Z jako Zelda

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Když „kráska z Jihu“ Zelda Sayre poprvé poznala Francise Scotta Fitzgeralda, bylo jí sladkých sedmnáct a on měl na sobě slušivou uniformu. Psal se rok 1918 a oba se do sebe okamžitě zamilovali. Staly se z nich vyhledávané celebrity, hvězdy večírků. Přicházelo však i vyčerpání, excesy, období bez peněz. Jejich manželství bylo spletí žárlivosti, zášti a vzájemného ubližování. Kým doopravdy Zelda byla kromě toho, že ji vnímáme jako manželku slavného – a později polozapomenutého – spisovatele? Byla lepší autorkou než Scott? Kdo komu vykrádal témata románů? A jak to bylo s její schizofrenií a záhadným úmrtím?...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/18_/182400/z-jako-zelda-PQE-182400.jpg 4.290
Orig. název:

Z: A Novel of Zelda Fitzgerald (2013)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (24)

Kniha Z jako Zelda

Přidat komentář
rozvera
23. února

Velmi zajímavá kniha ze života manželů Fitzgeraldových. O spisovateli je známo mnoho o jeho životě, ale jeho žena byla v publikacích pouze zmíněna a to převážně jen v souvislosti s její chorobou. I když je kniha uváděna jako fikce, přesto se domnívám, že dostatečně mapuje život slavné dvojice, která žila převážně ve společnosti bohémů své doby, střídala místa pobytu bez skutečného vlastního domova. Kniha se mi velice líbila, jak po stránce obsahové, tak stylem psaní.

intelektuálka
28.07.2018

Velmi působivě zpracovaný vztah mezi Scottem a Zeldou ...

Tragedie dvou individualit - kteří byli "krásní a prokletí"....

Od začátků plných ideálů a lásky až po konec - alkohol, rozčarování a choroby...

"Stálý pocit, že stojíme na okraji srázu a do zad se nám opírá vítr.
Nemáme se čeho přidržet..."

A závěr : těžko hledat viníka, stejně jako už nezjistíme, zda měla Zelda na svědomí Scottův úpadek,nebo jestli byl Scott příčinou Zeldina duševního rozpadu...

Já se přikloním k tvrzení: ruku v ruce žena a muž vytvářejí svůj společný svět.
A je jen na nich, jestli bude, nebo nebude tragický...

Toto rozhodně za přečtení stojí.

Toffee
09.04.2018

"... zdá se prostě, že jsme se vydali do velkého dobrodružství, ale to dobrodružství se proměnilo v neodolatelný večírek, v pět let trvající party, dámy v třpytivých róbách, smokingy se saténovými klopami, bezedné číše šampaňského... Ale to není manželství, tak se nedá žít."
...a takový to byl pěkný pár. Zelda se mi líbila od prvních stránek, tak nespoutaná, drzá, koketní, nemohla nepřipomínat jinou jižanskou krásku Scarlett. Pak velká láska, nekonečné večírky, luxusní hotely, sláva, život ze dne na den, jako by zítřek neexistoval, litry a litry alkoholu... a nakonec zákonitě kocovina. Čím dál víc mi Zeldy bylo líto, když se probouzela z opojení do každodennosti, když si stále víc a víc uvědomovala klec, ve které vězí, když se její články a povídky vydávaly pod Scottovým jménem, když ji psychiatři "léčili", aby pochopila, že má být jen manželkou, když nakonec místo té žabky sršící energií vidíte zničenou a nejistou ženu. Je to ale neuvěřitelné, přes všechno vzájemné zraňování, nenávist, útěky a žárlivost, je to mezi nimi pořád velká láska. Takový hezký to byl pár...
Moc se mi tenhle román líbil, rozhodně stojí za přečtení. Jen si teď říkám, co byl vlastně zač, ten Hemingway?

Sardol
07.11.2017

Tuhle knihu jsem nedokázala dočíst do konce. Začátek byl hodně slibný, Zelda mi byla sympatická a dobře se četla. Postupem času to bylo ale stále povrchnější a povrchnější, nuda, bez charisma a vlastně už jsem jen četla nezajímavý životní příběh dvou nesympatických lidí. Asi jsem v tom nedokázala najít to, co našli kladně hodnotící, ale mě jejich příběh vůbec nic nedal.

lucy.sankova
11.07.2017

Život Zeldy Fitzgeraldové, ženy, která žila ve stínu svého úspěšnějšího manžela Scotta. Zatracovaná, nedoceněná, přesto se snažila plavat proti proudu tím, že se snažila prorazit svými vlastními rukopisy ... bohužel nedostalo se jí takové slávy, což je škoda.

miss_nothing
01.07.2017

Psát o životech lidí, kteří opravdu žili, je svazující. Nejdůležitější je snažit se jim nijak neuškodit. Z jako Zelda je však čtivá natolik, až čtenář zapomene, že samotná autorka sice nebyla součástí života Zeldy ani Scotta, ale stále se nemůžete zbavit tušení, že slovo od slova se vše muselo udát přesně takhle...

ssyyllvvaa
30.01.2017

Dobře napsaná kniha, která byla pro mne zajímavá i proto, že o okolnostech seznámení Fitzgeraldových a počátcích jejich vztahu jsem moc nevěděla, spíš o jejich bouřlivých vztazích a životě v Evropě a o Zeldině nemoci v pozdějších letech. Náhodou jsem se v téže době dostala ke knize Pauly Mc Lain Pařížská manželka, kde je hlavní postavou první Hemingwayova manželka Hadley a její vztahy s Fitzgeraldovými a pohled na ně ( ze zcela jiné perspektivy) tvoří významnou dějovou linii.

Basti06
02.05.2016

celkem prijemne cteni na oddech. Bohuzel je licena dost linearne a cloveku, ktery ma alespon trochu potuchy o silenem vztahu Fitzgeraldovych, v podstate nic zasadniho neprinasi. Zajimave jsou souvislosti, za kterych dila SFF vznikala, celkem jsem po precteni teto knihy dostal chut si toho od nej precist vice, a to neni spatny prinos knihy.

Ivanule
07.04.2016

Nádherně popsaný příběh manželky F.S. Fitzgeralda Zeldy,ze začátku má kniha krásný spád,protože jde vidět,jaká energická a život milující byla Zelda jako dospívající dívka než se seznámila s Francisem,o jejich životě po svatbě,stěhování,narození dcery,stěhování se do Evropy,Zeldiny nemoci,Francisovo kamarádství s Hemim,až po konec jejich životů...Krásně napsaný příběh,mám tyto knihy moc ráda:)

Floriška7
22.03.2016

Super. Mně se knížka líbila, krásně se četla a těšila jsem se, až ji budu moct číst. Knížka stojí za přečtení a závidím všem, kteří ji teprve budou číst.

Barbastelle
21.08.2015

Nezapomenu na to, jak jsem začínala být po několika desítkách stran zklamaná, protože jsem z knihy už necítila tu opojnou energii, jako ze začátku. Pak mi to došlo. Ta energie už v Zeldě, jakožto postavě, nebyla. Zamilovala jsem se do skutečnosti, že na mě ten vnitřní vývoj postavy tak hluboce působil!

marca_m
20.06.2015

Je úplně jedno, jestli se jedná o naprosto věrný životopis, protože při čtení máte dojem, že to ve skutečnosti klidně mohlo přesně takhle být. Tento příběh je vlastně archetypem hedonistického a zhýralého života jazzového věku (a cesty z obyčejného života až k sebezničení), života vpravdě "gatsbyovského".

LenysekC
22.02.2015

Těžko hrát v životě jen role a být při tom šťastný... A jestli se psychiatři snažili udělat ze Zeldy "stepfordskou paničku" (krásně vystiženo, Lenoro), Scott se zase snažil hrát roli "správného chlapáka". Jenže na to ani jeden z nich nebyl v jádru stavěný...

VercaLukasova
24.01.2015

Kniha se mi moc dobře četla. Nenásilnou formou jsem se dozvěděla spoustu zajímavostí a zkrátka příběh Scotta a Zeldy mi přirostl k srdci. Určitě se k nim ještě jednou vrátím. :)

Es.024
10.01.2015

Komplikovaná věc ohledně této knihy je: Zelda. Pro mě to byla o první stránky nesympatická postava a tou zůstala až do konce, i když ke konci jsem ji samozřejmě fandila jako ženě, kteá se chce prosadit i přes svého partnera. Na začátku je to holka, která si představuje svět jako Hurvínek válku. A to až do poloviny knihy. Co čekala. A nemohla jsem si pomoc, ale hodně mi přišlo, že se do všechno z velké části dostala sama.
Vztah dvou hlavních postav (záměrně říkám postav) je tragický. Přišlo mi, že první zničila ona jeho a pak on ji.
Knížka mi přišla hrozně smutná, protože jsem obrouvskou fanynkou Fitzgeralda a musím se k jeho knížkám a hlavně povídkám neustále vracet. A jejich životy byly ohromně smutné a nešťastné, ale... mohli si za to sami. A chudák jejich dítě.
Jinak skvěle napsaná knížka, i když druhá povolina je o trošku horší, proto jen 4*.

lenya
30.07.2014

Kniha je bezesporu krásná, že je to fikce zdůrazňuje sama autorka, tam problém nevidím. Vnímala jsem knihu jako příběh o ženě - Zeldě - ženě mnoha rolí, z nichž ani jedna není jednoduchá. Fandila jsem jí, aby jednu ze svých roli dotáhla do těch výšin, do kterých si přála, ale Scott...(všechny argumenty takto začínaly). Nicméně vše je věc volby. Zelda byla velmi silná, rozhodná, inteligentní, krásná a sebevědomá žena, která se rozhodně nebála říct svůj názor a velmi nahlas. Líbil se mi její myšlenkový pochod. Já to vnímala tak, že tomuto "silnému duetu" chybělo pevné kormidlo a píšťalka rozhodčího :-) kniha krásná, ale od půlky pro mě trochu táhlá...

gossipavlina
06.07.2014

Z počátku mi trvalo než jsem se začetla. Jednu chvíli jsem i uvažovala, že knížku odložím. Ale jsem ráda, že jsem vydržela a dočetla do konce. Protože pak se to rozjelo. Život Zeldy a Scotta byla jedna velká jízda, plná večírků, vylomenin a excesů. Byli pro sebe stvořeni. Zelda byla pěkné číslo, nespoutaná, energická, s ambicemi. Myslím, že kdyby se narodila o 100 let později, měla by víc prostoru k vyniknutí.
Knížka je to zajímavá, přibližuje nám tehdejší dobu, život celebrit, ale i skutečný život, tzv. za zavřenými dveřmi, starost o rodinu, zajištění.
Se Zeldou jsem v průběhu čtení soucítila, její touha o uznání a prosazení sebe sama. Pro dnešní ženu naprostá samozřejmost. Zelda byla v podstatě postavena před rozhodnutí: život s dcerou nebo kariéra.
Ale přes všechna úskalí a nepohodu vedle až despotického Scotta zůstala mu věrnou, podporující manželkou a matkou dcery, kterou vřele milovala. A za to má moje uznání.

bookcase
25.06.2014

Pro mě pecka....Scott Zeldu táhnul ke dnu podobně jako to je ve filmu Dny vína a růži. I když to byla fikce, která je založená na reálných dokumentech, je hodně čtivá..je to výpověď "generace zlatého věku" (20. léta 20. století)

helenkan
21.04.2014

Manželky mohly mít svoje záliby a zájmy,ale musely se podřizovat manželovým přáním. A
naopak manžel nebyl povinen brát ohledy na přání manželky.
Knížka je zajímavá a dobře se čte.

miuk
19.04.2014

Po dlouhé době kniha, která mě strhla, chytla za srdce, rozbrečela...Autorka mi poskytla dokonalý dojem, jako bych četla deník Zeldy, nikoliv román...Perfektní, nemám slov, vtažení do děje dokonalé...Miluji tento román, miluji Zeldu!

Bookslover
29.03.2014

Obdivuji, jak skvěle se autorce povedlo vcítit do role Zeldy. Místy jsem měla pocit, jako bych četla Zeldin deník, nikoliv román. Myslím, že autorka vystihuje Zeldin charakter velmi věrohodně. Pokud máte Fitzgeralda rádi a přikládáte se k verzi Ernesta Hemingwaye, nejspíše se vám "Zeldin" pohled na jejich společný život líbit nebude, jelikož kniha vykresluje Hemingwaye v hodně špatném světle a z Fitzgeralda vytváří místy tyranského manžela, který Zeldu jen dusí, zatímco ona ho oddaně miluje. Jak to tenkrát doopravdy bylo už asi nikdo nikdy nezjistí a autorka tak překládá čtenáři další verzi. Musím říct, že se mi velmi líbila jedna z posledních kapitol, kde Zelda vzpomíná na celý ten bláznivý večírek, který se Scottem žili. Myslím, že touto kapitolou autorka celý jejich život a Zeldinu osobu dokonale vystihla.

Oophaga
25.03.2014

Poslední kráska jihu, šílená manželka věhlasného amerického spisovatele. Autorka se rozhodla na vztah proslulého páru jazzového věku, s nímž to neslavně dopadlo, podívat pro změnu z pohledu manželky a vyvrátit tak mýtus (šířený třeba Ernestem Hemingwayem, který tu rozhodně není za žádnou kladnou postavu), že právě nenasytná partnerka zničila velký literární talent. Ze Zeldiny subjektivní perspektivy pak nastiňuje vývoj hlavní ženské postavy, který ji nakonec dovedl k nezáviděníhodné situaci. Z pohledné jižanské husičky okouzlené hezkým floutkem z exotického Severu s extravagantním výběrem povolání (považte, spisovatel) vyrůstá v sebejistou newyorskou flapperku a nakonec i v osobnost, která by se svým životem ráda provedla něco smysluplného. Její posedlost baletem však vzhledem k trudnému osobnímu životu začne hraničit s mánií, která ji přivede na pokraj nervového zhroucení. Navzdory meziválečnému uvolňování konvencí se totiž ukazuje, že místo ženy je jen a pouze po boku muže, kde má reprezentovat, poslouchat a zajišťovat zázemí. S manželskou dvojicí čtenář absolvuje peripetie, které inspirovaly Fitzgeraldovy romány jako 'Krásní a prokletí' či 'Velký Gatsby' (bohémský život v New Yorku) nebo 'Něžná je noc' (pobyt na francouzské Riviéře a pozdější Zeldina hospitalizace), aby číši původně sladkého nápoje lásky vypil až do notně hořkého dna. Úzkost jímá především z pasáží, kde léčba schizofrenie znamená pro lékaře i chotě zejména převýchovu individuality ve 'stepfordskou paničku'. Byl F. S. Fitzgerald opravdu alkoholickým tyranem, který promrhal své nadání a nesnesl úspěch blízké osoby? Dnes už je samozřejmě nemožné říci, kdo z Fitzgeraldových zničil koho a jak moc jejich předchozí pýcha podmínila následný pád. Kniha T. A. Fowlerové je především románem zaujímajícím feministické stanovisko a spojující sugestivní líčení s podnětnou úvahou, nakolik měla dnes méně známá Scottova drahá polovička šanci vymanit se z jeho stínu a z osidel mužského světa své doby vůbec.

Morsie
17.02.2014

Budu upřímná, z tvorby F.S. Fitzgeralda jsem četla jen Velkého Gatsbyho a o Fitzgeraldovi samotném vlastně ani nemám páru. Jak bych pak mohla vědět o jeho ženě Zeldě? Upřímně? Byla mi celkem ukradená. Jenže pak jsem u kamaráda uviděla tuhle knížku a začetla se... a odnesla si ji domů a dál četla.
Pro mě jako dívku neznalou této jistě velice živé a zajímavé éry, je Z jako Zelda skvělou knihou. Nejen že jsem poznala zblízka jeden veskrze smutný život, taky jsem měla tu možnost nakouknout do minulých let a na chvíli si myslet, že ty všechny lidi potkávám já, že to všechno je můj život. Zároveň jsem si však uvědomila, že ta velkolepost byla spíš nafouknutá, uvnitř prázdná bublina.

Nakonec Fitzgeraldův a Zeldin život byl zajímavější, než celý Velký Gatsby a jeho lesk - a to ho mám opravdu v oblibě!

Babouš
11.02.2014

Fantastická kniha, v níž bouřlivá dvacátá léta ožívají v nevídaných barvách a vůních. A vy máte chuť si se Zeldou zatančit charleston, vykoupat se v kašně nebo se opít nejvybranějším šampaňským.
Jedinou výtku bych snad měl k nedostatečnému popisu posledních let života, ale stejně všichni víme, jak to nakonec dopadlo…