Nielada komentáře u knih

Mám tyhle básničky moc ráda. I když mi přijde, že jejich poetiku ocení spíše dospělí, většině z nich mohou rozumět i děti - snad proto se často objevují v čítankách. Před nějakým časem jsem knihu zakoupila domů a ráda se k ní čas od času vracím, také díky kouzelným ilustracím Jiřího Trnky.

6 25.12.2016

Krátký příběh s krásnými obrázky, chutná jednohubka vhodná i pro čtění s dětmi v čase Vánoc.

1 25.12.2016

Z knihy jsem naprosto nadšená. Je napsána jednoduchým a přesto poutavým stylem, kterému velmi svědčí střídání vypravěčů. Autor skvěle popisuje prostředí skládky a života nejchudších obyvatel Brazílie. Zápletka je strhující, ale kniha nabízí mnohem více. Například zamyšlení nad tím, jak peníze vládnou světu. Nebo nad tím, jak je možné, že jedna skupina lidí je označována za odpad, protože je nemá, a jiná za elitu, protože je vlastní. A přitom to může být právě naopak. Moc doporučuji všem starším dětem (tak od 12) a rozhodně i dospělým. A těším se na film.

14.12.2016

Já nechápu, jak to ten pan Tolkien dělal, ale celé tři díly mi promlouval skrze různé postavy do duše a vysvětloval různé situace v mém životě. A to mě vůbec neznal! S těžkým srdcem jsem se rozloučila se silným, bohatým příběhem, který navždy poznamenal mé literární vnímání. Děkuji, pane Tolkiene.

7 12.12.2016

Po prvním díle jsem se strašně bála, že už mě to nebude tak bavit, když se hlavní hrdinové na konci rozdělili. Ale opak je pravdou. Bavilo mě to snad ještě mnohem víc, děj byl svižnější, akčnější a pln různorodosti. Již v prvním díle jsem se platonicky zamilovala do Aragorna a ukázalo se, že to byla dobrá volba...Je to pro mě jedna z nej postav.
Mám tedy dočteno a už se zas bojím, že mě nebude bavit Návrat krále:-)

1 21.11.2016

Je to první "Jirka", kterého jsem kdy četla - tedy četly jsme ho společně s dcerami (8 a 10 let) před spaním a náramně jsme se u toho bavily! Humor autorky i překlad mi naprosto sedí, zápletky jsou chytré, děj svižný a jazyk bohatý. Jednotlivé kapitoly jsou spíše povídky vztahující se k tématu Vánoc, dají se číst odděleně a v jakém pořadí chcete. Moc doporučuji. My už si brousíme zuby na další díly.

1 21.11.2016

Jednou v létě o prázdninách jsem se při procházce městem zatoulala do antikvariátu (jak jinak - tak to dopadne vždy). A narazila jsem na tuto knihu (starší vydání). A vzpomněla si, že mi toho autora už někdo doporučoval. A koupila si ji. A přečetla. A zamilovala se. A od té doby si v antikvariátech kupuji a poté čtu každou knihu tohoto autora a pořád mě to baví.

3 02.11.2016

Kniha mě překvapila, protože po přečtení několika cestovatelsko - přírodovědno - homorně laděných durrelovských knih jsem narazila na naprosto beletristický příběh. Nu a nebyl vůbec špatný! Pokud máte chuť na odpočinkové, vtipné a zároveň chytré čtení s poselstvím, tak mohu knihu jen a jen doporučit. Myslím, že starší děti (8. třída), by ji už zvládli, i když se v ději nejednou objeví několik milých prostitutek :-), takže člověk musí zhodnotit, zda ano či ne. Já jsem ji dala ke čtení své dceři (13 let) a uvidím.

2 02.11.2016

Knihu jsme si četli s mými dětmi (8 a 10) před spaním a řechtali jsme se u toho všichni. Když si odmyslím poněkud nechutné barvité popisy všeho okolo prdění, bylo to dokonalé. Ovšem - právě o to prdění tu šlo a právě toto ožehavé téma bylo zdrojem mnoha podařených vtípků. Jsem nadšená z Bulíka - chytré hlavičky, takové postavy miluju. A moc se těšíme na další díly.

2 31.10.2016

Kniha bez textu pro nejmenší čtenáře, kteří ještě číst neumí. Každá miniepizoda je rozdělena do pěti políček a končí nějakou překvapivou pointou - jsou to v podstatě kreslené vtipy. Já tuto knížku považuji za geniální - čtu ji se svým téměř tříletým synem a v podstatě si spolu na základě obrázků povídáme příběhy. A můj syn se učí vyprávět! Je nám u toho spolu moc dobře.

29.10.2016

Tak tuhle knihu jsem si zamilovala. Moc se mi líbí spojení slova úchvatného Františka Nepila s obrazem neméně úchvatné Heleny Zmatlíkové. Taková skrz naskrz česká, kvalitní, milá a obohacující tvorba. Oceňuji jazykový humor a také to, že některá slova a slovní spojení se musí dětem vysvětlovat, což rozvíjí slovní zásobu. A také povědomí o časech minulých a dřívějších zvyklostech. A hlavně to, že je vám i vašim dětem při čtení tak dobře.

2 22.10.2016

Kniha je skvělým rádcem pro všechny pedagogy, především pro učitele slohové a komunikační výchovy. Je přehledná, pěkně vysvětluje problematiku komunikačních dovedností dětí a mládeže, nabízí spousty návodů, her, příkladových hodin a projektů. Vychází z praxe. Je vážně skvělá. Doporučuji.

19.10.2016

Pán prstenů mě konečně potkal. Tedy konečně jsem se s ním po mnoha výzvách sešla. A nelituji. Je mi jen líto, že jsem ho nečetla dřív, protože by můj vnitřní život obohatilo množství tak zajímavých postav! Zároveň jsem ráda, že ho čtu až teď. Pěkně mi dokresluje některé osobní životní zkušenosti a prožitky, mám poci, že chápu hloubku tam, kde bych ji před několika lety neviděla. Příběh ke mně mluví a dokresluje mi situace z vlastního života. Dojímají mě postavy, které bojují o svůj charakter, které dají přednost někomu jinému, když je potřeba, a které nedají na řeči ostatních, ale raději se přesvědčí na vlastní oči a uši, jak se věci mají. Jde to až do morku kostí, nutí mě to přemýšlet. A jak je to úžasné při čtení pozvolna propadat do té čarokrásné krajiny a nechat se unášet. Ještě že jsou dva další díly, dost by se mi stýskalo.

6 18.10.2016

Knihu jsem zatím nedočetla, ale mám ji připravenou, že se k ní někdy vrátím. Při čtení mě někdy více a někdy méně rozčilovalo, jaké jsou Francouzky bohyně, kterým se prostě jiné ženy nevyrovnají. Určitě nabízí spousty zajímavých nápadů a tipů, jak se stavět ke stravování, k sobě samé a k životu. Autorka se místy dost opakuje, což mě nebavilo, stejně jako nekritická oslava francouzského všeho. A přitom - já osobně vše francouzské "žeru" :-).

1 18.10.2016

Knihu jsem začala číst s tím, jestli náhodou není pro menší děti. Tak to tedy není. Čím déle jsem četla, tím jsem věkovou hranici, od které bych ji doporučila, posouvala výš a výš. Celý děj je protkán mnoha jinotaji, náznaky a filosofickými úvahami. Chvílemi pozastavují děj a činí ho možná pro děti až nečitelným. Taková je ovšem i druhá hlavní postava - Vlaštovčí muž. Celou dobu zahalen spoustou otázek bez odpovědí, muž, který má své kouzlo, ale zároveň také svá temná tajemství. Anna je naproti tomu přehledná a milá dívka, se kterou se lze snadno ztotožnit. V příběhu byla místa, která jsem si četla několikrát a místa, která bych raději ani neviděla. V závěru se atmosféra velmi zatemňuje, až se mi nechtělo dál číst. Nakonec ovšem opět vysvitne slunce.
Knihu bych doporučila pro přemýšlivé děti tak od 13ti či 14ti let. Nejsem si jista, nakolik je pro čtenáře tohoto věku atraktivní, jestli je děj dokáže vtáhnout. Myslím si, že své stoupence si najde, ale nebude jich asi příliš (ale možná se mýlím:-)). Kniha pro mě nepatří mezi ty nejlepší o holocaustu, ale musím ocenit krásu vyjadřování a slohu - co do stylu mi to trochu připomínalo Zlodějku knih a Jsou světla, která nevidíme. A jak se tak dívám na komentáře a čtu si po sobě ten svůj - jedno se musí té knize nechat - vzbuzuje rozporuplné emoce a mnoho otázek (to by byl autor asi rád).

6 12.10.2016

Kdysi je půvabný příběh o více než nepůvabných věcech. Moc se mi líbí, že na poměrně krátkém prostoru autor vystřídal hodně prostředí a příběh poskládal z mnoha střípků toho, co nazýváme holokaust. Také oceňuji umné prolínání tragiky s komikou, které vyplývá z dětského pohledu a prožívání reality. Čtenář ví víc, než tuší hlavní postava, které ale postupně dochází, jak se věci mají. Postavu Januscze Korzaka mám ráda a těší mě, že se s variantou na jeho osud opět setkávám a zrovna v tak podařené knize. Moc a moc doporučuji dospělým i dětem tak od 10 let.

3 07.10.2016

Já nějak nevím, co s tou knihou je. Byla jsem na ni docela zvědavá, ale postupnem času má zvědavost opadávala a už aby byl konec. Francouzky netloustnou jsem zatím nedočetla, protože té ódy na Francouzky už bylo trochu moc - asi jako když to někdo přežene s parfémem a vy musíte na nějakou dobu odejít, protože se ta jinak vůně už nedá dýchat. Autorka knihy Fr. nespí samy je Američanka fr. původu, což je pro mě sympatičtější, není tak přesvědčená o jejich neomylnosti, ale předkládá to člověku jako inspiraci. TU jsem v knize našla občas a často také ne. Občas byla zajímavá a zábavná a často velmi nudná a opakující se. Rady, kvůli kterým tato kniha vznikla a které často nejsou marné, mohla autorka shrnout na dvou stranách a bylo by to. To bych dala v klidu pět hvězdiček.

1 02.10.2016

Knížku jsme četly se dcerami (8 a 10 let) před spaním a vždycky jsme se u ní moc dobře bavily. V Norsku prý vyšly ještě další díly, což mi do příběhu vnáší poněkud více smyslu, protože mi přišel trochu neukončený, ale v tomto směru jsem tedy uklidněna - je ještě na co se těšit. A my se tedy těšíme.

29.08.2016

Poslední díl mi vrátil poetiku a "miloučkost" toho prvního. Jsem ráda, že jsem příběh dočetla až do konce, protože mi do duše opět mohl vejít klid. U dvojky jsem měla někdy sto chutí s knihou praštit, protože "to snad nemyslí ten Šmíd vážně!!!". Ale když tak o tom přemýšlím, je to jak se životem. Také mi někdy připadá, že to snad nemyslí vážně, a teprve s odstupem, když dočtu/ dožiju danou kapitolu až do konce, pochopím, proč a nač. Takže nakonec si všechny díly pochvaluji, protože se tak pěkně doplňují a nebýt toho druhého, asi bych si u třetího tak krásně neoddychla a možná by mě to ani tolik nebavilo! Tak jako život, který se hezky odvíjí jako po másle, až nakonec zjistíte, že už tak nějak jedete pořád stejně a chybí tomu opravdovost, šťáva a dobrodružství. No, pane Šmíde a Nate Jassele, vám zřejmě nechybělo ani jedno.

3 29.08.2016

Musím říct, že mě druhý díl trilogie dost překvapil. Zpočátku nemile. Z optimisticky laděného příběhu, který mi atmosférou trochu přimomínal knihy Jamese Harriota, se hlavní hrdina i se čtenářem propadají do spletitých životních událostí, které ne vždy končí tak, jak by si oba přáli. Nicméně, jak už to tak i v životě chodí, jsou tyhle trable i k nějakému užitku - nakonec připouštím, že mě kniha bavila chvílemi ještě o trochu více než první - pro svou rozmanitost, neočekávatelnost, humor, smutek, životní vyzrálost a neopakovatelně vylíčenou přírodu. A navíc - hlavní hrdina má někoho (nebudu prozrazovat koho), koho mám i já - věkem, barvou očí, povahou a dokonce i jménem. A to prostě jednoho chytne za srdce.

2 01.08.2016