Přístav naděje

od:

Přístav naděje

Příběh plný laskavosti, vřelosti a životní moudrosti o tom, že nikdy není pozdě změnit svůj život. Když Marianne pohltily kalné vody Seiny, cítila se vlastně šťastná, poprvé v životě opravdu šťastná. To, že ji proti její vůli jakýsi neznámý muž zachránil, její odhodlání ještě umocnilo. Když ji nechce Paříž, pojede k moři. A malovaná dlaždička, která se jí úplnou náhodou dostala do rukou, ji nasměrovala do Bretaně, až do přístavu Kerdruc. Ovšem chyba lávky!, tam ji považují za dlouho a toužebně očekávanou kuchařku. A vařit, to Marianne skutečně umí výtečně. A tak své odhodlání skoncovat se životem odloží o den, pak ještě o jeden......celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/30_/303136/pristav-nadeje-Fc9-303136.jpg 4.237
Originální název:

Die Mondspielerin (2010)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Pro ženy
Vydáno:, MOBA (Moravská bastei)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (13)

Přidat komentář
Šánka
15. listopadu

Krásný příběh, hřejivý a plný chytrých myšlenek o životě.
Příběh o hledání svého přístavu naděje, bezpečí, lásky. O touze někam patřit, být milován a o hledání sebe sama. Není to žádné rychločtení, ale pokud nebudete spěchat a budete si to užívat, kniha vás odmění.
A možná právě na ten blížící se předvánoční shon pěkné zklidnění.

Hřibče
04. listopadu

Musím na rovinu říct, že Levandulový pokoj se mi líbil o malinko víc než Přístav naděje, na druhou stranu si myslím, že je příběh po obsahové stránce stejně kvalitní, jako její dříve vydaný sourozenec. Všechny postavy románu jsem si velmi oblíbila, i když jsem měla ze začátku velký hokej v jejich jménech. Bavilo mě sledovat příběh Marianne a vidět, jak se postupně mění v jinou, mnohem sebevědomější ženu. Na druhou stranu jsem měla trochu problém se s hlavní hrdinkou ztotožnit, přece jen je mezi námi velký věkový rozdíl. Proto jsem byla i velmi ráda, že se v příběhu nacházejí i jiné postavy, které mi byly věkově blíže a kterým jsem v současné době přece jen rozuměla více.
Přístav naděje se velmi příjemně četl, pohladil po duši a zároveň mě mnohdy i velice nenápadně přiměl k zamyšlení. A to by asi dobrá kniha měla, ne? :)
Ráda si od spisovatelky přečtu další knihy.

Girasole69
26. září

Jestli máte chvíli čas, jestli chcete číst román, ve kterém je spousta krásných vět, jestli máte rádi český jazyk, začněte číst knihy od Niny George. Mám přečtený Levandulový pokoj a čtu Přístav naděje. Musím smeknout před překladem obou knih této spisovatelky. Český jazyk je fakt nádherný, když to s ním někdo umí. Pokud někam spěcháte, tak knihu nečtěte. Není pro ty, kteří přeskakují tzv. nudné popisy. Protože popisy míst, situací a myšlenek do příběhu patří.

bookcase
12. září

Jedním slovem nádhera. Něžné, francouzské a takové snové, něco jako Čokoláda od Joanne Harris.

alepav
25. srpna

Levandulový pokoj byla povedenější kniha. TadX první poloviny vyborná, ale pak to sklouzne do typu červené knihovny.

menalinda
16. srpna

Smutná žena,smutný život Mariann.Nikdy není pozdě na změnu.Povede se vybřehnout a začít žít ve spokojenosti a štěstí?Moc hezká pár místy dojemná kniha.

Liduka
27. května

Ze začátku se mi kniha moc líbila, ale postupem času začala být až dost roztahaná. Nicméně bylo zajímavé dočíst se o osudu i několika dalších zúčastněných osob. SPOILER: Marianne byla na můj styl až moc snadno ovlivnitelná a to několikeré opuštění Yanna mi vadilo. Také se divím, že jí pokaždé všichni přijali s otevřenou náručí, když je několikrát odvrhla.

Mabie
25. dubna

Příběh plný emocí a naděje, příběh o magické zemi menhirů a hlavně příběh o znovuzrození lidské důstojnosti, nalezení vnitřní vyrovnanosti a v neposlední řadě o lásce.

Štěstí je, když milujeme, co potřebujeme, a potřebujeme to, co milujeme. A když to dostaneme….
-Yann –

Za mne moc povedená kniha!

Jinak pro zajímavost z Wikipedie:
Slovo menhir je novodobá umělá složenina, používající bretonská slova. V samotné bretonštině se pro menhir používá slovo peulvan. Je možné, že české slovo balvan a bretonské peulvan mají společný původ.

Mermaida
27. března

Krásná poutavá knížka. Příběh o tom, jak se Kerdrucký přístav stal pro Marianne nadějí, že nikdy není pozdě změnit svůj život a pohled na něj. Jak i v pokročilém věku lze objevit lásku a vášeň, a také přátelství. Bylo to příjemné čtení, u kterého se zasmějete i popláčete. Neváhejte, a počtěte si.

Šárka5875
25. ledna

Přístav naděje mě nadchnul, to musím přiznat. Kniha, jejíž hrdinkou je starší dáma, vůbec nesklouzává do úrovně nějaké červené knihovny či klišoidního příběhu, ale je to doslova pohlazení po duši. Pobavila jsem se i poplakala. Měla jsem chuť se seznámit s Marianne a vydat se na toulky nádhernou Bretaní. Alespoň tak úžasně tento kousek země autorka ve svém příběhu popsala. Moc příjemné čtení. Doporučuji.

zulanek
30.12.2016

Krásné ženské čtení odpoledne ke kávě a večer pod lampou!

veronika0382
29.11.2016

Kniha plná životní moudrosti, lásky a laskavosti. A o tom, že nikdy není pozdě změnit svůj život... Více v mojí recenzi zde :)

mmmisulka.r
18.11.2016

Kniha ve které se neustále řeší proč žít nebo zemřít. Je to takový propletenec různých životů a osudů. Každopádně podstatou příběhu je život a smrt a taky vnitřní síla jedince dokázat se postavit na nohy a dokázat udělat aspoň jedno vlastní rozhodnutí. Ať je jakékoli.


Autor a jeho další knihy

Nina George

Nina George
německá, 1973

Uživatelé mají knihu

v Právě čtených3x
v Přečtených42x
v Čtenářské výzvě5x
v Doporučených5x
v Knihotéce35x
v Chystám se číst69x
v Chci si koupit5x