rozvera
komentáře u knih
Sbohem, armádo
Ernest Hemingway
Už se nepamatuji, jak moc mne před léty tento příběh , krom strhujícího děje, zaujal, ale když jsem knížku nedávno vylovila z knihovny, nemohla jsem ji odložit, je to pro mne jedno z velkých protiválečných vyzvání pro lidstvo, o to opravdovější, že se autor skutečně 1. světové války zúčastnil jako dobrovolník a ve 2. světové válce působil jako reportér, mohl tedy v celé syrovosti popsat své osobní prožitky.
Břehy nejsou na dohled
Marek Uhlíř
Velmi osobní zpracování vzpomínek zdravotní sestry specializované na paliativní péči a zároveň její zápisky z mise s organizací Lékaři bez hranic při záchraně migrantů, které nezodpovědní pašeráci lidí pro svoje tučné zisky posílají ve zchátralých člunech na moře s tím, že je možná posádky záchranných člunů vyloví dříve, než se čluny na moři rozpadnou. Příběh mnou doslova otřásl a spolu s autorkou si musím říci PROČ?
Mluviti stříbro
Antonín Bajaja
Z útržků rozhovorů, situací , drobných příběhů a vzpomínek autor ve své prvotině sestavil
obraz družstevní vesnice asi z šedesátých let , celkem drsný, proložený vzpomínkami starých mužů na krutá období obou světových válek. Celý příběh je ozvláštněn dialogy vedenými ve valašském nářečí a zjemněn poetickými popisy přírody, kde si hraje s krásnými slovy jako eskamotér.
Přístav naděje
Nina George
Smrt není, zadarmo, platí se za ni životem Žena, načínající poslední třetinu života se po čtyřicetiletém přežívání v neuspokojivém manželském životě, plném mlčky trpěného ponižování, usoudí, že životem už zaplatila a rozhodne se pro smrt skokem do Seiny. Je zachráněna a po náhodném nalezení kachličky s kresbou krásného přístavu jej musí najít, poznat a pak se rozhodnout co se životem. Poprvé uvidí v cíli své cesty moře, vysněný přístav a místo smrti najde přátelství , práci a naplnění zbytku života. Příběh je vlastně oslavou krásného bretaňského pobřeží, pracovitých, laskavých lidí a života.
Letenka do neznáma aneb Rozhovory přes oceán
Vladimír Kroc
Poutavé vyprávění ,vedené formou rozhovoru, paní Elišky ze známé rodiny Krausů o její dobrodružné cestě na strýcovo pozvání do Kolumbie, kde posléze zakotvila, provdala se a prožila velmi zajímavý život s manželem od skromných začátků až po zakotvení ve vyšších společenských kruzích .Pro čtenáře, který o této exotické zemi mnoho neví, je knížka přínosná a podána čtivě a s humorem, který je vlastní jí i bratrům. Text je doplněn řadou fotografií, což umocňuje zážitky z celé knížky.
Deník japonské manželky
Veronika Ageiwa
Velmi zajímavé vyprávění české ženy, která se provdala za Japonce a po několika letech se s ním odstěhovala do jeho vlasti. Popisuje své nelehké sžívání s odlišným způsobem života v naprosto jiném kulturním prostředí, kdy z neznalosti tamních zvyků a jazyka vznikají úsměvné a někdy i mírně trapné situace. Trochu podobně byl na tom i její manžel při pobytu v Čechách, který do knížky také přidal své zkušenosti a podiv nad zvyky a obyčeji , které mu byly těžko pochopitelné.
Mirákl
Josef Škvorecký
Děj tohoto románu, prvního po emigraci, není pro mne nějakou zvláštní novinkou, všichni moji blízcí tuto dobu pamatují, převážnou část pozměněných jmen si dovedli převést do skutečných, nakonec i já toho dost pamatuji. Co mne ale nejvíce oslovuje ve všech knihách autora, které jsem dosed četla, je jeho brilantní zacházení s českým jazykem, schopnost předkládat čtenáři události a historky velmi přesvědčivě ,s přesnou dávkou ironického nadhledu. Vyslovené myšlenky mají nadčasovou platnost, jako by byly psány pro dnešní dobu, jsou vysloveně vizionářské.
Já, doktor(in)
Kateřina Karolová
Vyprávění mladé lékařky o svých zkušenostech z doby tříletého působení v německé dětské nemocnici. Vyplývá z něho, že všude je chléb o dvou kůrkách. Ta vrchní je bezesporu dobrá, finanční ohodnocení práce je nesrovnatelně vyšší než v domácím prostředí, spodní kůrka často hořkne, jednak z jazykových nedorozumění, protože školská němčina je v mnohém odlišná od řeči jednotlivých oblastí a zároveň si musí osvojit jazykové zvyklosti dané nemocnice, (odborný žargon). Navíc neochota sester, někdy obtížná domluva s klienty a jejich rodinami a pracovní přetížení. Někdy trochu rozvláčné, jindy chaotické popisy situací , laikovi nesrozumitelné, přičítám tomu, že autorka není spisovatelka, ale upřímně popsala své zážitky. Knížka byla pro mne přínosná.
Zapomenuté dívky z Paříže
Pam Jenoff
Autorka zvolila zajímavý námět a to z prostředí britského Oddělení pro zvláštní operace za druhé světové války, v době přípravy spojenců na vylodění v Normandii, kdy bylo zapotřebí agentů radistů, kurýrů a spojek pro tajnou činnost v okupované Francii. Příběh začíná v roce 1946 náhodným nálezem fotografií několika mladých žen bez identity, což se stane začátkem pátrání po jejich ztotožnění. Celý fiktivní román, inspirovaný skutečnými událostmi, probíhá střídavě ve dvou rovinách a to v roce po skončení války a retrospektivně v roce 1944, kde se odvíjí příběh dvou agentek od doby výcviku kdesi na skotské vysočině až po reálné nasazení ve Francii, po zradu a její kruté následky. Je to čtení, které od poklidného začátku graduje, přes kruté mučení v německém zajetí, až do smířlivého konce a je poctou těm, na něž historie zapomněla.
Selský baroko
Jiří Hájíček
Autor zvolil za protagonistu příběhu historika genealoga , který na zakázku sestavuje rodopis , pátrá v archivech, hlavně třeboňských a ve venkovských kronikách a to hlavně v období padesátých let minulého století, to je v době nejintenzivnější kolektivizace zemědělství.
S autorem jsem v duchu putovala po krásném třeboňsku, po rázovitých vesnicích s nádhernými barokními štíty statků, poslouchala vyprávění pamětníků a byla s okouzlením vtažena do děje. Z celého vyprávění mi hlavě utkvěly dva pro mne stěžejní body a to:"Nedonutí mě nenávidět" od postavy hrdého, velmi ostrakizovaného sedláka a na druhé straně přetrvávající nenávist v další generaci, která je schopna ublížit i po letech staré nemocné ženě a nesmyslně živit svoji zlobu.
Miloval jsem Ingrid Bergmanovou
Chris Greenhalgh
Dvě naprosto rozdílné osobnosti, navíc z rozdílných společenských vrstev a přece mezi nimi vznikl velice silný milostný vztah. On světově proslulý válečný fotograf, který s fotoaparáty na krku a kamerou zaznamenával tváře a osudy lidí v pěti válečných konfliktech, dobrodruh, milovník dobrého pití, pokerový hráč, věčně bez prostředků. Ona proslulá herečka, ikona filmového plátna, obklopená obdivem a leskem slávy. Láska si prostě někdy nevybírá.
Krysy Jejího Veličenstva
Tuvia Tenenbom
V knihovně mne upoutal objemnější svazek s barevnou obálkou, která se mi velmi nelíbila.
Po přečtení názvu jsem ji bez dalšího otálení a prohlížení vytáhla z regálu s tím, že musím zjistit, co za tou obálkou vězí. Autora jsem neznala, moje velká škoda. Izraelský Žid, žijící v Americe, novinář s břitkým jazykem a ostrým perem, se rozhodl procestovat Irsko, Skotsko i Anglii a zjistit nálady obyvatelstva ohledně Brexitu. Ta jeho cestopisná reportáž není o krásách přírody, ani o historických skvostech architektury, ale výhradně o lidech ze všech vrstev společnosti, o jejich názorech a smýšlení. Ve svém zkoumání nálad a názorů lidí je všetečný, úporný, doluje za použití i úskoků odpovědi na své otázky a zjišťuje, že ve většině jsou Britové slušní, korektní a otázkám "na tělo" se vesměs vyhýbají a to hlavně členové obou sněmoven parlamentu. Tak dostává především vyhýbavé nebo i žádné odpovědi o velmi rozšířeném antisemitizmu i o názoru na Brexit. Také se mi dostalo vysvětlení o tom zástupu hlodavců z titulní ilustrace. První našel v podobě mumie spolu s mumií kočky v Dublinu, druhou našel živou na chodbě Westminsterského paláce a ten zbytek je alegorické přirovnání při opakovaných návštěvách Horní i Dolní sněmovny. Při čtení jsem si užívala každou větu, vtip, ironii i sarkazmus, někdy jsem si myslela, že čtu o našich zákonodárcích. Podobnost čistě náhodná? Ilustrátorovi se omlouvám.
Knihkupectví na Bylinkovém náměstí
Eric de Kermel
Kouzelné vyprávění o ženě, profesorce, která se v polovině života rozhodne jej radikálně změnit, odstěhuje se do malebného středověkého jihofrancouzského městečka,koupí si knihkupectví a věnuje se svému novému vysněnému povolání. Knihy jsou její životní láskou a jejich prostřednictvím působí na návštěvníky nejen jako prodejce, rádce i jako laický psycholog. Knížka je plná krásných myšlenek , laskavých pozorování a navozuje v čtenáři pocit dobré pohody.
" Co je knihkupectví? Je to prostor. Prostor světla a tepla . Prostor sdílení a důvěrnosti. Území bratrství. Místo, které spojuje." (Citát Erik Orsenna v prologu.)
Synové a vojáci
Bruce Henderson
Autor se vynikajícím způsobem zhostil nelehkého úkolu zdokumentovat téměř neznámý příběh mladých židovských chlapců, kteří různými a složitými cestami se dostávali z nacistického Německa do emigrace, většinou do Ameriky a po výcviku se účastnili války ve spojeneckých armádách. Říkalo se jim "Chlapci z Ritchie" podle místa výcviku a byli vyškoleni pro práci kurýrů, vyzvědačů a hlavně tlumočníků a vyšetřovatelů při výsleších nepřátelských zajatců. Odváděli velmi potřebnou práci, hlavně při výsleších a pro svou dokonalou znalost rodného jazyka získávali poznatky potřebné pro velitelské sbory. Účastnili se vylodění v Normandii, dlouhodobých bojů v Ardenách, až po osvobozování koncentračních táborů a v poválečné době pátrali po zbytcích svých rodin, které před začátkem války museli opustit. Nesmírně silné příběhy, psané erudovaně s dokonalou novinářskou přesností, které musí nutně na každého čtenáře emočně silně zapůsobit.
Život staré Šumavy
Vlastimil Vondruška
Velmi mne zaujala populárně naučná publikace, ve které autor přehledně a dobře zpracoval informace o životě obyvatel Šumavy od začátku osídlení až do konce 19. století. Celkem podrobně jsou popsány jednotlivé části, týkající se všech činností, kterými se pro obživu lidé zabývali, jaká řemesla provozovali, jak se mýtily lesy, stavěla obydlí, jak se oblékali, čím se živili , vlastně autor zmapoval celý život osadníků . Kniha je doplněna pěknými černobílými fotografiemi a půvabnými drobnými perokresbami vztahujícími se k jednotlivým činnostem. Věcné popisy jsou odlehčeny pověstmi , říkankami a výpisky z děl kronikářů.
Kráva nebeská
David Duchovny
Dobře napsaná pohádka, alegorie, nepostrádá vtip i satiru a lidské pokolení z toho nevychází bez ztráty kytičky. Vystihující je závěr knihy: "Vy, já, zvířata u vašich nohou, zvířata na vašich talířích, osoba vedle vás- Všichni jsme stejní. Všichni jsme posvátné krávy,"
Velká láska malých rozměrů
Colin Falconer (p)
Velmi napínavý román o velkém malíři Vasguezovi, velkého nadání a malé postavy , který celoživotně miloval dvě věci a to malování a krásnou dívku. Příběh ve kterém se v dobře namíchané směsi objevuje láska, čest, zrada i odpuštění. Děj se odehrává převážně v Seville Granadě, v době války Španělů s Maury na sklonku 15. století. Škoda, že žádná z jeho maleb se nedochovala.
Z jako Zelda
Therese Anne Fowler
Velmi zajímavá kniha ze života manželů Fitzgeraldových. O spisovateli je známo mnoho o jeho životě, ale jeho žena byla v publikacích pouze zmíněna a to převážně jen v souvislosti s její chorobou. I když je kniha uváděna jako fikce, přesto se domnívám, že dostatečně mapuje život slavné dvojice, která žila převážně ve společnosti bohémů své doby, střídala místa pobytu bez skutečného vlastního domova. Kniha se mi velice líbila, jak po stránce obsahové, tak stylem psaní.
Oči nemlčí
Roy Jacobsen
Tímto dílem se završuje příběh o Ingrid, která těsně po skončení druhé světové války putuje pěšky s batohem na zádech a nemluvnětem v náručí Norskem. Sleduje cestu, kterou se asi ubíral ruský válečný zajatec, o němž je psáno ve druhém dílu trilogie. Alexandr, který musel odejít z ostrova před německou razií se vydal na dlouhou cestu přes Norsko do rodné země. Ingrid sleduje jeho stopy a vyptává se lidí, kteří se s ním mohli potkat.
Autor odhaluje chování lidí ve vypjatých situacích, poukazuje na jejich statečnost, bázlivost i zrádcovství, tak jak se to v lidském společenství běžně vyskytuje.
V závěru knihy se Ingrid vrací na svůj ostrov, moudřejší o zážitky a obohacená o dobrá setkání.