Ophelie
komentáře u knih
Lustr pro papeže
Jan Tománek
Kniha malá svou velikostí, ale veliká svým obsahem. Vyprávění Míly neboli Chlupa není žádné oddychové čtení, několikrát se mi až zatajil dech nad těmi hrůzami, které je člověk člověku schopen udělat, párkrát i ukápla slza. Ztracené a zničené mládí člověka (deset let), kdy ztratí nejenom zdraví, ale i víru v dobro, v druhé lidi…
Knihu by si měl přečíst každý a nezapomenout.
“Co je toto za svět? Vždyť oni se chovají jako nacisti. Ne jako nacisti - jako dobytek. Jako prasata. Ani ti Němci se za války nechovali takhle. Ne ke svým vlastním lidem. Kde to žijeme?! Řekni, co je tohle za lidi? Copak se můžou doma podívat do očí rodičům nebo svým dětem? (s. 109)
Pláňata
Petra Dvořáková
Kniha je velmi čtivá, o tom, že autorka psát umí, mě přesvědčila svými předchozími knihami. U Pláňat jsem postrádala jakési splynutí s postavami, jakoby zde autorka pouze plavala po povrchu. Při čtení na mě padla úzkost, která se znásobila po dočtení závěrečné kapitoly. To, že autorka nepíše úplně oddechovou literaturu, mi bylo jasné, u této knihy tomu není jinak. Jen postrádám nějakou hlubší dějovou linii a ideu, myšlenku celého díla. Klouzání po povrchu, aniž by mě kniha vtáhla a oslovila (tak jako např. Vrány, Zahrada). Ale i tak je to kniha, která stojí za přečtení, jen už autorka napsala lepší.
Fake
Arno Strobel
Napínavá psycho jízda od první do poslední stránky. Knihu jsem přečetla na jeden zátah (až do pozdních hodin), což svědčí o její čtivosti. Autor si mistrně pohrává se čtenářem a až do konce vlastně nevíte, jestli je Patrick vrah nebo oběť? Konec byl pro mě hodně překvapivý, nečekala jsem to. Je to napínavý, svižný (krátké kapitoly) a dechberoucí thriller, doporučuji.
neexistence
Eva Pospíšilová
Musím říct, že mě tato kniha opravdu překvapila - tohle jsem nečekala, nejedná se totiž o typicky romantický příběh. V příběhu Eliase a Kennetha nechybí láska, ale ani drogy, sex, erotika, agrese, závislost…vztah mezi těmi dvěma bych popsala jako nezdravý, toxický, ale zároveň i plný lásky, vášně, touhy… Milovat někoho neznamená ho vlastnit a zároveň i opustit někoho, koho milujeme a kdo miluje nás pro jeho dobro, vlastně tak vůbec dobrem být nemusí. Čtení této knihy je jízda plná roztodivných a pestrých emocí a ten konec vás opravdu rozseká. Řadím mezi jedny z nejlepších knih (trošku mi to připomnělo Malý život, ale ten je pro mě nepřekonatelný).
Vražedný rozsudek
Andreas Gruber
Druhý díl se mi líbil o něco méně než ten první, místy to bylo maličko zdlouhavé, ale ne nudné. I zde nechyběla zajímavá zápletka a odhalení vrahů pro mě bylo zčásti překvapivé. Dvojice Sabina - Maarten mě baví a těším se na další díl této vydařené série.
Já jsem hlad
Petra Dvořáková
Kniha je takovou sondou do psychiky, mentality a duše ženy, která svádí boj s mentální anorexií. Oceňuji autorčinu otevřenost, upřímnost a podrobné odhalování příčin vzniku traumatu, který se později projevil mj. v této nemoci. Když se vše v jejím životě začne vysloveně sypat a řítit, hlad se stane jedinou možnou věcí, kterou má autorka pod kontrolou, ovšem kontrola je jen iluzí, hlad ji dovede až k hranici smrti. Neuvěřitelné, co vše život/osud autorce naložil. Knihu rozhodně doporučuji (boří zažité představy, že mentální anorexie se týká jen touhy po štíhlém těle).
Příliš hlučná samota
Bohumil Hrabal
Pan Hrabal byl opravdu pan Spisovatel. Krásná práce/hra s českým jazykem, dlouhá souvětí mi nevadila, naopak jsem si užívala tu květnatost a bohatost popisu. Kniha je plná humoru, ale také hlubokých myšlenek a po dočtení ve mně zanechává špetku melancholie. Rozhodně jsem ráda, že jsem se k této knize díky letošní výzvě dostala (normálně bych po ní nesáhla a byla by to škoda).
Někdo z nás
Kristýna Trpková
Asi jsem po přečtení komentářů níže měla od knihy velká očekávání, ale mně kniha přišla jako takový lepší průměr. Prvních 100 stran se v knize vlastně nic moc neděje, furt jsem čekala na nějaké to pořádné napětí, které čtenáře nutí číst dál a dál a popravdě jsem se do čtení musela nutit. V polovině knihy už tušíte, jak to celé vlastně bylo a v závěru se to i potvrdí. Co knize přidává je ta závěrečná kapitola, to je překvapivé rozuzlení, ale celkově mě kniha nijak extra zvlášť nenadchla - takové neurazí, nenadchne.
Světlonoška
Terezie Theimerová
(SPOILER) Taková milá oddechovka na jedno odpoledne, kniha se čte dobře a vyprávění Dity rychle utíká. Líbilo se mi nenásilné zakomponování návodů na různé meditace a práci s dechem, příběh je protkán životními moudry (z toho duchovního hlediska) a každý si zde něco najde, co jej zrovna v tu chvíli osloví. Ale postava Dity mi k srdci nepřirostla - rádoby duchovně založená psychoterapeutka, ale to, že s milencem podvádí svého manžela je očividně z jejího pohledu úplně ok a povrchní souzení lidí podle vzhledu (např. obézní manželka Filipa) není úplně duchovně vyzrálé. A to jak rychle vyměnila jednoho milence za druhého… A nereálný happy end, kdy úplně všechny! osoby z knihy došly svého štěstí a vše bylo pro všechny bez rozdílu zalité sluncem ubírá na důvěryhodnosti celého příběhu. Úplně wow kniha to není, ale za přečtení, pro nenáročného čtenáře, to stojí.
Jíst jako Buddha
Daniel Zigmond
Ač se jedná o naučnou literaturu, vše je v této knize podáno velmi čtivou a zábavnou formou. Největší část knihy je věnována stravování a jídlu s ohledem na principy přerušovaného půstu. Autoři nabízejí konkrétní postup, jak přerušovaný půst postupně zavést do každodenního života a jak u něj vydržet. Věnují se také oblastem jako je stravování v práci, pohyb a cvičení, psychologická stránka stravování - přejídání se, emocionální jedení, jedení z nudy, únavy (nedostatku spánku, odpočinku) apod. Závěrečné kapitoly knihy se více věnují Buddhovi a buddhismu, meditaci, životu s všímavostí (mindfulness), praktikování vděčnosti, laskavosti a tzv. střední cesty. Kniha se mi moc líbila a velmi dobře se četla.
Ztracené dívky z Willowbrooku
Ellen Marie Wiseman
Knihy této autorky nikdy nezklamou. Vyprávění Sage se čte od první stránky až po tu poslední samo, je to velmi čtivé, ač mnohdy otřesné (obzvlášť vyprávění o životě uvnitř zdí Willowbrooku). K tomu nechybí zajímavá detektivní zápletka a pro mě nečekané rozuzlení. Příšerné, že taková místa jako Willowbrook (pod záštitou státu) opravdu existovaly. Kniha rozhodně stojí za pozornost a přečtení.
U severní zdi
Petra Klabouchová
Tedy, tato kniha je za mě jeden z literárních pokladů a řadím ji mezi těch pár pro mě nejlepších přečtených knih v životě. Měla jsem ji půjčenou z knihovny, ale tolik mě zasáhla a oslovila, že ji chci mít ve své knihovně. Vše podstatné už bylo řečeno v komentářích níže, za sebe bych dala hvězd klidně více. Je to kniha, kterou by si měl přečíst každý Čech a dávala bych ji číst povinně obzvlášť těm, kteří (ještě dnes!) velebí dobu komunismu - plivla bych jim do tváře za všechny ty umučené oběti režimu, zde žen a dětí - a to bolí opravdu hodně! Čtení je to nelehké, po formální stránce topka (krásná práce s jazykem), po obsahové je to horší v tom smyslu, že je to čtení bolavé, smutné, srdcervoucí. Několikrát jsem u knihy plakala a to hodně. Čest všem zapomenutým hrdinům, hrdinkám i těm malým nevinným dětem. Hluboce smekám před autorkou (kolik toho musela nastudovat) a jak obdivuhodně vše zakomponovala do tohoto nezapomenutelného literárního díla.
Prosím, pokud budete mít možnost, přečtěte si tuto knihu a nezapomeňte.
Velký sešit
Agota Kristof
Brilantní čtenářský zážitek - líbil se mi opravdu jedinečný a nevšední styl autorky. Jednoduché, strohé, úsečné věty - a přesto je sděleno tolik! Kluci, dvojčata, vypráví svůj příběh - stručně, jasně, bez kudrlinek a řečiček kolem, bez emocí a sentimentality popisují, co vidí. Žádné vnitřní pocity, prožitky, domněnky…to autorka zcela přenechá čtenáři. Kniha je opravdu působivá - v tom smyslu, že jsem se snad ještě nesetkala s tak strohým popisem hrůzných, brutálních a násilných událostí, které ale vlastně vůbec podrobně popsané nejsou - v tom je ta úchvatnost autorčina stylu a takto asi vnímají a vidí svět i psychopaté - bez jakýchkoli emocí. Wow! Chci si přečíst další dva díly této trilogie.
Maličkosti, na které byste při výchově dětí neměli zapomínat
Jiří Halda
Pokud bych měla doporučit pouze jednu knihu nastávajícím a již stávajícím rodičům, byla by to tato kniha. Ač jsem z této oblasti ohledně výchovy/nevýchovy apod. několik knih již četla, tato kniha mě vysloveně uchvátila, je zde vše tak jemně a přitom jasně, zřetelně, smysluplně popsané, že co stránka, to drahokam ve smyslu hluboké moudrosti. Kniha mě natolik oslovila, že jsem si ji koupila (tuto mám půjčenou z knihovny) a přečtu si jí ještě jednou a budu si pro mě zásadní a důležité myšlenky a postřehy zvýrazňovat. Vím, že se k této knize budu opakovaně vracet. Doporučuji všema deseti!
Není úniku
Yrsa Sigurðardóttir
Vysoké hodnocení této knihy a komentáře zde i na přebalu knihy slibují dobrou jízdu a musím říct, že se nemýlí. Kniha se čte jedním dechem, protože autorka umí budovat rostoucí napětí s každou stránkou, kdy prostě musíte číst dál, protože jste napjatí jak kšandy, abyste zjistili, kdo je tedy pachatelem a co se sakra vlastně stalo? V knize se prolíná vyprávění ze současného vyšetřování a z minulosti, z pohledu jedné ze zavražděných obětí. To, že se příběh odehrává v mrazivém prostředí nevšedního Islandu je dalším plusem. Příběh měl možná maličko pomalejší rozjezd, ale pak už to byla ta slibovaná jízda. Autorka rozhodně umí psát napínavé detektivní thrillery a v budoucnu ráda sáhnu po další její knize.
Vražedná lhůta
Andreas Gruber
Po delší době opravdu dobrý, kvalitní krimi thriller. Je to od začátku svižné, napínavé, uvěřitelné, žádná hluchá místa, postavy jsou důvěryhodné a zápletka a motivace vraha brilantní - žádné překombinované a neuvěřitelné závěry, což oceňuji. Rozhodně doporučuji a těším se na další díly této série.
Cesta mým srdcem
Michaela Anna Horáková
Taková milá jednohubka plná duchovní moudrosti, otevírá srdce a pohladí po duši. Každý máme svou cestu, někomu pomůže meditace, někomu půst, pobyt u šamana v Amazonii, kresba, pobyt ve tmě, práce se sny, dechové techniky apod. Autorčina cesta vedla přes holotropní dýchání - tím se spojila, jak sama říká, se svým srdcem. Kéž každý najdeme tu svou cestu, svůj způsob, jak se spojit se svou duší/svým srdcem/Vyšším Já/Bohem v nás. Krásné čtení, ač přečteno až moc rychle (kniha by mohla být delší), doporučuji.
Neopouštěj mě
Kazuo Ishiguro
(SPOILER) Příběh je vyprávěn očima Kathy, která dlouho dělala opatrovnici a brzy se má stát dárkyní. Čtenáři se postupně odhaluje jádro celého příběhu, přičemž si Kathy, Ruth i Tomma oblíbíte a s blížícím se koncem knihy je vám smutno - ze všeho. Veliký vykřičník nad jakoukoli segregací lidských bytostí (v tomto případě i klony jsou lidé, mají své sny, city, potřeby). Je to děsivé - připomíná to přístup k Židům za Druhé světové, byli vnímáni jako nelidé a jaké hrůzné následky toto mělo, víme všichni. Knihu rozhodně doporučuji a určitě sáhnu i po jiných dílech autora.
Ukradené jazyky
Felix Blackwell
Ač nejsem veliký milovník horrorových příběhů, občas po nějaké takové knize sáhnu a v tomto případě to byla dobrá volba. Do příběhu Felixe a Faye jsem se ponořila od první stránky a mnohdy mi opravdu běhal mráz po zádech a zpozorovala jsem, že se i bojím (nedoporučuji číst v noci). Jde o bezesporu napínavý a strašidelný příběh s temnou atmosférou a zajímavou zápletkou. Rozhodně doporučuji všem milovníkům strašidelných příběhů.
Na vině je Atlantida
Andrea Vernerová
Zajímavé čtení - obzvlášť první část, prožité dva životy jsou zde i nejpodrobněji popsané. V možné existenci rádoby mimozemšťanů (obyvatel jiné planety) nevidím úplně absurdnost (je toho v jiných knihách hodně, Anunnakové apod.), takže kdo ví, proč ne? Poznatky z období Atlantidy jsou zde krásně a čtivě podané (otázka je, do jaké míry se jedná o fantazii autorky a do jaké míry jde o identické zážitky, resp. vzpomínky). Druhá část knihy mi přišla méně záživná. Pokud se jedná o cestu jedné duše, postrádala jsem nějakou provázanost životů, nějaké ponaučení z chyb předchozích, karmu, hlubší souvislosti. Ale čtení je to zajímavé, doporučuji.