spíše doplněk pro osoby preferující psaný text. Nicméně věřím, že jak podcast, tak kniha mohou pomoci mnoha mladým lidem. Já bych takový zdroj před deseti lety ocenila - člověk by se alespoň do jisté míry vyhnul porovnávání se s nějakým sezónním ideálem krásy, měl lepší dispozice k přijetí vlastního těla a naučil se vyžadovat konsent, aniž by se nechal do něčeho nutit.
Komentář radící pustit si film pro dospělé ve mně evokuje pocit, že komentující knihu ani neprolistoval.
Mně se knížka jako doplněk k podcastu líbila. Oceňuji, že holky přidaly kus sebe navíc v podobě esejí a jsem ráda, že se někdo na české scéně nebojí otevřeně mluvit o dosud tabuizovaných tématech.

4 14.06.2022

Málokterá kniha je tak kontroverzně hodnocena právě jako Navždycky. Moje hodnocení se odvíjí hlavně od přečtených komentářů a faktu, že neznám autorku, jelikož i já jsem postřehla naprosto nadhodnocené reakce "bookstagramerů", kteří s autorkou spolupracují.
Jak již bylo zmíněno v mnoha komentářích, postavy jsou ploché, hlavní hrdinka nesympatická, příběh neskutečně předvídatelný a přeslazený. Nicméně s tím jsem knihu začala číst, tudíž jsem neměla žádná vysoká očekávání. Navíc jsem měla možnost číst knihu v elektronické podobě, takže jsem se vyvarovala vazbě, kterou tu kdosi označoval za dost nepříjemnou na držení.
Já osobně dávám knize 2,5* (přikláním se zde ke 3* kvůli postavě Avy a obálce), protože to byla menší katastrofa, než jsem dle komentářů čekala a jako odpočinková kniha, u níž opravdu nemusíte vůbec přemýšlet, obstála perfektně. Pokračování si přečtu, ale - stejně jako v tomto případě - si knihu přečtu elektronicky z knihovny, jelikož se nejedná o nic, co bych chtěla mít doma v knihovně.

4 06.03.2021

Rozhodně nemůžu říci, že by kniha byla vyloženě špatná, ale asi jsem od ní čekala něco trošku jiného. Některé pasáže mi přišly až zbytečně ironické - když vezmeme v potaz, že se kniha zabývá velmi závažným tématem. Musím vyzdvihnout, že se autor zabýval i méně známými vrahy, přestože si neodpustil zmínku o těch "kultovních".
Knihu bych hodnotila jako lepší průměr (3,5), ale už bych se k ní nevracela a jedničkou v publikacích podobného rázu jsou pro mě i nadále knihy Andreje Drbohlava.

4 26.10.2020

V porovnání s autorčinými předchozími knihami byla tato slabší. Anotace a první kapitola mně nalákaly a kniha se četla celkem dobře (nebo alespoň druhá polovina, kterou jsem přečetla za necelou hodinku). Zklamal mě závěr, který jsem tak trošku očekávala a upřímně mi nepřišel příliš realistický. Nicméně B. A. Paris opět napsala velmi čtivou knihu, kterou nelze odložit a může překvapit. Za mě můžu doporučit, ale předchozí knihy se mi líbily mnohem víc.

4 02.05.2019

Kniha se ke mně dostala v rámci autorské štafety, za což jsem moc ráda, jelikož se obávám, že bych si jí jinak ani nevšimla.
Zaujala mě již anotace - kniha českého autora zasazená do netradičního prostředí Estonska se moc často nevidí. Navíc řešící nelehká témata formou deníkových záznamů. Třešničkou na dortu je krásná grafická podoba knihy.

Autorka vykresluje veškerá citlivá témata velmi empaticky, leč hlavní postavy rozhodně nešetří. Erikovo chování mi přišlo - vzhledem k jeho dosavadním zkušenostem - naprosto adekvátní. Erika i Natalii jsem si vcelku oblíbila, přestože mi zde romantická linka úplně neseděla.

Jak již bylo zmíněno v předchozích recenzích, příběh se hodně detailně věnuje psychickým problémům a závislostem. Naprosto chápu, že se autorka nechtěla této problematice věnovat jen povrchově, avšak na mě bylo toho zkoumání pocitů a analyzování nálad v knize hodně - musela jsem si čtení dávkovat a tu a tam jsem se přistihla, že se mi do knihy úplně nechce. Rozhodně bych knihu nedoporučovala nikomu, kdo zrovna prožívá náročné životní období.

Ruské konverzace mi nevadily, spíše naopak mi čtení ozvláštňovaly. Ocenila bych více akce a méně předvídatelný konec, nicméně příběh i tak hodnotím velmi pozitivně - jedná se o autentický příběh plný bolesti a empatie.

3 18.02.2024

Sara Raasch mě příjemně překvapila. U její první série - Sníh nebo popel - jsem se stále nedostala ani přes druhý díl, její styl psaní mě nechytl. Kniha Rebelové vln mě naopak bavila. Jak už zde bylo psáno, v první části se spíše seznamujeme s postavami, což mě místy nebavilo, ale to se opravdu stávalo málo. Nejlépe se mi četly kapitoly z pohledu Bena (celkově mám ráda knihy, které jsou psány z pohledu více postav). V druhé půlce bylo celkem dost akce, která bude pokračovat v druhém díle (instantní ukončení v půlce akce, které zde najdeme, mi přijde jako příliš očividné tlačení čtenáře ke koupit dalšího dílu a to nemám ráda, ale nevadí, dělá to dost autorů). Téma pirátů bylo celkem originální a svět se dle mého názoru též povedl. Kniha se mi tedy líbila, v žádné části jsem se vyloženě nenudila a určitě doporučuji i těm, kteří - stejně jako já - mají problém se čtením série Sníh nebo popel.

3 23.03.2019

Kniha se mi líbila. Jak zaznívá v jiných komentářích - některé pobídky byly velmi dobré, některé slabší. Kniha by si možná zasloužila jen 4*, ale já ji přečetla za odpoledne a myslím, že některé z povídek ve mě zanechají stopu.
Jednotlivé povídky bych hodnotila následovně:
Krev Imuriv - 3*, ale na to, jak konkrétní téma autorka dostala, se s tím poprala celkem obstojně
Jack - 2* - tato povídka se mi zdála asi nejhorší
Gwen a Art a Lance - 4* - líbilo se mi spojení krále Artuše s řeckou mytologií a psaní ve stylu SMS konverzace
Shirley & Jim - 3,5* - nápad velmi dobrý, ale něco mi v povídce chybělo
Chvála drobných radostí - 3* - u této povídky mě zmátl konec a musela jsem několik minut přemýšlet, jak to vlastně skončilo, ale jinak se povídka četla dobře a nápad byl zajímavý
Mořská čarodějnice - 4,5* - i přestože člověk nechce soudit povídku dle autora, jméno M. Meyerová samo o sobě nastavuje laťtku, velice povedená povídka
Krásný jed - 4,5* - výborné zpracování medúzy z asijského prostředí a skvěle vykreslené pocity hlavní postavy
Umíráček - 5* - Victoria Schwab je skvělá, tát povídka je akorát další ukázkou jejího talentu
Marigold - 5* - spojení viktoriánské Anglie a elfů zde utvořilo zajímavé pozadí a S. Shannon dodala příběh, který měl rychlý spád, moc povedené
Ty, ty, pořád jen ty - 5* - tuto povídku bych si klidně dokázala představit jen jako kapitolu v celé knize, která by pojednávala o Slate, velice mě zaujal nápad s různými drogami a syrovost příběhu
Julian proti všem pravidlům - 5* - tato povídka mi jako jediná připadala humorná (viz ujetá paní se psy) a docela jsem se u ní i zasmála, navíc mi byl Julian i velmi sympatický
Indigo a stín - 3* - hlavní hrdina se měl jmenovat spíše egoista, zklamal mě konec příběhu a, což je nejdůležitější, zápletka byla hned na začátku velice průhledná
Sera - 4,5* - u této povídky bylo také zadané striktní téma a autorka si s ním poradila výborně

3 16.06.2018

Obrovské díky patří autorce @zuzana_hartmanova za poskytnutí e-knihy v rámci #spoluprace. Moc si vážím projevené důvěry a velmi příjemné spolupráce .
Minotauři jsou narozdíl od jiných mytologických postav zpracované v současné literatuře minimálně, a tudíž jsem si knihu nemohla nechat ujít - moc mě zajímalo, jak autorka danou tématiku zpracuje.

Kniha je rozdělena na několik částí a vyprávěna z pohledů několika postav, přičemž se zpočátku čtenář seznamuje s jednotlivými postavami a ke konci se příběh velmi příjemně propojuje. Doporučuji jen od začátku sledovat, v jaké době se daná část odehrává - já četla celkem přerušovaně a musela jsem se v knize vracet.

Hlavní postavy Una a Nerghan byly skvělé. Hlavně Unu jsem si prakticky hned velmi oblíbila - už jen proto, že jsem se jejím prostřednictvím dozvěděla mnoho vlastností charakteristických pro minotaury.
Autorka skvěle propracovala i vedlejší postavy, jejichž chování bylo nejen logické, ale i autentické - bez klišé a zbytečných rozhodnutí, která se v knihách mnohdy objevují.

Příběh je prakticky čistá hrdinská fantasy jen s minimem romantické linky, což mě moc bavilo. Ne, že bych romantiku ve fantasy nevyhledávala, ale mnohem více se mi líbí, když si dá autor záležet na zpracování postav a fantasy světa, což jde často mimo právě kvůli romantické lince.

Příběh je vážně skvělý, svět minotaurů mě moc bavil a čtení jsem si užila. Umím si představit i další knihy z daného světa. Osobně by se mi kniha asi líbila víc, kdyby byla delší, jelikož jsem se úplně nestačila sžít s postavami a s daným světem se mi těžko loučilo. Velké doporučení.

2 22.03.2024

Dle anotace může čtenář očekávat zdánlivě běžnou detektivní knihu. Opak je nicméně pravdou. Autor vytvořil postavu rozporuplného vyšetřovatele a fiktivní anglické městečko s úžasnou mysteriózní atmosférou. Navíc mi stylem psaní připomínal Agathu Christie a jejího Hercula Poirota - už jen kvůli prostředí, v němž se příběh odehrává.

Kapitoly v knize jsou děleny na hlavní kapitolu a podkapitoly. Zpočátku je příběh pomalejší, čtenář se seznamuje s postavami prostředím. Akce na sebe nicméně nenechává dlouho čekat, což mě na celé knize velmi bavilo. Příběh má spád a minimum hluchých míst.

Okultismus v knihách mě běžně velmi baví, nicméně zde jsem měla pocit, že jeho potenciál mohl být více naplněn a téma rozvinutější. I tak si autor s touto problematikou poradil skvěle.

Postava hlavního vyšetřovatele je rozporuplná - relativně výstižný se mi zdá anglický popis "morally grey". Místy mi v knize vadilo, že je jeho postava prakticky všehoschopná, což už mi přišlo lehce přitažené za vlasy. Navíc i jeho vyjadřování bych popsala jako - někdy až - přehnaně vulgární. A některé jeho akce mi přišly nereálné.

Samotné vyšetřování mě bavilo, přestože jsem hlavní zápletku absolutně neodhadla a mile mě překvapila. Autor má rozhodně co nabídnout a já doufám, že se dočkáme dalších knih s vyšetřovatelem Carlem.

Autorovi tímto moc děkuji za důvěru a poskytnutí e-knihy. Velmi si toho vážím. Kniha by měla brzy vyjít i ve fyzické podobě u nakladatelství Solis. Doporučuji.

2 29.02.2024

Zpočátku mě trošku mátly skoky v čase, nicméně brzy jsem si zvykla. Styl psaní je velmi čtivý a kniha krátká, takže není problém ji přečíst za jeden den. Kniha je příběhem dvou sester a jedné, zpočátku malé, holčičky. Naprosto uvěřitelné, realistické a úžasně autentické chování hlavních hrdinů se prolíná s postupným uvědomováním si důležitých věcí.

Starší sestra Linda má v knize sice méně prostoru, ale přesto velmi důležitou roli. Mladší Natálie mi zpočátku nebyla příliš sympatická, nicméně postupem času a objevováním dalších detailů, jsem začala její chování vcelku chápat. Třetí hlavní postavou je malá Míša, které mi bylo celou knihu líto.

Jelikož je kniha útlá, nechci psát nic dalšího k ději, abych nevědomky něco nevyspoilerovala. Kniha ukazuje, jak moc dokáže výchova a chování rodičů k dítěti ovlivnit jeho povahu a budoucí směřování. Ukazuje, že nemůžeme nikoho soudit na základě jednání, pokud o daném člověku nevíme vše podstatné. A v neposlední řadě, jak je důležitá rodina.

Knihu jsem četla v rámci štafety, přičemž tímto moc děkuji za možnost se účastnit.

Stejně jako první díl Navždycky, i knihu Miluju tě. Já vím jsem se rozhodla přečíst v rámci odpočinku mezi učením. Musím říct, že se opět nejedná o žádný zázrak, ale pokračování je rozhodně mnohem lepší než Navždycky.
Příběh je velice předvídatelný - jak zde již v komentářích padlo, hned po přečtení anotace je prakticky jasné, kdo se skrývá pod přezdívkou Will. Přestože oceňuji playlisty, texty písniček na začátku/v prostředku kapitoly mě celkem rušily a měla jsem tendence je přeskakovat.
Postavy jsou celkem ploché, jejich jednání místy naprosto nelogické - chvilkami až otravné, ale i tak jsem Avu měla mnohem raději než Mei v prvním díle.
Musím opětně pochválit SMS konverzace a tentokrát i Cosplay fotky, to bylo skvělé zpestření. Knihu jsem opět četla jako ebook, takže nemůžu hodnotit její fyzickou formu, která dle ostatních komentářů není z nejpovedenějších.
3* - máme zde naprosto předvídatelný a průměrný příběh s nevykreslenými postavami, ale pokud se do čtení pustíte bez očekávání, určitě nebudete vyloženě zklamaní.

2 01.05.2021

Na druhou knihu Holly Bourne jsem se moc těšila, protože její prvotina "Už jsem normální?!" byla skvělá, příběh Evie trpící OCD mi hodně dal. Příběh Amber byl slabší, ale i zde nám autorka představila silné téma - alkoholismus. Děj byl velmi svižný a já se bavila. Místy mě chování Amber vytáčelo, ale na druhou stranu se dalo pochopit. Moc se mi líbily feministické vsuvky, přestože já sama žádná velká feministka nejsem (nebo alespoň ne aktivně). Doufám, že se v příběhu věnovanému Lottie dozvíme, jak to s Amber bylo dál, jelikož kniha neskončila úplně uzavřeně.
Takže za mě slabší než příběh Evie, ale i tak doporučuji a Holly Bourne mě baví čím dál tím víc.

2 10.05.2019

Vzhledem k anotaci a dosavadním recenzím jsem zpočátku přemýšlela, jestli se do knihy vůbec pouštět. Dalo by se říci, že Anima je celkem mimo mou komfortní zónu. Jsem nicméně moc ráda, že jsem se nenechala těmito faktory ovlivnit a knihu přečetla.

Autor si umí neuvěřitelně krásně pohrát s každým slovem. Každá věta má v příběhu svůj smysl, což jsem zjistila a dokázala docenit až na samém konci příběhu. Zpočátku mi trvalo si na styl psaní zvyknout, popisy zde jsou dlouhé a čtenář se musí opravdu plně soustředit. I proto mě mrzí, že jsem na knihu neměla nakonec tolik času, kolik bych potřebovala - doporučuji si čtení dávkovat, aby byla uměleckost textu plně doceněna.

Příběh mi atmosférou připomínal film Počátek. Zprvu jsem se bála, že se v příběhu a pojmech ztratím, avšak autor si dal záležet na tom, aby průběžně všechny další pojmy připomenul a dovysvětlil. Velkou roli v knize mimo umění hraje také propaganda, což je téma, jehož potenciál je zde plně využit - to jsem ale zjistila až po dočtení, když se vše perfektně propojilo.

Postavy jsem si rychle oblíbila. Hlavní protagonista Nolan je od začátku velmi sympatický, jeho kolegyně Amélia mi doslovně přirostla k srdci. Líbily se mi i vedlejší postavy, které v knize dostaly méně prostoru, nicméně měly jasně danou roli.

Konec pro mě byl lehce neuchopitelný, abstraktní. Asi bych potřebovala explicitnější zakončení, abych byla plně spokojena, nicméně kniha je opravdu skvělá, leč se nejedná o čtení, jež by bavilo každého. Autor má velký talent a já se těším, co dalšího nás čeká.

4,5/5*

1 29.02.2024

Kniha mě nejprve trošku vyděsila rozsahem, jelikož má skoro 500 stran, ale nakonec byla tak čtivá, že mě mrzelo, že není delší. Jak už napovídá anotace, hlavní postava Lilien je propojena s hady. Tento koncept mi přišel originální a velmi dobře zpracovaný. Lilien je sympatická hrdinka, která se chová racionálně a reálně, což oceňuji.

Hlavní mužská postava - Tomas - mi sedl trošku méně. Přišel mi sympatický, nicméně něco mi na něm nesedělo. Když se objevil Rugguer, měla jsem radost, protože se mi líbil více než Tomas, avšak nakonec musím konstatovat, že ani jeden si mě úplně nezískal. Rugguer se místy choval neuvěřitelně buransky, a to mě štvalo.

Postavy druhé dějové linky - Derl a Kemyr - mě bavily skoro více než Lilien a Tomas/Rugguer. Obecně mi druhá dějová linka přišla akčnější a vždy jsem se na ni těšila.
Autorce se povedlo vytvořit hezké, přirozené romantické linky, jenž se líbily i mně - přestože ve fantasy romantiku úplně nepotřebuju.

Samotný příběh je skvělý, - nechybí historie světa, v němž se příběh odehrává a vysvětlení magie. Sice je celý koncept celkem jednoduchý, ale o to spíše vše pohromadě funguje. Konec jasně naznačil, že se (doufám! ) můžeme těšit na pokračování. A samotný konec bych knize asi vytkla nejvíce - klidně bych ubrala trošku "omáčky" ze začátku knihy a její závěr více rozepsala, jelikož byl dost rychle uťatý a za mě i nedostatečně popsaný.

Knihu rozhodně doporučuji, a pokud bude další díl, určitě se do něj pustím.

1 23.11.2023