Pavlaj komentáře u knih

V hlavních rysech jsem znala aféru Watergate a miluju film s Robertem Redfordem a Dustinem Hoffmanem. Ale teprve teď jsem se dokopala ke knize (v angličtině, protože v češtině není k sehnání). A bylo to vynikající.
Z filmu není jasné, kolik času a úsilí odhalení celé Watergate stálo, kolika karamboly a neúspěchy si reportéři prošli. Přehrada intrik a lží se provalila díky jejich vytrvalosti i díky podpoře nadřízených a majitelky Washington Post. Šokující je autoritářství a pohrdání základními etickými principy, s nimiž vládla Nixonova administrativa (Nixon přitom kandidoval se sloganem Law and Order). Fascinující je síla svobodného tisku, ale i síla obyčejného občana, který se nedá tváří v tvář aroganci moci.
Skuteční Bob Woodward a Carl Bernstein jsou často k vidění na obrazovce CNN a knížka mi dala nový pohled i na dalšího přispěvatele CNN - Johna Deana.

5 29.12.2022

Příběh tří generací žen, umně propletený. Sestry Rose a Lily z anglické koloniální společnosti čelí těžkým volbám v předválečné Šanghaji. Hattie se vrací do australského zapadákova, odkud v mládí utekla, a houslistka Flora se sem přijíždí schovat před násilnickým přítelem. Nefalšovaná romantika, ke konci na hraně červené knihovny. Nad prostinkým příběhem u mě převážily popisy předválečné Šanghaje a tropické přírody Queenslandu, které knížce dodávají kouzlo. Takže fajn - 80%.

5 29.12.2022

Třetí díl je rozdělený do tří částí.
První kniha: Jak se z přistěhovalců stávají usedlíci. Někteří si užívají náboženské svobody, jiní si předsudky a nesnášenlivost přivezli sebou.
Druhá kniha: Robertovo ucho vypráví o cestě dvou přátel za zlatem. Je (spolu s líčením plavby přes Atlantik v prvním díle) nejdramatičtější částí série. Zatímco v Minnesotě žijí usedlíci těžkou dřinou, která ale pomalu přináší výsledky, v jiných částech země se odehrávají zoufalé a nesmyslné tragédie, způsobené krutostí přírody a chamtivostí člověka.
Třetí kniha je hlavně o Kristině – o jejím údělu, víře, smutku po domově, smiřování s osudem.
A celé dohromady je to zase stejně vynikající jako oba předchozí díly.

4 13.12.2022

Baladu o smutné kavárně jsem kdysi viděla v divadle a byl to obrovský zážitek. Po přečtení předlohy ve mně zůstal ten samý pocit smutku nad ztracenými láskami, nikdy neopětovanými city, doživotní samotou a nespravedlností osudu.

Svatebčanka: asi už jsem moc daleko od zmatků dospívání, takže mi exaltovaná Frankie malinko lezla na nervy. Nechci tápání a osamělost dospívání zlehčovat, ale nějak jsme si tím všichni prošli, většina z nás přežila – chybí mi tam ta osudovost, která prostupuje Baladu o smutné kavárně. Nejlepší na Svatebčance je rozhodně jednooká černošská chůva Berenice a dusivá atmosféra malého jižanského městečka.

7 02.12.2022

(SPOILER) Promarněná příležitost.
SPOILER Skutečný příběh kněze, který nedokázal ubránit své malé klášterní svěřence před smrtí a po zbytek války se pokoušel chránit svou novou rodinu a zároveň bojovat proti nacismu, mohl být velmi zajímavý. Nebýt toho, že se ho autorka snažila přehnaně dramatizovat a celý příběh tím překroutila. Pokud někdo píše historický román podle skutečných událostí, tak se má maximálně držet reality, ne. Všechny ty úpravy oproti skutečnosti byly navíc jenom k horšímu – motivace Antona byla mnohem logičtější, pokud se svou ženou opravdu žil a měli spolu dítě. A proč tam byli napasovaní ti sudetští Němci, to už je úplná záhada. Pomoc uprchlíkům je chvályhodná, ale dělat odboj z toho, že někdo za války v Německu pomáhal Němcům, je přece kravina. Ani snahu o poetiku a úvahy o víře jsem autorce nevěřila, celé to vyznělo křečovitě a nevěrohodně.

7 27.11.2022

(SPOILER) SPOILER! U téhle knížky (a podobně Než jsem tě poznala) souhlasím, že příběhy od Jojo Moyes mají oproti běžnému ženskému čtení určitý přesah. Na základním příběhu, který je a la červená knihovna (vzala si nesprávného - nastala krize - našla správného - jsou tu překážky - překážky překonány - happy end) autorka rozehrává příběh ženské emancipace ze všech možných úhlů – právo na zaměstnání, vlastní názor, nezávislost. Okrajově se věnuje i rasismu. Popisem hornického regionu a bídy v době velké krize v Apalačských horách mi připomnělo Porodní bábu od Harmanové.
Zklamal mě závěr (soud vyřešíme ve stylu účel světí prostředky, můžeme lhát, protože my přece víme, že je nevinná + všechny hlavní postavy svého štěstí došly), kde se ten přesah do společenského románu zase ztratil.
Projekt „pack horse librarians“ fungoval v Apalačských horách v letech 1935 – 1943.

9 20.11.2022

Na základě zkušeností své vlastní rodiny věřím, že takhle to v pohraničí opravdu vypadalo, a je moc dobře, že se o tom čím dál tím víc píše.
Napsané docela čtivě, ale přesto mi tam něco malinko chybí. Sudetský dům má zajímavý příběh a zápletku, z hlediska jazyka, charakteristik postav a popisu jejich emocí je ale spíš průměrný. Asi jsem rozmazlená Mornštajnovou nebo Katalpou, které mají svůj vlastní výrazný a zajímavý styl vyprávění. Ale ta úplně závěrečná scéna byla popsaná silně, to zas jo.

10 18.11.2022

Pro lidi spjaté s Prahou 5 povinnost.
První tři čtvrtiny napínavé jak detektivka, nic jsem nestíhala, jak jsem se od knížky nemohla odtrhnout. Ani jsem nevěděla, jak moc stál Smíchov u začátku procesu vyhlášení republiky, počátků komunistického hnutí nebo vypuknutí pražského povstání.
Jen ta poslední část víc popisuje život za socialismu obecně a míň se věnuje přímo pětce. Přitom tu bydlel Miroslav Ondříček, Jaroslav Dietl, Zdeněk Jirotka nebo pronásledovaný Václav Malý, který měl před domem nezbytnou maringotku s fízlama a odposlechem. Škoda, že se doba socialismu neilustrovala třeba přes tyto osobnosti Prahy 5. Ale i přes ty drobnosti je to vynikající kniha - 90%.

2 11.11.2022

Takhle nějak si představuju dobrý historický román. Exotické Maroko a zámořský obchod 19. století, karavany v poušti, harémy a jejich zákulisní intriky. Trocha vztahů, trocha dobrodružství. Hodně odkazů na Příběhy tisíce a jedné noci.

5 04.11.2022

Pěkný a napínavý příběh na motivy skutečnosti. Jenom mi přišlo, že kdyby byl román úplně podle skutečnosti a nesnažil se skloubit dva příběhy do jednoho, mohl být historicky přesnější a ještě zajímavější. (Ve skutečnosti jedna mladá dánská dvojice „jen“ utíkala letadlem do Anglie, špionáž prováděl skutečný špión, který ze země utíkal jinak.) Stejně ale za 80 %.

5 04.11.2022

O vztahu člověka k přírodě a přírody k člověku a o přírodě v člověku a o člověku uprostřed přírody. Vším se prolíná opuštěnost, samota. Hrdinové většiny povídek se utíkají k přírodě, často v důsledku nevydařených a nenaplněných vztahů. Někdy tu nachází útěchu a naplnění, v jiných povídkách ale příroda představuje nebezpečí, ohrožení, riziko. Moje pocity z povídek jsou zvláštně nepopsatelné. Bylo to super, ale taky trochu depresivní.

10 26.10.2022

Americký sen a americká přistěhovalecká realita. Konečné vyznění neobsahuje nic moc objevného: i prosperující Amerika má své stinné stránky, množství peněz člověka šťastným neudělá, rodina je důležitější než práce a kariéra… Ale opakovat a připomínat to znova a znova mi pořád dává smysl. Líbil se mi kontrast starostí Ameriky spodních vrstev a horních vrstev, to vylíčení dvou odlišných světů. Za mě velmi dobré.

4 21.10.2022

Krásné.
Historie filmu se prolíná s historií a geniem loci filmového kopce nad Prahou. Oáza uprostřed běsů je výstižný název, škoda že "oáza" nevydržela až do konce války. Ani jsem netušila, že se za dnů květnového povstání přímo o ateliéry svedly takové boje...

2 07.10.2022

(SPOILER) Ve třetím díle jsme zpátky u romantické červené knihovny. Sice se odehrává v San Francisku a do dějové linky hezky přivádí čínskou čtvrť a tamní zvyky, ale to je tak asi jediné zajímavé. Superhrdinka Grace neúnavně zachraňuje každého, koho potká, a díky spoustě šťastných náhod se nakonec všichni, kdo se někde poztráceli, zase sejdou. And they lived happily ever after, až zazvonil zvonec a pohádky byl konec.

7 24.09.2022

Druhý díl se mi z trilogie líbil nejvíc, protože nejmíň zavání červenou knihovnou. Líčí plavbu do Ameriky a následný život irských přistěhovalců v New Yorku, vznik mormonské sekty, počátky abolicionismu a jak se postupně v „melting pot“ stávali z přistěhovalců Američani.

6 24.09.2022

Výborný dobrodružný román. Popisuje útlak indiánských kmenů v době cca 1840 – 1860. Jedna velká vada: zatímco skutečný osud Cynthie Parkerové byl plus minus podobný tomu v knížce, osud reálného Quanaha byl ve skutečnosti úplně jiný. Jako historicko – dobrodružný příběh se mi knížka líbila moc, jen tohle mi nesedlo. Stačilo, aby hlavní postavy, byť byly inspirované skutečnými lidmi, měly jiná jména a dala bych pět hvězd.

8 24.09.2022

Zajímavé i pro dospělého. Krásný popis tradičního afrického života. Oceňuji, že hlavní hrdinové, kteří zajistí úspěch výpravy, jsou (na rozdíl třeba od Pouští a pralesem) místní a ne „velký bílý muž“. Komunistická propaganda, která je přítomná v jiných Pařízkových knížkách, tady naštěstí chybí. Resp. je nahrazená závěrečnými úvahami, jestli železnice a silnice přinesou domorodcům spíš pokrok (tj. nemocnice a školy) nebo jen jinou formu otroctví. Bohužel zrovna u Konga se všechny ty zmíněné obavy beze zbytku naplnily.

Obvykle se mi retrospektivní vyprávění, kdy na začátku je dramatická situace a my se postupně a pomalu dostáváme k tomu, co k ní vedlo (třeba Bůh maličkostí nebo Smolný rok), hodně líbí. Tady mě systém, kdy každá kapitola vypráví jednu hodinu, ale hodiny jsou seřazené pozpátku, takže na konci jedné kapitoly dorazíme na začátek té předchozí, spíš štval. Chápu snahu: postupně odhalujeme, kdo byla Olive, co stálo za motivací Janine. Ale první polovina byla zbytečně zmatená.
Jinak jako obvykle u Picoult – perfektně nastudovaný sociální problém, pojatý z obou stran a na čtenáři je, aby si z argumentů pro a proti vybral.

5 02.09.2022

Fascinující vyprávění o do nedávna neznámých (tedy aspoň mně neznámých) zločinech. Neuvěřitelné, jak se ještě ve dvacátých a třicátých letech 20. století chovali někteří bílí Američané jako v nejtemnějších dobách Divokého Západu, kdy mrtvý Indián byl dobrý Indián.
Je to literatura faktu, ne román, takže hodnotím spíš obsah než stylistiku. Ta možná šla trochu vylepšit, ale mně se knížka četla dobře. Těším se na film.

5 01.09.2022

Za mě dvojka ještě lepší než jednička. První díl byl o dolech a o osudu rodin, kterým šachty vzaly živitele. Druhý je víc o dějinách československých pohraničních oblastí ve 20. století, které připomínají absurdní divadlo. Lidské osudy jsou to těžké, ale pokud můžu porovnávat s mou vlastní rodinou, naprosto uvěřitelné. A to moje rodina žila v jiných příhraničních oblastech, ne na Těšínsku, kde byly vztahy a hraniční spory ještě komplikovanější.
Asi se vůbec netěším na třetí díl a na to, co přišlo po válce a roku 1948. Ba ne, těším se moc. Mrzí mě, že neexistují (nebo o nich nevím) podobné historické ságy z krajů jako Jizerky nebo Podorlicko. Karin Lednické veliké díky za zmapování historie i za velký čtenářský zážitek.

27 26.08.2022