Plaknel komentáře u knih
Co říct o knize, která vycházela ze skutečných událostí?
Moc jsem si ji chtěla přečíst, vzhledem k tomu, že byla na databázi knih hodnocena vysokými čísly.
Neříkám, že by se mi nelíbila. Přečetla jsem ji celkem rychle, i slzy ukáply. Ale ... prostě to ALE tam je.
Možná je to tím, že jsem knih o holocaustu přečetla už víc. A daleko více se mi vryly do paměti.
Možná mi bylo líto, že Hana svůj příběh nevyprávěla Miře, ale jen čtenáři.
Aspoň jsem se dozvěděla, že v roce 1954 v Meziříčí vypukl břišní tyfus.
Určitě by se na osudy Židů nemělo zapomínat, ani na to, jak se k nim lidé chovali po válce i za války.
Příběh je hodně silný a smutný.
Kniha, kterou jsem doslova zhltla.
Pamatovala jsem si ji ze základky. Sice jen na kufřík na půdě, panenku a že se dívka jmenovala Alena.
Co k ní dodat, je to smutný příběh desetileté dívky, který se snad nebude nikdy opakovat.
A mé vzpomínky z dětství, že jsem vždycky byla ráda, že mám světlé vlasy a modré oči...
Už tolikrát jsem ji přečetla a pokaždé mě něčím novým překvapí.
Krásná kniha, kterou lze číst v každém věku.
Syn si do čtenářského deníku napsal: "Líbilo se mi, že Malý princ pořád myslel na svou růži - jeho přítelkyni"
Zase jedna povedená kniha. Od začátku do konce to má tempo. Doporučuji
Knihu, kterou jsem dostala od kamarádky k narozeninám se slovy, ty čteš ty knihy o holocaustu, tahle by se ti mohla ,,líbit".
Přečteno za pár dní a opravdu to téma je silné...
Nikdy jsem téma 50tých let nečetla. A určitě doporučuji... jen se ptám, proč ? Proč se taková zvěrstva musela dít dál pár let po válce? Proč Češi Čechům? Proč se nikdo nikde nepoučí a děje se to stále...
Knížka, která je čtena skoro každý večer před spaním. Syn (4) už ji umí skoro celou zpaměti.
Jak to bylo pohádko....
Co říct o knize, kterou zná snad každý.
Je to už dávno, kdy jsem ji četla poprvé a už si nevzpomínám, jestli jsem ji tenkrát vůbec dočetla.
Nikdy jsem mánii Harryho nepodlehla, ani jsem neviděla žádný film až do nedávna. Kdy po přemlouvání staršího syna tomu podlehl i ten 3,5 letý a vlastně i já. Po všech dílech v TV jsem i já přečetla konečně první díl.
A co k tomu dodat? Opět se mi potvrdilo, že kniha je X krát lepší než film.
Čtenářská výzva- jinak bych asi znovu nečetla. Díky za připomenutí.
Byla jsem překvapená, tak krásnou češtinou. Četla jsem v noci, kdy už všichni spali. A já v tom tichu mohla číst nahlas a užívat si to.
Tak jako policejní dcera, jsem si ji musela přečíst.
Kdo viděl seriály, pod kterými je pan Mareš podepsán a líbily se mu, tak určitě doporučuji.
Kniha, která mě opět dostala.... Četla jsem už spousty knih s touto tématikou, ale tuto bych zařadila mezi TOP.
Příběh Dity, která milovala a opatrovala knihy i v takovém prostředí jako byla Osvětim - Březinka, je až neuvěřitelný.
"Líbilo se mi", že v knize jsou popsány i jiné příběhy dalších lidí, o kterých jsem ani nevěděla např. Viktor Pestek, Elisabeth Volkenrath, apod.
Příběh je sice smyšlený, ale postavený na reálných základech a postavách. Klidně bych ji doporučila i dětem ve věku 14let, ve kterém byla právě Dita.
Už je to dlouho, co jsem viděla divadelní představení s Bárou Hrzánovou.. a nedávno jsem dočetla knihu. Helenu Součkovovou si nedovedu představit jinak než jako Báru s punčocháči na hlavě.
Hezky se to čte...
Kniha opět super.
Má to rychlý spád a čte se moc pěkně. Pravdou je, že asi za polovinou jsem se podívala na konec. Nějaký typ jsem měla, ale nečekala jsem to.
A i když jsem věděla, kdo to dělá, příběh se mi líbil až do poslední stránky.
Doporučuji
První díl jsem nečetla, ale asi to nevadí. Tohle byla totiž zase opravdová jízda. Dvě roviny, které do sebe zapadnou, což čtenář stejně tak nějak tuší. Ale nenechá vás to spát, chcete vědět, kdo za tím vším vězí.
Trochu mi vadí, že poslední dobou mají
,,hlavní hrdinové" problém s alkoholem, drogami... jinak by případy nevyřešili ? To mi v každém takovém příběhu přijde tak nějak přitažené za vlasy. Ale to je můj problém.
Jinak určitě doporučuji
Tak jsem poprvé vyzkoušela e-knihu z Databáze knih a musím říct, klasická kniha je pro mě pořád TOP.
Petr a Lucie - jsem četla někde na střední a teď se mi kniha hodila do čtenářské výzvy. Co k tomu říct, smutný příběh zamilovaných lidiček v kruté době první světové války.
Super, super a zase super. Tak dlouho jsem z knížky nadšená opravdu nebyla.
Miluji knížky, ale tato mě fakt dostala. Poprvé souhlasím i se zlatou nálepkou.
PS: a ten obal ten je taky super.
PS2: měla bych k tomu sice taky pár připomínek, ale stejně jsem velmi spokojená.
Velmi zajímá knížka. Sice se mi četla, tak trochu zvláštně a i dlouho.
Konečně jsou popsání i jiní lékaři, co dělali pokusy na lidech.
Jsem ráda i za fotky z bloku 10, který je veřejnosti nepřístupný.
Utrpení těch žen i mužů je šílené a můžeme jen doufat, že už se snad nebude nikdy opakovat.
Theo mě prostě baví. . .
Je to něco jiného než jiné detektivky. Oceňuji, že konec nebyl tak "šíleně akční " jako u Šelmy.
A obálka zase top.
Krásné pohádky s nádhernými ilustracemi. Milovala jsem ji v dětství a ráda z ní čtu svým synům.
Knihu si přál můj syn. Začal ji číst on a líbí se mu.
Já jsem byla také spokojená. Prolínání minulosti a současnosti mi nevadilo. Vraha jsem tak trochu tušila. Jen ta hlava mě překvapila.