RoBertino27 komentáře u knih
Kdo se chce dozvědět něco o ABC v dobách socialistických, tomu nabízí člověk nadmíru povolaný soubor svých vzpomínek a prochází svůj život spjatý s časopisem. Dozvíte se mnohé netušené věci, jak se do ABC dostal Foglar, komiksy, legendární Pifík, kdo získal pro spolupráci velikána papírových modelů arch. R. Vyškovského, jak se rodily soutěže a kolik bylo v "ábíčku" či "abecečku" románů na pokračování. Milovníci historie a fanoušci ABC jsou přímo povinováni tuto publikaci vlastnit.
Společně s antologiemi Návrat na planetu Zemi a Roboti a Androidi lze Stalo se zítra považovat za pilíř tvorby sci-fi v tehdejším Československu. Pochopitelně tu jsou příběhy nepříliš zajímavé, ale také poutavé, dramatické a stejně tak humorné. Určitě si každý, kdo má rád tento druh literatury, svůj šálek čaje najde.
Záslužný čin redakce ABC vydat původní trilogii Příhody malého boha / Příchod bohů / Kruanova dobrodružství "pod jednou střechou". Tento Speciál 85 byl poprávu jedním z nejúspěšnějších a věřím, že jeho majitelé si ho dodnes pečlivě uchovávají, přestože byly příhody ze Žluté planety opakovaně vydávány.
První díl Papírové archeologie vydaný v duchu časopisu ABC "na pokračování" je zajímavým seznámením s dobou, kdy se populární "ábíčko" propracovalo k vystřihovánkám, které se staly jeho nedílnou součástí (o tom ale až v díle druhém). Kniha je graficky velmi zajímavě zpracovaná a jako klad lze ohodnotit bonus v podobě Archeologického atlasu a dosud nevydaný model J. Svobody. Zajímavý počin, poutavě napsaný - pro papírové modeláře nutnost.
Nad věrohodností vyprávění Jaroslava Houšky není třeba dlouze pochybovat - byl skutečně u zdroje a třebaže mnohdy jeho líčení působí jako senzace, doba byla tehdy taková a co dnes vypadá nepochopitelně, byla tehdy skutečnost. Jako nepříliš povedený počin považuji skákání z jedné etapy do druhé - seřadit knihu časově a chronologicky by nebylo nic proti ničemu. Takhle se někteří čtenáři mohou orientovat poněkud obtížněji.
Brožurka mapující období Beatlemánie, postavená z větší části na publikaci Love Me Do: The Beatles' Progress (Michael Braun), byla po dlouhou dobu jediným materiálem, poodkrývajícím roušku tajemství jménem Beatles. Dnes už pochopitelně překonaná, ale přesto si uchovává onen zvláštní ráz doby. A půvab neztrácí ani dnes, kdy už víme, že hodně věcí bylo docela jinak. Zajímavé je porovnat tuto publikaci s textem, který autor Jiří Černý vytvořil pro časopis Melodie (1979), který je obsažen v první části knihy Beatles pro pamětníky.
George Martin možná soupeřil s Brianem Epsteinem o titul "pátý Beatle". Pro fanoušky liverpoolské čtyřky bude možná zklamáním, že Martinovo vyprávění o spolupráci s nimi představuje větší část knihy, ten zbytek je možná pro běžného laika až příliš odborný, ale na druhou stranu - jak víme třeba z líčení Antonína Matznera - Martin byl především technik a vždy si s ním člověk popovídal mnohem více, když se zeptal na novinky v nahrávací oblasti než " jak to bylo s Beatles". Každopádně pro fanoušky Fab Four zcela určitě povinnost.
Tuto knihu bohužel provází velké nedorozumění. Byla vytvořena po dohodě s Jiřím Černým a její část tvoří jeho dvanáctidílný seriál z roku 1979, kdy vycházel v hudebním časopisu Melodie. Snahou Celorepublikového fanclubu Beatles bylo připomenout fanouškům Fab Four časový odstup i fakt, že tehdy byly informace velmi složitě dostupné. Kniha obsahuje i základní britskou diskografii a profily lidí v blízkosti skupiny - včetně jejich manželek a dětí.