Sběratel mušlí

od:

Sběratel mušlí

Autor zavádí čtenáře na africké pobřeží i na předměstí Ohia, ukazuje předstíranou pompéznost i boj o přežití v divočině, hojnost přírody i její divokou sílu. Slepý hrdina titulní povídky tráví dny procházkami po plážích Keni s německým ovčákem po boku a probírá se zrnky písku. Mimo něj jsou tu pozorovatelé velryb a rybáři, lovci a mystici, zachycení v určitých okamžicích svých životů. Doerr jako přirozený vypravěč zkoumá lidská dilemata ve všech podobách – touhu, zármutek, nerozhodnost, zlomené srdce i pomalé zotavování....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/29_/291193/sberatel-musli-eS8-291193.jpg 4159
Originální název:

The Shell Collector (2002)

Žánr:
Literatura světová, Povídky
Vydáno:, MOBA (Moravská bastei)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (45)

Přidat komentář
kika 13
18. února

Smysl všech příběhů je umět prožít naplno svůj život.Neumím vybrat nejlepší povídku každá má v knížce svoje místo.

Elea
03. ledna

Milé, klidné zamyšlení nad osudy lidí.

happy-smile
30.12.2017

Povídky o souznění s přírodou a o lidech s nějakým výjimečným darem. Je nám dovoleno na chvíli nakouknout do jejich života a užít si společně s nimi to, jak vidí přírodu, jak je ovlivnila. Nečekejte tedy pointu, žádná nepřijde a to je ta pointa. Doporučuji.

Evišťátko
28.12.2017

Druhá kniha povídek od autora. Ale narozdíl od té první mě tahle příliš nezaujala. Výjimku tvoří snad jen povídka Správce.

IvaKo
11.11.2017

Velice citlivě napsané povídky, jejichž společným jmenovatelem je voda v různých podobách a příroda obecně. Každý příběh má jiný styl a svou atmosféru, přesto jsou všechny svým způsobem působivé především svou lidskostí. Tyto povídky mne nadchly více než "Zeď vzpomínek".

Jolina
09.11.2017

Tohle se mi líbilo. Motiv vody ve všech podobách, některé povídky až opravdu na dřeň drsného života, který byl zobrazen ve své pravé podobě. Po delším čase od přečtení této knihy zjišťuji, že snad nebyly důležité děje povídek, ale ty pocity spojené s přeměnou vody a jejími různými podobami...

Půca4
08.11.2017

Některé povídky se mi opravdu líbily, jiné skoro vůbec. Některé byly pozitivní, jiné depresivní. Ať tak či onak, kniha je hezká a každý si v ní najde své.

evickakyticka
25.10.2017

Přečetla jsem pouhé tři povídky a čtvrtou jsem odložila. Přišlo mi to pořád to samé dokola. Rybaření, lov, moře... Rybaření mi přijde jako nejnudnější ze všech nudných věcí co na světě jsou.... Taky mi přišlo, že povídky vlastně nemají konec, že jim chybí pointa.

LusSyNDA
11.09.2017

Nedočetla jsem poslední 3 povídky, už jsem to nedokázala. Proč číst něco, co člověka nebaví a nezanechá to nějakou vzpomínku (ať příjemnou nebo smutnou). Povídky všeobecně moc nemusím, tyto povídky zaměřené převážně na popis krajiny (a rybaření) už vůbec ne. První povídka byla plná cizích slov co jsem nikdy neslyšela a troufnu si říct nikdy znovu neuslyším. Dala jsem knize šanci a četla další povídky, ale ani jedna ve mě nic nezanechala. :-(

haski
05.09.2017

Pěkné čtení na zamyšlení. Dobré na léto a když nemůžete číst knihu v jednom zátahu. Některá povídka mi přišla trochu depresivní, ale ty dobré to vynahradily. Doporučuji na zklidnění duše.

kleous
29.08.2017

milé a inspirativní, zamyslela jsem se sama nad sebou a uvědomila si, že není kam spěchat v dnešní kybernetické době plné spěchu....

natalie8531
18.08.2017

Pohlazení po duši

Hajana
07.08.2017

Přečetla jsem od autora vsechny tři knihy, pokud je mam seřadit, takJsou světla, která nevidíme byla nejlepsi kniha, na 2.misto bych dala Sběratele mušlí a 3. By byla Zeď vzpomínek. Sběratel se četl lehce, krásne, jakoby jste nad těmi řádky jen letěli, a to
Ikdyz se zde píše i o vážných tématech. Knihu urcite mohu doporučit. Libi se mi autorův styl psaní.

magratka
02.08.2017

Všimla jsem si ji v knihkupectví a pak ji dostala jako dárek. První povídka mne nudila, otevřený konec mi neseděl, knihu jsem odložila zklamaně...pak jsem potřebovala do výzvy knihu od autora, který získal Pulitzerovu cenu, tak jsem ji opět otevřela. Další povídky des, opět nezajímavé postavy. Dlouhé popisy přírody fajn, ale dej ne. Knihkupectví jsem už chtěla odložit. Pak mne konec povídky o rybarich rozesmál a tak jsem četla dál. Líbila se mi povídka o 14lete dívce, ktera dospiva, o správci, který utika z valcici zeme a misto pece o svereny majetek pohrbiva velrybi srdce a pak na nich pěstuje rostliny, posledni povidka o nespoutane ženě byla také zajímavá. Takže můžu doporučit? Ano, některé povídky.

Gabba99
01.08.2017

Jak jsem již psala k předchozím povídkám,autor nezklame,dokáže krásným jazykem popsat lidské emoce,touhy i obavy. Těším se na další knihy!

4xbabča
19.07.2017

Povídková kniha se hezky čte, zajímavé příběhy, ale román autora Jsou světla, která nevidíme byl úžasný.

hajrys
12.07.2017

Další povídková kniha od Doerra. A hodnocení stejné jako u Zdi vzpomínek. Některé povídky krásné, některé méně čtivé. Hezké odpočinkové čtení.

hzd
12.06.2017

Protože jsem četla již jednu knihu od tohoto spisovatele (Jsou světla, která nevidíme), rozhodla jsem se, že si udělám radost a koupím si Sběratele mušlí.
Knížka se mi moc líbila, hezky se čte. Některá povídka byla trošku slabší, některou bych klidně ještě prodloužila. Určitě si přečtu i další knížku Zeď vzpomínek a těším s na další autorovu knížku O dívce Grace.

MadamC
04.06.2017

Anthony Doerr mě vždy přenese do světa krásné přírody, která mi v posledních uspěchaných dnech tolik chybí, navodí ve mně klid a pomůže mi koncentrovat se a absolutně se přenést do jeho světa, do světa jeho postav. Je to krásný pocit, všichni, kdo touží po podobném, nechť sáhnou po jeho knihách.

Violeta
16.05.2017

Anthony Doerr mě vzal do světa, kde nevládne ego. On píše o světě, který už nevidíme, ale víme, že je. Kterýho jsme se dobrovolně vzdali a teď hrabeme v knihkupectvích, abychom se o něj alespoň vzpomínkou otřeli. Abychom si připomněli, co že je vlastně na světě to krásný, když to, co jsme si všichni nakoupili, to není. Imho.

ivulka15
13.05.2017

Poutavé povídky o neobyčejně obyčejných lidech......

Zuzka222
28.04.2017

Musím přiznat, že jsem z knihy dosti zklamaná. Povídky ve mně nezanechaly vůbec nic. Zajímavá myšlenka byla většinou zabalená do nezáživných příběhů, takže ve finále vyšla úplně naprázdno. Navíc mi dost vadilo, že většina příběhů byla o rybách a rybaření, takže to začala být brzo fakt ukrutná nuda. Když bych ale měla vybrat nejlepší povídku, tak asi Lovcova žena.

čef
06.04.2017

Sbírka povídek pro romantické čtenáře je zaplněna lidičkami jen velmi málo kompatibilními s ostatním světem pasivně obhajujícími svoji odtrženost od ustálených stylů prožití života. Autorovo mistrovské psaní plné jednoduchých, ale zároveň hlubokých obrazů, dokáže vtáhnout do děje i úplné cyniky jako jsem já, možná až tak daleko, že by se rád podíval až naivně za hranici všedních událostí. Zatím se mi to povedlo jen na pár hodin čtení této knihy, ale kdo ví....

Eremites
23.03.2017

Pestrá paleta povídek vonící dálkami, mořem, láskou, smutkem a nezměrnou hloubkou. Každá povídka je jiná, ale každá z nich má velmi originální námět, který nenudí. Zachyceno krásným jazykem jenž umožňuje zažít popisované emoce takřka na vlastní kůži.

Mne osobně nejvíce oslovila povídka úplně poslední - Mkondo. Autor v ní dokonale zachytil ztrátu svobody, pocit, jak se cítí lapené divoké zvíře zavřené do klece, touhu po slunci, větru, obloze a volnosti. Tu pradávnou potřebu žít v souladu s matkou Zemí, kterou už většina lidí ztratila, dobrovolně zamkla na nepřístupná místa svých srdcí. odehnala od sebe jako otravný hmyz. Tu odvěkou potřebu vrátit se zpět ke svým kořenům, kterou velká část světa vyměnila za sterilní umělohmotný svět velkoměst. Tu nezměrnou hlubokou bolest pramenící ze ztráty naší přirozenosti, kterou lidé ve své nevědomosti léčí farmaky, alkoholem a jinými drogami.

loudomar
20.03.2017

Z knihy mám smíšené pocity. Povídky mám ráda ale tady mi poměrně vadilo že většina povidek měla otevřený konec. Pár povídek se mi opravdu hodně líbilo Sběratel mušlí, Lovcova žena a pak poslední Mkondo. Autor si pohráva s popisem krajiny a přírody ale celkově depresivnější příběhy.

Dandy1
17.03.2017

Povídky o ničem. Kniha je pro čtenáře, kteří se vyžívají v popisu atmosféry a krajiny. Děj nemá ani hlavu ani patu.

lucka6148
10.03.2017

Autorův styl psaní je čtivý a popis situací a pocitů osob je skvělý. Avšak povídky mi nepřišly až tak zajímavé a hlubší dojem ve mně zanechala až poslední povídka - Mkondo.

petrarka72
10.03.2017

Slepé hledání homolice, jejíž jed uzdraví - ale spíš zabije. Lovcova žena, co vidí cestu do Jinam. Rybaření, pro něž je každý důvod dobrý. Pohřbívání velrybích srdcí. Láska závislá na krajině. Všechno tak originální a přitom známé, všechno tak jasné a přitom s tajemstvím. Povídky pro fajnšmekry.

LucyJec
05.03.2017

Úchvatné povídky ze kterých přímo srší atmosféra. U některých jsem jen litovala, že nejsou delší. Úžasných šest povídek, které mě opravdu chytly a musela jsem je přečíst na jeden zátah. Bohužel zbylé dvě byly trochu slabší. Každého asi uchvátil příběh o sběrateli mušlí, ale mým favoritem je bezpochybně Správce.

Princezna22
26.02.2017

Tato kniha se mi líbila více a daleko více než Kniha Zeď vzpomínek. Nejvíce se mi líbil první příběh, který mě úplně vtahl do děje a nepustil.. Ostatní povídky ale také byli fajn. Jen jednu scénu jsem tam poměrně nedávala, no kdo přečte uvidí sám. Kniha je to prostě krásná i obal má překrásný!! Doporučuju všemi deseti.



Štítky

povídky člověk a příroda

Autor a jeho další knihy

Anthony Doerr

Anthony Doerr
americká, 1973

Uživatelé mají knihu

v Právě čtených12x
v Přečtených223x
v Čtenářské výzvě117x
v Doporučených15x
v Knihotéce55x
v Chystám se číst213x
v Chci si koupit44x