RoBertino27 komentáře u knih
Sportovní novinář, jak sám sebe s nadsázkou nazval "Český Honza" vyrazil na strastiplnou cestu po boku našich kamiónových hrdinů včetně našeho motocyklisty Pavla Orta a popsal ji vskutku velkolepě - od prvních peripetií se sháněním víz až pro slavný vjezd do Dakaru. Jeho postřehy jsou trefné a dodávají knize nezaměnitelný punc. Ačkoliv existují i další knihy, Králíkovo "Peklo" je mezi nimi králem.
Kniha je sice zčásti poplatná době, ale na druhou stranu taková doba tehdy byla a přemalovávat si ji podle pozdějších zvyklostí asi nemělo smysl. Zajímavostí je, že podle tohoto příběhu byl natočen film Vysoká modrá zeď.
Po shlédnutí všech epizod jsem už jenom čekal, že se podobná kniha určitě objeví a naštěstí se tak stalo. Při vší úctě k Albertu Finneyovi či Peteru Ustinovovi, Poirot = Suchet a Suchet = Poirot. Především oceňuji jeho zápal pro věc a navzdory jiným hercům, kteří hudrali, že jim ta či ona postava zničila kariéru, se rozhodl zfilmovat všechny předlohy Agathy Christie, kde onen puntičkářský Belgičan figuroval.
Ve srovnání s předchozí brožovanou publikací autora vypadají Katastrofy techniky podstatně honosněji, ale mnoho dalších informací se tu nedozvíme, spíš přibyly analýzy a hodnocení, proč k tomu či onomu došlo. Čekal jsem, že tato publikace na Katastrofy děsící svět naváže, proto do jisté míry - přes vysoký odborný standard - byla kniha zklamáním.
Vzhledem k rozsahu knihy se v jednotlivých kapitolách věnovaných typu katastrofy probíraly jen některé - pochopitelně ty nejznámější nemohly chybět. Je ale třeba poznamenat, že autor na rozdíl od mnoha bulvárních pisálků dokázal udržet solidní úroveň a nesklouzl do laciného tónu. Na svou dobu to byla velmi povedená kniha.
Pět malých prasátek byla moje první "Poirotovka" a přiznávám, že prvotní seznámení s geniálním Belgičanem bylo poněkud rozpačité. Teprve přibývající věk mi poodhalil skvělé kombinační vlohy a překvapivé zvraty autorky. Je to navíc ukázka, že případ lze vyřešit i po mnoha letech jen díky "malým šedým mozkovým buňkám".
Pro fanoušky ABC a papírových modelů povinnost, vysoký standard se podařilo udržet a opět ho o kousek poposunout. Opět nechybí modelářská vyznání a celá jedna kapitola je věnována na svou dobu geniální "kartičkové" encyklopedii - přírodovědnému a technickému atlasu.
Není od věci se podívat také z druhé strany a poznat, kdo ve skutečnosti tahal za nitky. A také jak byla celá rocková scéna provázaná. Lze mít výhrady k tomu, zda některé skupiny (Wham!, Spice Girls) jsou rockové, ale to na zajímavém a objevném čtení nic neubírá.
Kdo se bojí hadů, dočká se ho hned na začátku. Pak už se můžeme v klidu věnovat sourozenecké dvojici v boji za přežití, nejdřív proti drsné přírodě a poté vzdorujíc zákeřným Lesním kapitánům. Inspirace dobrodružnými romány a tématem trosečnictví je evidentní, ovšem autor nabízí i několik neotřelých variant, běžně v podobných knihách nevídaných.
Zpočátku trochu tápání, umocněné jakoby natahovaným napětím - co prožívá kapitán Berka na Slovensku, to je skutečně román na dlouhé pokračování v několika kapitolách. Ale děj nenudí a plyne přiměřeně dál tak, jak má. V tehdejší době to byl určitě výjimečný počin z oblasti, o níž se pro jistotu moc nemluvilo.
Kniha pro mě bude vždy spjata s nějakou školní soutěží, kde jsem uspěl a mohl si vybrat publikaci dle svého přání. Nevím, proč jsem sáhl po této a jako dítko druhé třídy jsem ji po několika stránkách odložil, protože mě bytostně nebavila. Teprve po mnoha letech jsem se k ní vrátil a konečně prošel s Alexandrem a Aiméem celou jejich pouť. Ovšem ani napodruhé jsem nebyl patřičně lapen. Možná to bude chtít třetí pokus...
Druhý díl má oproti jedničce jistou nevýhodu v méně atraktivních titulech, což mu ale neubírá na zajímavosti. Pionýrské noviny a nástupnická Sedmička pionýrů a Pionýrská stezka určitě nebyly na seriály chudé a objevovala se tu díla jak zahraniční, tak zavedených domácích autorů. Ostatně kdo by neznal Majora Zemana, Modrou Pětku, Rahana nebo Asterixe. Z tohoto hlediska je určitě škoda, že další zamýšlený díl už se do tisku nedostal.
Jednotlivé sešity jsem sbíral postupně a značně odrbané a potrhané je nakonec všechny shromáždil. Kloss byl vážným soupeřem čtveřice tankistů se psem Šarikem, takže se často vedly dramatické debaty, kdo byl lepší - a to měli jak tankisté, tak neohrožený agent své televizní série! Pochopitelně je komiks značně stylizovaný, ale určitě to není taková hrůza, jakou po vydání souboru všech dílů přinesl denní tisk.
Oproti jiným knihám různých autorů má ta Chrastinova plus, že její tvůrce byl takříkajíc při tom, navíc ještě mohl využít přínos Jana Antonína Pacáka. Nedostatek daný okolnostmi je ten, že kvůli Chrastinově emigraci byla historie skupiny po jeho odchodu ignorována. Což je ale pochopitelné. Dalším plusem jsou i snímky, některé do té doby neznámé.
Srovnání s Tůmovou knihou jasně na body vyznívá pro Čtyři, co hrají rock. V tomto případě se čtenář musí vypořádat ze značně zmateným a bohužel místy hodně nepřesným, téměř heslovitým projevem. Nejsou snad dvě publikace na stejné téma, které by neměly ve svých statích nějaké protitrumfy, ale tato kniha jich nabízí podstatně méně, o to více je nepřehledná, až snaživě strnulá.
Podle zaručených zpráv režimně notně ořezaná publikace, kde však je zmíněn problémový emigrant Pavel Chrastina. Z hlediska fanouška kapely nelze říci, že bych nějaké informace postrádal, možná pár drobností jsem se dozvěděl o něco později. Tůma popsal existenci Olympicu do roku vydání tak trochu stylem Jiřího Černého a jeho seriálu Beatles a jejich desky (časopis Melodie, 1979), oživením jsou reakce fanoušků a kolegů z branže, stejně jako svérázné profily skupiny začleněné do sedmi dnů v týdnu...
Jedna z prvních, ne-li vůbec první publikace o F1 po Sametové revoluci a s lítostí je nutné konstatovat, že i jedna z nejhorších. Vyslovené chyby, nepřesné popisky u fotografií, vše působí dojmem, že byla "ušita horkou nití". Navíc fotografie v modrém duotónu jsou vysloveně nešťastným řešením. V tomto případě prvotní dojem hořce klame.
Nejspíš díky době, ve které kniha vyšla, není až tak poklonkující vládnoucí straně, dokonce si dovoluje být v určité opozici. Z mého pohledu dostává tato publikace známé edice Magnet ještě ten rozměr, že jsem místo, kde k průniku vlaku za Železnou oponu došlo, velmi dobře znal.
Opět musím jednou velebit socialistické vydavatelství, když Dahlovu knihu se skvělými ilustracemi Jaroslava Maláka začlenilo do Mateřídoušky v letech 1971/72. Upřímně, těžko bych ji tehdy v záplavě Verneovek, poschovávaných Foglarovek a Mayovek objevil. Film už mě tak neohromil, snad jen Veruka Song, ale Dahlovo vyprávění bude pro mě spjato vždy s kolektivní četbou dětí na základní škole.
Kraftova kniha má snad všechno, co je třeba. Neohrožený a rozhodný hrdina, tedy pokud se zrovna nejedná o americkou dědičku, do níž se zamiluje. Správně drzý kluk kpt. Karl Algots, tajemný plující vrak, proradný padouch, romantika a životu nebezpečná oblast sargasových chaluh. Četl jsem variantu v edici KARAVANA a jsem dodnes rád, že ji mám a opět do ní mohu nostalgicky nahlédnout.