Mosula komentáře u knih
Krátká knížka na ukrácení deštivého odpoledne. Nemyslím si, že přečtení knihy někomu pomůžete být lepším instagramerem, nebo se dozví nějaké super tajné triky, ale přečtení knihy asi nebyla úplná ztráta času. Oceňuju, že se ve výběru objevily profily s různým obsahem.
Knížka je velmi čtivá a autorce se dobře daří vykreslit těžký život afgánských žen a pokřivené islámské právo smíšené s místními kmenovými zvyky. Člověk se při čtení neubrání ateistickým myšlenkám: "Kdyby Bůh existoval, tolik zla a utrpení by přece nemohl nikdy dopustit." Poselství knihy bohužel autorka naprosto zabila tím sladkobolným těžko uvěřitelným happyendem.
Pouť do Santiaga a vztah dvou lidí odhalený až na dřeň. Obdivuju je, že dokázali jít s kůží na trh a nedělali se lepšími než jsou. Michal je mnohem lepší spisovatel než Adéla, ale na pouť bych s ním narozdíl od ní nikdy nešla. Jinak je to takové neurazí, nenadchne, knihu posílám dál.
Velmi užitečná kniha pro začínající dálkové chodce, její přečtení jim může ušetřit nejednu nepříjemnost. Pro zkušené trekaře to zas tak smysl nemá, na většinu věcí už bez tak přišli sami a Christine není moc zábavná vypravěčka.
Pár těch kilometrů už v nohách taky mám a s Christine nesouhlasím v těchto věcech: 1. Peří a vlna jsou vždy lepší než syntetika. 2. Puchýře zásadně propichovat. Lépe se hojí. (Vyzkoušeno za vás)
Informace v knížce působí trochu zastarale a pro člověka, který se aspoň trochu zajímá o zdravý životní styl, je její čtení ztrátou času.
Roztomilá knížka pro děti. Pokud se vám nechce číst celý Zázračný úklid, tohle bohatě stačí, základní myšlenka je stejná a o moc víc vám to nedá. Tady je navíc jako bonus super veverka.
Tahle osobní zpověď mi přišla jako součást autorčiny terapie. Doufám, že jí to pomohlo se se svým neúspěšným manželstvím vyrovnat. Mně kniha rozhodně pomohla uvědomit si některé věci. Díky za ni.
Taková příjemná jednohubka obsahující 100 rad, jak omezit čas strávený na sociálních sítích. Některé rady mi přišly užitečné, některé míň (autorka zřejmě vůbec netuší nic o tom, že na světě existují taky introverti), ale našla jsem tam, co jsem hledala.
Přišlo mi to jako obšlehnuté z nějakého lifestylového magazínu. Úrovní i kvalitou informací. Člověk, který se aspoň trochu o jídlo zajímá, v knize nic nového nenajde. Spíš se občas bude podivovat nad tím, jak autorka motá páté přes deváté a vlastně moc neví, co čtenáři sdělit (kromě cukr je všude, nejezte ho). Žádné užitečné tipy jsem v knize nenašla.
Výborná knížka pro začínajícího běžce, která mě zbavila pocitu studu z toho, že běhám tak pomalu.
Kniha se zbytečně nebabrá v tom, jak a proč úzkost vzniká, a k mojí velké radosti v ní nejsou žádné ezokraviny. Naopak čtenář dostane přesně to, co slibuje název: 101 tipů co dělat, když ho přepadne úzkost, a už záleží jen na něm, která pravidla si vybere.
Fascinující rozhovor s mně skoro neznámým novinářem. Až Etzler vydá ty knihy, které v rozhovoru zmiňuje, určitě si je koupím. Doporučuju k přečtení všem.
Rozkošná knížka pro děti plná zajímavých souvislostí a barevných obrázků. Takhle nějak mají encyklopedie vypadat.
Melancholické meditativní čtení do podzimních plískanic.
Obrať list jsem koupila kamarádce jako "vtipný" dárek k rozchodu, ale pak jsem se jí knížku neodvážila dát a říkala jsem si, že než ji odnesu do knihobudky, tak si ji aspoň přečtu. Ač je určena hlavně náctiletým, velmi mě pobavila a bylo mi líto, že jsem ji neměla, když jsem v pubertě řešila ty svoje osudové muže. Doporučuju k prolistování.
Knížka mi byla doporučena, ale moc mi nesedl styl psaní, bylo pro mě trochu složité pochopit, co chce autor říct (mám podobný problém u spousty duchovní knih - můj mozek není schopen ty hloubky pobrat). Knížka je ale rozhodně zajímavá a i já doporučuji k přečtení, věřím, že někomu, kdo není tak přízemní jako já, může dát opravdu hodně.
Knížka mi opravdu přišla podivná a po celou dobu čtení jsem si nebyla jistá, jestli se mi líbí, nebo ne. Byla jsem nadšená z některých autorčiných úvah a měla jsem chuť se sama vrhnout do nějakého sociologického výzkumu, nicméně obsese bristolskou stupnicí mě ke konci doháněla k šílenství a samotný příběh mě nijak nezaujal.
Pro Riddella mám velkou slabost a ani tady mě nezklamal. První díl série o Adě Hrůzové je milé vyprávění pro děti, které stojí za přečtení už jen kvůli těm úžasným ilustracím. Vtipné slovní hříčky ocení spíš dospělí. Palec nahoru pro překladatelku, český text mi přišel lepší než originál.
Z knížky jsem byla naprosto nadšená, zklamal mě akorát lehce uspěchaný konec. Riddellovy ilustrace jsou nádherné, úlohu spisovatele také plní na jedničku. Zajímavý příběh je plný vtipných slovních hříček (utkvěla mi obora nezdaněných daňků), těším se na další díly.
Knížku vydanou k dvacátému výročí HP doporučuju každému potterofilovi v dětském věku. Dospělé by mohla knížka trochu nudit. V knize se opět objevují nádherné ilustrace Jima Kaye, sem tam nějaká historická zajímavost a hlavně se v ní nacházejí autorčiny náčrty děje i kapitoly, které pak Rowlingová kompletně přepsala. Nejvíc mě překvapilo, jak nečitelný má Rowlingová rukopis.