mySaints komentáře u knih

Obsahuje malé množství spoilerů ... ;)
V žánru "pohodové literatury" je to fajn čtení, zejména knihomoly budou bavit všechny ty narážky na "knihy vs realita". Ovšem když se nad tím člověk zamyslí, ten "skutečný" život hlavní hrdinky je opět zase jen smyšlený příběh, dle mého názoru emočně velmi plochý (ano je to jen ta "pohodovka", ale zase k čemu mi to je, když jsou hrdinové tak málo uvěřitelní?) a dějově dost předvídatelný. Dva dospělí lidé spolu hrozně moc chtějí být, ale nemůžou uvěřit tomu, že by to ten druhý chtěl taky? A Tom je tu jako prototyp toho dokonalého muže, který nechce mít žádnou krátkodobou záležitost, jelikož by mu to mohlo ublížit? Pche...No...Dobrá. Tato kniha má takové to zvláštní poselství, že "život je vlastně stejně skvělý a nepředvídatelný jako všechny ty úžasné příběhy v knihách, takže přestaňte číst a vyběhněte ven za dobrodružstvím". Takže ano - přestaňte číst! Ale jestli hodláte číst dál a dál, protože život je taky občas pěkná pruda a stereotyp, tak si tuhle knížku vezměte na dovču, čtěte ji jako pohádku a ten feel-good pocit se dostaví. Takže kniha splňuje požadavky ;)

5 17.07.2016

Kdyby mi bylo kolem čtrnácti let, kniha by mě určitě oslovila mnohem víc. Je hezky udělaná a myšlenky v ní jsou taky fajn - pro náctileté. Chtěla jsem si přečíst něco romantického, ale zjistila jsem, že na young adult už jsem prostě stará a mnohem náročnější, co se týče literatury. Takže - kdybych měla patnáctiletou ségru, tak ji tuhle knihu strčim, že je moc pěkná a určitě se z ní poučí. Mě bohužel do pubertálních let zpátky nevtáhla, ale nevadí! :)

5 24.05.2016

Uffff, ten konec .... Chtěla jsem dát míň hvězdiček, ale ten konec je prostě tak krásně dojemný, že mi nakonec nevadilo ani to, že knížka není kdovíjak skvěle napsaná, ani to, že samotný příběh je někdy až zbytečně melodramatický. Na konci jsem se prostě chtěla dojmout, a tak jsem se dojmula, až tak, že jsem se snažila zadržet slzy v čekárně na nádraží. Knížka je to hlavně pro pejskaře, kteří naprosto dokonale chápou, jak jsou pro nás tihle naši čtyřnozí přátelé důležití.

5 31.03.2016

Ten, kdo čekal Murakamiho, bude zklamán. Ten, komu se líbil název a čekal oddychovku, bude pobouřen. A já čekala výlet do kouzelného Finska a byla jsem nadšená tou úžasnou atmosférou. Člověk musí mít při čtení této knihy otevřenou mysl a nesmí se snažit vše svým omezeným rozumem pochopit. Musí mít náladu vydat se za hranice běžného myšlení a pokud tak učiní, kniha ho uvítá otevřenou náručí, ve které se skrývá kouzelný kraj se všemi svými skřítky, sněhovými vánicemi, přízraky, děsivými nočními můrami, tajemstvími minulosti i podivnými spisovateli.
Loistava! :)

SPOILER!
Lars Kepler mě nikdy úplně nechytil a po přečtení Svědkyně ohně jsem se zařekla, že od této dvojice si už nic nepřečtu.
Jenže ... Stalker se stal hitem a všichni na něj pěli chválu. Tak jsem si nakonec řekla, že tedy ano a koupila jsem si ho jako e-knihu ve slevě.
Ze začátku jsem opravdu nelitovala, scény vraždění jsem četla v noci, když jsem byla sama doma, a když jsem šla kolem prosklených dveří vedoucích na zahradu, radši jsem se koukla ven, jestli tam někdo není, protože jsem měla dost nahnáno. Vylíčit takhle pocity obětí přímo před smrtí byl prostě skvělý nápad!
No a pak jsem si vzpomněla, proč jsem Larse Keplera neměla ráda. Moc divných náhod, velmi nepravděpodobné akční scény a hlavně ještě tolik zbývajících stránek, když už víme, kdo je vrah. První půlka knihy byla úžasně mrazivě děsivá, ale když byl objeven vrah, všechny ty scény vraždění mi prostě najednou zase tak hrozné nepřišly, protože nechápu, jak to všechno mohla zvládnout ženská.
Takže - Stalkera doporučím dál, za mě jedno z těch silnějších děl "Keplerových", ale prostě svoje mouchy má a to dost .. přehnaný.

5 11.01.2016

Skvěle vykreslená severská atmosféra, kterou téměř naturalistické líčení jen podtrhovalo. Typicky finské dílo, smutné, ale krásné.
"Když pára začne pálit, Martta seskočí z palandy a střemhlav se řítí do sněhu. Převaluje se v závěji jako kůň v písku. Sob stojící uprostřed pole sleduje děvče, které, když se sdostatek vyskotačilo, uhání zpátky do sauny."

5 10.05.2012

No ... Pravá krev má sice plno chyb a nudných pasáží (opravdu nepotřebuji vědět, jak dlouho si hrdinka čistí zuby a že Eric voní pracím práškem Tide) , ale autorka umí rozvinout zajímavý děj a proto to vypadá, že to asi přečtu do posledního dílu. Rozhodně lepší upírská story než ubrečené a naivní Stmívání.

5 21.03.2012

Zpověď jedné beatnické ztracené a zlomené duše. Kerouac je zde stárnoucí legenda, která se snaží vyrovnat se svým věkem, závislostí i představami, které o něm a o beatnicích měla tehdejší mladá generace. Zajímavé čtení, u kterého jsem se buď smála (jeho psychopatické šílené výjevy a sny jsou k nezaplacení ve všech jeho dílech), plakala (přece jen je to i intimní deníček o bolesti a ztracenosti) nebo se zarážela nad podivnými odstavci, kde mi nic nedávalo smysl. Ale i o tom je (byl) Jack Kerouac.

5 21.12.2011

Po přečtení knihy jsem se asi po půl roce rozhodla podívat se na film.Ovšem asi po čtvrt hodině jsem ho musela vypnout, protože začal narušovat můj fantastický svět, ve kterém sem se nacházela při čtení knížky. Doteď si pamatuju tu atmosféru, pokaždé když si na knihu vzpomenu, cítím vůni sadu a moštu, chlad při nočních posezeních na střeše... Krásná kniha, ovšem možná až moc dlouhá. Proto ty 4 hvězdičky .

5 30.11.-0001

Je skvělé, že se pro mladé píšou i takové knihy (a ne jenom fantasy o dracích a čarodějích). Příběh je o tom, kam až může dojít šikana, o tom, jak dokážou být puberťáci neuvěřitelně zlí, a že se musí stát něco opravdu zlého, aby byli solidární - aby se vůbec snažili chápat někoho, kdo je nějakým způsobem jiný. Kniha nastiňuje i další těžká témata - rodinné krize, pocity viny, posttraumatický syndrom, sebevraždu, ztrátu blízkého člověka. Pro mladé doporučuju všema deseti a i mně se knížka velmi dobře a svižně četla. Konec byl možná až příliš naivní a utopický, ale chápu, že mladým by se měla dodávat naděje a víra, že světlo nakonec vysvitne i v té nejčernejší tmě. I já doufám, že ano :)

4 18.03.2019

Nejdřív musím podotknout, že jsem zkušená čtenářka, mám ráda rozvité věty i dlouhé popisy emocí, co se dějí uvnitř postav. Ale tohle .. co to jako mělo být? Zprvu jsem si užívala, že je kniha napsaná opravdu hezkým stylem, líbila se mi spousta emocí, co se dějí v hlavní postavě. Jenže ... nic se reálně nedělo. A když se něco ve 3/4 knihy stalo, tak se to vlastně stát nemělo? Nepotřebuju v knihách nějaký zběsilý děj, ale to už jsem si kdysi při čtení Tolstého více užívala Levinovy starosti o ruské venkovské hospodářství než tuhlectu "touhu, která pálí všechny hranice". Takže za mě už ne-e.

4 18.02.2019

Chápu, že spousta lidí si knihu užije - najde tam totiž něco ze sebe, problémy, co řeší téměř každý, trochu pochroumané rodinné vztahy, bitvy o pár stovek i čerstvý rohlíky, prostě vesnický "obyčejný" život ... Vesnice life je v Česku velké a oblíbené téma. Jazykově skvělé, kniha má velkou hodnotu co se týče nářečí a jeho vykreslení. Jinak není vyloženě nudná, ale nemá žádnou zápletku, taky jsem se dost často ztrácela v postavách. Proto si Petru Dvořákovou příště odpustím, na rozdíl od Jiřího Hájíčka, jehož vesnické knihy opravdu miluju.

4 30.05.2018

Pro nenáročné čtenáře asi dobrý ... Já jsem si teda už po prvním trapasu se žádostí o ruku říkala, jestli mám číst dál, ale nakonec jsem to nějak dala a v posledních kapitolách jsem jen urychleně četla každou desátou větu. Co se týče příběhu - pořád jsem si říkala: no to snad už fakt ne ... Postavy - naprosto nesympatické a málo uvěřitelné. Jazyk - prostoduché věty, přepříliš přímé řeči. Člověk se nemohl dostat postavám pod kůži, všechny jejich pocity byly tak zvláštně vykreslené - spousta zbytečných slov a člověk se stejně o té postavě nic nedozvěděl. A když jo, tak mu to přišlo celkem nereálné. Nebo jsou některý lidi fakt tak natvrdlí? Bohužel asi jo. Pardon, jednoduše sem měla přestat číst po dvacáté stránce a ušetřit se tak utrpení z dalších "neuvěřitelných" zvratů v životě nesnesitelné Becky a nerozhodné Kate.

4 08.03.2018

Super debut! Knížku neodložíte ... pořád se ptáte: "Co se to vlastně stalo tak hrozného?" Přitom ze začátku působí příběh dětsky, naivně, celkem optimisticky ... Ale ponořte se hlouběji do dětských "nevinných" her, do života "obyčejných" obyvatel belgického venkova .. A překvapení si vás už najde. Lize Spit buduje napětí postupně, k čemuž přispívá originální syžet. Tahle holka má talentu na rozdávání, chci od ní číst víc!

4 08.01.2018

Je mi 25 a tahle knížka vystihla úplně všechny moje pocity. Obrázky!!! Tak asi v tomhle nejsem úplně sama. Opravdu si myslím, že s dospělostí se to přehání a neměla by se brát tak vážně.

4 29.11.2017

Lovecraftův život i dílo je obehnáno jakousi temnou a neznámou silou, ze které mě mrazí v zádech. Horory nemusím a téměř žádný jsem nečetla (pokud nepočítám Kinga), ale Lovecraft je něco úplně jiného, jelikož u jeho děl mě opravdu jímá hrůza a hnus. A tak to má být, čas od času .. je třeba si připomenout , že brány do jiných světů existují a lidská rasa má svá omezení. ;)

4 10.01.2017

Bohužel, hvězdičky dávám pouze za překvapivé rozuzlení. Jinak jsem se tím prokousávala dlouho a s vypětím všech sil, necítila jsem na sobě tu "šílenou, zvláštní, pohřební, smutnou a temnou" atmosféru, kterou tak trochu autorka slibovala. Příběh pro puberťačky, ty možná zaujme. I když podle zdejšího hodnocení kniha zaujala i mnoho dospělých, ovšem pro mě to byl jen dost tuctový příběh, ani ne moc dobře napsaný.

4 29.12.2016

Čekala jsem romantiku na horké letní večery, ovšem to, co jsem dostala, mi vyrazilo dech. Začátek se mi zdál zdlouhavý, ale číst jsem nepřestala, protože se mi autorův styl moc líbil, všechny ty krásné věty a imaginativní přirovnání. A nelituji ani za mák. Žádné dlouhé naivní koukání do očí, ale živočišný sex, touha, vášeň a bolest při odloučení. A přesně takhle to mělo skončit, stejně jako by to zřejmě skončilo v životě. Vztah, který zničil všechny okolo, nemohl trvat navždy. I když se pak člověk cítí tak prázdný.
"Nedokázali bychom spolu žít. Je strašně zvláštní ti to říkat, ale pořád na naši lásku věřím a pořád tě miluju. Přesto jsem to dala stranou, opravdu a navždy, a už nikdy se s tebou nesetkám.“

4 27.07.2014

Jsem ráda, že jsem se mohla zase vrátit a nově ochutnat broskve pozdního léta. :) Autorka skvěle skloubila problémy dnešního světa s atmosférou vzpomínek, zašlých let, svobody říčních lidí, vůní broskvové marmelády a samozřejmě čokolády. Do Lansquenetu se budu ráda vracet pořád. ;)

4 08.05.2014

"Listen to them. Children of the night. What music they make."
Celkově mě rozhodně více vystrašily filmy s Belou Lugosim nebo Klausem Kinskim, ale bez tohoto (svého času průkopnického a geniálního) díla by nikdy nevznikly. Proto jsem se rozhodla si knížku přečíst a rozhodně nejsem zklamaná.

4 10.06.2012