Radous komentáře u knih

Tento díl byl podle mého soudu nejlepším z předchozích čtyř či pěti. Sice jsem skřípal zuby během teatrálních citových výlevů dr.KS. (a stejně tak už standardně kvůli její super-klišé neteři), nicméně děj jako takový nebyl špatný.
!SPOILER!
Snad ještě na okraj – ač se snaží autorka vykreslit ústřední zápornou protagonistku jako samotného zplozence pekla, moc se jí to nedaří. Prostě to nefunguje. I když je sériovou vražedkyní, psychopatku (zkrátka šílence) bych si představil jinak.

07.06.2017

Bohužel stejně jako posledních pár dílů se kniha ze začátku tváří jako skutečná detektivka (že to tentokrát vypadalo fakt dobře!), nicméně zhruba za polovinou se opět zvrhává v na můj vkus béčkový thriller (či v drama na podobné úrovni). A ten až nepochopitelně rychle rozřešený závěr, to mi hlava nebere. Takže když připočteme skutečně otravné vztahové záležitosti, genderové problémy a výskyt superhrdinky (mající snad všechny klišoidní konotace… přičemž nemám na mysli postavu Kay), tak se mi v této knižní sérii už nechce pokračovat. Jelikož jsem ale masochista, zkusím jet dál. Už jen pro zjištění, jestli to bude mít stále tak sestupnou tendenci.

2 18.05.2017

K přečtení mě přivedl komentář k některému článku na internetu a rozhodně to byl dobrý tip.
Jedná se o knihu napsanou řadovým německým vojákem o jeho frontovém nasazení za 2WW. Celé je to psané deníkovou formou, což čtenáři umožňuje číst jedním dechem. Moc zajímavý je i vývoj autorových myšlenek a názorů na válku a její aktéry od začátku jeho působení na ruských bojištích až do kapitulace Německa. Nicméně úvahám o tehdejší politice se autor vyhýbá. Celé mi to přijde dost objektivní, jelikož autor skutečně píše jen o tom, co sám viděl a prožil.

2 03.05.2017

Kniha má svým stylem (nebo minimálně překladem) blízko k Forrestu Gumpovi, nicméně v nehumorné rovině. Příběh na mě působil docela depresivně (nasranost na okolní svět a jak to v něm chodí), ani se člověk nemůže divit konspiračním teoretikům, kteří tuto knihu dávají ke spojitosti k určitým smutným událostem 20. století (atentáty). Nicméně se to četlo moc dobře, určitě to bylo zajímavé - včetně atmosféry, viz co už jsem zmínil výše.

1 24.04.2017

Knížku jsem si chtěl přečíst, abych ji mohl porovnat s filmem (ani vlastně nevím, jestli už jsem ho kdysi viděl, nebo ne). Spíš než román mi to celkově přišlo jako rozsáhlá povídka. Bylo zajímavé sledovat postupné proměny postav.

3 17.04.2017

První poloviny knihy slibuje kvalitní detektivku, pak se to začne ubírat trochu nečekaným směrem. Finále je jak z tuctového béčkového thrilleru. Škoda, už jsem si říkal, že došlo konečně ke zlepšení. No nic, tenhl vlak jede dál.

1 09.04.2017

I v tomto románu se objevuje zločinec z předchozících dílů a tak se vše točí kolem něho. Dost nečekaný je vývoj jeho charakteru (vzhledem k tomu, jak byl v předcházejících dílech uveden). Měl bych tam velké Proč? Stále mi také přijde poněkud nesympatická (až otravná) postava Kayiny neteře. Ale zase to vyvažuje můj oblíbený cap. Marino.

3 26.03.2017

Po čase jsem dostal chuť na úplnou změnu žánru a v zapadlém koutě knihovničky mi do oka padl hodně zapadnutý a kdoví odkud získaný kousek, mapující cestu lidstva ke hvězdám. Pravdou je, že úplné novinky v ní člověk nalézt nemůže – kniha je dnes už více než půl století stará. O to víc mi to ale přišlo zajímavé, představy autora o tom, jak se budou věci v tomto oboru ubírat. A když uvážíme, že kniha vznikla v období tuhého socialismu… no, těšil jsem se, co se od poctivě okádrovaného soudruha spisovatele dozvím. Jelikož se jedná o populárně naučnou literaturu, není to psané nijak náročně, nicméně i tak jsem se s tím mořil snad dva týdny. Některé části jsou záživnější (popis událostí, jiné méně (statistiky, všemožné rozměry). Řekl bych, že je obecně dost znát omezený přístup k informacím – v té době však jednoduše nebylo možné se k nim ani lépe dostat. Nejenže byla data tohoto typu nepochybně utajovaná, ale neexistoval způsob, jak v přijatelném časovém rozpětí obsáhnout rozsáhle množství zdrojů. Odborných publikací na téma vesmír (veřejnosti přístupných) jistě i tehdy existovalo mnoho (a to mám na mysli pouze východní blok), jenže rešeršujte to všechno. Tedy obdiv autorovi. Co se týče průsaku politiky do této knihy - o vzletných oslavách jedinečné sovětské techniky a vůbec celého socialistického řádu (včetně symetricky povinného upozornění na neúspěšné pokusy zaoceánských imperialistů) asi nemá smysl mluvit. Dnes se tomu člověk snad leda pousměje. Tedy - pro výše uvedené porovnání znalostí dneška a minulosti to nějaký smysl číst má. Ale to je asi tak všechno. Je to zkrátka relikt.

10.03.2017

Částečně ze sentimentu, částečně namátkou jsem uzmul tuto knížku z domácí knihovny. Jelikož už je to velmi, velmi dlouho, co jsem ji četl, ani jsem nevěděl, do čeho se chystám. Příběh je na pomezí fantasy a pohádky, čišel na mě z něj takovej zvláštní, občas trochu melancholickej nádech. Ale to možná díky tomu, že jsem si skrze ni připomněl své dětství. Bylo to hezké, moc mě oslovilo autorčino slovo závěrem.

1 17.02.2017

Po dlouhých letech jsem se konečně dostal k literární předloze známého filmu. Kniha je detailnější a oproti filmové verzi je tam pár pasáží navíc. Problém je, že známé scénky si už člověk představí a tak o nějakém překvapení není moc řeč (až na ty nehrané části). Jinak jsem se nasmál ažaž, autor je genius přes hru se slovíčky.

4 10.02.2017

Kniha je souborem vojenských operací provedených Izraelem od jeho počátku po (téměř) současnost. Jelikož je psána samotnými Izraelci (navíc lidmi, kteří měli k ozbrojeným složkám velice blízko), je tam dost znát značně subjektivní pohled na ony historické události (které mohou být otázkou nelehké diskuse), nemluvě o často skloňované „nejlepšjakosti“ těch či oněch vojáků a dalších účastníků – tím však určitě nechci říct, že by si tamní armáda určitá superlativa nezasloužila, se všemi jejími zkušenostmi a vynucenou permanentní pohotovostí. Kniha je velmi čtivá, jednotlivé části nejsou nijak dlouhé a celé je to z hlediska technicko-vojenské hantýrky nenáročné. Co jsem velmi postrádal, byla přítomnost byť jednoduchých mapek či náčrtů. Autoři zmiňují místa, pohyby vojsk či malých jednotek, a člověk si to nedokáže představit v reáliích. Myslím, že je to opravdu nedostatek. Kolem a kolem, z knihy jsem si udělal alespoň lepší (přestože stále jen základní) představu o pojmech jako organizace Černé září či OOP, šestidenní a jomkipurská válka, bitva na golanských výšinách apod. 7/10

02.02.2017

Je to něco na způsob nepřímé úměry – čím vyšší díl, tím nižší kvalita. Nechci zrovna říct, že se tato kniha nelíbila, ale mi dost vadila následující věc: stále se ztenčuje význam (a propracovanost) hlavní dějové linie, tedy řešený případ, na úkor osobních peripetií Dr. Scarpettové. Už to není nefalšovaná detektivka, ale román říznutý detektivkou. Už i ta klišé se tam objevují, dokonce začínám přestávat k některým ústředním postavám ztrácet sympatie (snad až na toho řízka Marina). Je to škoda. Každopádně marně přemýšlím, jestli nejsem přečtením pěti dílů v řadě jaksi „překrmen“ a proto moje kritika narůstá, nebo na mě působí žena jako hlavní hrdinka (a žena jako spisovatelka), zkrátka jestli to není spíš „ženské čtení“. Už jsem to v jiném komentáři zmiňoval, nicméně zrovna tohle mi přijde trochu ujetý. Asi si dám od této série chvíli pauzu. Takže detektivní část knihy 3,5/5; balast 2/5

1 21.01.2017

Příběh dobrý, nicméně v určitých aspektech jsem se trochu ztrácel. Dále se mi příliš nepozdává role (či spíš kompetence) neteře doktorky Scarpettové.

12.01.2017

Musím říct, že třetí díl mi přišel dějově nejzajímavější, nicméně rozřešení případu na základě (silně nepravděpodobného) štěstí mi přijde pro detektivku poněkud divné. Zároveň se mi zdá, že se do knihy - hodnotím třetí román v řadě - vkrádá o něco víc té romantiky a Boha, než bych si představoval. Nicméně se jedná o Ameriku, americkou spisovatelku a hlavní postavou románů je žena. Dá se to tedy pochopit. A na na kvalitu čtiva to také zásadní vliv nemá. Jsem zvědavý, jaký budu mít dojem, až budu o další tři díly dál.

2 06.01.2017

Oproti první knize se zde méně projevuje poručík Marino, to je tak jediné mínus. Jinak docela krvavá záležitost.

29.12.2016

Nejspíš první kniha, kterou jsem četl z pohledu ženské protagonistky. No, jako chlap se mi do toho těžko vžívalo, to musím podotknout. Nicméně jakmile se člověk začte, zvykne si. Příběh napínavý, až doposlední chvíle nevíte, jestli to byl fakt ten zahradník :-)

2 22.12.2016

Popravdě nejtěžší kniha (v pravém slova smyslu), kterou jsme kdy četl. Válel jsem se s ní v posteli a i když je vskutku bytelná, dostala vazba bohužel zabrat, ale co člověk nadělá. Tuším že z filmové verze jsem viděl dva filmy, třetím si jistý nejsem. Každopádně jsem se v nich nikdy za běhu nedokázal tak zorientovat, jako mi umožnila kniha, na kterou má člověk času, kolik jen potřebuje. Nutno podotknout, že i tak je to velice spletité dílo. Množství postav a proměny příběhu v rámci odlišných časových úseků dají docela zabrat. No, i kvůli tomu mi trvalo knihu přelouskat asi dva měsíce. Co víc dodat. Je to perfektní záležitost nejen z hlediska navození atmosféry, ale i uzavření a návaznosti jednotlivých příběhů, v kterých si člověk najde náklonnost (či pochopení) vůči jejich hlavním protagonistům. Přiznám se, že jsem s některými z nich docela cítil a už dopředu jsem tušil, že to s nimi dobře nedopadne. Nicméně se nejedná o žádná standardní klišé, to předesílám. Zároveň obdivuju, jak to mohl tvůrce vůbec poskládat takové množství dějových linií. Mnohokrát mě napadlo, jestli měl spisovatel tak brilantní fantazii, nebo do nějaké takové organizace měl možnost skutečně „nahlédnout“.

3 06.12.2016

Po přelouskání mě vrtala hlavou jediná věc .. jak tohle všechno mohl ten člověk přežít? Ležet (ležet!) dny a dny v arktických podmínkách, se zaufalým vybavením, raněný, s minimem potravy, raněný... Naprosto neuvěřitelné a přesto se to stalo. Falloutovskou terminologií, ten chlápek musel mít štěstí deset. No, měl bych asi dost otázek.

2 13.10.2016

Kdo čeká dramatický napínavý román podle skutečné události, ten se mýlí. Jedná se o velice dokumentární pojetí daného případu - záchranné operace v utajení - přičemž se netýká jen jeho, ale popisuje ve zkrácené formě i historický vývoj techniky provádění jiných podobných operací. Po přečtení musím říct, že se tvrzení o extrémně náročné úspěšné operaci, jak to stojí v souhrnu na přebalu knihy, docela odchyluje od toho, co se člověk dočte. Všechna čest operativcům – na začátku osmdesátých let (bez soudobých vynálezů) to jistě neměli jednoduché (a jistě nemají ani teď), ale mně přišlo, že se skutečně o nějak závratně dramatickou věc nejednalo. O to víc mě překvapil popisovaný humbuk kolem zachráněných. Jistě, pár měsíců byli v izolaci a jistě i v ohrožení (přestože si nemyslím, že života), ale soudě podle toho, co se dělo s těmi, co se jim utéct z ambasády nepodařilo, se nejednalo o žádné peklo. No a když se těch několik lidí vrátilo díky tajným službám zpět, všichni dělali, jako kdyby je vytáhli z futer plynové komory. Nevím no, prostě tak to v Americe chodí. Těžko se do tehdejší atmosféry vžít. Takže ač to bylo popsané dobře, není to super záživné čtivo. Nicméně jsem to přečetl asi za pět dní. Film jsem – tuším – neviděl.

1 11.10.2016

Nejsem si jistý, jestli tomu tak je nebo ne, ale kdyby bylo po mém, jistě by tato kniha patřila na školách mezi povinnou literaturu (přestože její ústřední motiv – heroin – v ČR nepatří mezi rozšířené, či alespoň oblíbené, drogy). Ještě bych snad doplnil – skvělý popis prostředí, v němž dívka vyrůstala (nejen místo, ale i společnost): syrové, bezútěšné .. hrůza. Není divu, že většina tehdejších mladých lidí volila útěk z takové reality. Brutální záležitost a ještě k tomu ze života. Lituju hlavní protagonistku.

3 07.10.2016