Monika1717
komentáře u knih
Pouští a pralesem
Henryk Sienkiewicz
Vzpomínám, kdy jsem tuto knihu četla. Bylo mi asi 12 a měla jsem angínu. Četla jsem celé dny, zaujalo mě, jak děti strádaly žízní. Abych věděla,jak jim bylo, vůbec jsem nepila. Mamka se pak divila, že krk je čím dál horší. Tak to je moje vzpomínka na četbu této knihy.
Neznámá
Tess Gerritsen
Moje první setkání s autorkou,vybráno náhodně v knihovně a musím přiznat, že po čertech dobrá volba.
Motýlek
Henri Charrière
Knihu jsem si vzala do nemocnice,kde jsem čekala na nějaké plánované vyšetření. Díky ní se mi podařil čas čekání minimalizovat.Dočítala jsem doma. Je mi úplně jedno, jestli je příběh vymyšlený nebo ho prožil autor sám nebo některý z jeho kamarádů. Pro mě to byla naprostá bomba. Proto dávám nejvyšší možné hodnocení.
Ptáci v trní
Colleen McCullough
Knihu jsem četla před lety a ráda se k ní vracím.Sem tam ji vytáhnu z knihovny,prolistuji,některé kapitoly přečtu. Kdo je tím ptákem,který v trní přijde o život? Megy,kterou opustí všichni,které milovala? Její matka,která celý život pyká za hřích svého mládí? Ralf,který neví, zda miluje Megy víc než Boha a nedokáže se rozhodnout? Všichni se motají v životě jako ti ptáci v trní.Knihu doporučuji všem, kteří mají rádi příběhy z australské přírody. Na motivy knihy byl natočený seriál, nebyl moc dobře dabovaný, viděla jsem ho jednou a nikdy víc jsem se k němu nevrátila. Kniha je mnohem lepší.
Velký král Přemysl Otakar I.
Vlastimil Vondruška
Kniha je něco jako románová kronika,faktograficky neurazí a milovníkům historie přinese čtenářský zážitek, možná trochu plytký. Dialogy jsou si velmi podobné, postavy spolu hovoří dost strojeně. Bitvy jsou popisovány podrobně, možná trochu zdlouhavě. Na knihu jsem se těšila,ale nenadchla mě tak, jak jsem očekávala. Další díly zatím čekají.
Tankový prapor
Josef Škvorecký
Knihu jsem přečetla,ale vadilo mi velké množství vulgarismů. Jinak se mi kniha líbila a doporučuji všem, kteří by se chtěli seznámit s dobou,kdy v armádě veleli lampasáci rudí tělem i duší.
Povídky malostranské
Jan Neruda
Povinná četba. Na všech typech škol. Nejvíce se mi líbil Týden v tichém domě, jak líčily na ženicha a vyšívaly a zase páraly monogramy. V hodinách čj se rozebíral děj, postavy, prostředí. Já jsem je ale měla docela ráda. Představovala jsem si malostranské lidičky - paní Rusku, Hastrmana, pana Vorla s jeho pěnovkou, chudáka žebráka pana Vojtíška. Figurky to byly hodné, přející, dobrosrdečné, závistivé i pomlouvačné. Lidské charaktery jako by se přesunuly do dnešní doby.
Malý Bobeš
Josef Věromír Pleva
Knihu jsme četli ve škole na pokračování. V minulém století. Měla jsem ji ráda, mám ji v knihovně dodnes. Pamatuji si, jak mi bylo Bobše líto, když mu pes sežral párek, před tabulí mu vypadla svačina schovaná pod kabátkem nebo mu bohatí nadávali, že je z pazderny. Nejsmutnější bylo, když mu zemřel bratříček. Kniha to není příliš veselá. Je to spíš taková výpověď o době dávno minulé. Dnešním dětem by se asi už moc nelíbila.
Nejsem jako vy
Jodi Picoult
Přečetla jsem několik knih této autorky, tato mě zaujala hlavně proto, že synovec je autista a je s ním opravdu těžké pořízení. V některých chvílích jsem ho poznávala, někdy to bylo až k neuvěření / mám se bát, že bude také někdy takový /? V knize se prolínají 2 roviny, mně to nevadí, ale někdo to nemá rád. Konec je dost překvapivý. Doporučuji všem, kteří by se chtěli o AS něco dozvědět a nechtějí číst odbornou literaturu.
Ztracený svět v podzemí
Roderick Gordon
Sci-fi nečtu, tuhle knihu jsem dostala k nějakým narozeninám. Byla jsem příjemně překvapená, není to tedy úplně můj šálek kávy / nebo čaje/, ale děj docela rychle ubíhal, postavy celkem sympatické, prostředí zajímavé. V knihovně se zabydlely další 2 díly, bydlí tam už několik let, ale ještě jsem se k nim nedopracovala. Knihu doporučuji všem, kteří mají rádi tajemné příběhy.
Láska je jen slovo
Johannes Mario Simmel
Mám doma několik Simmelových knih, ale tato byla první a nejlepší. Pamatuji se, že když jsem ji před lety začala číst, nevěřila jsem svým očím. Málokterý román začíná smrtí. A proč Oliver zemřel? Pro peníze. Všechny postavy jsou více či méně zatahovány do světa peněz. Děti v internátu, Verena, Oliver, Verenin manžel, Oliverův otec - soukolí financí je nakonec semele všechny.
Bella a Sebastián
Nicolas Vanier
Před mnoha lety jsem sledovala v televizi stejnojmenný seriál a nedávno v antikvariátu sehnala stará vydání knih. Tato kniha je jiná. Odehrává se ve válce. Sebastián žije s dědečkem, čeká na maminku, celá vesnice je terorizována Němci, kteří tuší, že místní obyvatelé převádí Židy přes horské průsmyky. Malý Sebastián se toulá po horách, potká špinavého zdivočelého psa, kterého pronásledují vesničani. Kniha je dynamická, čtivá, plná zápletek, ale přesto přehledná a i pro děti pochopitelná. Doporučuji všem, protože samostatnost, statečnost a přátelství nejsou jenom slova.
Malované počasí
Ondřej Sekora
Díky této knize jsem spoustu jevů pochopila v raném školním věku. Zvláštní, stačilo mi to do věku téměř důchodového.
Kronika města Kocourkova
Ondřej Sekora
Tomu, jak seli sůl a nosili v pytli světlo do radnice se budu smát asi i na smrtelné posteli. Skvělá knížka. Doporučuji všem škarohlídům a politikům.
Krása nesmírná
Irina Karnauchovová (p)
Baba Jaga a její 3 páry rukou, Kostěj Nesmrtelný a žabka carevna - kdo četl, nikdy nemůže zapomenout a rád se k pohádkám vrátí. Jako já.
Hrnečku vař!
Karel Jaromír Erben
Miluju tuhle pohádku. Zejména tu část o tom, jak se kaše valila okny a jak se museli všichni kaší prokousávat. Zajímavé, že krupicovou kaši nesnáším.
Strašidlo cantervillské
Oscar Wilde
Strašidla mi bylo líto. A moderní anglická rodina mi dost lezla na nervy. Ještě, že měli tu hodnou dceru. Nedávno jsem uklízela v knihovně a tuhle knížečku jsem našla zapadlou za jinými. A tak jsem si sedla a s velkou chutí si ji znovu přečetla / už poněkolikáté /. A pořád mě baví.
Zdivočelá země / Aukce
Jiří Stránský
Po knize jsem sáhla, když 1. řada seriálu byla asi v polovině, první část se mi líbila moc, 2. částí jsem moc nadšená nebyla, je to zamotané, postavy přicházejí, odcházejí. Seriál se ale povedl. Některé části jsou k neuvěření. Hlavně období, kdy Maděru zavřeli a jeho ženu programově ničili. Opravdu to byli ti hodní komunisté, o kterých jsme se ve škole učili, že nás dovedou k zářným zítřkům, blahobytu a skvělému životu?
Zlodějka příběhů
Michaela Klevisová
Knihy MK mám ráda, začala jsem s kočičími povídkami. I tato kniha se mi líbila, prostředí televizního seriálu mi silně připomínalo Ulici, která jde na Nově už řadu let. Zajímavé vztahy mezi lidmi na pracovišti a mezi kamarádkami. A byly to vůbec kamarádky?
Doktorka z domu Trubačů
Ilona Borská
Knihu jsem přečetla, moc mě nenadchla, neseděl mi styl psaní, typ písma a brožované vydání, které se mi neustále zavíralo. Ale před paní doktorkou klobouk dolů, opravdu silná osobnost a zajímavý člověk. Říkala jsem si, co člověk všechno unese a stejně jde dál.