Rind komentáře u knih

Znate ten pocit, kdyz skonci film a vy to musite vstrebat a rikate si: At na me ted nikdo nepromluvi a musite to vsechno v sobe nechat doznit? Tak to mam s touto knihou, ale trvalo to dyl.
Rekla bych, ze je to povinna cetba pro ty, kteri si nejsou ditetem jisti. Z jakychkoliv duvodu. Nenechejte se semlit okolim a ja nevim, cim vsim. Pokud to vevnitr OPRAVDU necitite, nemejte je.
Mozna to zni straslive, ale presne o tom knizka je. O matce, ktera sve adoptovane dite vnima jako zmarenou investici, vadne zbozi a chce je vratit.
O zene, ktera se matkou nikdy nemela stat.

7 22.04.2019

Neni nad cteni detem, kdyz se u toho bavite sami. PA-RA-DA

1 18.03.2019

Nejklasictejsi klasicka cervena knihovna se vsim vsudy :-)

18.03.2019

At premyslim, jak premyslim, dochazim k zaveru, ze:

1. Knizku bude dost rozdilne hodnotit american a prislusnik jakehokoliv jineho naroda na svete. Ano, mne prehnany americky patriotismus a popis americanu vyznival nadrazene a desne me stval.

2. Co se tyce tematu, jako takoveho - naprosta bomba a autorovi patri dik za to, ze se snazi upozornit, ze blackout (at uz jej zpusobi cokoliv) je jen otazkou casu.

3. A ja porad nevim, jak knizku ohodnotit :-)
3,5*

5 22.01.2019

Ja jen doufam, ze autor neni ve skutecnosti takove “jelito”, jako Alex.
Me rozcilovalo, ze otec 8-leteho kluka s poruchou autistickeho spektra vubec zacina zjistovat informace o dane nemoci. S velkou slavou popisuje, jak s k dite drepne, aby ho videlo a vnimalo...
Veci, ktere mi prijdou naprosto prirozene, tady pusobi jako objev roku.

Kdo vubec netusi, o cem je autismus, nebo zivot s autismem, pro neho bude knizka velmi prinosna, ale daji se najit lepsi (Schovanec, Picoult). Nebo procist ty internety. Pribehu ze zivota je vic nez dost.
Na druhou stranu je mic dobre, ze se takovato temata dostavaji k vetsinove populaci.

2 02.01.2019

Knizka je velmi ctiva. Je vic nez dobra ale:
- Ze by mela byt 1. na seznamu jako nejlepsi, to urcite ne.
- Ze by prinasela pridanou hodnotu ohledne holocaustu, to urcite ne.
- Ze by mela byt zahrnuta do ctenarske vyzvy jako kniha o jidle, nezlobte se na me, ale to je smesne.
Knizka se mi libila, ocenila bych ji 3,5* - 3 davam z duvodu, abych snizila celkove hodnoceni (aspon minimalne).
Co se mi na ni libilo nejvic bylo to, ze je to knizka o cele rodine, o nekolika generacich. Ale zaroven mi prijde skoda, ze to bylo takove rychle, skoro povrchni. Ale mozna to je ten duvod, proc je tak popularni - ze je rychla, ze to lidi chteji.

12 23.12.2018

3,5* - 1. polovina je takové to víkendové počteníčko.
2. polovina se čte skvěle a těšíte se na každý další řádek. A pak, pro mě, vcelku nijaký konec. Mám ráda konce, které si můžete uzavírat podle sebe, ale tady toho neuzavřeného bylo pro mě nějak moc

4 13.12.2018

Lidi, nenechte se zmast nametem.
Neinteligentni rozvlekla cervena knihovna.

3 11.03.2018

Po dvou psychicky vycerpavajicich knihach jsem chtela oddychovku. Nenarocnou. Je to nenarocna oddychovka, ale i tak podle me neni na vic nez 2,5*.

17.09.2017

Takove mile pohlazeni po dusi.

2 21.08.2017

Cetla se velmi dobre. Jinak ale prumerna krimi bez jakychkoliv prekvapeni. Takove dobre letni cteni k vode.

4 01.07.2017

Reklama, marketing - vyborne.
Spisovatel umi psat - to urcite, ale tolik povyku pro co? Me teda dalsi dily rozhodne nezajimaji.

3 28.05.2017

Pohadky meho detstvi.
Jake ale bylo me prekvapeni, kdyz je zacal vyzadovat muj 3 lety syn... To asi ta zvukomalebnost. Je hezke, ze i dnesnim detem se libi.

7 09.02.2017

Hodnotim 4*, protoze se snazim na knihu divat ocima ctenare, pro ktereho je urcena. Tudiz detskyma ocima, jak jen dokazu.
Jasne, ze dospely clovek nespadne pod stul z pribehu o prdicim prasku.

3 08.02.2017

2x Uf.
První uf - už jsem to dočetla.
Druhé uf - nejsem jediná, komu styl psaní přišel přehnaný až nevěrohodný.
Moc jsem se na knížku těšila a chtěla jsem ji k Vánocům. Dočítala jsem ji vlastně jen, protože to byl dárek.
Těšila jsem se, že mě to pohltí stejně jako seriál Ve znamení raka, který mi knihu několikrát dost připomněl, ale bohužel ne.

Napadá mě spousta jedovatých poznámek o úžasnosti a bezchybnosti všech postav, které ale nenapíšu. Ne z úcty k autorovi, ale z úcty k chlapovi, který to nemá jednoduché, který zvládá hrozně těžkou situaci a který ale STRAŠNĚ musel milovat svou ženu. Za to má můj obdiv.

Ta knížka by byla nezapomenutelná, jedinečná a super! Ale podle mě v případě, že by ji nepsal pro cizí lidi. Kdyby ji napsal pro své syny, pro sebe a svých pár nejbližších přátel. Byla by nepřekonatelná.
Takto vyznívá jako směs patosu a kýče.

14.01.2017

Tak jsem dala na hodnoceni i pri vyberu detske knihy. Nemela jsem to delat! Nevim, jak jine knizky od teto autorky, ale Pohadky pod polstar pro 3 lete deti urcite ne.
Precetla jsem si o autorce, ze je detska psycholozka, ze pohadky jsou neotrele. Ze je vhodna pro rodice i ucitelky ve skolkach. A pro deti 3-8 let.
Ctu pohadku, konkretne v Certi skolce a je tam: "Jestli dnes konecne neprovedes lumparnu, tak to reknu mamince. JESTLI SI PRO TEBE VUBEC BUDE CHTIT PRIJIT, TY KLUKU NEVYVEDENA".
Je to pohadka o certech, at zlobi. To je v poradku. Ale neprijde mi v poradku cist detem, ze si pro ne maminka treba nemusi prijit do skolky (!)
Leda ze by si pani psycholozka vychovavala klientelu.
Mozna se k ni jeste nekdy vratim, ale urcite ne driv, nez za par let. Strasit sve dite pred spanim, ja rozhodne nechci.

2 19.09.2016

Zvlastni. Hodne zvlastni.
Je potreba cist se soustredenim.
Zanechala ve mne takovy zvlastni pocit. Na jednu stranu jsem se tezce zacitala, ale pak jsem ji cetla s velkou chuti.
Rozhodne jedna z tech, ktera cloveku utkvi v pameti.

3 09.09.2016

Jako oddychovka dobry, cte se dobre, ale zadny zazrak.
Porad nerozumim tomu srovnavani s Lisbeth Salanderovou. Ja to vnimam jako srovnani Jamese Bonda, ktereho znam odjakziva a americke Mission Imposible.
Kdyz dva delaji totez, neni to totez.

1 22.08.2016

Lehke odpocinkove cteni? V zadnem pripade.
Nutnost premysleni? Myslim, ze ano.
Nejlepsi Mawerovka? Za me rozhodne ne.
Stoji za precteni? Za me rozhodne ano.

6 07.08.2016

"Och jej".
"Inu", nejslabsi Deaverovka, jakou jsem cetla. Bylo jich hodne, temer vsechny jsem precetla jednim dechem. Az na Zapadakov.
Tesila jsem se moc a pak jsem bojovala s myslenkou, zda to neni ztrata casu.
Nudily me rozsahle pasaze ze soukromi, radeji bych cetla o Marchovi.

Pridavam se ke zklamanym ctenarum. Poprve jsem Deavera preskakovala.
A zaver? Co to bylo? Docetla jsem s nevericne pozvednutym obocim.

U prekladu mi navic vadilo stale opakujici se stampede (neumi prekladatel snad prekladat?) a jiz zminovane och jej a inu.

1 29.07.2016