MP17 komentáře u knih
Kniha mě ze začátku docela chytla, byly naznačeny zajímavé dějové linky a moje zvědavost byla v očekávání dechberoucího čtení. Bohužel ale, poté, co potomci hlavních hrdinů také vstoupí do světa dospělých, stává se kniha předvídatelnou, někdy až otravně vulgární a hlavně těžko uvěřitelnou. Jak to zde uvedla AlenaV, opravdu mi to připadalo jako taková oplzlá verze TV seriálu Vyprávěj. Pro tuto knihu opravdu platí úsloví "méně je někdy více", ve více směrech.
Opravdu zvláštní forma detektivního románu. To "zvláštní" myšleno v dobrém. Chybí tu klasické novodobé schéma (oběť, první jasný podezřelý, vzápětí překvapivý obrat a drama na konci, to všechno prokládané osobními problémy hlavních hrdinů), vše je tu takové příjemně civilní (i když se jedná o policajty) a případ se vytváří nenuceně sám. Hlavní hrdina vede běžný život přepracovaného člověka a životní těžkosti (samota po rozvodu, únava z práce) řeší standardními způsoby (alkohol, nevázaný sex a opět práce), žádný odměřený, byť geniální, pošahanec se nekoná. Celkově jsem byl opravdu spokojený.
Kniha, ze které mám docela dobrý pocit, ale zároveň vím, že se z ní dalo vytěžit víc. Kromě Mii a jejího dosavadního života je vše načrtnuto jen tak povrchně, hlavní zápletka není moc sofistikovaná a ta berlička spojující postavu X s postavou Y je skoro až směšně vynucená a účelová. Lehce nad průměrem, další knihu od autora si rád přečtu, ale určitě je zde velký prostor pro zlepšení.
Poctivé čtyři hvězdičky. Atraktivní prostředí, originální pojetí příběhu a pro mě osobně také zajímavé zmínky oblíbené hudby hlavního hrdiny. Autor věrohodně vystihuje všechny tři časová období, která se knihou prolínají, zjevně v tomto ohledu nic nepodcenil.
Rozuzlení bylo víceméně očekávatelné, pachatel mi rezonoval v hlavě také docela brzy, ale i tak nepolevovalo napětí až do samého závěru. Celkově spokojenost.
Pořád kvalitní zážitek a knížka skoro nešla odložit, ale přesto už se vkrádají jemné pochybnosti, hlavně co se originality zápletky týká. Jak zde uvádí jiný hodnotitel, opravdu by to chtělo víc kaprála Jaroše, je to suverénně nejzajímavější postava z celé trojice.
Zlatan je skvělý fotbalista, ale svým chováním na hřišti (sem tam mimo něj) mě v průběhu let dost iritoval. Tento čtivý životopis ale odhaluje určitá pozadí a souvislosti, které můj pohled na něj pozitivně vylepšují. Je zábavné číst informace ze zákulisí profesionálního fotbalu z první ruky, navíc nekorektní a často i vulgární formou. Nečekaně povedená kniha.
Po necelém roce další Minier a další kniha, která je tak poutavá, že mi až bylo líto, jak rychle sem jí přečetl. Proti Mrazu je Kruh méně strašidelný a napínavý, vynahrazuje to ale bližším seznámením s hlavním hrdinou a jeho minulostí. Velmi příjemný je fakt, že se kladné postavy příběhu nechovají idiotsky a nelogicky, to kolikrát není taková samozřejmost.
Nedá mi to, abych neporovnal - Cormoran Strike je proti Martinu Servazovi naprostý břídil.
Další z mnoha knih, kolem kterých je větší humbuk, než si doopravdy zaslouží. Rowlingová umí psát poutavě, to ano, ale když už samotná zápletka za moc nestojí, těžko lze čekat, že z toho pak bude nějaké zásadní dílo. Atmosféra slabá, podezřelí nudní, odhalení nikterak šokující, to je prostě málo. Před časem jsem četl "Mráz" od Bernarda Miniera, tam se všudypřítomné (příjemné) napětí a strach dalo opravdu krájet - v "Hedvábníku" jsem takové pasáže postrádal, jedinou obavu, kterou čtenář této knihy má je ta, jestli bude mít hlavní hrdina na zaplacení taxíku/restaurace, nebo jestli mu zas nelupne v koleni, to vypovídá o všem.
Já vám nevím... dlouho sem se na tuto, často citovanou, klasiku chystal, ale mé výsledné dojmy jsou poněkud rozpačité. Možná je to tím, že už jsem se (hlavně ve filmech) s obrazy světů Orwellem inspirovanými několikrát setkal a proto na mě ten jeho popisovaný svět nezapůsobil tak intenzivně. Navíc příběh jako takový není kdovíjak strhující, takže si mě kniha nepřidržela tak, jak bych očekával.
Na druhou stranu musím velmi ocenit autorovy vize a povědomí o společnosti. Z některých opravdu mrazí.
Čekal sem tedy trošku větší "horrůrky", nicméně pan Žáček je skvělý vypravěč, takže s knihou jsem tak jako tak velmi spokojený.
Staré knihy této party jsou prakticky vždy na plný kotel, ale toto se podle mě opravdu nepovedlo - únos? drogy? splácanina...
První z knih ze ságy o Tulákovi. Skvělé jsou pasáže, ve kterých autor rozebírá psychické rozpoložení hlavního hrdiny, jeho nekončící vnitřní zápolení dobré a temné stránky jeho povahy. I zde je obsažený klasický Gemmellův prvek, tzn. celá kniha směřuje k velké rozhodující bitvě "nějaké války", zde je to ale použito pouze coby pozadí hlavního děje.
Opravdu působivá encyklopedie tuzemské seriálové tvorby. Žádné povrchní žvanění, ale přínosné informace o seriálech známých, zapadlých, nebo i těch, které už nemá nikdo šanci vidět.
Kniha jako by neuměla přeřadit na vyšší rychlostní stupeň. Zejména první třetina knihy byla poněkud těžkopádnější, osobně si myslím, že nebylo tolik potřeba věnovat se vedlejším postavám, kterých je v románu tolik, že si je čtenář stejně většinou nezapamatuje (funkce, příslušnost atd.). Ne, že by zde nebyly zajímavé pasáže a některé zvraty, ale celkově mi tento typ zápletky připadá (viděno současným pohledem) už dost ohraný.
Václava Klause považuji za někoho, kdo neuvěřitelným způsobem uškodil naší zemi na dlouhá léta dopředu. To ovšem nemění nic na faktu, že tato kniha je naprostá tragédie.
Nespočítal bych, kolikrát jsem tuto knihu od dětství prolistoval.
Některé z příběhů jsou opravdu originální a vtipné, jiné pro změnu takové rozpačité - pro děti nepochopitelné, pro dospělé nezajímavé.
Větší svini, než je Karlík, aby člověk v literárním světě pohledal. Z pohledu charakterů nějaké fantasy RPG postavy se jednalo o opravdové přesvědčené zlo. Pro mě osobně dost náročné na čtení a vstřebání.
Můj tajný tip mezi Gemmellovými knihami. Originální příběh, charismatickými postavami, které by samy utáhly celý příběh, autor až nehorázně plýtvá, ale přece je tu jeden, který vyčnívá nade všemi a nejen v této knize, ale i nade všemi v celém Gemmellově díle - Manannan, pro mě osobně po všech stránkách dokonalý hrdina skrz naskrz sympatický.
Originální Hobit je spíš až pro větší děti, ty menší tak rychle nevstřebají ty rozvláčné Tolkienovy texty, nebo ani nepochopí jeho jemný humor. Takto v komiksovém balení to pro ty malé není tak náročné.