Sobecký gen

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Kniha Sobecký gen je „sociomorfní“ v tom smyslu, že podobně jako svého času Darwinův Původ druhů odráží charakter soudobé společnosti. Dawkinsovo pojetí živého organismu, v němž ústřední místo zaujímá sobecký gen, autonomní stavební i funkční jednotka, vypovídá mnoho také o současné, vysoce individualizované a atomizované společnosti....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/4581/sobecky-gen-4581.jpg 4.4156
Žánr:
Literatura naučná, Věda, Přírodní vědy

Vydáno: , Mladá fronta
Originální název:

The Selfish Gene, 1976


více info...
Nahrávám...

Komentáře (22)

Kniha Sobecký gen

engelmar
01.12.2021

Hezky a čtivě napsaná kniha, která mi rozšířila obzory biologie a vývoje druhů. Jednu hvězdičku srážím proto, že jsem tam viděl jistou nabubřelost a zesměšňování jiných pohledů, dále pakmi tam chybí jistý návod, jak se smířit s tím, že jsme jen vehicle určený k přežití miliard genů, pro které je v tento okamžik výhodné, když tvoří nás, nebo jsem to tam alespoň neviděl.

NGC6715
21.06.2021

Ve své době velmi převratná kniha, která má hodně co říct i dnes a je napsaná velmi čtivě. Bavila mě a hodně jsem se z ní poučil. Modernější evoluční teorie bohužel takto hezky zatím rozpracovány nemáme. Pokouší se o to kniha Evoluce³, kterou doporučuji jako doplnění těchto starších základů, ale bohužel není zdaleka tak dobře napsaná.


HanzKaufmann
14.05.2021

Hodnoceni dila Dawkinse je pro me velmi slozite.
Proto musim oddelit jeho osobu a tuto konkretni praci.
Sobecky gen u me ma 9/10.
Libil se mi velmi racionalni a matematicky pristup k veci.
Teorii her vysvetlit jak se to ma s tou nasi evoluci, to bylo absolutne skvele!

Jedine co mi na nem malinko vadi je jeho zabedneny pristup k nejvyssi pricine.
(Sam sebe zabednencem v tomto nazval, takze je to polehcujici okolnost).
Dawkins moc dobre chape kauzalitu vsech jevu, ale odmita prvni pricinu.
Dawkins moc dobre umi pocitat s pravdepodobnosti, ale pres to bude tvrdit ze vehicle (clovek) o 80miliardach soucastek ktere funguji jako hodiny je dilo nahody.

Ach jo...

Kniha si zaslouzi 5 hvezdicek.
Doporucuji vsem ktere zajima Biologie.
Jako prvni knihu do Biologie bych Sobecky gen urcite nevolil.
Doporucuji zacit Darwinem, nebo Lorenzem.

Elprofesor
06.03.2021

Po 3 letech jsem ji konečně sehnal (2019). Jako nebiolog jsem některé pasáže se skřípotem přetrpět (abych nemel špatný pocit, ze jsem ji nepřečetl v celku). Nakonec ale musím říct, že mi kniha nabídla nové úrovně pohledů na život.

Deia
02.01.2020

V prvom rade je táto kniha povinnosťou pre každého, kto sa považuje za biológia a ja naozaj strašne ľutujem, že som nepočúvala odporúčania učiteľov na vysokej a neprečítala ju už vtedy. Človek sa naozaj veľa dozvie a hlavne sa mu veľa vecí objasní, Dawkins vie vážne popularizovať vedu.
Kniha je hlavne o evolúcii z pohľadu génu (nie až tak veľmi jedinca). Vysvetľuje nám, čo vlastne gén chce - dať svoj gén ďalej (rozmnožovať sa) a na to využívá rôzne evolučne stabilné stratégie. Dawkins rozoberá teórie aj iných (prevažne) vedcov a vysvetľuje nám, prečo sa to stále vracia ku génom, ktoré sú vlastne sebecké , pretože teda sa chcú rozmnožiť hlavne ony (aj na úkor jedincov rovnakého druhu).
Určite je to kniha, ktorú nestačí prečítať raz a ku ktorej sa treba (podľa mňa) opakovane vracať.

TGC
20.10.2019

"Kdo nečetl Sobecký gen, není biolog", říkával kolega z univerzity. Víc k tomu není třeba dodávat. Snad jen, že už patří k všeobecnému vzdělání i pro nebiologa (viz učebnice biologie pro střední školy :-) ).

7944
28.07.2019

Čtenáře (tedy alespoň mou osůbku) to zanechalo v rozčarování nad další možnosti jak pohlížet na svět.

bulat
20.02.2019

Docela zaujímavé čítať 45 rokov starú, notoricky známu knihu. Dôležitosťou a vplyvom na poli non-fiction literatúry by som ju prirovnal k Hawkingovej Stručnej histórii času. Bezchochyby čo znamená Hawking pre fyziku, to Dawkins pre biológiu (originál Darwina už dnes číta málokto). K obsahu knihy, všeobecne známemu a masívne citovanému v mnohých iných evolučných knihách sa vyjadrovať nebudem- to by bolo nosením dreva do lesa. Čo sa týka štýlu, je i po uplynulých desaťročiach prekvapivo svieži. Veľká časť uvedených faktov, vo svojej dobe neortodoxných sa stala súčasťou biologického mainstreamu. No i napriek všeobecnej známosti ma mimoriadne prekvapila posledná kapitola (doplnená v r. 1989) na základe knihy The extended phenotype. Elegancia tohto pohľadu na notoricky známe vzťahy v biológii je mimoriadna a dychberúca. Autorove hypotézy ohľadne vzniku bunky a mnohobunečného života sú logické a vierohodné. Môžme iba ľutovať, že táto kniha nikdy nebola preložená a vydaná v našich zemepisných šírkach. Myslím že slovenskí a českí čitatelia by si ju rozhodne zaslúžili.

1