RyonMathrin RyonMathrin komentáře u knih

☰ menu

Dracula Dracula Bram Stoker

Tuto knihu zná podle názvu určitě hodně lidí, aniž by ji četli a díky její světoznámosti ví zhruba, o čem je. I já jsem k nim donedávna patřil. Mohu zařadit mezi přečtené shodou okolností "jen" díky tomu, že jsem zrovna neměl žádnou jinou audioknihu do auta :D. Musím ale říct, že čtenářský zážitek to byl velmi dobrý. Překvapil mě hlavně styl, kterým kniha začíná - "slepená" z dopisů a uryvků deníků. Přestože jsem věděl, co zhruba čekat (upíří hrabě si pochutnává na krvi, zejména mladých žen), styl vyprávění, linky více postav, které se později spojí i vyvrcholení děje se mi líbily.  Zasloužené čtyři z pěti za kvalitu, legendárnost i atmosféru. Jen to, jak je Seaward natvrdlý a VanHelsing mu musí předkládat několik důkazů ohledně Lucy, mi přišlo trochu šroubované.
Doporučuji všem s tím, že kniha v podstatě nepřekvapí: dostanete přesně, co čekáte. A někdy je to zrovna to, co chceme.

25.02.2020 4 z 5


Strach v hrsti prachu Strach v hrsti prachu John Ives

Našel jsem si tuhle knihu díky komentáři uživatele Metla (tímto díky za super inspiraci ;-) ). Troufl bych si děj shrnout pár slovy jako drama v poušti o pěti lidech. Ale jaké drama! Do poslední chvíle jsem byl napnutý jako vodítko psa v blízkosti řeznictví.
Pan Zavřel navíc namluvil všechny postavy velmi sugestivně. Naprostá paráda. Knize bych normálně dal "jen" 4*, ale audioverze si zaslouží ještě jednu navíc.
Je zde hodně popisu okolní krajiny, což je nutné pro pochopení všech souvislostí. Popisy jsou ale perfektní, výstižné a hlavně ani trochu nenudí. Do toho téma přežití, mentalita indiánů, psychologie a psychiatrie a navrch náboženství... Překvapivě kvalitní koktejl. Taky mi přišlo zajímavé, že zpočátku nebylo jasné, kdo je skutečná oběť/hlavní hrdina. Takže i když toto není pro mě nejoblíbenější žánr, nelituji ani sekundy poslechu a vřele doporučuji všem čtenářům.

21.02.2020 5 z 5


Devět princů Amberu Devět princů Amberu Roger Zelazny

Dostal jsem se k další legendě fantastiky, alespoň podle recenzí a komentářů. Je to skutečně skvělá záležitost, psaná perfektním stylem. Nesedly mi některé drobnosti ohledně světa Amberu, ale to jsou detaily. Postupné odhalování minulosti po ztrátě paměti není výjimečná zápletka, to je sice pravda, na druhou stranu právě díky tomu napětí "o co tady vlastně xakru jde?!" byla četba velice napínavá. Obdivoval jsem Corwyna, jak dlouho dokázal předstírat, že se nic neděje (že si vše normálně pamatuje). A užíval jsem si jeho glosy, kdy dokázal rozhovor obrátit tak, aby vyzněl v jeho prospěch nebo alespoň získal nad tím druhým navrch. Zejména u hostiny s Erikem, kdy mu měl připít jako novému králi: "Na Erika, posledního chudáka u mého stolu." To je prostě bomba.
Postupně se chystám na celý cyklus Amberu a tuto knihu mohu zejména příznivcům fantastiky v klidu doporučit.
(jo, a taky mi byl Corwin blízký svými osobními barvami - černou a stříbrnou :-))

20.02.2020 4 z 5


Muži ve zbrani Muži ve zbrani Terry Pratchett

Znovu čteno po 20 letech :-)
Městská hlídka vyšetřuje záhadnou vraždu, do toho v rámci rovnoprávnosti a prevence tvarismu (na Zemi bychom řekli rasismu) jsou v hlídce i trpaslík, troll a žena. Jako vždy humorné, plné nápadů (ručnice,...) a jazykových obratů, přitom však napínavé. Už jsem zapomněl, jak to skončilo, a tak jsem skoro oplakal Anguu. Nejoblíbenější postavou se však stal Navážka.
Několik málo úryvků:

"Na tomhle světě žijí ještě podivnější lidé než desátník Nóblhóch, desátníku Karotko."
Na Karotkově obličeji se objevil výraz nesmírné a neskrývané hrůzy.

Řeka Ankh je pravděpodobně jediná řeka, na kterou mohou vyšetřovatelé nakreslit obrys těla.

"Já jsem tedy za svého života vypil celé litry mizerné kávy, ale tahle mi připadala, jako když mi někdo po jazyku tahá sem a tam pilu. Jak dlouho jsi ji vařil?"
"Kolikátého je dnes?", zeptal se Harga.
"15. srpna."
"A rok?"
...
Šám Harga vedl podnik veřejného stravování už mnoho let a to díky tomu, že se dokázal neustále usmívat, nikdy nedával na úvěr a uvědomoval si, že jeho hosté požadují jídlo, které má 4
vyvážené ingredience : cukr, škrob, tuk a opečenou kůrčičku.

Navážkova nově nabytá dovednost:
Navážka se otočil k příchozím trollům a pohrozil jim prstem: "Jediný troll jeden se pohne, a já začnu počítat."

A Elánius počítající nezbytný počet strážníků v nové hlídce: "... takže vy máte k dispozici 65 mužů, že ano, jenže vy přebíráte i denní hlídku a taky musíte počítat s nějakým tím volnem, dva pohřby babičky na muže a rok, bozi vědí, co si na tohle téma vymyslí ti vaši nemrtví, možná budou chtít volno na svůj vlastní pohřeb..."

Samozřejmě doporučuji.

06.02.2020


Poutník, čarodějnice a červ Poutník, čarodějnice a červ Christopher Paolini

Pouze 3 hvězdy. Jako samostatná sbírka povídek neobstojí (bez předchozího přečtení Eragona se nechytnete). Jako ukázka světa Alagaesie taky ne. Jedině jako pokračování Eragonova příběhu. A v tom případě je to hodně krátké pokračování... takových několik střípků veliké mozaiky. Ale hezkých střípků, to tedy ano. Spíš to vnímám jako předehru a chci věřit, že se autor do svého světa vrátí na delší dobu.
Murtagh dobrý, čarodějnice slabší, urgalové zprvu průměr, konec mne ale velmi příjemně překvapil.
Pište, pane Paolini, o dracích toho není nikdy dost :-).

21.01.2020 3 z 5


Atuánské hrobky Atuánské hrobky Ursula K. Le Guin

Pokračování série je překvapivé zejména v tom, kdy až se Ged objeví. Ovšem příběh Arhy je stejně strhující jako již našeho známého čaroděje. Příběh je v podstatě jednoduchý, ale ve své jednoduchosti neskutečně propracovaný. Sugestivní popis hrobek, temných sil i například dogmatického myšlení kněžek mne dostal.
V rámci žánru pro mladší čtenáře jako hodnocení nemohu dát méně než pět zářících krystalů.

06.01.2020 5 z 5


Kuchařka Stařenky Oggové Kuchařka Stařenky Oggové Terry Pratchett

Knihu asi nejlépe vystihuje tento úryvek z předmluvy:
"... jsme nuceni přiznat, že jsme nakonec obětovali přesnost a věrnost receptů v zájmu toho, aby tuto knihu dočetlo stejné množství čtenářů, jaké ji  číst začalo. Naším cílem tedy bylo docílit co možná nejvěrnějšího vzhledu a nálady uváděných pokrmů a přitom se co největší oklikou vyhnout jejich původní chuti. "
Tudíž normální (v rámci možností) jídla s potrhlým názvem, ale zasazené do vtipného povídání naší oblíbené paní Oggové. A to jsem ještě nezmínil část o etiketě, která vypadá taktéž výživně, tedy, ehm, vtipně.
Zatím byla úspěšně otestována pizza Quattro rodenti, chystám se na jednohubkové Ovčí oči a postupně samozřejmě na většinu receptů (ale takového mořského ježíka asi fakt neseženu :D)
Za mě naprostá paráda a plný počet. Mezi jinými knihami, kterým jsem udělil nejvyšší hodnocení by sice nebyla na špici, mezi knihami receptů si však 5/5 zaslouží. Asi spíše ocení ti, kteří již od mistra Terryho něco přečetli, i když... moje žena, pro kterou byl dárek určen, bude zjevně výjimka z tohoto pravidla. Pratchetta zná jen z mých citací a zprvu se na knihu tvářila skepticky. Po chvilce se však začetla a chvílemi se dokonce nahlas smála. A aj, tu jsem viděl, že je to dobré a zaradoval se radostí velmi velikou...

06.01.2020 5 z 5


Čaroděj Zeměmoří Čaroděj Zeměmoří Ursula K. Le Guin

Tak tohle bylo moc pěkné, doporučuji. Věděl jsem, že se jedná o proslulé dílo a musím potvrdit, že právem. Že začátku mi přišlo, že autorčin styl je trochu stručný. Nicméně po jisté době jsem mu přišel na chuť a pochopil jsem to. Text totiž neobsahuje zbytečná slova navíc, je zcela výstižný. Co se týče fantasy, má kniha vše, co má mít.
Co se týče Gedova příběhu, líbilo se mi putování i vývoj postavy. I když v několika málo případech byly jeho schopnosti na můj vkus až supermanské - např. vsadit na jedinou možnost v dialogu s drakem, ale v příběhu pro určenou cílovou skupinu to nevadí (Můj problém, že když jsem v uvedeném věku byl, o knize jsem nevěděl a tak to teď doháním :-))
Ještě jsem nezmínil systém magie, který je krásně vymyšlený a hlavně vyvážený. A ano, Paolini by se nemohl vylhat z inspirace touto knihou, i když dle mého názoru kouzlení v Odkazu dračích jezdců ještě mírně vylepšil.
Za mě tedy objevená legenda v tom pravém významu slova (to, co má být čteno). Doporučuji všem s doplněním, že úroveň nadšení z knihy poroste přímo úměrně zálibě čtenáře ve fantasy a nepřímo úměrně věku.
Už se těším na další příběhy ze Zeměmoří.

19.12.2019 5 z 5


Dámy a pánové Dámy a pánové Terry Pratchett

Pratchett! A on mu zase dává všech pět! To už je podezřelý... Jednak tenhle uživatel a s největší pravděpodobností i kniha.
Inu, na svou obhajobu uvedu jen pár slov: Nápady. Železo. Mravenec v kovárně. Čarodějky. Stařenka Oggová. Magráta. Bábi. Stařenka Oggová. Magráta-Krokuše. Bábi. Kvestor. Knihovník. A ještě Stařenka Oggová.
To musí stačit :-).
Tuhle knihu jsem četl před lety a nevím proč jsem si ji vnitřně řadil k horším z celého Pratchettova spektra knih. Četl jsem teď totiž po cca 20 letech (u všech holí mágů, co nejsou přeludy, je šokující si tohle uvědomit :-) ) a musím konstatovat, že jsem si to nějak blbě pamatoval - viz úvod, je to totiž paráda. Autor umí přejít z mrazivého napětí, o které v knize rozhodně není nouze, během pár vět do třeskuté srandy. Přitom to není násilné, prostě to ukazuje jeho záběr.
A nemohu se nepodělit o tyto krátké výstřižky (bez spoilerů) (výstřižky, ne výstřiky, nesnáším autocorrect!) :
"Od její pýchy by se odrazil i hozený kámen."

"... byl to ten druh temnoty, která jak se zdá, přitéká odjinud. Byla tak hustá, plná, téměř hmatatelná, že možná kdybyste to zkusili, dokázali byste utrhnout kus vzduchu a tu noc z něj vymáčknout."

"Smrdí, jako kdyby se srazily dva cirkusy!"

"...existuje mnoho pěvců, při jejichž zpěvu praskají sklenice. Stařenčino vysoké C dokázalo skleničky vyčistit."

"Co to tam máte?" ptal se troll.
"Já jsem obr," odpověděl trpaslík Casanovlez.
"Ale obři jsou mnohem větší."
"Já jsem byl nemocný."

03.12.2019 5 z 5


Triumf trpaslíků Triumf trpaslíků Markus Heitz

Bez znalosti předchozích dílů nemá smysl číst.
Všem, kdo byste o četbě série uvažovali, doporučuji rozhodně 1. a 2. díl. Zbylé 3 bych označil za takové trochu vyklusávání, které ocení spíše skalní příznivci (tady to dostává nový význam :-), prostě milovníci malých fousatých bojovníků).

Poslední část Trpaslíků je obstojné čtení, i když to na můj vkus v několika věcech drhlo. Ale nejdřív pozitiva:
Napínavost a pestré dějové zvraty jsou jako vždy velmi dobré, to nelze upřít. Akce je taky dobře zvládnutá. Některé nápady originální, svěží, zejména ty ohledně magie. Pravý Tungdil, jeho přátelé a motivace - o tom se četlo dobře.
Teď ty horší věci, zůstanu nejprve u postav:
Osoby nejsou mnohdy zapamatovatelně popsány a v některých případech jsem musel hledat, o koho jde. Beligata a Gosalyn se mi pletly, občas použít opis místo vlastního jména by vše zpřehlednilo. Styl autora mi nesedl, například popisy a přechody mezi místy byly občas zmatečné. Taky mi vadilo, kolik umíralo postav - nejen bezejmenných vojáků, ale i hodně vedlejších hrdinů. Je to nějaká divná móda poslední dobou... fantasy přece může být drsná a zároveň to nemusí být jatka. V neposlední řadě uměle vytvořená krátká trpasličí přísloví/moudra, kterými autor věnoval každému samostatnou stránku, aby jimi proložil kapitoly: Z necelých dvaceti mělo šťávu snad jen jedno, ostatní byla jako když pucuje okno sekerou (válečnou). Bylo na nich strašně poznat, jak křečovitě byla vytvořena.
Shrnuto: v setrvačnosti dočtené pětice knih spíše potěšilo než urazilo, ale pokud Heitz ještě časem napíše další pokračování, ke kterému si v závěru připravil dvířka, už se na to nechystám.

03.12.2019 3 z 5


Analfabetka, která uměla počítat Analfabetka, která uměla počítat Jonas Jonasson

Úžasně zábavná směs protikladů a nepravděpodobných náhod (nepravděpodobnější věci viděl snad jen Arthur Dent při cestě galaxií). Navíc kniha průběžně propírá světovou politiku druhé poloviny 20.století a některé postavy příběhu evidentně ztělesňují výsměch různým politickým směrům, hlavně však fanatismu obecně. Při poslechu jsem se neskutečně bavil. Několikrát obelstění tajní agenti, revolucionářka, Holger... Vůbec, nápad s dvojčaty je maximálně vytěžený, tak říkajíc vyždímaný do poslední kapičky. Stoletého staříka jsem četl jako prvního a obě knihy mi přijdou stejně zábavné.
Rozhodně doporučuji!

Neodpustím si něco ocitovat, mělo by to však být bez spoilerů. (jako vždy lákadlo pro ty, kdož nečetli, připomenutí těm, kdož četli)

"... v důsledku toho se musel přestěhovat do nápravného zařízení. Stát předpokládal, že na jeho nápravu bude třeba 18 měsíců. "

"Nenávidět Američany musí být s ohledem na jejich počet pěkná fuška."

"... co se týče certifikátů pravosti, strýčkovi se nikdo nevyrovná. Jednou si sice v Anglii odseděl čtyři roky, to je pravda, ale za to může ten packal z Londýna, který certifikát pravosti tak odbyl, že strýčkův falzifikát vypadal vedle originálu příliš dobře. "

20.11.2019 5 z 5


Pytel kostí Pytel kostí Stephen King

Hodně dobrý duchařský příběh a odhalování kostlivců ve skříni. Říkal jsem si, že něco podobného, samozřejmě ne tak koncentrovaného, se mohlo někde stát nebo třeba i stalo (nevím, jestli King čerpal ze skutečnosti, nekopal jsem tak hluboko, tedy ehm..., nerýpal jsem v tom). Někdy to bylo tak napínavé, že se mi nechtělo opustit auto, ve kterém jsem audioknihu poslouchal. I když musím říct, že první třetina knihy byla až moc rozvláčná. Ale od setkání Mika s Mattie to začalo konečně víc odsýpat.
Pozor, dále spoilery!
Co mi na knize vadilo byl fakt, že sympatická, hned druhá hlavní hrdinka přišla o život. Jako jo, přeci jen v rámci žánru je to asi oukej, ale osobní pocit, že ve vyvrcholení děje ji šlo někam jen odstranit sedmnácti různými způsoby, pro mě přetrvává. I tak to však byl strhující čtenářský (poslechový) zážitek. Třeba scéna s kamenováním Mika v jezeře byla opravdu velice sugestivní. A ještě jeden detail - Mike z pohledu první osoby popisuje, jak se v některých situacích bojí. Ovšem některé další paranormální příhody popisuje neuvěřitelně chladnokrevně. Možná ale soudím špatně a po mnoha nocích strávených ve Smějící se Sáře bych to vnímal jinak.

14.11.2019 4 z 5


Dům mrtvých Dům mrtvých Steven Erikson (p)

Tak oproti prvnímu dílu MKP se mi tato kniha líbila víc. Lépe jsem se ve všem orientoval. Vyprávění mi přišlo na mnoha místech lepší, napínavější. A přesto, že rozsáhlý fantastický svět Malazské říše se neumístí na horní stupně mého žebříčku imaginárních světů (kvůli různým osobním detailům, které by tu jen zabíraly místo), je to fascinující prostředí a byl to pro mě vynikající čtenářský zážitek. Našel jsem zde neotřelé nápady, plastické charaktery, zmáknutý příběh. Jen je to občas strašně kruté a naturalistické (brblám si pod fousy, přestože jsem vyrostl na Sapkowském :-) ), ale k žánru to prostě patří. Některé postavy zemřely. Chvíli to bolí, protože tak nějak fandíte trochu všem, když jste s nimi putovali tak dlouho... a postupně, pomaloučku začínáte chápat, že to tak zjevně muselo být.

Z množství textu občas vystoupily krátké, neskutečně výstižné úryvky. Dvě z těchto perel ocituji, protože podle mě shrnují celou knihu, a zároveň to vůbec není spoiler!
"Umírají děti. To je stručná definice lidstva, řekl bych. Kdo potřebuje tlusté svazky historických knížek? Umírají děti. V těch dvou slovech se skrývá celá nespravedlnost světa. Citujte mne, Kalousi, a nemusíte psát nic dalšího. Ten parchant má pravdu. Ekonomika, etika, hry bohů , to vše je shrnuto v tomto jediném tragickém prohlášení. ..."

"Bohové se usmívali, ale byl to ztuhlý škleb lebky."

Doporučuji.
PS: z postav jsem si oblíbil jednoznačně Felisín, Baudína a Heborika.

24.10.2019 4 z 5


Osud trpaslíků Osud trpaslíků Markus Heitz

Velmi povedené pokračování série. Opět akční, napínavé, plné nových nápadů. Příběh byl obohacen temnými prvky ( nově zmíněný druh trpaslíků nakažených kouzly alfů), ale to je jen dobře, dostalo to tím pádem nové možnosti. Změna charakteru Tungdila funguje taky jako nečekané koření.
Nečernobílost některých postav taky vítám. Ovšem kvůli následujícím věcem dávám jen cca 3,5*:
Pojmy oběh a cyklus mi stále přijdou matoucí, když vás to nutí v průběhu napínavé četby se vždy zastavit a zamyslet, který pojem znamená rok a který den, začne být otravné.
Dále romantická linka je fajn, ale jak už někdo zmínil, autor to rozpitvává až moc.
Ze zapřisáhlých nepřátel se mávnutím, hm... sekery stávají spojenci - budiž, ale bylo těch zvratů podle mě moc a někde jejich logika dost skřípala. V závěru je už otazníků na můj vkus příliš, mám rád trochu otevřené konce, ale pár odstavci dovysvětlit některé věci bych uvítal. Nu, možná autor nesmí ani naznačovat :-)
Každopádně pro ty, kteří sérii začali, je to báječné pokračování.

27.09.2019 3 z 5


Stroncium Stroncium Jiří Kulhánek

Velice pochmurná a bohužel i trochu pravděpodobná vize budoucnosti. I když... :-) Prostě úžasná záležitost. Mnoho rovin a náznaků překvapilo, přes mistrnou akční scifi se pan Kulhánek dostal na ještě vyšší úroveň, než jsem čekal. A to nejen tím, že se část příběhu odehrává ve vesmíru, hlavně posledními stránkami. Musím přiznat podobnou zkušenost jako píší v komentářích někteří čtenáři, začátek je trošku matoucí, nicméně když se to rozjede, žasnete vedle tradičně kulervoucích akčních scén nad nápaditostí příběhu. Vtipné odkazy na známé prvky naší doby potěšily jako vždy (jen nevím, co kdy Britney autorovi udělala :-) ), taky BugMac, Jobugella s extra velkými kousky a Nový Švábík s 10% zdarma navíc mne totálně rozebral. A navíc jsem opět bohatší o několik nových, krásně znělých, ryze českých slov.
Všem doporučuji, je to vynikající zážitek.

"O mrtvých jen dobře."

"Vzňáááu!"

"To je kyselina sírová? Můžete postrádat dva litry?"
"Jistě, na co vám bude?
"Na pálení žáhy," usmál jsem se. Vypadal zaskočeně.

24.09.2019 5 z 5


Umrlčí tanec Umrlčí tanec Daniel Tučka

Tak tohle bylo pro mne velmi příjemné překvapení. Dostal jsem jako dárek a podle názvu jsem čekal něco trochu jiného. "Pochutnal" jsem si však na velmi dobře namíchaném koktejlu netradičních postav a originálního příběhu městské fantasy. Velmi se mi líbil autorův jazyk: nezvyklá slovesa, krásné a poetické popisy, prostě úžasný zážitek. Už jsem zmínil originalitu příběhu, který mne opravdu oslovil neotřelostí, zajímavými prvky a nečekanými zvraty.
I když musím přiznat, že i na můj vkus zde umřelo příliš mnoho hlavních postav (nebo alespoň já je jako důležité vnímal), podle mne zcela zbytečně.
A závěr... ten byl prostě epesní.
Za mne jednoznačně plná palba, český autor, který má dobře našlápnuto. Normálně bych dal tak 4*, ale chtěl jsem pozvednout průměr hodnocení, protože tohle opravdu stojí za to. Možná dám šanci i trilogii Pelyněk, kterou jsem původně ignoroval, protože steampunk mě zcela míjí, ale kvůli autorovu jazykovému umění mu možná dám šanci.
Všem vřele doporučuji!
(PS: a to bych nebyl já, abych si z toho neudělal taky trochu prču, protože mi po přečtení napadlo "Počkej, až přijde hodinář... to uvidíš ten tanec!" Zajímalo by mne, jestli pan Tučka představení Sklepáků s uvedenou scénkou viděl. Nebo jsem paranoidní a spojitost vidím, i když tam třeba není)

01.09.2019 5 z 5


Kmen Andromeda Kmen Andromeda Michael Crichton

Tak tohle bylo vědecké, pak ještě vědecké, pak dlouho nic a pak ještě vědecké, ale hlavně totálně strhující! Téměř všechny termíny však byly laikům dostatečně vysvětleny - klobouk dolů před autorem, zasáhl do mnoha oborů . Vše je skvěle zpracováno, postavy byly krátce, přesto zcela výstižně popsány včetně charakteru, velmi, opravdu velmi uvěřitelně.
Vysoce hodnotím též kvůli nadmíru zajímavým myšlenkám týkajícím se možných mimozemských organismů.
Posloucháno jako audiokniha. Vynikající, vřele doporučuji.

15.08.2019 5 z 5


Dračí oči Dračí oči Stephen King

Knihu jsem si vybral hlavně podle názvu. Jedná se o teprve mé druhé přečtené dílo od S. Kinga. Fanoušci prominou, ale nutí mne to napsat: tak tohle že je ten slovutný King? Jistě, bylo to napínavé, gradovalo to, popisy byly pěkné, nápady super - písek, dračí oči, ubrousky... Originální prvky - devítikomorák.. Ale bylo to neskutečně dlouhé, při úvahách a plánech hlavních postav, které byly nasnadě a dokola omílané to byla téměř slovní onanie. To hlavní, co mi vadilo, byl však americký styl, který jsem v bledě modrém viděl v nějakém televizním pořadu (myslím, že se to jmenovalo Pekelná kuchyně, nutno podotknout, že jsem se ani na ten jeden díl nedodíval a podobným pořadům se od té doby vyhýbám) : pár větami prozrazuje, co bude následovat, v podstatě kniha spoiluje sama sebe. Toto provedl i King v Dračích očích a několikrát. Budiž, pohádková atmosféra knihy by to snesla, možná... Lehké náznaky ve správnou chvíli jsou OK... Ale to, že ze čtenářů dělá nepokrytě blbce, když jim před koncem knihy už tak omílané indicie ještě prežvýká (opět v duchu zmíněného tupého TV scénáře "... před deseti minutami jste viděli a za deset minut uvidíte" ) to už mě vážně míchlo.
Takže shrnuto - příběh zajímavý, jen tak jej nezapomenu, ale kvůli zpracování si knihu už nepřečtu. Doporučil bych ji snad dětem, ovšem až tak od 12 kvůli pasáži se žezlem :-)
Doufám, že známější autorovy knihy budou lepší (povídka - či rozsahem spíš novela Vykoupení z věznice Shawshank nasadila laťku příjemně vysoko).

13.08.2019 3 z 5


Vidění Vidění Vilma Kadlečková

Myceliální vlákna jsou záludná... nechtějí mě pustit. Ve čtvrtém dílu gradují některé události, děj nabírá tempo a je tu i dost zásadní konflikt. Fanatismus a církevní fanatismus je skvěle vystižen, v některých místech jsem bezmocí a vztekem svíral chodidla v pěst, paralela je jasná.
Přesto jsme se dočkali znovu popisů charakterů, Lucas je výjimečný hrdina a co prožívá, nezažije nikdo jiný a je dopodrobna popisováno. Pinky překvapivě také vylaďuje formu, sice jen maličko, ale na můj vkus příjemným směrem.
Citace: "Poprvé ji napadlo, že její schopnost neurážet se kvůli jakýmkoli maličkostem je pro život vlastně docela praktická."
Nové postavy, nové zvraty, skvělý styl psaní. Taky se v dalším díle asi posuneme dál do vesmíru, už se nemůžu dočkat, jak se to vyvrbí, tedy, ehm, spíš vyhoubí?
Asi jsem v komentářích u předchozích dílů ještě nezmínil, jak se mi líbí promakaný "budoucí" svět a nově vymyšlené termíny - netlog, zákon o informacích, protonace, gleewarinové...
Doporučuji!

11.07.2019 5 z 5


Tma Tma Ondřej Neff

Podle mne by se mělo jmenovat, jak bylo původně zamýšleno - Tma 2.0, protože se jedná o úplně jinou knihu než původní vydání Tma z r. 1998. Podle toho bych stručně označil 1. vydání jako "optimistické" a Tma 2.0 za "pesimistické". Za sebe doporučuji spíše první vydání, pokud ho někde ještě seženete.

Pozor, dále možné spoilery!

Neodpustím si srovnání s původním vydáním, kde mi příběh sedl o dost víc.
První verze knihy končí něčím, co přesahuje chápání lidstva - ve vesmírném, hvězdném měřítku. Taková sci-fi mě baví a vůbec mi to nepřišlo jako oslí můstek. Druhá verze spíše ukazuje na pravděpodobný scénář katastrofy. Pan Neff v předmluvě vysvětluje pohnutky k přepracování původního příběhu, které jsou samozřejmě pochopitelné. Ano, možná je to realističtější verze, tedy jak by to pravděpodobně dopadlo, kdyby nějaká taková katastrofa opravdu nastala. Ale - některé pasáže jsou až nechutné, z Kateřiny například autor udělal úchylnou zrůdu a podle mne zcela zbytečně. Nečetlo se to špatně, vůbec ne, ve srovnání obou verzí však preferuji tu první.

10.07.2019 2 z 5