Rozmarýna Rozm komentáře u knih

Opět jsem se nachytala. Ze začátku to bylo zajímavé a dobře se to četlo. Po smrti Becketa už byla kniha psána nudně a čím víc se blížil konec, byl to nudnější a nudnější. Příběh úplně ztratil spád. Jako první jsem od této spisovatelky četla Janu Seymourovou - Laskavou královnu, která se mi moc líbila. Ale už Kateřina Aragonská - Pravá královna mě zklamala. Myslela jsem si že Zajatá královna bude lepší, ale kniha trpí stejnými neduhy jako Pravá královna. Spisovatelka chce do knihy vměstnat 37 let manželství s Jindřichem a tak kniha začne být po určité době historicky popisná, aby se do ní všechno vešlo. Takže začne chybět přímá řeč, což já považuji za velký nedostatek. Dočetla jsem jen s velkými obtížemi, protože mě zajímají anglické dějiny. Nevím, jestli je špatný překlad, ale strašně mi drásalo nervy oslovování krále "Pane králi" místo Vaše Veličenstvo.

16.03.2019

Není to detektivka, která k sobě člověka připoutá tak, že by se od ní nemohl odtrhnout. Já jsem s ní měla problém. Když jsem ji začala číst, nemohla jsem se do ní začíst a stále jsem u ní usínala. Normálně čtu knihy na jeden zátah aniž bych začala číst jiné. Ale u této knihy jsem si musela dát přestávku, přečíst dvě jiné knihy, a pak jsem ji dočítala měsíc. Přitom jsem čtenářský maniak a třeba osmisetstránkovou knihu přečtu za 10 dní. Zajímavý byl jen konec, ale ani ten konec neskončil, kde skončit měl a pak tam bylo ještě celkem pár zbytečných stránek o oslavě. Prostě první a poslední kniha tohoto autora, kterou jsem přečetla. A

3 14.02.2019

Dobře se to čte. Oceňuji, že jsem se dozvěděla, že Leonardo se pokoušel regulovat tok řeky. Ale čekala jsem víc.

2 21.01.2019

Trochu zklamání. Nadchla mě Jana Seymourová - Laskavá královna, a proto jsem se pustila do Kateřiny Aragonské - Pravé královny. Do chvíle než Jindřich Kateřině nařídil odstěhovat se od dvora na první z hradů, kam ji vyhnal se to dobře četlo. Pak už mi to přišlo jako popis historických událostí, kdy jí nařídil se přestěhovat na další hrad a kdy ji navštívil Chapuys, případně kdo byl uvězněn a kdo popraven. Chtělo by to "sestříhat". Vadilo mi vykreslení Kateřiny, jako do smrti zamilované ženy do Jindřicha, což nemohla být pravda. Ano, Kateřina si stála za svým, že je pravá královna, aby neohrozila nástupnictví princezny Marie a svou duši. Tento postoj chápu a je historicky doložen. Ale vadilo mi a přijde mi neskutečné, že když se k ní Jindřich roky choval hnusně, že ho v knize pořád milovala a toužila po něm, a když šla na hradě kolem jeho obrazu, plesalo jí srdce touhou a láskou. To není v lidské přirozenosti. Láska a touha po Jindřichovi ji dávno musela přejít. Takže já si myslím, že ho dávno nemilovala a možná i nenáviděla, ale v zájmu toho udržet si titul královny, neohrožení nástupnictví Marie ani životů jich obou, se určitě přetvařovala a to, že mu poslala vánoční dárek nebo mu v dopise psala, jak ho miluje, musela být přetvářka. S takovým chováním manžela by totiž každou ženu láska přešla mnohem dřív než za tolik let, co ji ponižoval, stresoval, zakazoval návštěvy, odloučil ji od dcery a ničil zdraví ve vlhkém hradě.
Pokud někoho zajímají důvody krutého chování Jindřicha VIII., doporučuji: https://www.youtube.com/watch?v=vvWzxv8Tkyg

16.01.2019

Román potěší ty, kdo se zajímají o Jindřicha VIII. a jeho ženy. Je skvěle napsaný, nemohla jsem se od něj odtrhnout. A navíc je napsán historičkou, která než ho napsala, si o Janě Seymourové vyhledala informace v historických záznamech. Mně osobně překvapilo, že nezemřela při porodu, ale až 12 dní po něm.

3 05.01.2019

Strašná nuda. Snažila jsem se tím prokousat 2 týdny, nedošla jsem ani do půlky a musela jsem toho nechat. Málo kdy se stane, že knihu nedočtu. Ale tohle je přesně ten případ.

21.12.2018

Skvěle napsané, napínavé. Část ve vězení mi přišla nejzajímavější. Nemohla jsem se od toho odtrhnout.

3 29.11.2018

Co se týče této knihy, jsem rozpolcená. Příběh výborný, ale těžkopádně a zdlouhavě napsaná. Přečetla jsem ji skoro do konce celou, ale před koncem jsem ji už jen dolistovala, abych věděla, jak to s ním dopadne. Už jsem neměla sílu to do konce číst bez přeskakování stránek.

24.11.2018

Dlouho jsem hledala nějaký dobrý román ze současnosti. Náhodou jsem narazila na tuto knihu. Výborně se čte, děj odsýpá. V jednu chvíli mi připomněla Americkou tragédii. Vadil mi jedině překlad, kdy několik osob, používalo slovo děvenko, což bylo možné tolerovat jen u dvou osob, protože to slovo vyřčené jednou osobou připomnělo jedné hrdince jinou osobu. Ovšem další osoby už toto slovo používat neměly. Překladatel nezná asi synonyma.

24.11.2018

Mnoho zajímavostí o Freddiem, které jsem v jiné knize nečetla a neviděla ani v žádném dokumentu.

2 20.11.2018

Kniha je napínavá, ale nenadchla mě

18.11.2018

Nejprve jsem přečetla Achnatona a moc se mi líbil. Pak jsem přečetla Amenofise, do půlky dobrá kniha. Ovšem od boje v Kúši mi kniha začala připadat strašně popisná a zkratkovitá a začala mě nudit.

11.11.2018

První kniha této autorky, kterou jsem četla. Nedočetla. Když jsem ve 3. kapitole četla dialogy vedené s pětiletým chlapečkem, které zněly jako rozhovor dospívajícím klukem, musela jsem toho nechat, protože mi to drásalo nervy. Nebyly to ve skutečnosti dialogy s chlapečkem, ale dějepis pro čtenáře. Miluji historické romány, ale tato spisovatelka je neumí napsat. Potřebuji číst uvěřitelný text.

03.11.2018

Mé první setkání s tímto autorem. Měla jsem velké očekávání, ale kniha mě zklamala. Mám ráda nepopisné knihy samý děj, ale tady to bylo trochu na škodu co se týkalo vysvětlení Turisty a té vysoké politiky. Kniha mi přijde odfláklá.

02.11.2018

Opravdu výborná kniha. Opět jsem se něco dozvěděla z dějepisu, o čemž jsme se nudně učili ve škole a dnes už jsem ani nevěděla, co jsou hugenoti. Proto mě zaujala Bartolomějská noc. Jediné co bych vytkla je, že knize chybí tak asi 200 stran. Byli jsme seznámeni s Alžbětou a najednou byla na trůně, ale už chybělo úplně jak se na něj dostala, což mi tam chybělo, zvlášť když se řešilo, jak ji dostat na trůn. Dále se Follet nejprve rozepisoval u Marie Stuartovny tak, že vypadala jako jedna z hrdinek knihy - řešila se i svatební noc a co když ji její novomanžel nezvládne a najednou jsme se dozvěděli, že nechala zavraždit manžela a má dítě a už je v Anglii. Dále mi tam chybělo trochu stáří a nemoc Alžběty. Jinak výborná kniha, ale napsal už i lepší.

31.10.2018

Absolutní nuda, četla jsem to až do chvíle, kdy opustila Sowet, pak jsem si řekla, že nebudu plýtvat svým časem na takovou trapárnu.

Kniha snažící se brnkat čtenářům na city. Na mně to nezabralo. Myslím si a soudím podle sebe, protože jsem matka, že málokterý rodič by nechal zmrzačit jedno dítě kvůli druhému a už vůbec ne v situaci, kdy je transplantace ledviny sázkou do loterie. Na knize mi vadilo ve vyprávění jednotlivých osob to, že přímá řeč z aktuální situace skončila uprostřed, a začalo se psát o vzpomínkách dotyčné osoby a pak pokračovala opět přímá řeč z aktuální situace. Myslím, že autorka neumí používat správně flashbacky. Pak je tam totální nesmysl, epileptik s nezvládnutou nemocí nemá odebrán řidičský průkaz. Prostě za účelem napsání citové ždímačky, je třeba psát i nesmysly.

9 30.09.2018

Zajímavá kniha, dobře se čte, jen mi přijde místy příliš popisná. Už jsem četla i lepší romány ze starého Egypta. Přišla mi tak nějak málo staroegyptská (např. žádné balzamování, žádné palácové intriky apod.) I když byl Achnaton líčen v knize jako dobro samo, tak mi ta postava nebyla sympatická, protože zanedbával úřední povinnosti a podle mně vedl Egypt do záhuby. A kniha se nedrží nějak věrně dějin, podle kterých Nefertiti zemřela dřív než on.

1 22.09.2018

Zajímavý životní příběh Howarda Cartera, který vykopal hrobku Tutanchamona. Na knize oceňuji popsaný způsob, jakým probíhaly vykopávky. Vždy jsem si říkala, jak ti archeologové vědí, kde kopat. A oni nevědí, prostě začnou kopat a když nic nenajdou, kopou o pár metrů dále. Škoda, že na závěr nebylo slovo autora o tom, kde našel informace o Carterovi a o tom, co je pravda a co fikce.

3 03.09.2018

Strašně slabá kniha, ve které je smícháno úplně všechno, včetně homosexuální platonické lásky a generála Franca - v obou případech úplně zbytečné a nemající s příběhem nic společného (prostě vata), umělé inteligence, náboženství, Stephena Hawkinga, zárodečné polévky,.... A zapomněla bych na Uber. Skoro bych řekla, že je tato kniha brak. Objednatele vražd odhalí každý čtenář uprostřed knihy. Do boje Langdona s najatým vrahem v katedrále Sagrada Familia se to velmi dobře četlo. Zbytek knihy byl nudný a přednáškový. A kniha pokračovala ještě i po odhalení toho, kdo najal vraha. Úplně zbytečně. Prostě žádné vyvrcholení.
Brown se už úplně vyčerpal.

4 08.08.2018