RyonMathrin komentáře u knih

Jednoduché a milé příběhy o rodině medvídků. Ilustrace jsou hezké, dětem se líbí (i mně). Kapitoly jsou docela krátké a psané velkými písmeny.
Moc se mi líbí jména medvídků, která všechna začínají na M, hlavně medvědí mimino - Mucla :-)

9 10.07.2018

Dobrý výběr od známých i méně známých autorů. Musím říci, že každá povídka se mi líbila. Některé měly moc pěknou, nečekanou pointu. Všem doporučuji. Samozřejmě více asi ocení ti, kteří hráli DrD nebo jiné hry na hrdiny.
Musím vyzdvihnout zejména povídku "Těžký život sférozpytce". Úžasně zábavná věc.

9 01.07.2018

Tato kniha svým názvem vlastně spoiluje sama sebe.
Nezáleží mi na tom, kdo informace podává, jestli spisovatelka, nebo fiktivní mnohobytost. Důležité je sdělení a to se mi celkem líbí. Protože je to celkem jasná věc, která se opakuje v mnoha jiných knihách či zdrojích: Člověk je sám strůjcem svého života, nebo lépe – naše myšlenky jsou tím, co nám utváří život; na co myslíme, to přitahujeme. Publikace toto rozvíjí do detailu a dává návod, jak co nejlépe zapracovat na svých myšlenkách k dosáhnutí hmatatelného výsledku. Některé komentáře říkají, že je to příliš podrobné a hlavní myšlenka lze vyjádřit výrazně stručněji. Jsem toho názoru, že určitá část lidí ocení spíše tento polopatický návod. Mě osobně to vyhovovalo též.
Každopádně doporučuji. Hlavně pesimistům.
Pokud by tato kniha byla dobrá alespoň k tomu, že byste potkávali méně protivných lidí, tak splnila svůj účel :-)

9 26.06.2018

Při vzpomínce na 30 let staré kreslené vtipy mi paradoxně vytanula současná hláška "fail" (selhání, chybička, uklouznutí - doufám, že to tak překládám a chápu správně?). Přesně v tomhle duchu jsem vnímal obrázky pana Bartáka. Jednoduše výborný humor.

9 05.06.2018

Opět jedna perla z knihovny mých rodičů. Vladimír Jiránek se neomrzí. Chytrý, jemný humor. Doporučuji.

9 05.06.2018

Velmi zajímavý náhled na Rusko (hlavně období SSSR) jako impérium. Popis vlastní autorovy zkušenosti a cestopisu kombinovaný s citacemi z vybraných knih, zabývající se touž tématikou. Celkový dojem z knihy mám ten, že autor se snažil objektivně charakterizovat tuto ohromnou zemi, která je v mnoha ohledech obdivuhodná. Obdivuhodní jsou i řadoví obyvatelé, kteří již po staletí snášejí nesmírnou chudobu a těžký život a dřou pro elitu, která jim velí. Vrchnost je příčinou všeho utrpení obyčejných lidí.
Velmi zajímavé vybrané pasáže z knih, které popisují pracovní a likvidační tábory. Pochmurně, věcně. Člověk o tom má povědomí i normálně, ale každá tato zmínka znovu pomůže uvědomit si ty nepředstavitelně nespravedlivé hrůzy, které páchali lidé na lidech. A ještě nedávno.
Velmi znepokojivý popis toho, jak Stalinovo vraždění „stvořilo“ statisíce vykořeněných sirotků a čeho jsou tito bezprizorní základem.
Na jednu stranu kniha neřekla nic nového. Rusko je země ohromných možností, hrdých a nesmírně odolných lidí a neskutečných surovinových zdrojů. To se všeobecně ví. Na druhou stranu je to vše podáno zajímavě a čtivě. Autor vyzdvihne to důležité a občas popíše detail, třeba krátký rozhovor s nějakým člověkem. Tím se mu podaří několika slovy popsat něco, co by jistě mohlo být popsáno i na desítkách stránek.
Kniha popisuje neveselý vývoj a neodhaduje o moc lepší do budoucna, přesto na mě sem tam mezi řádky prosákla i trocha optimismu.

9 24.05.2018

První svět. Ten, od kterého se všechny ostatní odvíjí. Pěkná myšlenka. A mistrně zpracovaná.
Autor, který pomohl dát dohromady útržkovitý Tolkienův Silmarillion vytvořil vlastní svět se silným příběhem. Inspirace Tolkienem je v díle poznat, ale není to žádná kopie, je to svébytný vesmír. Nečekaný a trochu pomalý začátek se brzy rozvine ve spletitou a poutavou jízdu, kdy každý z mladých hrdinů má svůj úkol, něco, čím si musí projít jen oni sami.
Hloubka, naléhavost, osudovost. Tahle slova mne napadají, když si na knihu vzpomenu.
Příběh vychází ze známého schématu fantasy: boj „dobrých“ proti „temnotě“, ovšem zcela originálně zpracovaný. Temnota je perfektně popsaná, „ti dobří“ charakterizováni úžasným jazykem („… neboť oni byli světlem a jejich jméno bylo světlo.“)
Věděli jste, že existuje Tkadlec, který vytváří osud?
„Umně utkáno, pane Kayi.“ Za mě zasloužených 5*.

9 09.04.2018

Gamebooky mám rád. A tenhle jsem hrál mnohokrát, rozhodně víckrát, než jiné. Těch 875 bodů (nebo zastavení, nevím, jak tomu správně říct) je úctyhodných a plných úžasného zážitku.
Stále mne fascinuje, jak autorovi podařilo vytvořit z jednoduchého, poměrně nudného prozkoumávání zříceniny čím dál poutavější příběh. I ty trochu nudnější pasáže, kdy nikoho nepotkáváte, k tomu tak nějak patří. Vlastně by to bez nich nebylo ono. Prostředí a atmosféra je zmáknuté do detailu. A když se pak dostanete hlouběji do podzemí, začne to mít teprve šťávu. A ten konec, když se vám podaří splnit úkol... ten pocit zaslouženého vítězství je prostě dokonalý.
Srdeční záležitost, jednoznačných pět hvězdiček.

9 07.04.2018

Málo známý a přitom geniální autor vytvořil plno komických a satirických veršů. Knihu měli rodiče v knihovně a mne mnohokrát zlákalo číst si ty zvláštní krátké a přitom veskrze originální básně.
Autor také vytvořil některá nová slova, jejichž zvukomalebnost mne vždy fascinovala (např. "rourácení : bubly, klokty a všelijaké škrky, vycházející z potrubí" - no není to výstižné slovo?)

Na ukázku:

Prodávala květák.
Její muž byl světák.
Vzala na něj smeták.
Zde je o tom leták.

anebo:

Malíř čmertů Josef Váchal
nekřesťanskou knihu spáchal.
Text a stvůry satanské
dočista jsou křesťanské.
A ta nekřesťanská je na
knize té jen její cena.

9 28.03.2018

Ty unikátní nápady v povídkách... to je prostě paráda. Dodnes si některé pamatuji. Zejména tu, po které se kniha jmenuje. Myslím, že zmíněná "bublinová teorie času" naprosto funguje (někdy mám pocit, že se deset minut vleče hodinu, jindy zase hodina uteče jako nic...).
Doporučuji!

9 07.03.2018

Podrobné, krásně ilustrované. Nudný školní dějepis promění v poutavé čtení. Báječné rozšíření obzorů pro starší děti.

9 01.03.2018

Soubor strašidelných a fantastických povídek. Pěkné počtení, oddechovka, slušná práce.
Ovšem kromě jediné, která vysoce ční nad průměr: Žlutá tapeta. Ten nápad, ta provázanost, bezvýchodnost... To je prostě dokonalé.
Povídka, kterou si pamatuji dodnes a stále mi při vzpomínce trochu běhá mráz po zádech. Když si ji přečtete, budete se na vzory na malbách a tapetách dívat zcela jinak.

9 18.02.2018

Tahle kniha mi sedla. Ze začátku to bylo zvláštní a člověk si musel zvyknout na extrémní nadsázku. Potom sem tam vtípek, asi ve třetině příběh trošku vázl, ale druhou polovinu knihy jsem se mockrát smál nahlas. Ona to vlastně moc fantasy není - je to spíš groteska a parodie na úplně vše zasazená do fantasy a mytologických kulis, ale je to skvělé. Styl mě hrozně bavil, u některých přirovnání jsem šel do kolen. Někdy je to velice primitivní (třeba ovčí píseň mě nijak extra nezasáhla), někdy naopak jako přehnaně intelektuálské. Celkově dávám plnou palbu, protože kniha mne mnohokrát hlasitě rozesmála a některé nápady byly originální a vtipné. Voják Hradecký a kouzelný dědeček. Prskavka. Půlelf. A další.
A nakonec: "Nechť pokrm a mok na konci cesty své oknu do duše královské svobodu dá."
Rozhodně si ji zase někdy přečtu.
Jak někdo přede mnou zmínil: buď to pro vás bude zábavná jízda nebo knihu odložíte. Asi na tom něco je. Ale mám za to, že to stojí za zkoušku.
Za sebe doporučuji.

8 16.05.2024

Protože je to sedmisetstránková záležitost, docela mi trvá se tím prokousat, audioknihy mi "odsýpají" lépe. Množství povídek v této knize mne nenutí ke čtení tolik jako romány o mnoho stránkách (třeba Pilíře země, kde už jsem chtěl vědět, jak to nakonec dopadne). To ovšem neznamená, že by povídky nebyly dobré, čtivé. Dávkuji si to ale postupně, vždy si přečtu tak jednu, maximálně 2 , aby se mi dojmy z nich nepřekrývaly.
Jsem asi v polovině a prozatím dávám 5*. Každý kousek je zajímavým nápadem, z některých povídek jsem vyloženě nadšen, jiné jen tak projdou, ale celkový dojem je výborný. Komentovat hodlám postupně každou zvlášť.

8 30.09.2018

Zvláštní, krásná, neotřelá, zajímavá. Líbí se mi pojetí střetu kultur draků a lidí a to, že se vzájemným soužitím obě rasy navzájem obohacují.
Prvních několik desítek stránek jsem byl trochu rozpačitý. Začalo to zajímavě, ale motiv různých postav v Serafínině hlavě mi trochu kazil dojem. Až když některé věci zapadly do sebe, začal jsem to chápat a začalo se mi to líbit. Ke konci už jsem nemohl přestat číst.
Je znát, že knihu psala žena, která je navíc nadšená do hudby. Mě to rozhodně sedlo. Hlavní postava není superhrdinka, dělá plno přehmatů, za které se potom ve své mysli pokárá, ale přitom je (a možná i díky tomu) sympatická a díky svému „rodokmenu“ výjimečná. Ukrývá tajemství i svou lásku, protože by se tím mohla vystavit smrtelnému nebezpečí. Dvorské intriky byly podle mne dobře zpracované, vzhledem k množství postav a k tomu, že je to autorčina prvotina.
Je zde několik nádherných nápadů co se týče draků. (Pozor, spoiler! : Přeměny v člověka, dračí myšlení, to, že je jejich krev stříbrná… atd.) Váhal jsem mezi 3 a 4 hvězdami, ale za toto zpracování a originalitu dávám 4*.
Romantická linka, která je naznačena od prvního setkání s jednou postavou, se postupně táhne celou knihou a je jedním z finálních motivů. Dává tomu příjemný nádech, nevím, jestli jsem už vyměkl, ale vůbec to nebylo špatné.
Těším se na pokračování.

8 21.08.2018

Po přečtení si děti začaly oblékat triko na nohy - "naopak". Jako inspirace pro zlobení dokonalé :-)

8 19.07.2018

Nádherné pohádky o mašinkách z prostředí šumavské železnice. Jemné, nápadité, prostě paráda. Dětem se to moc líbilo.
Moje nejoblíbenější byla "O mašince s voňavým kouřem".

8 29.06.2018

Vernea miluji a tak jsem se pustil i do méně známého titulu. Nebylo to špatné, ale k dalšímu přečtení to neláká. Až teď jsem se dozvěděl, že kniha se pokoušela navázat na postavu z jiné knihy od Poea. Přestože jsem toto netušil, dalo se leccos odhadnout. Děj spěl za mlhavým, ale odhadnutelným cílem, přehnaně nepravděpodobné náhody... Závěr byl na mě až moc přitažený za vlasy.

8 29.06.2018

Tato kniha svým názvem vlastně spoiluje sama sebe.
Nezáleží mi na tom, kdo informace podává, jestli spisovatelka, nebo fiktivní mnohobytost. Důležité je sdělení a to se mi celkem líbí. Protože je to celkem jasná věc, která se opakuje v mnoha jiných knihách či zdrojích: Člověk je sám strůjcem svého života, nebo lépe – naše myšlenky jsou tím, co nám utváří život; na co myslíme, to přitahujeme. Publikace toto rozvíjí do detailu a dává návod, jak co nejlépe zapracovat na svých myšlenkách k dosáhnutí hmatatelného výsledku. Některé komentáře říkají, že je to příliš podrobné a hlavní myšlenka lze vyjádřit výrazně stručněji. Jsem toho názoru, že určitá část lidí ocení spíše tento polopatický návod. Mě osobně to vyhovovalo též.
Každopádně doporučuji. Hlavně pesimistům.
Pokud by tato kniha byla dobrá alespoň k tomu, že byste potkávali méně protivných lidí, tak splnila svůj účel :-)

Originální knížečka. Doporučuji!
Vtipná citoslovce vzhledem k "tematice".
Nejlepší je, jak s tím celou dobu chodí a má to na hlavě :-)

8 19.06.2018