Pelerine komentáře u knih
Na knize se mi líbí především prolnutí různých časových rovin. Není to "jen" kniha o holocaustu, je to především o člověku. O osudu jedné ženy, o nepochopení, o bolesti, která nejde vyslovit. Četla jsem to najednou, brala knihu všude s sebou a příběh se mi pak ještě dlouhou dobu ozýval v paměti...
Čekala jsem dlouho, než jsem si to "dala". Ale potom hned dvakrát. Člověku hned dojde spousta věcí i vzhledem ke kontextu prvního vydání. Je to děsivé, vidět neustálou paralelu s přítomností, ale i díky tomu bych ji doporučovala přečíst úplně každému a s vysvětlivkami a dvakrát... :)
Na každé stránce mám neodolatelnou chuť začít malovat...
aneb, když ho miluješ, není co řešit...četla jsem česky, četla jsem v originále, viděla film, dokumenty atd. atd. Je v něm spousta krásy, i když v mém životě nesehrál vždy příjemnou roli. :)
Tak tohle rozhodně nebyla oddechovka, ale tak mě to dostalo, že jsem měla pocit, že žijí v Itálii. Jedna z knih, které jsem s sebou prostě musela nosit úplně všude, dokud jsem ji nepřečetla...
Paradoxně to kdysi byla moje první kniha od Londona a do dnes ji s určitými pauzami čtu vždy jednou za pár let. A vždycky mě stejně dostane a tak nějak podprahově fascinuje.
Krause miluju bezvýhradně. Miluju jeho jemný humor, který kontrastuje s hrubostí doby v pozadí a ukazuje i na náladu a povahu lidí...
Největší objev mých mladistvých let, kdy jsem Pánovi prstenů úplně podlehla a přečetla celou trilogii dvakrát za sebou...a s odstupem několika let ještě potřetí :-)... Pravá láska prostě vydrží na celý život...
Snad první kniha v životě, u které jsem plakala... :) a také ta jediná, která ve mně probudila vášeň pro psychologii.
Četla a vnímala jsem tu knihu už podruhé (poprvé nedlouho po jejím prvním vydání). Pokaždé mě to spojení ilustrací a textu úplně dostalo. Musím říct, že ten příběh je zasazený do doby a na místo, které opravdu miluju, kdekoli se objeví. Navíc to zpracování prvního vydání mě osobně naprosto okouzluje. Za mě úžasný vizuální a fantaskní zážitek...
Úžasně napsaná kniha. Od začátku tak odosobněná, že člověk téměř hmatatelně vnímá ten útlum veškerých pocitů postav, postupné otevírání se naději a poslední boj o život...Pro mě jednoduše dokonalé.
Hmm, co napsat. Především asi prostě nemám ráda knižní thrillery. Ale protože jsem dostala skvělá doporučení, tak jsem se rozhodla dát tomu šanci.
S odstupem toho času nelituju, ze začátku se to slušně rozjede a čte se to celkem samo. Po opilé sexuální scéně mi to začalo připadat trapné a v půlce i dost nudné. Přeskočila jsem několik popisných odstavců a znovu se začetla až ke konci, kde se blíží rozuzlení jen abych přišla na to, co jsem už předtím věděla. Bod mají autoři za to, že se hodně snažili, aby to nebylo tak zjevné a asi dvakrát mě zmátli.
Tematicky to vnímám jako velmi důležitý počin. Na film se zatím chystám, ale "sjela" jsem všechno možné okolo.
moje první knížka od Pratchetta, která mě přivedla k Zeměploše...takže srdcových 5 :)
Pohádkovější, méně rozpracovanější a akčnější předobraz světa Pána Prstenů. Pro mě určitě dokonalý!
Pro mě má ještě nadstavbu, protože jsem ho četla ve svém oblíbeném cizím jazyce (ve francouzštině)... Posléze i v češtině, ale ani v jednom jazyce mě příliš nenadchl epilog, takže jen 4 hvězdy.
Dobře napsaný poutavý příběh za mě. Prokládání přímo zprávami z archivu pro mě bylo příjemným zpestřením.
No, co k tomu říct. Přijde mi to, jako kdyby někdo lehce vykradl Atlas mraků. Zároveň se tomu nedá upřít čtivost a spád. Jako četba na odlehčení je to fajn, ale že bych byla úplně extra nadšená, to nejsem...
Moje milované vánoční čtení. Baví mě humor čarodějek, miluju Ty, a jsem strašně vděčná Pratchettovi za Bábi Zlopočasnou!