Red_Fox komentáře u knih

Stejně jako u předchozích dílů, i v tomto se nachází tiskové chyby, které trochu kazí dojem z výsledného díla. Kniha jako taková se čte ale dobře, nenásilnou formou se dovídáme o postupném pádu rodu Medicejů a celkově o životě v tehdejší Florencii.

1 26.12.2021

(SPOILER) Slabší čtyřka.

Přestože mi bichle nevadí, této knize to bohužel moc neprospělo. Délka byla hodně nahnaná omáčkou, kdy se cestovalo a nedělo se nic moc zajímavého. Johan byl za svého mládí kus blbce, který nechal svoje nebližší na pospas. Na druhou stranu je zajímavé se zamyslet nad tím, jak bychom se zachovali my v tak vypjatých momentech. Raději mám tedy staršího a moudřejšího Johana. Neméně důležitou postavou byl Tonio. Naprosto jasný záporák zahalen otazníky a vy napjatě čekáte, kdy se konečně objeví na scéně a odhalí své plány. Myslím, že hlavně díky němu se ráda pustím do dalšího díla knihy.

1 20.06.2021

(SPOILER) Knihu jsem četla v originále a přiznám se, že přelouskat některé věty byl občas fakt porod. :D Přestože jsem jen středně pokročilý ingliš spíkr, proces učení byl zajímavější, než knih samotná. Možná je to tím, že jsem čekala větší nahlédnutí do života hippies a Coelho příběhová linka byla často až nudná. Nejzajímavější bylo jeho věznění. Pak naskočil do Magic busu (o jehož existenci jsem nevěděla. Tak přece něco nového!) a hurá do objevování Súfismu, což pro mě byla nejtěžší část knihy (myšleno zábavností). Bohužel to nezachránily ani vedlejší postavy. I přesto jsem se na konci knihy neubránila smutku, že se Paulo s Karlou nesetkal.

1 05.08.2020

Po četbě náročnějších knih (aneb NEbeletrie :D) jsem měla chuť na nějakou oddechovku. John Moore byl pro mě jasnou volbou. Do určité míry jsem dostala, co jsem čekala - nenáročnou krátkou knížku na vypnutí hlavy. Bohužel příběh trochu pokulhával. Pro mě je to slabší odvar „Zabij a zachraň“. Uvidíme, co přinesou ostatní Johnovy knihy. Nejsem odrazena od objevování jeho další tvorby. :)

1 06.04.2020

Z knižní série Harryho Pottera jsem četla (zatím) jen jeden díl, přesto je jasné, že Prokleté dítě je jen takový doplněk. Věřím tomu, že zpracování do formy klasické knihy by bylo zajímavější. Kdybych postavy neznala z filmů, nevytvořila bych si k nim tímto dílem žádný vztah. Nějak by mi bylo jedno, co se s nimi stane. Některé zápletky působily trochu uměle, ale bylo zajímavé přemýšlet na motýlím efektem.

Knížka pro mě byla výzvou hlavně z důvodu, že jsem ji četla v angličtině. Přiznám se, že jsem pohořela hlavně na výrazech, jejichž význam znám pod jiným (používanějším) synonymem. Uvědomila jsem si, jak je anglický jazyk, stejně jako český, bohatý.

1 04.02.2020

Dnes má Margaret 80. narozeniny, symbolicky tedy napíšu hodnocení zrovna dnes.

Ke knize jsem se dostala díky seriálu Příběh služebnice. Byla jsem příjemně překvapena, že se tvůrci celkem drželi knižní předlohy. Největší změnu, kromě toho, že jsou herci tak nějak hezčí, jsme pocítila u příběhu Janine. Nakonec je to však pozitivní změna, kniha je první řadou seriálu a rozvoj osudů hlavních postav dopadl zajímavě. Bohužel, kniha je oproti seriálu tak nějak plytká, méně ohromující a vlastně i méně zábavná. Vůbec mi neseděla častá absence uvozovek přímé řeči, kdy June něco zpětně vyprávěla. Působilo to dost zmateně. Také se hodně skákalo v ději, což způsobovalo líčení June, co se jí vlastně stalo. Na to jsem byla naštěstí připravena. Občas bylo potřeba prokousat se složitějšími myšlenkami hlavní hrdinky, ale jinak se četlo dobře a rychle. A teď se omlouvám za menší SPOILER. Ať už jde o knihy, filmy nebo seriály, nesnáším otevřené konce. Mám z toho tak neuspokojivý pocit a nějak mi to to dílo často zkazí.

Každopádně jsem ráda, že jsem si knihu přečetla a poznala kořeny oblíbeného seriálu.

1 18.11.2019

Přečteno v rámci Čtenářské výzvy 2019 „Kniha, jejíž děj se odehrává v Ostravě“ na základě tipů. I když zařazení do této skupiny je celkem diskutabilní.
Kniha nás provádí životem Agnes, žijící v pohraniční oblasti, která byla na počátku 2. světové války „zasažena“ Mnichovskou dohodou. Poté se v krátkosti seznamujeme s příběhy jiných osob, které měly spojitost s touto minulostí. Námět byl tedy zajímavý, ale něco tomu zkrátka chybělo. Mohl z toho vzniknout velice dobrý román, ale bohužel...
Nejvíc mě zaujal Hedin hříšný život.

1 21.09.2019

Narovinu, o Medicejích je tak 1/3 knihy (jestli vůbec) a zbytek je příběh, který je pouze zasazen do období "vlády" Medicejů. Jestli se tedy chcete o tomto rodu dovědět více, sáhněte třeba právě po zmiňovaných Florentských letopisech (i když, jak podotkl sám Schröder, Machiavelli nemusel být úplně nestranný). Na druhou stranu letopisy nejsou na čtení snadné. V kronice se tedy s touto rodinou seznámíte jednodušeji, ale o to více povrchně.

Z výše zmiňovaných důvodů jsem cítila mírné zklamání. Přece jen jsem se těšila na větší roli Medicejů (ona tam ta role samozřejmě byla, ale trochu jiná, než jsem čekala). Vím totiž, že napsat dobrý historický román jde (a neřeším tu 100% pravdivost). Zářným příkladem je Mika Waltari, z jehož knih cítíte tu práci, kterou si s nimi dal.

Nakladatelství by si zasloužilo dostat za uši, tolik tiskových chyb...

Kniha je jinak na četbu rychlá a snadná, zkrátka oddechovka, jak má být. Spisovatel vám nenásilně představí život v tehdejší Florencii, určitě se pustím do dalších dílů.

Celkově bych dala 3,5 hvězdy.

1 16.08.2019

Stejně jako Zunovy Slavné dny na Streamu - skvělé!
Stručně, jasně a výstižně shrnuty vybrané události, které nějakým způsobem ovlivnily nebo formovaly dějiny lidstva. Slavné dny jsou neodmyslitelně spjaty se Zunovým hlasem a já ho slyšela i při čtení. :D

1 28.01.2019

Knih o osobním rozvoji je opravdu hodně. Tahle se ale přece jen od jiných liší - dívá se na člověka po duchovní stránce. Celá myšlenka fungování lidského života byla krásná. Neříkám, že jsem všemu úplně věřila... ale moc bych si to přála. Otázka dalšího života po smrti je velice složitá a zatím to vypadá, že skutečnou odpověď na ni najdeme, až přijde náš čas.
U knížky oceňuji její jednoduchost. Krátké kapitoly bez zbytečné omáčky kolem, zkrátka jen to nejdůležitější. Chyběla mi v ní však nakousnutá práce s emocemi. Když už nějaká myšlenka přeroste v emoci, co s tím? Zde Menděl alespoň doporučil knihu Řeč emocí. Přesto je tu hodně jiných zajímavých myšlenek a po čase se k ní ráda vrátím.

1 27.01.2019

Pro mě byla tato kniha velkým zklamáním. Je to sice oddechovka, ale že bych se kdovíjak bavila, tak to ne. Párkrát mi po tváři proletěl úsměv, to je asi tak vše.

Protivily se mi prakticky všechny postavy, přestože byly fakt dobře popsány (nejlíp Jerry a Nickova matka. Úplně jsem je měla před očima). Obzvlášť Sheeni byla na pár facek. Touha po sexu obou kluků mi přišla na jejich věk přehnaná. Co se týče formy, nevadila mi nespisovnost, ale z některých výrazů ("Voblík sem si župan a votevřel.") jsem nemohla.

1 17.01.2019

Možná je nefér, abych knihu hodnotila z pohledu dospělého člověka. Né každému zkrátka sedne. Jasně, věřím tomu, že pokud bych si ji četla s nějaký dítětem, bylo by zřejmě nadšené a určitě by se nasmálo a celkový dojem by byl tedy trochu jiný. Ale sama za sebe - originální nuda.

1 05.09.2018

Aneb o vážném tématu z pohledu dítěte...
Do knihy jsem šla s otevřenou myslí, netušila jsem, o čem bude a tak jsem ani neměla konkrétní očekávání. Přesto z ní mám neutrální pocity. Nebyla moc náročná na čtení, ale velká část mi přišla jako vatová výplň o ničem. Přibližně v polovině došlo ke zlepšení. Scéna se vzteklým psem byla bezvadná, měla jsem pocit, jako bych byla osobně přítomna. Dále mě zaujal soudní proces s Tomem Robinsonem, přestože to celé už od začátku smrdělo průšvihem.
Možná by bylo zajímavé mít příběh odvyprávěn z pohledu Atika.

1 19.08.2018

Zajímavé pojetí vyprávění příběhu z pohledu více osob. Je tu však ALE...

Nevyhovovalo mi neustálé "žhavení" na velké finále. Mám zkrátka raději překvapení. Když se pak konečně dostavila očekávaná scéna, přinesla s sebou zpočátku napětí, ale svou délkou popisu začala nakonec nudit. Věnovaná tomu snad třetina knihy byla na mě prostě příliš. Vyprávění od více osob zde dokonce začalo škodit.
Dalším problémem bylo, že mi žádná z postav nepřirostla k srdci. V podstatě mi bylo jedno, co se s nimi stane...

Myslím, že se ze schopností Carrie dalo vytěžit více. King si zkrátka zvolil tuto cestu, někomu bude vyhovovat, někomu ne.

1 21.05.2018

Nezaujala, možná mi sedne jiný počin této spisovatelky. Od knihy tohoto ražení očekávám, že člověka nakopne něco ve svém životě změnit. Nestalo se, pro mě naopak spadla mezi ty, které si jednou přečtu a za nějaký čas si ani nevzpomenu.

Přemýšlela jsem, že jí dám ještě jednu šanci, přečtu si ji znovu a třeba v ní najdu důvod, proč je takto hodnocena.
Nakonec jsem se však rozhodla, že věnuji energii něčemu, co mi něco dá.

1 18.02.2018

Velice slibný začátek. Získala jsem zajímavé informace o chování buněk, DNA, chromozomech apod. Dawkinsovy názory mi nevadily, dávaly celkem smysl.
Od kapitoly o počítání příbuznosti se to však začalo horšit. Matematiky tam na mě začalo být přespříliš a téma pro mě začalo být zmatené, nezáživné. Dalo by se říct, že v každé kapitole se našlo něco, co mě oslovilo, ale z celkového pohledu mě knížka neudržela tak v pozornosti a zaujetí, jako ze začátku. Škoda.

1 19.06.2016

Průměrný román pro ženy. Zabije volný čas, ale nijak zvlášť nepřekvapí, průběh příběhu byl předvídatelný. Srdceryvný doják nečekejte (i když každý to může vidět po svém). Oslovování Třešinky nakonec začalo být otravné.

Hned pod titulkou Třešinky byla poznámka, že knihu napsala autorka erotické série Aféry Blackstone. Čekala jsme tedy, že bude tato kniha erotikou jen sršet. A to nemám na mysli jen sex, ale celkově to napětí kolem. To se však nekonalo, v tomto směru to bylo v knize tak nějak plytké ...

Aféru Blackstone jsem však nečetla, takže tyto dvě knihy nemůžu srovnávat.

1 08.06.2016

V knížce jsem našla mnoho zajímavých myšlenek, které lze aplikovat do reálného života, jako je např. trojice Myšlenka-Slovo-Čin.
Četlo se mi dobře, i když se občas našly pasáže, které jsem si musela přečíst několikrát, abych je správně pochopila, nebo mě tak nezaujaly. Kupodivu mi nevadilo opakování některých věcí. Obyčejně to na mě působí jako dělání omáčky kolem.

Líbily se mi některé myšlenky, týkající se náboženství. Peklo a očistec jsme si stvořili my lidé, stejně jako pravidla a desatero. Dle mého osobního názoru je náboženství na jednu stranu dobré v tom, že se lidé díky němu dokážou smířit s některými věcmi (řeknou si "Bůh to tak chtěl"). Na druhou stranu podporuje duchovní (v některých případech) v hrabivosti a vlastně i moci (nad svými ovečkami).

Závěrečná kapitola mi přišla hrozně odfláklá. Rychlé nasázení otázek a odpovědí. Jako by se plynulá cesta najednou změnila ve strmý sráz.
Žádost o peníze v závěru na mě taky nepůsobila moc dobře.

1 12.03.2016

První příběh (Dr. Jekyll a pan Hyde) se četl dobře a jednoduše. Přestože to pro mě nebyl extra hororový zážitek, líbil se mi a očekávání víceméně splnil. Jenže jak jsem postupně četla další příběhy, bylo to horší a horší. Poslední "Kumpáni" mě dost nudili.

1 01.01.2015

Těchto 5 povídek na mě působí neutrálně. Spisovatelka na svém webu slibuje, že se s hrdinou neloučí a já věřím a doufám, že slib vyplní. Povídky mi přišly spíše jako představení Honzy pro ty, co ho ještě neznají, ale určitě by z toho v budoucnu mohlo být něco víc.

1 21.04.2014