Nezapomeň na zlé časy

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Günter K. Koschorrek nebyl vojevůdcem, ani vědcem nebo historikem. Válku prožíval jinak než ti ve štábech nebo na velitelských stanovištích. Bylo mu 19 let, když byl povolán do války v její nejhorší fázi a ta mu ukázala svou neúprosnou tvrdost. Nacistický režim, který nelítostně sledoval své cíle, donutil celou generaci přísahat mu věrnost a hanebně zneužil její ideály. Čtenáři se dostává do rukou deník obyčejného vojáka wehrmachtu, který narukoval na podzim 1942 do armády a byl nasazen na východní frontě. Popisuje své zážitky z bojů, ale také každodenní život vojáků. Dostal se až ke Stalingradu, kde se jen těsně vyhnul obklíčení a potom s wehrmachtem ustupoval zpátky na západ. Na krátkou dobu byl nasazen ve Francii a v Itálii, ale potom se znovu vrací na východní frontu. Autor popisuje celou řadu dramatických bojových situací, z nichž se mu často jenom díky štěstí podařilo vyváznout živý. Jeho vyprávění je velice civilní a věcné a nepokouší se ze svých zážitků dělat hrdinské činy. Z knihy není patrná žádná nacionalistická ideologie, spíše naopak - je zřejmé, že většina vojáků wehrmachtu nebojovala za vlast nebo za nacistické dobyvačné cíle, ale pouze proto, aby oni sami a jejich nejbližší kamarádi přežili...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/72_/72205/nezapomen-na-zle-casy-Jp2-72205.jpg 4.559
Orig. název:

Vergiss die Zeit der Dornen nicht (1995)

Žánr:
Literatura světová, Literatura faktu, Biografie a memoáry
Vydáno:, Jota
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (12)

Kniha Nezapomeň na zlé časy

Přidat komentář
Rolada88
03. března

Moc hezka kniha ve forme deniku devatenactileteho kluka co se dostal do wehrmachtu. Nedovedu si prectavit dnesni 19lete kluky namazane pomadou v ruce selfie tyc a na sobe kalhoty slim fit v jeho kuzi.

Sůvazknihovny
16.04.2018

Rozhodně vhodná kniha pro toho, kdo nebere situace z více úhlů pohledu. Občas se člověk přistihl, jak drží hlavnímu hrdinovi palce, aby "to" dopadlo dobře, pak si s údivem člověk uvědomil, že to byl "nepřítel". Souhlasím s hodnoceními níže napsanými a psát je znovu nebudu. Pro mě byla jen kniha občas zbytečně zdlouhavá a rozvláčná bez děje, ale protože je to psané formou deníku, má to tak být.

kubas56
03.03.2018

Tahle kniha na mně zanechala velkou stopu. Ukazuje kontroverznost jak války samotné, tak i jejich účastníků. Velmi mi vadí, když se v obecné rovině mluví pouze o zločinech německých vojáků, ale v případě Rusů se o tom mlčí. Například jejich chování v Rumunsku, Maďarsku, ale někdy i Rusku samotném. Tenhle deník je možná i nejlepší jaký jsem kdy z války četl, protože je psán upřímně a popisuje vývoj psychiky jedince ve víru válečných událostí. Ukazuje, že válečné zločiny nepáchali ani zdaleka všichni němečtí vojáci, jak jsem se už v nějaké statistice dočetl, že se prý 80% všech vojáků Wehrmachtu dopustilo válečných zločinů. Někteří byli úplně normální lidé strženi do prostředí války, jejíž heslem bylo: "Zabij, nebo budeš zabit." Za mě doporučuji všem a dávám plný počet bodů.

MichelleS
27.10.2017

Vzpomínkové knihy z války bývají převážně z pohledu obětí. Tyto jsou psané agresorem, tím bezcitným vraždícím automatem, jak jej všichni známe z knih, učebnic, dokumentů, filmů... A najednou člověk zjišťuje, (co možná i tušil), že to není tak černobílé a i ti obyčejní vojáci byli jen oběťmi válečné mašinérie, obětí megalomanských plánů stratégů, kteří si ale ručičky nikdy neušpinili. Tatam je ideologie, jde jen o přežití, které je převážně dílem šťastné náhody. A v těch extrémních podmínkách se najdou i ti, kteří opití krví s gustem dobíjí raněné, ale i tací, kteří při střílení zavřou oči, protože "Nezabiješ!".

Radous
03.05.2017

K přečtení mě přivedl komentář k některému článku na internetu a rozhodně to byl dobrý tip.
Jedná se o knihu napsanou řadovým německým vojákem o jeho frontovém nasazení za 2WW. Celé je to psané deníkovou formou, což čtenáři umožňuje číst jedním dechem. Moc zajímavý je i vývoj autorových myšlenek a názorů na válku a její aktéry od začátku jeho působení na ruských bojištích až do kapitulace Německa. Nicméně úvahám o tehdejší politice se autor vyhýbá. Celé mi to přijde dost objektivní, jelikož autor skutečně píše jen o tom, co sám viděl a prožil.

Dera
03.07.2016

Oprošťuji se od moralizování a souzení kohokoliv. Mě zajímá příběh, dobrodružství, utrpení, životní strádání, strach, nefalšované kamarádství, euforie z přežití pří útoku, euforie z útěku při obklíčení, radost z jídla, z nových bot, z dalšího přeživšího dne... Je mi jedno, jestli je hrdina německý nebo ruský voják. Fenomenální životní osud...

Katran
31.01.2016

Kniha s obrovskou výpovednou hodnotou, ktorá osobite popisuje realitu, všedný život, potreby, boj či už na fronte alebo v zázemí a ďalšie okolnosti prežívania tak ako ich vníma prostý nemecký vojak na východnom fronte. O to je to cennejšie dielo, že autor čerpá prevažne zo svojich zápiskou z denníku. Takto sa k čitateľovy dostáva nielen bojová činnosť ale aj to nekonečne čakanie na búrku ktorá môže všetkých zmiesť z povrchu zemského, či už pri spoločnom nažívaní v chatrči s ruskou rodinou alebo na okraji hrdla fľaše Stalingradskeho kotla. Je tu cítiť ten reálny rozmer služby v armáde..v tomto prípade toho zlého režimu..

PatrikDi
24.08.2015

Gunter Koschorrek byl mladým mužem, když narukoval, přesto si uměl udržet zdravý rozum a rozlišit co je správné a špatné, taktéž nepodlehl tehdejší národně socialistické propagandě. Jakožto frontový voják bojoval především za národ a přátelství svých kamarádů. Koschorrek velmi věrohodně a záživně popisuje zážitky z boje proti nepříteli. Je těžké někoho odsoudit když neznáme jaký je člověk a má smýšlení. Autentický příběh oživují autorovy názory a city na něžné pohlaví jako na ukrajinskou dívku Katju, která spolu se svou matkou se starala o jeho skupinu u města Nikopole a Sudetskou Němku Jolandu z Mariánských Lázní, díky jejíž rad a pomoci se dostal po skončení války z amerického zajateckého tábora, když uvedl její adresu, kam se může vrátit. V průběhu války měl opravdu velké štěstí, jeho kamarádi umírali a Koschorrkovi se podařilo si zachránit život, přičítal to také svým lehkým zraněním, třikrát se dostal kvůli postřelení do lazaretu. Myslím si, že bylo i mnoho dalších odvážných a spravedlivých německých vojáků ale buď neměli možnost vydat své paměti, neměli schopnost lehce psát, chyběli jim dostatek peněz. Koschorrek stavěl na lidské neohroženosti ale také záchraně lidského života i když to byli nepřátelé, na italské frontě tak se svým kolegou neuposlechli rozkaz a místo zastřelení partyzánů je pustili na svobodu. Radost číst takovou knihu.


Autor knihy

Günter Koschorrek

Günter Koschorrek
německá, 1923

Kniha Nezapomeň na zlé časy je:

v Právě čtených2x
v Přečtených77x
v Čtenářské výzvě7x
v Doporučených14x
v Knihotéce31x
v Chystám se číst38x
v Chci si koupit11x