petruska.z komentáře u knih

Kafka je moje první kniha od Haruki Murakamiho. Dočetla jsem ji před týdnem a ještě dnes vstřebávám dojem z ní. A vůbec se mi nechce otevřít jinou knížku, protože jsem této stále plná. Je fantastická, velmi realistická, dost syrová, filozofická, snivá, esoterická - a vedle toho všeho velmi vystupují erotické scény, které tam najednou (ač jich moc není), vnesou úplně něco jiného. Byl to velký a nevšední zážitek, který je pro mě trošku složitěji vizualizovatelný, protože Asie je země úplně jiného designu, architektury, kultury ...
Všem, kdo mají rádi netradiční vyprávění o velmi netradičních věcech opředené tajemnem a trochu temnem doporučuji!

2 15.02.2013

Na začátku jsem si také říkala, že kniha je na rozdíl od autorčiných předchozích taková "oddychová", ale s přibývajícími stránkami najednou příběh (y) dostaly nové souvislosti a rozměry a poslední část byla absolutně strhující a nebylo možné se od ní odtrhnout. Poslední pachatel se dal z textu vytušit, nicméně jeho pohnutky pro mě byly překvapením. Vřele doporučuji, ostatně jako všechny autorčiny knihy.
Co hodnotím negativně - ale nebudu za to strhávat hvězdičky - je větší množství chyb (překlepů), které se v knize objevují.

2 31.01.2013

Lobsangovu sérii knih nečtu popořadě. První bylo Třetí oko, druhá tato knížka. Tahle kniha je pro mě naprosto klíčovou knihou letošního roku. Úvahy nad tím, jaké je místo člověka ve vesmíru, nad karmou, nad vztahem rodičů a dětí, nad vztahem mužů a žen, naprosto zaměstnaly moji mysl po celé prázdniny a některé z myšlenek už zůstanou mojí součástí navždy. Samozřejmě, jsou zde i části, které i pro mě nejsou úplně bezvýhradně akceptovatelné (samotná existence Jeskyně předků je pro mě zatím dost nepředstavitelná), ale to nevadí. Není asi účelem, aby se čtenář s knihou absolutně ztotožnil. Není to lehká kniha, pokud chcete o nadhozených tématech přemýšlet. Ale je to laskavá a inspirativní kniha, která může dát člověku hodně do života!

4 06.11.2012

Ačkoliv je to pokračování Čokolády, zdála se mi úplně jiná. Jiná atmosféra, jiný styl vyprávění (tedy styly), dost překvapivý příběh po Čokoládě. Ale ještě působivější než Čokoláda. I když mi zpočátku dělalo problém se do příběhu začíst, posléze mi dělalo problém knihu odložit. Doporučuji!

2 06.11.2012

Přiznám se, že knížku jsem četla kvůli filmu, který miluji. Zamilovala jsem se do ní, do té atmosféry, vůně čokolády, osudu hlavních hrdinek. Je to jako pohádka, trochu kouzelná, trošku smutná, trošku strašidelná.

3 06.11.2012

Moje první setkání se sci-fi, které ovlivnilo můj vztah k tomuto druhu literatury. Nádherné ilustrace, které tolik napomohly mé fantazii představit si některé pro mě to té doby neslýchané věci. Celou trilogii jsem přečetla jedním dechem, dokonce si vzpomínám i na to, že jsem z ní měla referát ve škole :). Patří do mých milovaných knih. Jsem moc ráda, že jsem tu původní trilogii nakonec sehnala i po antikvariátech, protože ilustrace v novém vydání se mi už tolik nelíbí.

5 02.11.2012

Tato kniha je pro mě symbolem mého dětství. Četla jsem ji snad 10x, tajně pod peřinou s baterkou. Jedna z nejlepších dětských knih, které jsem četla. Pravda je, že na sofistikovanější hodnocení si ji budu muset přečíst po těch 25 letech znovu :).

3 02.11.2012

Vše bylo řečeno. Po dočtení přišel pocit prázdnoty, že už tohle velké dobrodružství končí. Poprvé jsem měla i pocit, že kniha je trošku náročnější na přemýšlení, protože některé souvislosti byly složitě spletené. Ale fantastické a báječné a jsem vděčná hnutí osudu, že jsem se přiměla koupit si první díl, ač jsem odpůrce fenomenů - kterým Harry Potter bezesporu je.

2 02.11.2012

Tento díl už definitivně není odlehčená literatura pro děti a mládež. V Bradavicích jde hodně do tuhého. Nechce se mi srovnávat filmy, protože ty mám pocit, že ty vůbec nedosahují kvalit knihy a kdybych knihy nečetla, nerozuměla bych spoustě věcí. Severus Snape je moje jednoznačně nejoblíbenější postava!

2 02.11.2012

Pro mě osobně nejlepší z celé série. Velmi se mi líbil autorčin popis Harryho dospívání - pocitů osamělosti, sebelítosti, zmatek s láskou. Četla jsem ji několikrát. O emotivním závěru ani nemluvě. U něj jsem poprvé uronila i slzu.

5 02.11.2012

V tomto díle začíná být hodně cítit, že to celé nebude taková pohádka, jak se zdálo v prvním díle. Skvělý!

2 02.11.2012

Tento díl mi přišel ze všech nejslabší. Ale dějově důležitý, proto se nesmí vynechat :).

3 02.11.2012

Nejdřív jsem k fenoménu Harryho Pottera přistupovala z principu velmi skepticky. Ale pak přišly moje první státnice ve škole (19 let) a v období zoufalství a strachu jsem si jako prokládací kůru koupila tuto knížku. Snad to bylo okolnostmi, snad to je opravdu tak fantastická knížka, každopádně: Miluji ji ze všech knih skoro nejvíc! Už se těším, až ji přečtu synovi.

6 02.11.2012

Líbila se mi více než Hypnotizér. Asi proto, že mi přišla trochu méně thrillerová. Detektiv Joona se stal mým oblíbencem :).

1 02.11.2012

Nejsem evidentně jediná, kdo knihu nedočetl. Začátek mě zaujal a celkem i strhl, ale s přibývajícími stránkami mi kniha přišla víc a víc rozvleklá a odbíhající od tématu do celkem nezajímavých kliček. Bohužel jsem ji musela odložit, a to jsem ji četla na doporučení ...

02.11.2012

Přiznávám, že tuto knihu řadím spolu s Malým princem do kategorie knih, které nemám ráda už proto, že by je člověk měl mít rád, protože jsou úžasné a všichni je mají rádi. Nepřišla mi úžasná, bylo to nudný shluk mouder, která mě neoslovila.

6 30.10.2012

Nejsem Coelhova bezpodmínečná obdivovatelka, ale Veronika je kniha, která mě naprosto zasáhla. Velmi se mě vnitřně dotkla a často o ní přemýšlím, často ji cituji či doporučuji. Možná seberu odvahu a přečtu si ji znovu, jen mám strach, aby druhý dojem nebyl horší než dojem první a abych si tu svoji představu nějak nebyla nucena poopravit. Protože Veroniku považuji za opravdu silnou a velmi dobrou knihu!

2 30.10.2012

Skvostná země je kniha, kterou musíte prožívat spolu s Juditou. Cítíte ten pocit osamění - bez maminky, s tatínkem bláznivým Jehovistou, s posměšky spolužáků a nakonec i cítíte i ten strach ze šikany. Celou dobu, kdy Judita koná zázraky jí fandíte, aby to už konečně nějak dopadlo, ale zároveň si říkáte, něco tu není v pořádku. Nakonec autorka sama vysloví vaši myšlenku - není ten Bůh spíš Ďábel? Nebo není Judita vlastně nemocná? Každopádně jí moc fandíte a přejete si, aby se vše vyvinulo tak, jak si ona přeje. Prostě prožíváte. Jediné, co se mi prožít tak úplně nepodařilo je závěr knihy. I když celkem pozitivní, je najednou takový nijaký. Čekáte, že to celé bude mít nějaké vysvětlení a najednou tam není, nebo já jsem ho přehlédla. To je trochu mínus, které na příběhu nacházím. Každopádně, cítila jsem se být zase dítětem se vším, co k tomu patří.

1 30.10.2012

moje první sci-fi, které jsem četla ve 13 letech. čas od času se k němu vracím, protože je jedno z nejlepších.

6 27.09.2012

snad že bylo velké horko, které korespondovalo s knihou, snad že jsem stejně jako Iris často šmejdila po půdě a hledala poklady po babičce a prababičce nebo snad pro to, že jsem byla ve vlaku a tato kniha byla mým jediným společníkem na 6 hodin jízdy, přečetla jsem ji jedním dechem a závěr, který byl opravdu sugestivně napsaný, jsem s hlavní hrdinkou (a pak i hlavní mužskou postavou) poměrně prožívala. knížka sama obsahově není nijak strhující, spíš takový klidný vzpomínkový románek. ale i tak mi přišla vhod a zejména kvůli její druhé půlce bych si ji ráda přečetla znova - někdy v létě :)

3 27.09.2012