Podpovrchem komentáře u knih
Soudce Lynch v krajině středověkého Slezska. Jedná se o nadčasový román, pokud se zamyslíme nad zvůlí politiky a jejího lobbingu, každopádně to nás při čtení knihy a dlouho poté ani nenapadne, děj je strhující a děsivý a dlouho po čtení zůstává na srdci děs a smutek ze strastí prožívaných hrdiny. Náramně vydařená kniha vycházející z historických událostí.
Jupíí. Kniha, která má srdce. Srdce kovboje. I slza ukápla a nestydím se za to. Dojemný příběh člověka, který se narodil s umem krotit koně, s příběhem nádherného přátelství dvou rozdílných povah, věčně ztřeštěného horkokrevníka a rozumného kliďase. Ano, v mnohém je kniha předvídatelná a závěr je poznamenán cejchem depresivní beznaděje, ale přínosný v informaci té doby, doby zenitu kovbojů na koních. Kniha byla i zfilmovaná, ale film s ní měl společného snad jen jméno hlavního hrdiny Monteho Walshe a byl to naprostý brak.
In vino veritas aneb dobří obři parodují vše pomyslné. Je dobré číst literaturu našich předků, člověk pak zjistí, že lidé jsou stále stejní.
Příběh pro malé i velké čtenáře, spousta něhy a smíření v něm. Není už moc těch, kterým kniha nebyla předčítána či ji sami nečetli. Nemusí se líbit každému, ale kdo ji dočetl, už nezůstal stejný a i když už jsem velká holka, slza ukápne i dnes.
Jonathan Livingston Racek je má nostalgická vzpomínka, vzpomínka na dobu, kdy mne můj učitel čj načapal u čtení sci-fi časopisu Ikarie a druhý den mi pod lavici strčil " kolibříka" knížečku s nic neříkajícím názvem a už vůbec ne autorem. Od té doby je J. L. Racek průvodcem období bilancí. Úchvatná kniha metafor, ideí a touhy být lepším. Kniha dává naději víry v sebe sama.
Jeden získá dojem, že názvem bylo vše řečené. Opak je pravdou. Skvělý mix všeho potřebného pro jakoukoli náladu.
Prot je velice zvláštní osobnost, píše, myslí i vyslovuje své jméno s malým p. Prot je sice blázen, ale má oči otevřené a vidí mnohem dál a mnohem víc, než většina našeho pokolení. Jeho příběh a příběhy jeho spolupacientů čtenáře doopravdy nutí k zamyšlení. Jak tenká je vlastně hranice mezi šílenstvím a realitou…?
Vzhledem k narůstajícímu počtu zájemců o středověké období je tato kniha majákem v moři informací. Autor popisuje bitvu u Bouvines v širším historickém kontextu, na jejím příkladě vysvětluje vznik rytířství, politický vývoj v Evropě, význam a problémy církve aj. Nejedná se o pouhý vhled do jedné bitvy, vždyť ta neznamená vždy válku, může krystalizovat i v průběhu mírových jednání.
Schama od svého čtenáře očekává znalosti různých humanitních oborů, od antropologie až po dějiny kultury. Pokud mu intelektuálně stačíte s dechem, pak odměnou je pochopení toho, jak přírodu ve svém myšlení vnímal primitivní divoch i antický nebo renesanční vzdělanec. Věnuje kapitolu třeba Berninimu a jeho fontánám, symbolice a jejich smyslu. Sám autor tvrdí, že knihu napsal především jako "cestu k poznání toho, co jsme možná ztratili, ale co ještě pořád můžeme najít ".
Veliké plus tohoto díla vidím v zařazení mnoha méně známých osobností , které dokázaly ovlivnit duchovní dějiny. Autorův záměr protnout hlavní myšlenkový proud starověku, středověku i novověku s netypickým citlivým prolínáním jednotlivostí, které dobovou danost neruší, se k potěše vydařil.
Pro člověka, který už má za sebou něco odžité je to příběh, kdy může moudře kývat hlavou nebo naopak běsnit nad malicherností.
Smutný klaun- úspěchy vyvolávaly neštěstí, ale i na dně lze najít smích. Kniha je oslavou člověka, jeho obyčejného života a štěstí.
Kniha skutečně otevírá svět jiných jezuitů než jak je nám v české kotlině zvykem je vnímat. Vliv jezuitů nelze pominout, byli skutečnými mistry taktiky v politice středověku.
Jde o jiný, konečně, pohled na tak odsuzovaný řád, konečně je dána možnost k vytvoření si vlastního názoru, jiného než toho učebnicového. Autor se snaží o co nejobjektivnější pohled na řád, vypráví příběhy úžasných mužů, bojovníků za pravdu a toleranci, vypráví příběh úskočných, intrikánských mnichů, kteří v lidech viděli jen šachové figurky. Ukazuje nelehkou roli v mnohých etapách jejich bytí, loajalitu Bohu i papeži a dilema mezi vědou a vírou, které právě nejvíce jezuité prožívali, díky své touze po vědění.
Příběh v mnoha směrech pohltí, poetika je fascinující, často se mi stalo, že jsem měla dojem vykolejení, zamýšlela jsem se nad oním konkrétním slovním spojením, které někdy působilo jako iluminace- představa byla někdy blízká obrazům Arcimbolda, a z toho se zase ztrácela v mytických vlnách imprese. Krásná kniha, která ve mě zanechala stopy.
Není důležité objevovat, v čem jsou tyto příběhy odlišné, daleko zábavnější je nalézat to, co mají společného s našimi.
Nenásilné, poklidné, místy úsměvné i smutné, nostalgické i velice bolestné vzpomínky, čtení jsem si užívala. Knihu jsem začala číst právě pro očekávání nových detailů o Kafkovi, nedočkala jsem se, ale kniha sama o sobě je zajímavá a poutavá a ona absence pikantností z kuchyně Kafkových není na závadu.
Neuchopitelnost pravdy, jemná ironie, fabulace a v jistých momentech selhávající rozum jsou průvodci touto knihou. Svět, který nám autor předkládá, je paralelním místem, kde se odehrává život.
Tato biografie je mým splněným snem, některé informace o Hollarovi mne překvapily, spousta reprodukcí potěšila, jediným kazem lze považovat fakt, že jsme museli čekat na anglického spisovatele Tindalla, abychom si mohli přečíst poutavé pettity o Hollarovi.
Nebeský strom a Zelenou ratolest jsem četla ještě jako školačka. Ke knihám se vracím i teď a vždy mne překvapí svou hloubkou. Čest a věrnost v knihách skutečně získávají na až absurdní důležitosti, šťastný konec není docela šťastný a o vítězství tu vůbec nejde. Pomsta v druhém dílu přechází zvolna tam, kde v prvním dílu skončila, v oddanou lásku. Zvláštně psychologicky postavené, ale ne nemožně. I když už jde o romány vydáním staré, i dnes jsou čtivé a v tom megalomanském amoku mnohých dnešních úspěšných autorů působí knihy od Pargeter jako závan svěžího vzduchu. Třetí díl jsem nikdy nečetla, a ani nevím, zda chci. Snad cítím strach, že není možné, aby třetí díl dokázal držet krok se dvěma předchozími.
Souhlasím s některými komentáři. Duna je jen jedna, další pokračování působila jako agónie písečného červa. Každopádně fenomenální sci-fi, kniha patřící do knihovny.