NaiTenshi komentáře u knih
Takové dívčí čtení, nic moc pro mě, ale dočetla jsem to.
Bože, jak já tyhlety Zuzanky milovala. Jedny z mých prvních knížek. Ještě jsem číst neuměla, tak mi je četla mamka. Příběhy, co mají hlavu a patu a ty obrázky. nádhera. Škoda, že už je doma nemáme.
Čím to? Film je po mě skvělý, ale kniha? Ne, pan Wiewegh není můj šálek kávy.
Po tom, co jsem se podívala na úžasně zpracovaný film, jsem se o knížce chtěla dozvědět něco více, tak jsem šáhla po knize. Vyjímečný, zajímavý příběh hlavně díky době, ve které se odehrává. Operace je náročná i přes dnešní vyspělou medicínu. Na konci snad i slza ukápla a to se mi doposud stalo jen u Zlodějky knih. Pět hvězdiček zaslouženě.
Moje první přečtená foglarovka, která mě přivedla ke skautingu. Už je to hodně let, musím ji zase trochu oprášit...
Knížku jsem dostala darem od skautského vedoucího, když jsem ji našla na půdě. Půlku té výpravy jsem se ulívala z programu, místo toho jsem si na půdě četla dobrodružství Lucinky a jejích sourozenců. O rok později jsem si ji vzala do školy na čtenářské dílničky. Mám s ní spojeno hodně zážitků a možná proto k ní mám tak silný vztah. :)
Jako dítě jsem tuto autorku bohužel objevila až dost pozdě, takž tohle byla moje jediná knížka, co jsem četla, protože pak už jsem na ně byla moc velká. Knížka se mi moc líbila, i když byla smutná, byla tak zvláštně kouzelná.
Film se mi nelíbil vůbec, ale kniha je úplně jiná. Přečtena jedním dechem během týdenní dovolené. Tady se to pomalu mění z pohádky na strašidelné dobrodružství. :)
Začátek velkého příběhu, tenhle mám nejradši, protože je ještě takový pohádkový. :)
Jako velkého fanouška Britské královské rodiny jsem z této knihy, co jsem dostala k narozeninám byla nadšena a ani trošku mě nezklamala. Milá oddechovka, přečtená jedním dechem a ještě jsem se nasmála. Jediné co bych jí vytkla, je překlad. V Irsku jsem si koupila originál, na který se těším ještě víc. I přes tento malý hřích nemůžu hodnotit jinak jak plným počtem hvězdiček.
Jak čtu níže, kniha k mému překvapení získala dosti negativních komentářů...No, tak zase budu trochu jiná. Mně se naopak moc líbila. Sice bych byla radši za klasickou prózu než za formu scénáře, ale rychle jsem si zvykla. Bylo hezké pozorovat, jak se mají moji hrdinové jako rodiče školáků. Děj mě okamžitě vtáhl, konec dojal. A hlavně postava mladého Malfoye mi dost přirostla k srdci.
Po tom, co jsem viděla film jsem se s nadšením vrhla na knížku, která mě uchvátila tisíckrát víc než film, který se mi napřed líbil, ale po přečtení knížky se mi dost zhnusil. Kniha je naprosto perfektní - čtivá, humorná a citlivá. Těšim se, až si přečtu pokračování. :)
Tuto knížku jsem milovala, když mi bylo nějakých 13, kdy jsem ji dostala od paní učitelky. Teď bych si jí už asi nepřečetla, ale i tak vzpomínky na ní hezlý, četla jsem ji mnohokrát.
Sympatičtí hrdinové. Překvapivá zápletka, překvapivé vyvrcholení. Špatné to nebylo.
Nevim, jestli jsem já měla moc vysoké očekávání a nebo jestli se ti to Johne vážně nepovedlo. Ani nevíš, jak zklamaná jsem byla. Velký palec dolů.
Po přečtení otřesných Papírových měst jsem chtěla Johna Greena zavrhnout nadobro. Byla jsem však zrovna nemocná a nechtěla se mi číst žádná "náročná" kniha a tak jsem se nad ním slitovala a dobře jsem udělala, sice jeho část knihy mi přišla nejslabší, ale i tak si u mě polepšil. Už z první povídky na mě dechla krásná atmosféra a do Stuarta jsem se zamilovala. Druhá od již zmiňovaného Johna mi sice přišla taková zdlouhavá, ale ten konec stál za to. A poslední povídka s milými postavami a prasátky byla vůbec nejhezčí. Prostě ideální čtení do postele s kakaem, když venku sněží, sněží. Za mě palec nahoru. :)