Mišulenka komentáře u knih

Nevím, co bych si myslela, kdybych si podobným (a o dost mírnějším, totiž bezdětným a bezsňatkovým) trojúhelníkem neprošla na straně milenek. Kniha pro mě po přečtení počáteční atraktivitu rozhodně neztratila, spíš naopak. Během čtení první části jsem měla pocit, že každá věta je přesným a výstižným úderem přímo do mozku.
Příběh jako takový není nikterak výjimečný - zadaný chlap ne a ne opustit rodinu, zatímco milenka na něj každý den a každou vteřinu čeká. Bylo však zajímavé číst o obou úhlech pohledu, o jedné situaci ze dvou stran a o to větší bylo pak to pomyslné plácnutí do čela se slovy: "No ty vole!"
Podle mě nejde tuto knihu brát jako příručku Jak zabránit nevěře partnera, ačkoliv pár rad autoři dávají, ale pokud se někdo v podobné situaci ocitl, je rozhodně zajímavé vědět, jak pochodují myšlenky na jednotlivých stranách fronty...

4 14.08.2012

K Mementu jsem se vrátila po necelých 9 letech. Vnímala jsem ji tehdy jinak, vadil mi styl vyprávění, střídání er- a ich-formy. Dneska jsem ji dočetla a jsem z tohoto způsobu psaní nadšená...
Příběh byl sám o sobě jen hrubým (nicméně velice surově a naturalisticky popsaným) nástinem feťákova úseku "života", protože kdo tím neprošel, nemá nikdy šanci pochopit, uvěřit a dokázat uvědomit ve své hlavě s naprosto jinými postoji, co TO VLASTNĚ znamená...

Trošku jsem se s dočtením této knihy loudala, ale po zavření za poslední stránkou ji hodnotím velice kladně. Úvod do Zeměplochy mě po přečtení již několika Pratchettových knih naprosto dostal. Dávám pět hvězdiček a třesu se na další :))

2 08.07.2012

Je to už nějaký ten rok, co jsem Eragona četla, v té době jsem navíc byla zapálená fantasačka a kniha pro mě byla takovou tou pověstnou pěstí na oko (nebo možná přímo do huby :) ). Nevím, myslím, že kdyby byl Paolini řadovým začínajícím autorem bez rodinného nakladatelství, tak mu jeho snahu hodí na hlavu, neboť příběh typického loosera, který najde dračí vejce a vychová si z malého neposedného dráčete elegantní dračí princeznu, která na něj mrká očkem... No, nevím, no :-))) Takové nápady měl snad v 16 letech každý, ne?!:)
Z mého pohledu je to nevyzrálé dílo plné sáhodlouhých popisů, které si zkušený autor umí v hlavě lépe rozmyslet a neunavuje pak čtenáře popisem 100km pruhu trávy...

3 02.07.2012

Chováme s manželem dva králíčky, kteří jsou právoplatnými členy rodiny a typičtí kobercové :) Když jsem si před třemi a půl lety pořídila prvního králíčka, koupila jsem i tuhle knihu, ale naštěstí jsem našla i web o chovu králíčků, kde jsou všechny chyby nejen v této rádoby - příručce (ale i v jiných) opraveny. Pak má člověk jistotu, že dává ušákům jen to nejlepší, protože jsou tamější informace podložené diskuzemi s veterináři a chovateli s bohatými zkušenostmi... Kniha je psaná jednou paní, která by králíkům cpala suchý chleba...

Toto je pro mě jedna z nejkrásnějších fantasy knih. Nealův příběh mě bavil, dojal, vydeptal a překvapil a pořád bavil. Třesu se, až ji potkám v knihkupectví, protože stejně jako jiné, řekněme, kultovní tituly, i tenhle prostě musím mít doma :)

S odstupem sedmi let jsem v knize našla spoustu trefných narážek na "náš" život a s ohromením a slzičkou na krajíčku zaklapla za poslední stránkou. Pro mě bude mít kniha vždycky o něco vyšší hodnotu, neboť mě k ní vážou velice silné emoce mých vzpomínek...

31.05.2012

Kuře a nůž byla první kniha, kterou jsem od Mary četla, neboť se o ní má ségra zmiňovala ve čtenářském deníku, který jsem si pořád dokola prohlížela a pročítala a nemohla příběh pochopit. Takže v podstatě pro mě měla ještě určitý vyšší význam a i po několika letech, když jsem se k tomuto příběhu dostala v knižní podobě, mě ve své originální podstatě nezklamal... naopak.

Pustiny pro mě byly celkem oříškem, neboť se v nich podle mě typicky projevuje Kingův smysl pro příběh. Některé pasáže, ač byly jednoznačně důležité, jsou psány se spisovatelskou lehkostí a až téměř zbytečnými detaily. Trvalo mi dlouho, než jsem se Pustinami prokousala až k Blainovi, který tolik miluje hádanky... Gasherovy zvrhlé choutky se svými vředy a "To teda jo" ani nekomentuju, King vždycky musí mít nějakého hegešáka a musí ho hrozně těšit, že čtenáři tuto postavu nesnáší :) Těším se na další díl :-)

18.05.2012

Při čtení jsem se nějak divně třásla... jakoby vevnitř. Příběh Souad je plný emocí, neštěstí a nechutné zvrácenosti v ponižování pojmu "žena"...

1 16.05.2012

Kniha byla, jako ostatně všechna Cookova díla, čtivá už od začátku, ale konec mě velice zklamal. Čekala jsem něco více reálného a otevřeného, jak bývá jeho zvykem...

15.05.2012

Můj nejoblíbenější gamebook, s nímž jsem se kdysi v pubertě prala několik dní :)

15.05.2012

Tohle byl můj první gamebook, který se stal jakýmsi symbolem, neboť jsem ho hrála/četla v nějakých 12 letech a měl pro mě velikou dějovou hodnotu :))

3 15.05.2012

Nevím, jestli už na to někdo nepoukazoval, ale zarazila mě téměř u konce jedna skutečnost. SPOILER: Když hlavní zloun zavřel Roberta do rakve a napustil mu ji tou floatingovou tekutinou se záměrem ho zabít, tak proč se pak strašně divil, když se spolu znovu setkali? No, to mě jen tak napadlo... každopádně jinak jsem knihu zchroustala s klasickým konzumentským apetitem, ačkoliv ji na žebříčku tří "langdonovek" řadím až na konec.

1 14.05.2012

... mrazivá natolik, že vám bude při čtení zima jako mně :D

1 11.05.2012

Poslední rituál byla první kniha, kterou jsem od autorky četla a musím říct, že jsem byla zpočátku hodně skeptická. Přišlo mi to moc jednoduché, čekala jsem odkaz na Satana a Vyšší Moci, ale motiv vraždy byl tak... krásně lidský, že mě závěr opravdu uspokojil a hodnotím maximem hvězdiček :)

2 11.05.2012

S rostoucím počtem Lutzových knih v taťkově knihovně, jejichž jediným a hlavním poskytovatelem jsem já, mě přestaly novinky tolik ohromovat. Nicméně tato mě znovu zvedla z té pomyslné židle. :)

1 10.05.2012

Naturalismus bez příkras. Tuto knihu a například i film Requiem for a dream by měly děti znát už ze základních škol...

3 03.05.2012

Knihu doporučuji každému, kdo se zajímá o postavu A. Hitlera, neboť v Mailerově podání si budete stále jistější jeho "nadlidstvím". Rodokmen, který jsem si v rámci děje namalovala, mám ještě někde schovaný a vždycky, když na něj narazím, se musím chechtat - kam se hrabou monarchové a jiní a jejich postižené děti ;)

1 03.05.2012

Knihu jsem přečetla v rekordním čase a na konci jsem ji s otevřenou pusou zavřela. Styl krátkých kapitol, které nutí čtenáře číst ještě kousek a ještě trošičku a poslední dvě stránky, než půjde spát a nakonec stejně zjistí, že přečetl půl knížky, mám strašně ráda. Kromě toho příběh byl... pro mě (coby nadšence psycho-thrillerů) naprosto úžasným zážitkem.

5 03.05.2012

Velice mě zaujal způsob, jakým je v této knize vyjádřen pohled na smysl života. Četla jsem ji v době, kdy jsem nasávala emoce jak houba a věřte nebo ne, fakt jsem brečela :))

5 03.05.2012