Sběratel mušlí

od:


KoupitKoupit eknihu

Autor zavádí čtenáře na africké pobřeží i na předměstí Ohia, ukazuje předstíranou pompéznost i boj o přežití v divočině, hojnost přírody i její divokou sílu. Slepý hrdina titulní povídky tráví dny procházkami po plážích Keni s německým ovčákem po boku a probírá se zrnky písku. Mimo něj jsou tu pozorovatelé velryb a rybáři, lovci a mystici, zachycení v určitých okamžicích svých životů. Doerr jako přirozený vypravěč zkoumá lidská dilemata ve všech podobách – touhu, zármutek, nerozhodnost, zlomené srdce i pomalé zotavování....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/29_/291193/sberatel-musli-eS8-291193.jpg 3.9204
Orig. název:

The Shell Collector (2002)

Žánr:
Literatura světová, Povídky
Vydáno:, MOBA (Moravská bastei)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (59)

Přidat komentář
Anie94
12. října

Některé povídky byli lepší, jiné horší, ale všechny povídky pokud si je dostatečně necháte projít hlavou, tak na vás dýchne super příběh.

durinka
09. října

Milá a příjemná kniha. Některé příběhy se zdají být na první pohled slabší, ale když si je člověk nechá dostatečně projít hlavou...

Nokondisi
14. září

Doslova úchvatné. Zajímavé povídky odevšad.

Kíťovec
30. srpna

Noooo ... kniha ani nenadchne, ani neublíží. Pro mne tak nějak neutrální. Některé povídky jsem zhltla jako malinu, některé jsem nemohla přelouskat. Ale každý si po přečtení udělá obrázek sám.

jeníček
25. srpna

Krásné povídky od mého milovaného autora. Lyrické, pravdivé příběhy. Ráda se k nim opět vrátím.

Dominika13
21. srpna

Nebyla jsem příliš spokojená. Od autora jsem čekala daleko více, vzhledem k románu Jsou světla, která nevidíme.. Některé povídky mě sice zaujaly, ale rozhodně jich bylo méně než těch, které nezaujaly. Děj příběhů se pomalu táhl, konce byly poněkud zvláštní, jakoby ani sám autor nevěděl, jak má skončit. Proto jsem byla ráda, když už jsem skončila já s knihou! :-D

knihovniceVS
19. srpna

Zvláštní kniha, rozhodně ji nikdy nebudu číst podruhé. Příběhy plné nicoty a zmaru. Přečtete jeden příběh, řeknete si - tak snad ten další bude lepší... - a nebude. Je to prostě nuda, příběhy o ničem, a přestože další Dorerrovy knihy mám ráda, tato se nepovedla. A nebudu říkat, že ano, jen abych byla za sečtělou...

EleanorJane
03. srpna

V pořadí 3. kniha, kterou od autora čtu. Jeho povídky se čtou skoro samy. Každá je jedinečná a přitom mají něco společného - moře. Vážně příjemné a oddechové čtení.

magician
04. července

Skvělá kniha jako zatím všechny co jsem od Doerra četla. Je asi důležité tyhle povídky prostě vnímat jinak a snažit se je pochopit a najít v nich tu hloubku která je v každé. Některé mi ještě do teď leží v hlavě.

LiKa00
26. června

Docela mě mrzí, že někteří lidé nedokáží ocenit tyto příběhy a celkově tuto knihu. Tahle kniha je pro lidi, kteří se v tom dokáží najít a kteří mají jiné myšlení a pohled na svět. Příběhy mají své osobní kouzlo, které je určeno jen pro některé. Nevím jak to popsat, každopádně kniha není určena pro "běžné" lidi. Tím samozřejmě nechci nikoho urážet, je to jen můj osobní názor.

roman9276
28. května

Jako ty vole nevim. Povídka Lovcova žena ze mě úplně super, ale Sběratel mušlí podle, který se vlastně jmenuje celá knížka, to byl dost průser. Většina povídek má takovej ten melancholickej nádech, a to je přesně ten typ atmošky, co mi leze krkem. Asi jako nedoporučuju, je to celý takový zvláštně divný...

lenkycka
16. května

Lepsi nez Zed vzpominek. Voda ve vsech podobach. Krehke a intenzivni.

Ameliii
02. května

Nádherná kniha plná povídek, každá je jako ze sna. Neskutečně poetické příběhy. Jejich děj plyne jak pomalé letní odpoledne. Každá povídka je z jiného prostředí, ale všechny jsou jakoby důvěrně známé. Čtete a současně tam jste. Pro ty, kdo milují knihy, protože je těší číst a nepotřebují ždímat z textu velké děje nebo doslovnost, je to poklad. Nechybí melancholie, neuchopitelnost divokých lidských duší... Zkuste si představit, že celý váš svět je moře, vy a váš muškařský prut,"skutečný svět" zůstal někde v dáli a vy jen žijete tou chvílí, vítr věje, v uších zní hudba, možná blues, a ryba právě zabrala... O těch chvílích je Sběratel mušlí.

Bůchmótte
04. dubna

Anthony Doerr ve své vrcholné formě i přes vysokou lať Světel nevidoucích- povídková nádhera popisů naturálních, emotivních i smyslových --- i když nějaký ze smyslů neslouží, pudy a vjemy jeho postav prorůstají na povrch o to razantněji, všichi vynikají nějakou "zvláštností" jak obohatit žití druhým, či sobě sama. Každý se dostává na rozcestí, je postaven před volbu. Plesám u příběhů náznakových, které nevodí čtenáře polopaticky a přesto si dokáží udržet kontinuitu a to spásné vrnění i přes popisné pasáže, které u autora prostě "žeru" a pluju si s ním po vlnách, vrcholcích stromů, krpálů i oblak ...

kika 13
18. února

Smysl všech příběhů je umět prožít naplno svůj život.Neumím vybrat nejlepší povídku každá má v knížce svoje místo.

Elea
03. ledna

Milé, klidné zamyšlení nad osudy lidí.

happy-smile
30.12.2017

Povídky o souznění s přírodou a o lidech s nějakým výjimečným darem. Je nám dovoleno na chvíli nakouknout do jejich života a užít si společně s nimi to, jak vidí přírodu, jak je ovlivnila. Nečekejte tedy pointu, žádná nepřijde a to je ta pointa. Doporučuji.

Evišťátko
28.12.2017

Druhá kniha povídek od autora. Ale narozdíl od té první mě tahle příliš nezaujala. Výjimku tvoří snad jen povídka Správce.

IvaKo
11.11.2017

Velice citlivě napsané povídky, jejichž společným jmenovatelem je voda v různých podobách a příroda obecně. Každý příběh má jiný styl a svou atmosféru, přesto jsou všechny svým způsobem působivé především svou lidskostí. Tyto povídky mne nadchly více než "Zeď vzpomínek".

Jolina
09.11.2017

Tohle se mi líbilo. Motiv vody ve všech podobách, některé povídky až opravdu na dřeň drsného života, který byl zobrazen ve své pravé podobě. Po delším čase od přečtení této knihy zjišťuji, že snad nebyly důležité děje povídek, ale ty pocity spojené s přeměnou vody a jejími různými podobami...

Půca4
08.11.2017

Některé povídky se mi opravdu líbily, jiné skoro vůbec. Některé byly pozitivní, jiné depresivní. Ať tak či onak, kniha je hezká a každý si v ní najde své.

evickakyticka
25.10.2017

Přečetla jsem pouhé tři povídky a čtvrtou jsem odložila. Přišlo mi to pořád to samé dokola. Rybaření, lov, moře... Rybaření mi přijde jako nejnudnější ze všech nudných věcí co na světě jsou.... Taky mi přišlo, že povídky vlastně nemají konec, že jim chybí pointa.

LusSyNDA
11.09.2017

Nedočetla jsem poslední 3 povídky, už jsem to nedokázala. Proč číst něco, co člověka nebaví a nezanechá to nějakou vzpomínku (ať příjemnou nebo smutnou). Povídky všeobecně moc nemusím, tyto povídky zaměřené převážně na popis krajiny (a rybaření) už vůbec ne. První povídka byla plná cizích slov co jsem nikdy neslyšela a troufnu si říct nikdy znovu neuslyším. Dala jsem knize šanci a četla další povídky, ale ani jedna ve mě nic nezanechala. :-(

haski
05.09.2017

Pěkné čtení na zamyšlení. Dobré na léto a když nemůžete číst knihu v jednom zátahu. Některá povídka mi přišla trochu depresivní, ale ty dobré to vynahradily. Doporučuji na zklidnění duše.

kleous
29.08.2017

milé a inspirativní, zamyslela jsem se sama nad sebou a uvědomila si, že není kam spěchat v dnešní kybernetické době plné spěchu....

natalie8531
18.08.2017

Pohlazení po duši

Hajana
07.08.2017

Přečetla jsem od autora vsechny tři knihy, pokud je mam seřadit, takJsou světla, která nevidíme byla nejlepsi kniha, na 2.misto bych dala Sběratele mušlí a 3. By byla Zeď vzpomínek. Sběratel se četl lehce, krásne, jakoby jste nad těmi řádky jen letěli, a to
Ikdyz se zde píše i o vážných tématech. Knihu urcite mohu doporučit. Libi se mi autorův styl psaní.

magratka
02.08.2017

Všimla jsem si ji v knihkupectví a pak ji dostala jako dárek. První povídka mne nudila, otevřený konec mi neseděl, knihu jsem odložila zklamaně...pak jsem potřebovala do výzvy knihu od autora, který získal Pulitzerovu cenu, tak jsem ji opět otevřela. Další povídky des, opět nezajímavé postavy. Dlouhé popisy přírody fajn, ale dej ne. Knihkupectví jsem už chtěla odložit. Pak mne konec povídky o rybarich rozesmál a tak jsem četla dál. Líbila se mi povídka o 14lete dívce, ktera dospiva, o správci, který utika z valcici zeme a misto pece o svereny majetek pohrbiva velrybi srdce a pak na nich pěstuje rostliny, posledni povidka o nespoutane ženě byla také zajímavá. Takže můžu doporučit? Ano, některé povídky.

Gabba99
01.08.2017

Jak jsem již psala k předchozím povídkám,autor nezklame,dokáže krásným jazykem popsat lidské emoce,touhy i obavy. Těším se na další knihy!

4xbabča
19.07.2017

Povídková kniha se hezky čte, zajímavé příběhy, ale román autora Jsou světla, která nevidíme byl úžasný.


TIP: Máte rádi Databázi knih? Podpořte ji v Křištálové lupě (Zájmové weby) - hlasujte zde.

Štítky

povídky člověk a příroda

Autor a jeho další knihy

Anthony Doerr

Anthony Doerr
americká, 1973

Uživatelé mají knihu

v Právě čtených13x
v Přečtených279x
v Čtenářské výzvě147x
v Doporučených20x
v Knihotéce83x
v Chystám se číst210x
v Chci si koupit42x