Historie světa v 10 1/2 kapitolách přehled
Soubor formálně různorodých i tematicky odlišných povídek současného anglického autora. Některé povídky se vyznačují brilantním esejistickým stylem, v jiných převažuje anglický humor a skoro nikde nechybí promyšlené společenskokritické šlehy.
Literatura světová
Romány
Vydáno:
1994
,
NLN - Nakladatelství Lidové noviny
Originální název: A History of the World in 10 1/2 Chapters, 1989
více info...
Originální název: A History of the World in 10 1/2 Chapters, 1989
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Historie světa v 10 1/2 kapitolách. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 12 komentářůSouvisející novinky - Historie světa v 10 1/2 kapitolách (1)
Most sebevrahů, Jelení vršek a další knižní novinky (47. týden)
20.11.2022
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Historie světa v 10 1/2 kapitolách v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Právě čtených | 4x |
| v Přečtených | 113x |
| ve Čtenářské výzvě | 19x |
| v Doporučených | 5x |
| v Mé knihovně | 105x |
| v Chystám se číst | 122x |
| v Chci si koupit | 34x |
| v dalších seznamech | 1x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Část díla
![]() |
Černý pasažér 1989 |
![]() |
Hora 1989 |
![]() |
Náboženské války 1989 |
![]() |
Návštěvníci 1989 |
![]() |
Projekt Ararat 1989 |
Julian Barnes také napsal(a)
| 2012 | Vědomí konce |
| 2019 | Jediný příběh |
| 2016 | Flaubertův papoušek |
| 2015 | Stolek s citróny |
| 2021 | Muž v červeném kabátě |

81 %
77 %
53 %



Barnes mě baví. Jeho tématem je obvykle čas, přesněji pak minulost. Typicky se věnuje problémům s pamětí na úrovni jednotlivce. Zkoumá, jak naše chápání vlastní historie ovlivňuje současnost a jak si kolikrát historii upravujeme. Ať záměrně, dle potřeby, či tím možná ještě horším způsobem, vlastní deziluzí.
V Historii světa v deseti a půl kapitolách tento problém rozšiřuje na celé lidstvo a pokládá poněkud hegelovské otázky po smyslu dějin. Na rozdíl od německého filosofa však Barnes nenachází sebejistotu v pravdivosti dob příběhů z dob dávno minulých, nýbrž skrze svůj typicky satirický tón zpochybňuje náš výklad daných událostí. Zcela bezostyšně si pohrává s dějinami a jejich nahodilostí a stejně tak lze popsat celou knihu.
Není to román v pravém smyslu. Chybí tu jednoznačný protagonista (pokud za něj nehodláte považovat samotnou nevědomou paměť lidstva) a příběh je tak rozdělen na kratičké povídky, jež jsou stmelovány tématem nejistoty a domnělé jasnosti o historii. Jenže stejně jako celou historií se i celou knihou neustále objevuje malý červotoč, jehož potravou není dřevina, nýbrž samotné vnímání minulosti. Ono je nakonec přeci jen jednodušší, mít zcela jasno v minulosti, než uznat existenci tohoto malého škůdce na Noemově arše, že?