palladium komentáře u knih
Vynikající čtivé sci-fi. Trochu mě zklamala vize budoucnosti, která nereflektuje duchovní rozvoj, který osobně předpokládám. Prostě mocenské boje, budoucnost podobná dnešní přítomnosti, důraz na vědomosti apod.
Kniha je tak do poloviny něčím jako ukázkou různých způsobů duchovní cesty. Něco jako Kámen mudrců, i když ten je o dva levely jinde. Potom jde o něco jako napínavý příběh o hledání "vraha", ale až moc triviální a dohromady to úplně nesedí. Ostatně v doslovu je uvedeno, že Eduard Tomáš na románu plánoval udělat autorskou korekturu, mnoho změn, ale už na to nenašel čas. Jde o první text románu, ke kterému už se nestihl vrátit, ačkoliv by to chtělo. Kniha tak není moc kvalitní, spíš jen zajímavá. Na mě tam také bylo moc magie a mystických věcí, mám raději jednodušší duchovní pohled.
Napínavé čtení, ačkoliv se jedná o duchovní příběh. Od knihy jsem místy nemohl odpoutat oči. Přitom duchovní rozměr jasně má. Moc pěkné.
Přepisy přednášek Míly Tomášové. Něco z toho mě hodně zaujalo, něco až tak ne. Nesedí mi varianta obracení se k Bohu někde venku, i když ona také zmiňuje, že Bůh je v nás. Je to podle toho, na jaké úrovni se nachází posluchač. Také si nemyslím, že cesta k sobě musí být tak dlouhá a komplikovaná, jak z jejích přednášek vyplývá. Mám jinou zkušenost a i kolem sebe vidím daleko rychlejší rozvoj. Některé její myšlenky jsou ale hodně pěkné a něco mi daly, snad vlastně i docela dost.
Přepisy přednášek Míly Tomášové. Něco z toho mě hodně zaujalo, něco až tak ne. Nesedí mi varianta obracení se k Bohu někde venku, i když ona také zmiňuje, že Bůh je v nás. Je to podle toho, na jaké úrovni se nachází posluchač. Také si nemyslím, že cesta k sobě musí být tak dlouhá a komplikovaná, jak z jejích přednášek vyplývá. Mám jinou zkušenost a i kolem sebe vidím daleko rychlejší rozvoj. Některé její myšlenky jsou ale hodně pěkné a něco mi daly, snad vlastně i docela dost.
Přepisy přednášek Míly Tomášové. Něco z toho mě hodně zaujalo, něco až tak ne. Nesedí mi varianta obracení se k Bohu někde venku, i když ona také zmiňuje, že Bůh je v nás. Je to podle toho, na jaké úrovni se nachází posluchač. Také si nemyslím, že cesta k sobě musí být tak dlouhá a komplikovaná, jak z jejích přednášek vyplývá. Mám jinou zkušenost a i kolem sebe vidím daleko rychlejší rozvoj. Některé její myšlenky jsou ale hodně pěkné a něco mi daly, snad vlastně i docela dost.
Pro mě srozumitelnější, než hovory s Maraharšim. Místy mě to velice oslovilo, postrčilo více k pravdě nebo snad motivovalo, nevím, každopádně moc pěkné.
Soubor povídek, bavila mě každá z nich. Opět zajímavý děj a myšlenkové pochody postav. Kniha je pro mě kvalitou na úrovni Kamene mudrců. Jde ale o povídky, takže je to trochu jiné než dlouhý román, ten vtáhne hluboko do děje.
Kámen mudrců je lepší, proto dávám o jednu hvězdičku méně. Je to ale opět skvělé dílo, Larsen nezklamal. Popisy pohnutek postav mě baví, život postav je poutavý a nechybí zvraty a nevtíravá napínavost. Téma hledání duchovního rozvoje se mě týká, takže kniha skvělá. Některé místa v knize ale byla až moc rozvleklá.
Kniha mě vůbec neoslovila, mluví pro mě podivným jazykem. Chce abych věřil, neříká proč. Chce abych měnil své myšlenky bez nutné práce na svém nitru, ale to je podle mě nefunkční. Důležitá je změna v podhoubí, na základě kterého se myšlenky vytváří. Jde především o práci se stíny atd. Toho se kniha nedotýká, z mého pohledu je povrchní a jejím čtením se lidé nasměrují na špatnou cestu. Řekl bych, že čtením té knihy se člověku doslova snižuje IQ. Na konci výčet nemocí a čím jsou údajně způsobené. Kde se vzal? Možná je to dobré, když někdo nebere knihu vážně a bere ji jen jako jakýsi myšlenkový fantazijní výplod vhodný pro možnou inspiraci. Já takovému stylu nerozumím, neoslovuje mě.
Vynikající úvod do lucidního snění s návodem jak na to. Chyběly mi možnosti, jak snění pak využívat, co si s ním dál počít.
Je až neuvěřitelné, že je možné napsat tak skvělé dílo. Kniha o božství, o osvícení, o cestě životem, jeho smyslu, ale také o lucidním snění nebo obyčejném životě. Nejen že se skvěle čte, je plná skvělých věcí k zamyšlení a umí člověka ovlivnit už jen tím, že ji čte. Autor je génius.
Přepis tří přednášek, které na sebe navazují. Další úvahy nad smyslem života. Více mě zasáhla kniha A přesto říci životu ano.
U této knihy jsem pochopil Franklův humor a opravdu zde vynikl. Pěkné oddechové čtení, jsou zde i zajímavé informace.
Kniha psaná stylem best sellerů, taková ta čtivá napínavá beletrie, od které nemůžete odtrhnout oči. Pro mě jsou takové knihy spíš v kategorii brak. I když samozřejmě se knize nedá upřít kvalitní zpracování, mám raději knihy s duchem.
Ačkoliv jde o líčení koncentračního tábora, dílo nezpůsobí nespavost nebo hrůzné představy před očima. Autorovi se daří líčit věci z hlediska pozorovatele, což je vzhledem k tomu, že koncentrák prožil, obdivuhodné. Knížka je útlá, ale dodá hodně materiálu k přemýšlení. Posunula můj pohled na život.
Knihu jsem málem v polovině odložil, ale nakonec mi to nedalo a přeskakováním jsem jí dokončil. Hlavní vztah otce se synem mi přišel nerealistický, jejich komunikace nereálně nefunkční. Místy je to alespoň proložené realistickými událostmi, když například otec zakáže synovi něco kvůli jeho bezpečí a je to docela dojemné. Vesměs je to ale taková spíše temná divná kniha. Sice s dobrým koncem, ale to mě nějak neuchvátilo, je to spíš takový americký dobrý konec, chybí mu hloubka, ostatně jako celé knize. Nejvíc mě vadily nechutné zrůdnosti vložené z ničeho nic do textu. Běží nějaká scénka a najednou malý kluk zničehonic vidí uříznutou hnijící hlavu ležící u nákupního vozíku a podobně. Těchto věcí je tam hodně. Autor je umí podat tak, že jsou opravdu nechutné, šokující a vetřou se čtenáři do jeho představivosti a už nechtějí zmizet. V tom je autorovo hlavní umění. Pokud ale po takových nechutnostech netoužíte, nevidím důvod knihu číst.
Jedno z nejlepších sci-fi co jsem četl. Poutala mě celá kniha. Akorát jsem bohužel nepochopil některé věci, až po přečtení doslovu. Možná bych doporučil přečíst si ho jako první.
Pěkné sci-fi, celá kniha mě poutala. Fantastické nápady, i ten pojem piknik u cesty, tak jak je v knize myšlený, je vtipný a zajímavý, k zamyšlení o naší důležitosti. Trochu zklamal poněkud naivní konec.
Jedna ze skvělých knih o rodičovství. Není pro mě úplně top, ale tak polovina mě velmi oslovila. Autoři na základě své praxe psychologů říkají, že nemáme po dětech chtít, aby byly něčím co nejsou. Člověk může být naprosto šťastný a úspěšný i když nevystuduje vysokou školu atd. Máme nechat na dětech, aby si samy vybraly co chtějí dělat a čím chtějí být. Vědí to lépe než my.