Nuny komentáře u knih
Některé recepty jsou otřepané, některé se opakují, jen se změní jedna ingredience a některé jsou zajímavé a neotřelé. Zkrátka u těchto typů kuchařek si vybere každý.
Jedná se o klasické předpisy pro tradiční zavařování. Zelenina, ovoce a nejrůznější rady, jak vše udělat správně.
To je asi první kniha, kdy mám problém s výsledkem. Vždy dodržuji přesné postupy a tady se mi často stane, že i obyčejná buchta podle předpisu, se prostě nepovede. Nicméně, opět je to velmi důkladně propracované a s pěknými fotkami.
Jestli jste někdy viděli pořad s Fredem, pravděpodobně tušíte, jaká bude i tato kuchařka. Božská, jako sám Fred a jeho odvaha zkusit uvařit a sníst všechno. Nesmírně mě baví a recepty jsou skvělé.
Já tvarůžky miluju. Ať už namazané na chlebu jako pomazánku, čerstvé na chlebu s máslem nebo jako zahušťovadlo do zelňačky. Tahle kuchařka je přesně moje gusto.
Já zbožňuji regionální kuchařky. Tahle je mi srdci velmi blízko, protože Krkonoše mám téměř za rohem, na pohádkách jsem vyrostla a kyselo je to nejlepší, co jsem kdy jedla.
Povídky jsou kraťoučké a pohádkové. Pro nás, co jsme z regionu, určitě uchvátí.
Zdá se, že asi stárnu. Od začátku do konce přesně víte, jak to celé dopadne, vlastně už z anotace je to celkem jasné, ale stejně jsem do pokračování šla a nesmírně si ho užila. Uznávám, že námět není nijak originální, všechno už tu kdysi bylo, ale v knize je všechno, dojetí, naděje i napětí a mohu směle doporučit.
Kniha je pro mě příjemnou změnou. Povídky jsou krátké s velmi příjemným nádechem cizích vlivů. V některých bych klidně tipovala Čapka nebo Exupéryho. Za mě moc dobré.
Došla jsem do strany 50 a dál to asi nemá smysl. Pokud by to bylo čtení na 200 stran, pak bych asi pokračovala, ale mám opravdu číst 370 stran o useknutých hlavách, vyhřezlých střevech a beznaději, když to nemá ani hlavu, ani patu. Četla jsem podobné knihy a tam se člověk alespoň dozvěděl důvody vzniku a důvody zániku. Tady jsem se za celých padesát stránek absolutně nic nedozvěděla, takže nemám vůli číst dál.
Autor má zvláštní smysl pro zvrácenost a vyžívání se v násilí. Ale opět, četla jsem lepší zvrácenosti.
Kniha plná klišé, předvídatelných událostí a sympatických postav. Nečetla bych to denně a nejspíš mi to jako ochutnávka autorčina umu stačí, ale uznávám, jedná se o příjemné čtení. Žádné velké zvraty, hlavní postava se svatozáří na hlavě zachraňuje nejen sebe, ale i celou vesnici a co víc, ještě všem všechno na první dobrou vychází. Růžovější už to být nemůže.
Kuchařka mě mile překvapila. Jsou v ní tradiční recepty, které se hodí na každý nedělní oběd. Miluji recept na bábovku, který se zařadil do rodinné sbírky.
Druhá světová válka a období 1948–1989 jsou pro mě velkým lákadlem. Vždy si ráda přečtu knihy s tímto tématem a o historii se zajímám ve všech směrech.
Ovšem tato kniha nenaplnila mé představy. Autorka klouže na povrchu a nedostává se prakticky k jádru věci. Připadalo mi to, jako bych četla několik knih spletených dohromady a nedávalo mi to moc smysl.. převýchova dětí, práce v táborech, hromadné zatýkání, strach, nejistota, udavačství.. no nevím. Navíc mi to moc nekalkuluje, pokud se tedy tolik lidí zavíralo, kdo dělal jinou práci než stavění dálnic a železnic. V příběhu to skoro vypadá, že bylo zatčeno třičtvrtě republiky a vyvražděna tak půlka. Jak píše marlowe, chybí ta bílá.
Nezažila jsem dobu před rokem 1989, o to víc si vážím doby, která je teď, protože z minulosti se prostě máme učit a dělat budoucnost lepší (a teď momentálně to neděláme). Jak jsem jednou slyšela, měli bychom být vděční za demokracii, ať je v jakékoli podobě.
Každopádně, ať se vrátím k titulu, snaha je v knize vidět, ale příběh plyne bez velkých překvapení, vlastně celé je to takové nudné, často jsem měla touhu knihu odložit. Nečekala jsem happy end, ten by se ani nehodil, ale čekala jsem excelentní závěr, když už příběh neměl spád, to se nestalo.
Velice chválím výběr tématu, který nikdy nebyl aktuální jako právě teď.
Za mě skvělá, jako všechny Jamieho kuchařky. Škoda jen, nepíše více o regionech a místech, která navštívil.
Čtyři hvězdičky má kniha za to, že mě donutila přemýšlet o bezvýznamnosti. Dle mého názoru, neexistuje na světě nic, co by bylo bezvýznamné, vždy vidím nějaký smysl. Ani tento příběh není tak bezvýznamný.
Na můj vkus jsou některé pasáže zdlouhavé a zbytečně opakované, ale i tak je to vynikající horor, u kterého cítíte příjemný strach.
Od začátku je jasné, k čemu bude příběh směřovat, ale nijak mi to nevadilo. Za mě je to čitelné, zajímavé postavy a vše vysvětleno. Krátké a silné, tak to má být.
Kniha je vynikajícím úvodem do studia dialogů. Pro mou práci je naprosto dostačující a je v ní řečeno vše, co potřebujete k této problematice.
Za mě vynikající. Moc se mi líbí, že autor bere látku velmi komplexně a hlavně od začátku, ne jako většina knih od 19. století.
Poučné a zajímavé.