Predator3313
komentáře u knih
Helikonie - Jaro
Brian Wilson Aldiss
Helikonie, planeta s velkým a malým rokem. Nevím, jestli B. Aldiss přišel s tímto nápadem jako první, každopádně je to první kniha, kde jsem o něm četl. Celkově je celá série psána dle mého trochu jako encyklopedie. Metodicky popsané události, které dělí desítky a stovky let, na úkor plynulého děje. Celkový dojem byl opravdu zvláštní, chtěl jsem číst dál, abych se o této planetě a jejich obyvatelích dozvěděl víc, ale na druhou stranu se čtení dost vleklo. Takže za nápad a popis planety 5*, za děj 3*. Jsem rád, že jsem ji četl, a že ji mám doma, ale nejsem si jistý, jestli se do toho někdy pustím znovu.
Malacijská tapisérie
Brian Wilson Aldiss
Četl jsem už dávno,
ale dobře si pamatuju že se děj vlekl, stále se nic moc podstatného nedělo, a když se něco začalo dít byl konec knihy. Kdyby se prvních 250 stran smrsklo na 50, možná bych si ji i přečetl znovu. Tak jak je ale rozhodně ne.
Kukly
John Wyndham (p)
Perfektní nápad, světu budoucnosti pod jaderné válce. Lidé bojující proti všem odchylkám způsobeným radiací. Jednou odchylkou jsou i hlavní hrdinové. Moc nemám rád knihy, kde jsou hlavní hrdinové děti. Ale tady mi to nedělá problém. Dobrý kousek od Wyndhama, četl jsem několikrát a nejspíš ještě budu.
Cesta lebek
Josh Reynolds
Zklamání. Bohužel bych řekl, že autor si vzal velké sousto. Kdyby kniha neměla se Zabíječem nic společného, řekl bych, že je průměrná, bohužel jsem Felixe a Gotreka v knize skoro nepoznal. Jejich konverzace je spíš na úrovni 2 ´´lidí´´ kteří se nemají rádi, ale náhodou knihu prožijí spolu. Je tu sice snaha autora vypovědět něco o Gotrekově minulosti, ale to jak se vše dozvíme, prostě není Gotrekův styl. A fakt, že kniha nenavazuje na Zabíječe zombí… a vlastně netuším, na co navazuje to je pro mě velké zklamání, protože jsem se těšil hlavně na Snorriho. Ještě bych dodal, že fakt netuším o co vlastně v té cestě lebek jde, pokud jsem se nepřehlédl, nikde žádná zmínka o rituálu k vyvolání boha na kterého Garmr čeká.
A ještě drobná poznámka k textu, který je vložen jako popis knihy (a to nejen na této stránce, ale asi na všech). Všimli jste si někdo, že věta: ´´Zatímco králův vlastní syn vede vojsko Zabíječů Je pěkná kravina? Králův syn vede vojsko, kde snad není jediný Trolobijce (hádám, že těmi Zabíječi jsou mysleni Trolobijci).
Zabíječ zombií
Nathan Long
Přímé pokračování zabíječe šamanů. Mám rád díly týkající se obléhání, takže mě bavil. Taktéž jsem se dočkal pořádného Gotrekova nepřítele. A Gotrek, který dá přednost starosti o duši přítele před slavnou smrtí, se mi líbí.
Zabíječ šamanů
Nathan Long
Za mě opět dobrá kniha. Jsem rád, že se v ději znovu objevila Kate, ale především děkuji za Snorriho.
Rozhodně pořídím i další díl, jelikož kniha je velmi neukončená, takže je to skoro nutnost.
Zabíječ elfů
Nathan Long
Vzhledem k předchozím komentářům musím teda říct, že mně se kniha četla dobře. Nové prostředí, které mě rozhodně zaujalo. Staré známé postavy taky potěšili. Navíc velké množství nepřátel, kteří jsou i Gotrekovi téměř rovnocennými soupeři. To mi v celé této sérii celkem chybělo, kromě hlavního padoucha v málokteré knize je i někdo jiný, kdo je schopný Gotrekovi aspoň trochu vzdorovat. Ale tady jsou temní elfové.
Zabíječ orků
Nathan Long
První kniha z pera N. Longa. Jako asi všichni jsem se obával, jak to zvládne a byl jsem velmi spokojen. Dost se mi líbí fakt, že trpaslíci dobíjejí zpět svou pevnost. Tichá akce v podání Gotreka, je něco velmi neobvyklého. A velmi mě potěšila značná tajemnost příběhu, podivné chování groby, zmatení trpaslíci v pevnosti… Prostě dobrá kniha, troufám si říct, že i lepší než některé předchozí díly, nebo minimálně rovnocenná.
Zabíječ obrů
William King
Tento díl nabídne trochu světla do historie světa, starých bohů a chaosu. Navíc jsou zde i kapitoly s pohledu elfa, co by budoucího spojence naší dvojice. Taktéž jsem rád, že jsem se dočkal toho, jak dopadnou dvojčata albíni. Takže za mě super.
Zabíječ upírů
William King
Jak už zde mnoho lidí poznamenalo, tento díl je slabší. Po hordách bestií se dostáváme k dlouhé nudnější cestě při honbě za upírem. Velké bitvy vystřídali mnohé dialogy ( i monology ). Ale i tak dobrá oddechovka.
Zabíječ bestií
William King
První zabíječ, kterého jsem před lety četl a do dnes můj asi nejoblíbenější. Celý skoro děj se odehrává v obléhaném městě Praag, který je první velkou obrannou linií lidských území před armádami chaosu. Některé kapitoly jsou s pohledu hordy chaosu, takže nahlédneme do pozadí vedení bestií. Rozhodně doporučuji přečíst, oddechovka ale moc dobrá.
Zabíječ draků
William King
Možná trochu slabší než předchozí díly ale i tak zase dobrá kniha. Novinkou je větší podíl na boji s drakem v podání Felixe, který zjistí něco o svém meči. Ale Gotrek nezůstává pozadu.
Zabíječ démonů
William King
Tentokrát se naše dvojice vydává ve vzducholodi do pustin chaosu. Byl jsem hrozně zvědavý, jak vlastně ty tolik probírané pustiny vypadají a nebyl jsem zklamán. Taky bylo příjemným zpestřením větší množství dalších postav, které vydrží v sáze hodně dlouho. Celkově je tento díl takovým úvodem k dalším dílům, které tentokrát přímo navazují.
No a jak už tady někdo zmínil, Snorriho snad nejde nemít rád. Dává do děje ( i když nechtě) humor, který mě fakt baví.
Zabíječ skavenů
William King
Jednoduché ale dobré čtení. Prostě parádní oddechovka. Skaveny mám rád jak v tomto díle, tak v dalších. Hlavně jejich schopnost za jakoukoli chybu najít vždy bez problému jiného viníka než sebe :D
Zabíječ trolů
William King
Málo kdy se pustím do čtení povídek. Tady se to ale rozhodně vyplatí. Jako malý jsem se dostal k jednomu z dalších dílů v knihovně a velmi mě zaujaly. Proto jsem si pořídil i tento první díl. Musím říct, že při jeho čtení jsem byl vtáhnut do děje (což se mi u povídek fakt nestává). Parádní začátek série, která čtenáře uvede do světa Warhammeru. Prostě oddechovka kterou si člověk co pár let rád přečte znovu.
Desátý stupeň
Arthur Charles Clarke
Tuto knížku jsem si koupil, přečetl, ale znovu se do toho asi nepustím. Na můj vkus asi málo sci-fi, nebo nevím. Prostě nějak nezaujala, dlouhý rozjezd a konec to taky nezachránil. I tak to nebyla špatná kniha, ale Clarka v tom moc nevidím, pokud to opravdu vlastně nenapsal, tak to bude asi tím :D
Dvanáctka
Justin Cronin
Po přečtení přechodu jsem si říkal, že to bude mít autor dost těžké, aby udržel laťku tak vysoko i u dalších knih. Musím říct, že se mu to více méně povedlo. Některé části knihy mi připadají poněkud méně čtivé. Nejspíš to bude menším množstvím akce. Nicméně nádherně do sebe zase postupně zapadají informace získané v různých časových osách, spolu s informacemi získanými v prvním dílu. Rozhodně jsem si nejvíc užíval části s Amy, která se vždy chová, jako že ví něco, co ostatní ne ( což je nejspíš pravda) Trochu mi přišlo, že ten konec byl vzhledem k pomalému rozjezdu děje v této knize až moc rychlý. Nicméně nezklamalo mě to, a jsem celý nedočkavý na poslední díl.
Přechod
Justin Cronin
Pro mě jedna z nejlepších knih a sérií které jsem četl a byly napsány v posledních letech. I když dnes je mnoho knih, filmů a seriálů vyprávějících o virech, zombících a tak podobně, tady se autorovi podařilo vypracovat něco, co se těmto zažitým stálicemi má jen málo společného. V průběhu celé série čekáte, čeho všeho jsou vlastně schopní, a čeho jsou schopní hlavní hrdinové? Když se ke skvělému nápadu přidá čtivé zpracování, není co řešit. Navíc se autor celkem vyvaroval „supermanování“ hrdinů, tedy hlavní (lidské) postavy nepřežijí o nic moc víc, než postavy ostatní, pokud v jejich prospěch nemluví dřívější zkušenosti atd. Většinou nejsem moc nadšený z různých časových linií, ale tady do sebe časem všechno tak zapadne, že s tím nemám nejmenší problém.
Ještě bych podotkl, že se mi hrozně líbí vývoj postav, a to nejen několika hlavních, ale celé škály lidí, procházejících knihou. Toto mi bohužel u spousty sci-fi a fantasy knih chybí, ale tady se to vážně povedlo.
Vetřelci z hlubin
John Wyndham (p)
Další můj oblíbený kousek od Wyndhama. Na rozdíl od některých dříve komentujících, mě baví právě fakt, že vetřelci jsou naprosto tajemní. Nevíme odkud přišli, nevíme co přesně chtějí, nevíme jak vypadají. Na začátku knihy není jasné proč a kam lidé mizí. Hlavní hrdinové jsou zase jen obyčejní lidé, kteří měli štěstí a dost rozumu se trochu připravit na těžkou budoucnost. Román možná není tak dobře propracovaný jako Den trifidů, ale rozhodně všem doporučuji přečíst, mě hrozně baví.
Den Trifidů
John Wyndham (p)
Den Trifidů odstartoval moji zálibu v post-apokalyptických knihách a sci-fi celkově. Doporučila mi ji učitelka na základní škole :D
Jedná se rozhodně o jednu z nejlepších knih, co jsem četl a beru ji jako průkopníka tohoto žánru. Mám rád knihy, zaměřené na chování obyčejných lidí po katastrofě a J. Wyndham je v tomto směru opravdu velmi čtivý.