pafčaodřeky komentáře u knih
Pro mne je tohle jeden z méně čtivých Lukjaněnků. Příběh předvídatelný, hrdina nezajímavý, vtipů pomálu, vypravěčsky nepřívětivé....Hlídku mi to tedy nepřipomíná, není tu žádné vnitřní pnutí, konflikt nebo dilema, rozpor mezi dobrem a zlem (zatím! třeba to přijde). Celkově chybí originalita, připadá mi, že autor vykrádá sám sebe. Tak snad příště.
Přésně, jak píše dole uživatelka soukromá. Tuhle sérii už čtou hlavně fanoušci Kinsey, ti, kterým nevadí jistá ukecanost (ráno vstanu, dám si tři míle, sprchu, snídani.....) a mají rádi její ironický a sebekritický přístup. Jenže tady se přistihnete, že vás přestává zajímat, "kdo je vrah", protože není žádné napětí, odhalování a tajemství; největší "detektivní zápletkou" je nakonec to, kam se ztrácí voda z vodovodu bytného Henryho (což stejně tušíme od začátku). Dávám tři hvězdy a to ze sentimentu nadržuju.
Důležitá tématika pro všechny milovníky knih, dozvíte se o většině velkých podvodech a mystifikacích, co se v historii zahraniční literatury odehrály (české příklady typu "Bílej kůň, žlutý drak" chybí). Bohužel, členění je dost nepřehledné, autorka používá roztřídění kapitol podle typu podvodu (náboženský, zlomyslný, holocaust...) a v nich postupuje chronologicky. Toto ovšem je nesmyslné, protože důvody pro podvod či mystifikaci se prolínají, případně nejsou typicky vyhraněné. V knize se špatně orientuje. Přesto považuji za přínosné vědět, jak vznikl slavný podvod "Poselství od protinožců" (původně smyšlená historka k propagaci oleje z čajovníku!) nebo počtení o odpudivé osobnosti "milovníka" indiánů Forrestra Cartera a jeho blamáži zvané "Škola malého stromu". Není ostuda naletět podvodu, ale je důležité ho odsoudit a pátrat po pravdě, byť nemusí být tak krásná.
Zkusím být slušná. Nevadí, že kniha je psána pro náctileté, horší je, když to vypadá, jak kdyby ji náctiletý i sesmolil. Špatné po všech stránkách a to i v žánru horor-fantasy. Vykradená grafika ze Sirotčince; "originální" (ironie) trojice kamarádů: sirota, třídní kráska a vtipálek/gay se stanou nerozlučnými asi po půl hodině a třech prohozených větách; myšlenkové pochody hlavního "hrdiny" (mám ji políbit-nemám ji políbit, jsem magor-nejsem magor) jsou zkrátka utrpení svou přízemní trapností....i Harry Potter je napínavější a uvěřitelnější. Pokud chcete napínavý horror s mladým hrdinou, zkuste třeba Deana Koontze a jeho Thomase, je tak o dvě třídy výš, než tahle slátanina.
Něco na tom Mayovi je. Po (pro mne) šestákovém čínském propadáku Pán ohně, jsem -a tentokrát opravdu už naposledy!-zkusila druhý díl ostrovní série. A výborný. Ne tak temně depresivní, jako Skála-byť se jedna z hlavních postav potýká s degenerativní nemocí-, detektivně napínavější zápletka a téměř akční "mafiánský" závěr (na hranici uvěřitelnosti). Takže na shledanou v třetím díle!
Limonádová romance (kterak hrdý asiat potká typickou američanku-ano, musí být bloňďatá a modrooká-a zamiluje se)na pozadí čínských kulis a podprůměrná krimi zápletka s téměř (tragi)komickým závěrem. Pokud chcete dívčí román se seznámením za "tragických okolností", jděte do toho. Čekáte-li kvalitní detektivku nebo thriller, jste tu špatně.
Stará dobrá akční sci-fi s netypickým hrdinou-hazardním hráčem, který má na nové planetě velký fyzický hendikep (je na úrovni 3 letých dětí), my se bavíme a on zatím přemýšlí proč je planeta tolik nepřátelská....jednoduché, vtipné, slušná zápletka, akce.
Jistě, na česko-slovenskou historickou fantasy literaturu se jedná o nadprůměrný počin, ale nehodlám přidávat hvězdičku jen proto, že se u nás v současnosti dobrá sci-fi a fantasy (až na vyjímky typu Žamboch a Kulhánek) nevyskytuje....proudy krve zde nejsou dostatečně vyváženy vtipem nebo ironií a Ilja je pro mne vylíčen jako nesympatický strup. Juraj mě zatím nepřesvědčil byť jsem se u jeho povídek s Chřestýšem nasmála jak malá.
Pokud chcete zkusit cokoliv dalšího k antibiotikům, zkuste tuhle příručku. První část se věnuje popisu nemoci, nákazy, příznakům, testování a klasické léčbě. Takové lékařsko-vědecké shrnutí, ale čtivé i pro laika. Druhá, obšírnější část obsahuje "protokol", tedy postup, jak se léčit (doléčit) pomocí bylinek. Vše je popsáno srozumitelně, dostatek citovaných zrojů dodává na důvěryhodnosti. Smutné je, že se k nám překlad dostává až po tolika letech (první vydání již v r. 2005) a ještě smutnější, že za tu dobu se toho v léčbě a diagnostice této zákeřné nemoci moc nezměnilo. (více alternativní léčby-nejen bylinky, ale i různé šamanské postupy lze nalést v titulu: Přírodní léčba boreliózy/Wolf-Dieter Storl)
Útlá knížečka, kde autorka a hrdinka v jednom popisuje vlastními slovy svoje zážitky z extrémního cyklistického závodu. Proti obsahu a celkovému vyznění nemám námitek, nicméně forma, zejména grafické uspořádání, umístění a kvalita fotografií, chybějící mapy to je mizérie i na amatérské samizdatové úrovni. Knížce ubírám jednu hvězdičku za zpracování a věřím, že slečnu moje kritika neodradí (pokud si to tu přečte), ale inspiruje a bude psát dál. Sportu zdar! :)
Také jsem se těšila a nemohu se začíst. Mezitím jsem přečetla asi pět jiných knih a nic, nenaskočilo to, děti už mne, bohužel, přestaly zajímat. Jak píší dvě předchozí čtenářky, celé je to již předvídatelné, žádná inovace-tajemná originalita z prvního dílu je již zcela vyčpělá.
Tak Dádě z Prahy moc "děkujeme" za vyzrazení zápletky a koho by přeci jen zajímalo, jak vše dopadne, ať přeskočí její komentář. (nejlepší by ho bylo rovnou smazat)
Přiznám se, že po přečtení "Hořečnatého snu" od stejné autorské dvojice jsem byla natěšena na pořádně tajemnou zápletku a napínavou akci. Nadšení se tentokrát nekonalo: děj jednoduchý (stačí vyřešit určité technické problémy), největší padouch byl ten, o kterém si to myslíte už od začátku, a tak jen čekáte, která z roštěnek uloví pana doktora a shrábne poklad...nebo ne? :)
Komerční braková literatura, ale jako oddechová jednohubka funguje. Nečekejte hluboké vhledy do psychologických procesů postav, složitá souvětí a barvitý slovník. Padouši jsou ukázkově zákeřní a zaslouží být bez velkého moralizování zlikvidováni. Na Reachera je v tomhle spoleh, ten se vylíže s každého problému, do kterého se "náhodou" dostane. Jen si koupí novou košili a jde se o silnici dál...
Chřestýš Callahan je jako povídková kniha určitě zábavnější. Krev a kámen mi připomínaly Barbara Conana ve (staro)slovanském hávu: bojovník někde putuje, potká "hrůzu a nadpřirozené démony",bitka, hrdina vítězí a jedeme to celé znovu s dalším hrdinou. Budiž varováním, že jsem měla vadný výtisk a to, že chybí 5 stran, jsem si všimla až za polovinou chybné stránky. Jedině povídka Pekelníci s kapitánem Báthory vytáhla (pro mne) dílo nad nezapamatovatelný průměr.
Kniha, která se ke mne dostala příliš pozdě. Tohle všechno už jsem četla jinde, jinak a lépe. Vlastně se jedná spíš o povídku, než o román-neurčité obrysy kontaminovaného pásma z mimozemské návštěvy se postupně vynořují, když tu v okamžiku, kdy by děj mohl být konečně zajímavý, přichází poslední stránka. Ano, jistě, klasika povinná pro všechny sci-fi nadšence, mám splněno a jdu si číst američany...
Takový zjednodušený rádoby Kulhánek, spousta krve, nadávek a samoúčelného sexu. Ženské postavy a jednání zcela (psychologicky) nevěrohodné a zploštělé, dobré jen na sexuální hrátky pro hlavní hrdiny. Spíš mě to rozčílilo, než že by to bylo tak blbý: samé skvělé ingredience a výsledek je přeplácaná, načančaná spatlanina. Kopřivu i Kulhánka mám ráda, ale tohle je nezábavnej slabej čajíček.
Překlad originálního názvu na "Kat" je tentokrát velice přiléhavý. Jak píše v komentu Kubíííína, že vrah utekl, nevím, jestli četla stejnou knihu, není to tak, ale nebudu víc prozrazovat, to se nedělá. Delší popisné pasáže zdánlivě bez akce mě u Graftonové baví; pokud je dobrý překlad, jsou psány jako postřehy Kinsey (detektiva-ženy) vtipně, sebe-ironicky a s nadhledem.
Fikce jednoho podvodníka, který se chytl vlny zájmu o východní náboženství.
Uff. Neudělejte tu chybu, co já a nečtěte si tuto knihu při snídani. Plesknutí mozku na pitevním stole ( a vytahování dalších orgánů při několikastránkovém detailním líčení pitvy zavražděného) vás odsoudí k tomu dát si panáka na vzpamatování už po ránu. Celkově tohle není žádná sranda detektivka, spíš pořádný psycho- alkoholici, násilníci a ztrozkotanci si tu podávají kliku a do toho všeho morbidní tradice s mordováním mladých hnízdících ptáků. Díky, bylo to dobrý, ale tuhle tísnivou úzkost již více nemusím.