sabina3898 komentáře u knih

Kotleta jak má být. Kapitána Bouchače nelze nemilovat a nedržet mu palce. A Aga? Nejlepší ještěrka ve vesmíru. Bez debat.

11 27.08.2023

Tak tohle bylo překvapení. Nečekala jsem nic a dostala naprosto uhrančivou směsici feminismu a fantasy plnou ženské odvahy, nezdolnosti a sesterské sounáležitosti. Všechny tři sestry se mi dřív nebo později zadřely pod kůži a já neměla jinou možnost než jim z celého srdce fandit. A nejen jim, celému sesterstvu. A to že je to jeden příběh v samostatný knize, žádná série, byla jen třešnička na tomhle zábavném dortu.

5 27.08.2023

A je to tady, věděla jsem, že to přijde ještě než jsem se začetla. Jsem naprosto a neodmyslitelně zamilovaná do Bright Falls. Delila a Claire jsou mým nej knižním párem nadále, protože byly první, ale Astrid a Jordan? Ty bláho. To bylo prostě zase boží. Už teď se nemůžu dočkat příběhu Iris.

3 27.08.2023

Tak na této knize byla fajn jen obálka, ta je fakt pěkná, ale samotná kniha? Velký špatný. Rádoby chytrý thriller, který je ale jen divný, nedotažený a k uzoufání nudný. Tohle už fakt nikdy.

3 10.08.2023

Joona je po HH můj nejoblíbenější polda a já jeho příběhy čtu s nadšením a nekriticky si je užívám. Saga jako jeho sparingpartner se mu naprosto vyrovná a já jim fandím a fandut budu, ať budou příběhy a případy jakkoliv neuvěřitelný. Jen na toho Jurka, už by se mohli vybodnout.

8 05.02.2023

Oddělení Q jsou moji oblíbenci, mám ráda všechny a baví mě jak fungující tým to je. Příběh byl zajímavý, skvěle se četl, jen ten případ samotný už nebyl úplně k uvěření. Ake vlastně to až tak nevadilo. Dostala jsem skvěle vygradovaný příběh s mými oblíbenými postavami a já byla spokojená.

7 05.02.2023

Zdá se, že každá kniha od vydavatelství conqueer bude má oblíbená. Příběh Linuse, jenž se z rigidního úředníka stane milovaný a milující "táta" a partner je okouzlující, zábavný a roztomilý. Emoce tryskají, jak na běžícím pásu, já se střídavě dojímala a smála a najednou byl konec. Krásný.

6 05.02.2023

I když na romanťárny moc nejsem, Delilu jsem přečetla jedním dechem. Jednoduchý příběh, který měl jasný průběh a ještě jasnější cíl. A to bylo přesně ono. Postavy jsem si zamilovala všechny (až na Kena samozřejmě). Žádný velký drama, od toho tu jsou jiné knihy. Chci další. Fakt sem s tím conqueer.

2 05.02.2023

Pane jo, tohle bylo tak strašně cute a boží, že se mi z toho až kroutily palce u nohou. Tom je sympaťák každým coulem a jeho náhled na všechno, co prožil, je osvěžující. Kniha se čte sama a já se zároveň těšila i bála, že jí každou chvíli dočtu. Jo a jsem potterhead takže cílovka. Už jsem psala, že je to boží?

8 05.02.2023

Tohle bylo něco tak neuvěřitelně roztomilýho, že ač už dávno nejsem cílovka, přečetla jsem to jedním dechem. Postavy byly živoucí takovým způsobem, až jsem čekala, že se vynoří z vedlejšího pokoje. A August a Jane? Těm se nedalo nic jinýho než usilovně držet palce. A lehká fantasy linka příběhu byla pro mě třešničkou na dortu. Víc takových příběhů a budu číst i romanťárny. Už chápu proč se používá cute. Tohle bylo přesně ono.

1 30.04.2022

Vzpomínky a "fejsbůkovej" deník člověka, který se nenechá zahnat do kouta ani stářím ani volbami a už vůbec ne starým bramborovým salátem. Pohodová a vtipná jednohubka, která mi dává naději, že stárnout se dá elegantně, s nadhledem a optimismem.

4 04.02.2020

To byla jízda. Už dlouho se mi nestalo, aby mi bylo líto, že jsem dočetla knihu. Strike a Robin mi přirostli k srdci od prvního dílu a mě jejich nový případ bavil stejně jako předchozí. Zdařilé prokládání pátrání s jejich osobním životem mě přišlo fajn a nijak nebránilo tempu vyprávění. Ráda bych, aby JKR udržela vztah Strikea a Robin na hranici nevyřčeného, protože to dává jejich dvojici ten správný rozměr. Takové dvojice mě baví nejvíc. Když se nakonec dvojice stanou partnery ztrácí to příchuť vzrušení i zábavy. Ať si je klidně spojí dohromady na závěr posledního dílu, ale do té doby bych si je přála takhle. Nový člen týmu Barclay by mohl do agentury zapadnout na stálo, vypadá sympatický... Od poloviny knihy jsem měla tušení, kdo je vrah, aby mi závěr knihy ukázal, že jsem vedla jak ta jedle. No a do toho kulisy mého oblíbeného Londýna... Bylo to super čtení.

7 23.01.2020

Carl a Asad jsou mí oblíbenci. Dvojice, která se sžila do týmu, který na sebe slyší. Těšila jsem se na mrazivý detektivní příběh, ale dostala jsem spíš variaci na knihu Já, poutník. A překvapivě se to nečetlo vůbec špatně. Asadovi jsem fandila jako málokomu před ním. A Carl jako o...? Už teď se nemůžu dočkat dalšího dílu.

4 19.01.2020

Mám ráda detektivní série obecně, takže mě DD nemohl minout a toto byla má 12 dánovka. A musím říct, že tahle se četla úplně sama. Pro Krauze mám slabost a spolu s Hanzelem vytvořili dvojici, která byla zábavná a klapalo jim to stejně jako s původními parťáky. Titulní příběh měl grády a na jeho konci mě mrazilo, jak snadné by to asi ve skutečnosti mohlo být. A Chosého příběh byl příjemné doplnění. Za mě jedna z něj dánovek.

5 19.01.2020

Po prvních dvou dílech, které mě hodně bavily a třetím Rituálu, který nebyl špatný, je pro mě Kůže zklamání. Příběh mě neoslovil, čtení mi šlo pomalu a knihu často odkládala. Od poloviny jsem dokonce přeskakovaka dějovou linku s Blechou, ta mě ubíjela asi nejvíc. Hlavní záporák nebyl ani zbla charismatický a o důvodech, proč dělal co dělal jsem se nakonec nedozvěděla ani ťuk. Alespoň Caffery je zde ten standardní pavouk z předchozích dílů , který unese, co se na něj navalí a i když není můj favorit mezi detektivky. Šanci mu ještě dám, zvlášť když to podle hodnocení vypadá, že další díly jdou o hodně lepší. Jen by tam mohlo být méně Blechy, o hodně méně Misty a o mnoho více Chodícího muže.

1 12.07.2019

Ke Kingovi se dostávám sporadicky, tentokrát na mě v knihovně mrkli Tommyknockeři. S Kingem mám občas problém, abych se začetla a tady jsem to cítila obzvlášť, do první třetiny jsem uvažovala, že to vzdám. Pak se to ale klasicky rozjelo a já byla vtažená do městečka Haven, kde není všechno úplně v pořádku... Příběh je zalidněný postavami do kterých jsem se nijak nesnažila vcítit, protože mi tak nějak bylo jasný, že na stránkách dlouho nepobudou. Možná i proto se mi jednotlivci dost pletli. Nejsympatičtější mi byla Ruth, naopak "hlavní" hrdina Gard mně většinu doby lezl na nervy. Takhle naposledy jsem byla vyřízená z hrdinky Dívky ve vlaku. Invaze Tommyknockerů je výborný nápad, jako fanda Akt X, jsem si ho užila, to že lidé jsou proti "infekci" téměř bezbranní a "stávání se" tak probíhá téměř bez komplikací dodává příběhu hořkou příchuť. Ale proč je to tak protahovaný? S tím má King podle mě často problém. Příběhu by prospělo o nějakých sto i více stran méně, dostal by spád a byl by čtivější. Ale je to prostě on, s tím se musí počítat. Nevím, z čeho má King největší strach, jestli z ufonů, maloměšťáků, zvířat nebo ztráty svobodné vůle. Mě mrazilo nejvíc z toho posledního. To že "stavání se" se stane a já s tím prostě nic neudělám, ve mně probouzí bolesti hlavy... Počkat. Bolesti hlavy???!!!

2 24.09.2018

Obi-Wan je mojí oblíbenou postavou SW a vždycky mě zajímalo co na Tatooinu celou tu dobu, než Luke vyrostl dělal. Tahle kniha sice ukazuje jen malou část jeho života, ale pro představu dobrý. Celý příběh na mě působí jako vesmírný western. Až jsem někdy byla překvapená, že postavy nevytáhly colty, ale blastery. Každopádně kniha se četla skvěle, vyprávění z několika úhlů pohledu dodávalo knížce na zajímavosti a pohánělo příběh dopředu. Od teď už se na pouštní lidi budu dívat trochu jinak.

15.07.2017

Dlouho jsem si chtěla tuto knihu přečíst. V knihovně rodičů byla, ale ve slovenštině a na to jsem si netroufla. Teď jsem se k ní vrátila díky čtenářské výzvě.
Kniha je neuvěřitelně propracovaná, dýchá z ní minulost a čtenář má pocit, jako by opravdu prožil celý život se Sinuhetem. Úplně rozumím, proč je kniha tak oblíbená.
Nicméně, já s ní trochu bojovala. Četla jsem jí poměrně dlouho a to mě trápilo, ale odmítla jsem se vzdát. Do vyprávění o dětství jsem se nemohla začíst, však samotný Sinuhet tvrdil, že vzpomínky na dětství baví jen toho kdo na ně vzpomíná. Ale s přibývajícím věkem Sinuheta bylo čtení zábavnější a jeho cestování mě bavilo nejvíce. Sinuhet mi nijak k srdci nepřirostl a ani žádná jiná postava, vlastně až na Kaptaha.
Každopádně jsem ráda, že jsem si tenhle životopis jednoho neobyčejného Egypťana mohla přečíst.

6 30.06.2017

Mám ráda pohádky a i ty, co jdou trochu postavené na hlavu nebo zmodernizované. Proto jsem neměla problém pustit se po hlavě do dobrodružství s Alex a Connerem, prožívat s nimi jejich dobrodružství a snít o pohádkovém světě. Probudilo se ve mně mé dětské já, které vždycky chtělo prožít pohádkové dobrodružství. Které dítě by se nechtělo propadnout do pohádky. Já bych chtěla. Moc.

3 04.06.2017

Princ Ládík mě baví nejen stylem psaní, ale hlavně s jakým nadhledem se baví nejen světem okolo sebe ale i sebou samotným. Obdivuji jeho odvahu a vytrvalost s jakou dojde je svému cíli. Tuto prvotinu jsem četla až po Ládíkově druhé knize a besedě s ním, nebavila mě ale o nic míň. Těším se na další knihu i besedy z letošní cesty.

2 30.05.2017